Do Mukačeva klasickoroschodným vlakem

Vstupní info

Na jaře letošního roku ohlásila slovenská Železničná společnost zavedení nového spoje Košice-Mukačevo.

Přislíbila, že vlaky budou vedeny po kolejích běžného rozchodu 1435mm, tedy vozy nemusí být během cesty přestavovány na podvozky ruského rozchodu.

Tato informace mě potěšila. S úsměvem jsem sledoval propagační ukrajinské video, jak místní průvodčí prochází interiérem „rychlíkové“ soupravy a s nadšením se rozplývá nad evropskou kvalitou cestování. Když jsem poznal, že jde o motorovou jednotku řady 813+913, tedy přestavěná 810, (obdoba české Regionovy), musel jsem se u monitoru usmívat. 

Jedná se podle mé zkušenosti o nejslabší  vlaky u nás. Starého psa (soupravu 810) totiž novým kouskům nenaučíš a to i po přestavbě. Na krátké vzdálenosti v pohodě, ale pro mezinárodní osobní vlak se mi to přijde dosti „punkové“. (Motorový vůz 810 má mnoho výmluvných přezdívek: orchestrion, skleník, šukafon...)

Časy odjezdů jsou v 9:10 a 12:01 z Košic s příjezdem do Mukačeva ve 13:00 a 15:42 a zpět z Mukačeva se jede v 13:54 a 17:20 s příjezdem do Košic v 18:13 a 21:33. (V novém spoje grafikonu zůstávají.)

Shrnuto a podtrženo, vzplála ve mně touha tento „punkový“ vlak vyzkoušet. Ranní odjezdy z Košic mi přišly celkem vedle, pro mě by byly výhodné spíše více ranní. Ale večerní spoj z Mukačova mě vyloženě lákal, protože v tuto hodinu z Mukačeva rád odjíždím.

Zážitky z cesty

Spoj jsem už využil dvakrát. Jako milovník železnice jsem byl spokojen. Ovšem ne každý je železniční nadšenec jako já. (U Českých drah se říká, že platíme především za zážitek a u popisovaného spoje to platí dvojnásob).

Nepříjemností je samotné umístění nástupiště. Zatímco autobusy z Mukačeva jezdí z autobusového nádraží, které je umístěno celkem v centru, vlakové nádraží je situováno na jih od centra Mukačeva. A „slovenské“ nástupiště ještě cca 500 metru jižněji od staniční budovy.

 Lístky se nedají koupit přes internet a tak jsem si je koupil na Mukačevském nádraží, kde jsou o něco dražší než na Slovensku.

Potom už dlouhou prašnou ulicí k nástupišti. To je hezky zrekonstruované.

.

Na nástupišti je mezinárodní odjezdová tabule a čeká na Vás slovenský průvodčí, což je příjemné. 

A na nástupišti čeká na cestující inkriminovaná souprava 813+819 – tzv bagetka. 

S jízdenkou si kupujete i místenku, což mi přijde jako lehce úsměvné. Vlak byl podvakrát skoro prázdný. V srpnu jsme byli cca tři, a v říjnu více – 10-15 cestujících. 

Díky tomu, že nás je málo, je cesta pohodlná. Můžete si natáhnout nohy a zabrat čtyři místa. Pokud by byl vlak vyprodaný, pohodlí by se nekonalo a půvab cesty by byl ten tam. Sedadla v Bagetce nejsou na dlouhé cesty příjemná (a tuším ani konstruovaná), ale tím, že máte prostor k natažení je diskonfort kompenzován.

Vlak se rozjel a začala jízda, spíše ploužák. Rychlost vlaku nepřesahovala 40 km/h, snad  jen někdy strojvedoucí přidal.  Běžná byla i rychlost 30 Km/h. Traťový svršek totiž nebyl moc udržován. Výhled je fascinující. Jedete jakoby stále velkým kolejištěm až do Čopu. 

Kolejiště je rozloženo v panonské nížině, se zanedbanými  poli, bažinkami.  Pokud nevidíte pole, vidíte různá traťové objekty, zařízení, překladiště, vše v zašlém stavu. Fascinující pro mě byly čapí hnízda na stožárech trakčního vedení. Nádhera. Stepní tramvaj. Vlak se pomalu plouží, klape po málo udržovaných kolejích.

Celníci a pohraničníci přijdou dvakrát, jedni v ukrajinském Čopu a další doslova přímo na hranicích se Slovenskem. Jejich příchod trochu připomíná přepad vlaku. Prohledají kde co, odmontují podhledy, prohlíží odpadkové koše. Nemusíte ovšem ke kontrole vystupovat z dopravního prostředku, jak je běžné v busovém spojení. Zkontrolují vás na místě. Jsou příjemní.

Potom souprava dojede do Čopu a zde čeká, podle potřeby do svého dalšího odjezdu. 

Je čas zajít si na kávičku do automatu a nebo na pizzu prodávanou přímo v nádražní budově. Potom už je cesta klasického formátu. Traťový svršek je již v mnohem lepším stavu a tak vlak jeden i 90 km/h a cesta do Košic celkem příjemně ubíhá.

Návrhy na zlepšení

• Cesta nebyla špatná. Rozhodně bych změnil soupravu. Ale třeba to není technicky možné. Kdo ví?Jízdní doba je srovnatelná s autobusy něco málo přes 4 hodiny.
• · Pohodlí ve vlaku je lepší než s autobusem (možnost procházky, WC). Na celnici z vlaku nemusíte vystupovat. 
• · Měla by se zavést možnost nákupu přes internet, což začíná být i na UA běžné.
• · Míru pohodlí mezinárodního rychlíku by jistě zlepšilo instalování automatu na nápoje do vlaku...
• · ....zavedení wifi a zásuvek by bylo také dobré. Obojí je v konkurenčních busech celkem běžné.
• · Přidanou hodnotou je fascinující zážitek z cesty, což ale ne každého tak rozněžní, jako mě, staromilce zašlých nádraží, které povšechně ubývají.

Tedy doporučuji.