Ohlédnutí se za rokem 2015

Začínám smutně. Letošní rok se mě dotkly čtyři, pro můj život vážné,  pohřby. (A to nepřidávám další rozloučení.)

          Petr Doušek |  Jaro křiovohlavý
 Stanislav Heczko |  Tadeáš Staniek

Začátkem roku jsem se v kostele u Salvátora loučil se se skutečnou legendou českého evangelického Sionu  prof. Jarem Křivohlavým, psychologem a písmákem v jedné osobě. Měl jsem tu čest,  ještě nedlouho před smrtí, s bratrem posedět a popovídat, za což jsem moc vděčný. 
O týden později jsem se účastnil opravdové pohřební slavnosti, na které jsme se rozloučili   s kazatelem Tadeášem Staniekem, se kterým jsem se za několik let služby v Církvi bratrské osobně spřátelil. Byl to jeden z nejpřímějších křesťanů, které jsem kdy poznal.

Slavný evangelický pohřeb Tadeáše Stanieka v Komorní Lhotce.

Obrovským šokem byla v březnu zpráva o smrti mého vrstevníka, se kterým jsem prožil dětství, Petra Douška. Stal se bláznem pro Krista, v tom kladném i záporném slova smyslu. Na jeho pohřbu jsem kázal a bylo mi smutno. Ne snad proto, že umřel, to jsem mu vlastně docela přál. Smutno mi bylo spíše nad těžkým údělem některých synů lidských.

Na podzimní cestě do Berlína mě dostihla sms o smrti kazatele Stanislava Heczka. Kazatele, který zásadně ovlivnil můj život. Křtil mě, pověřil poprvé kázáním, psal mé doporučení ke studiu na teologický seminář, nakazil láskou k východu.

Stanislav Hezko v akci

Ukrajinský rok

Z uplynulého roku jsem strávil skoro měsíc a půl na Ukrajině. Nejdéle na podzim v době studijního volna. (O tom později.) Dále několik dní v rámci dovolené na horách. Nejzajímavější ovšem byly dvě humanitární mise v Luhansku a Doněcku. Poprvé jsem se setkal s válkou, viděl rozstřílené domy, poraněná těla lidí, viděl jsem vojáky a tanky v plné zbroji, sklepní kryty  vybavené zásobami. 

Mezi mnou a Danielem Fajfrem je statečný hyperaktivní kazatel Paša, který během války mnohokrát riskoval život. 

Po bombárdování

Viděl jsem statečné lidi pašující humanitárku. Viděl jsem úzkostné oči matek, bojících se o své syny. Vezli jsme pomoc místním bratřím, v batůžcích jsme nesli  2x půl milionu. Překvapením pro mě bylo především nadšení příjemců. Na prvním místě velké nadšení z toho, že na ně někdo myslí a za nimi osobně přijel. Za peníze byly rovněž vděční, ale osobního setkání si cenili nejvíce.

Setkání v nárazníkové poloválečné zóně. Vprostřed skvělý kazatel Boris, který zůstal věrně se svými lidmi.  Měl stále úsměv na ústech. 

Jednoho z vojáků jsem se zeptal, zdali se setkal s ruskými vojáky. Odpověď byla jednoslabičná. Cítil jsem se trapně, asi jako kdybych se zeptal vojáka z druhé světové, zdali se setkal s Němci.

Skoro odpočinkový rok

Rok 2015 jsem zahájil čtrnáctidenní dovolenou v milovaném Mladkově. Stihl jsem i sníh a užil si běžkování. Stihl jsem poklábosit s milými přáteli. Další letní dovolená byla tradičně v karpatských horách – přešli jsme malá kapesní pohoří – poloninu Boržavu,Plešiveckou planinu, Muráňskou planinu a Východní část Nízkých Tater.  Bylo to skvostné putování. Poutníků řízeně ubývalo, na závěr jsme byli tři.  Dva mlaďoši, za nimiž jsem cupital já. 

Polonina Bořžava

Plešiveká planina -skvost slovenských hor

Na podzim jsme se snažili projít zbytek NízkýchTater, ale paradoxně v nejteplejším roce za poslední léta jsme si vybrali týden, kdy dokonce i sněžilo a tak jsme si na konci trasu zkrátili.

Selfíčko na posledním vrcholu, kolem mlha....

Přes všechnu odpočinkovost ve mně dozrála bytostná touha po studijním volnu. Starší sboru i vedení církve mi je odsouhlasilo a já se oddal relaxaci i studiu. Jedním z vrcholných bodů „sabatikusu“  byl kurz s farářem Bernardem Rothemem, na který jsem se těšil sedm let. 

David Beňa, organizátor a překladatel a Bernard Rothen, veselý a poctivý teolog

Volno jsem strávil z větší části na Ukrajině. Nejvíce času jsem věnoval studiu vývoje evangelikální teologie a stále živému problému zla. Byl to skvělý a potřebný čas. Zároveň jsem si uvědomil, že mnoho odpovědí na své otázky mám za zády v knihovně. I to je užitečné zjištění.

Na tomto romantickém místě, nad Jasiňou, jsem dočetl jednu z knížek - Bůh a zlo. 

Sborový život byl rovněž odpočinkový. Jako bychom se stále nebyli schopni vzpamatovat z náporu stavby. Dny ubíhali jeden za druhým v pokoji a družném duchu.

Velikonoční cesta kříže

Slovíčko pro děti v běžných bohoslužbách

Sborová dovolená

Rodinné záležitosti

Krom toho, že jsem letos symbolicky dobyl vrch Kučerovka (nachází se v Kysucích), přišli do naší rodiny novoty. Především jsem se stal prastrýcem. Už jen to slovo mě poněkud vyděsilo.  Ale radost mám z maličké Sáry, dcery Petry a Mikla. 

Bráchovi se narodil syn Oliver, což je hodné radosti z nových životů. Jeho dcera Katka uzavřela manželství s Jiříkem, a byla to krásná, designová svatba, brali se přece dva výtvarníci. Další radost. 

Naopak mladičké manželství milé neteře Aji doplulo do slepého ramena.

Jinak jsem si užíval i dalších svateb, ale nemohu nezmínit milou službu na svatbě Petra a Anet. Petr byl, v době když jsem se přistěhoval do Třebové, malý dorostenec. Později se stal důležitým souputníkem dorosteneckých akcí a karpatských výprav. Je velmi milé sledovat životy přátel a být jim nablízku.

Tábory

Jsem rád, že stále mohu jezdit na tábory a jít aspoň trochu ve stopách tatínka. Letos jsem absolvoval tábory dva. Poprvé jsme vyrazili s bandičkou našich křesťanských dorostenců na chalupu Bařinka, skrytou v Javorníkách, bez elektřiny a bez vody. Prožili jsme neuvěřitelně hezký čas, pod poklidným vedením Marka Moškoře, vedoucího dorostu. Byli jsme tři vedoucí, kteří už něco o životě věděli, bylo nám svěřeno devět menších dětí. 

Pod stromem poznání dobrého a zlého

Snažili jsme se shrnout dětem do pěti dní celou Bibli,  učili jsme je postarat se sami o sebe, navštívili jsme  krásné javornické kraje, zejména nezapomenutelný byl prales Razula. Nádherný čas.  

Další tábor byl s Lavinou, naším dřevárenským oddílem, a i ten byl neméně skvostný, byť již mnohem obtížnější. Jen dětí bylo skoro třicet! Těžké bylo vedro a s ním úžehy a „sračky“, stálá  přítomností vos v abnormálním množství. Náplní tábora byl příběh ze severské mytologie vykoupení Ragnaroku. Fantastickou věc vymyslel přítel Petr Kadlec – každý den jsme hráli v lese reálně počítačovou hru L.O.L. Vše se dálo v rozsáhlém herním území vymezeném dvěma kilometry pasek.

Dřevárníci v akci

Na fotce je vidět rozsáhlé herní pole

Byla pro mě potvrzením nové vývojové etapy v táborových hrách. Na táboře jsem zažil i nejšílenější okamžik tohoto roku, když jsem klečel jako zdravotník u dusícího se mládence se silnou alergickou reakcí. Chladil jej a čekal na příjezd sanitky. Ještě nyní se chvěju.

Zdánlivá malichernost.

Už před rokem jsem se zájmem a obavami sledoval vývoj mé oblíbené rozhlasové stanice Český rozhlas Plus, dříve tzv. Šestka. Od druhého listopadu měla začít tato stanice vysílat celodenně. O prázdninách byl dotlačen k odchodu z postu šéfredaktora Daniel Raus a mé obavy se začaly naplňovat. 

Daniel Raus se loučí v redakci ČRO Plus

Stanice Plus doznala tolika změn k horšímu, že se z mého života pozvolna vytrácí. Je mi to líto, neboť mi bývalá Svobodka, později Šestka a Pluska byla společníkem po dobu patnácti let. Časy se mění.

DUXDO

Loňský rok 2014 jsem tímto nadpisem začínal a letos končím. V roce 2014 jsem opustil (zradil?) kruh přátel v Dorostové unii a stal se členem nového subjektu Dorostový odbor. Letošní rok jsme se nakonec navzájem domluvili na dalším postupu. Stalo se tak jen díky společné odhodlanosti nezničit rozjetou dorostovou práci v církvi a zároveň díky tomu, že dobré přátelské vztahy, byť pochroumané, doposavad zůstaly. Na celou kauzu budu vzpomínat jako na potemnělé období mého života.

Už jen na konec

Mám novou podlahu v kanceláři – úžasné! | Po sedmi letech ve Frýdku jsem byl plností hlasů potvrzen pro další roky. | Setkal jsem se s krásnými obrazy mladého malíře Konstantina Koposova a uhranuly mě.

| Na podzim jsem byl poprvé v životě na megaakci – koncertu U2. Viděl jsem Bona, fakt existuje. co víc si mohu přát! 

| Jsem moc rád, že se v únoru vydařilo setkání účastníku dvaceti puťáků po Karpatech v Mladkově.

Čím končit? Východním chorálem: "Sláva otci, Sláva synu Sláva i Duchu svatému +!+!+"

Hlas volajícího na poušti připravujte stezky Páně!!! (Z tábora dorostu)