Bílý sníh a černá svědomí mého života

Mám rád chvíle čerstvé bílé pokrývky. Na celý kraj se snese zvláštní pokoj a klid. Vše ztichne. Ptáci, lidé, stromy jakoby zatajily dech. Sníh připomíná lidem čistotu. 

Ráno nad Byčkovem

I sněhobílé šaty nevěsty lecos napovídaly. Lidé pro pocit čistoty dávají přednost bílému oblečení, bílému prádlu. Vzpomínám na čisté, sluncem provoněné sněhové povlečení peřin tety Anny.

Existuje i duševní čistota. Mnohokrát jsem se setkal s lidmi, jejichž život, způsob přemýšlení i motivy jsou  čisté, neposkvrněné. Myšlenky i činy jsou v souladu. Dnes se tomu říká integrita. Připomínají čistou, sněhem pokrytou krajinu. Po takovém setkání ve své duši ztichnu a tak trochu se stydím. Ony osoby s úsměvem nazývám černá svědomí mého života.

Doktor Nevrlý ve své půvabné knize Karpatské hry popisuje večer, kdy zaklepal na dveře kláštera, jako osamělý poutník. Otevřely mu, jedinému muži vprostřed hor, čtyři jeptišky. Za kamennou zdí ve večerním slunci zářily bílé lliie a kvetly červené máky. Ustlali mu v oddělené komůrce. Celé své vyprávění autor končí povzdechem: „Nikdy jsem před usnutím nezažil větší mír v srdci a nikdy víc se nestyděl za svou černou chtivou duši.“

Rumunský klášter, kde jsem také ozářen čistotou

Čistota také velmi provokuje. Oblékneme-li do čistých šatů, nejlépe bílých, naše děti, velmi rychle je pokapají, ušpiní, a nejlépe spadnou přímo do bláta. Objeví-li se v našem okolí hezká čistě natřená zeď, je brzy pošpiněna nepochopitelnými klikyháky. Má-li někdo z lidí povahu čistou a čestnou často se stává jeho čistota  středem pomluv a hanlivých slov.

V biblickém příběhu krále Davida, se setkáváme s čistým mužem jménem Uriáš. Byl to manžel krásné ženy Betšeby. David se s ní vyspal při volné kratochvíli a ta otěhotněla. Král dal zavolat z vojenského tažení jejího muže, lehce jej opil a potom jej poslal ke své ženě, trochu si užít manželských radovánek. Onen Uriáš však tuto volnou zábavu odmítl. Vždyť jeho kamarádi zrovna bojují, nasazují život pro krále, umírají a on si má v tuto chvíli užívat rozkoší se svou ženou? Král David tehdy se setkal s čistou duší. S černým svědomím. K necti slavného krále je, že se tohoto muže raději zcela zbavil.

Byla by velká škoda, kdybychom se my takových lidí kolem sebe zbavovali. Jsou darem od Boha, připomínají nám vyšší a lepší cestu, dávají tušit, že radost ze života může být opravdovější a silnější. Vždyť čistá duše dohlédne dál, než tisíc ďáblů.

Z hory Stij

Ve svém životě mám celou sbírku lidí, které nazývám černé svědomí mého života. Mnozí z nich mi už poodhalili, že si je jen idealizuji. Ale přesto, jsem za tuto svou sbírku velmi vděčný a hýčkám ji, stírám z ní prach. Chovám se k ní jako k prvnímu poprašku sněhu. Naslouchám jejich nemluvnému kázání čistého života. Vedou mě k dávné biblické modlitbě Stvoř ve mě srdce čisté Bože, a ducha přímého obnov v mém nitru.  A na konec přidávám zaslíbení samotného Krista: Blahoslavení čistého srdce, neboť oni uvidí Boha.

(psáno pro český rozhlas Ostrava)