tag:blogger.com,1999:blog-16710583351492905702024-03-14T00:15:48.883+01:00Zababův blogblog o putování krajinami životaPetr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.comBlogger142125tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-62380930901983211502024-01-11T10:47:00.131+01:002024-03-09T21:57:00.579+01:00Rumunsko – Maramureš | 2023 | Psí putování<div style="text-align: left;">Dlouho jsem se chtěl podívat do oblasti Maramureše a
navštívit kraje, které znám spíše z opačné strany hranice <b>–</b>
z Ukrajiny. Chtěl jsem si potvrdit informaci, že i když stále v Rumunsku, domluvíte
se zde ukrajinsky. A soudě podle fotek
oduševnělého rumunského fotografa *<a href="https://www.facebook.com/sorinonisor">Sorina Onisora</a>* jsem viděl, že jde o nesmírně
malebný kraj.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUBQHQMhLbA35b9TMD1jYbJmRK-eMjYrPzY26tHAMI_IPvODYw3iLxrUH4V6G6w-cUb0kw6pH2fUDYvDf_D6RytID6ar4bWrG3hr4wxeS5K0pT50e3tOTGVpF4VE5reLcSee264Vxt7DlCDj5ED76P0Mh6xM8iHrBQWQsFCbuui6zjU80z5yf3u2F-vHU/s1251/IMG_20230810_154712.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="790" data-original-width="1251" height="404" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUBQHQMhLbA35b9TMD1jYbJmRK-eMjYrPzY26tHAMI_IPvODYw3iLxrUH4V6G6w-cUb0kw6pH2fUDYvDf_D6RytID6ar4bWrG3hr4wxeS5K0pT50e3tOTGVpF4VE5reLcSee264Vxt7DlCDj5ED76P0Mh6xM8iHrBQWQsFCbuui6zjU80z5yf3u2F-vHU/w640-h404/IMG_20230810_154712.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Krajina tiše vzdoruje zubu času. </td></tr></tbody></table><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">A je to tak! Je to krásná oblast a opravdu se zde dohovoříte
slovansky. Neváhejte a vypravte se do těchto míst!</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY5lfnqxtWxoG8XIJBBqBcMxd7iBHu2_GqwZgD2Y6Vm-SWL5s7ThHj5y1ZnhoLuf5-Xot4pX85XR98km1kzfmbvO74inpKqsF94DpNIAIQrOJB_HTYD056l2sN2UjR48nkfIm3zXV_Gid8xl7CxDP1Ip46mVYKRfU3OpRp0Bu__3w2Hdo5OsEywiPa-T4/s1467/Km5rGo.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="698" data-original-width="1467" height="304" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjY5lfnqxtWxoG8XIJBBqBcMxd7iBHu2_GqwZgD2Y6Vm-SWL5s7ThHj5y1ZnhoLuf5-Xot4pX85XR98km1kzfmbvO74inpKqsF94DpNIAIQrOJB_HTYD056l2sN2UjR48nkfIm3zXV_Gid8xl7CxDP1Ip46mVYKRfU3OpRp0Bu__3w2Hdo5OsEywiPa-T4/w640-h304/Km5rGo.jpeg" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><b>Nový způsob přepravy</b></h3>
<div style="text-align: left;">Rumunské železnice jsou opravdu velmi pomalé a spoje problematické.
Vyjeli jsme tedy třemi auty. V Bratislavě to chvíli z ekologických
důvodů vypadalo, že použijeme dvě, ale nakonec valíme třemi. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Pondělí 31.7.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Spíme v Rumunsku, u příjemného silničního jezera „Lacul
Mujdeni“, kde se dá i vykoupat. Další den vede silnice podél ukrajinských hranic.
Za řekou Tisa vidím zakarpatské Tjačiv, Teresvu, Byčkiv. Projíždíme rumunským Sighetem,
o kterém jsem čítával ve vzpomínkách v časopise Podkarpatská Rus. Potom se
už silnice stáčí na jihozápad, do vnitřního pohraničí. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Otevírá se před námi pastorální krajina. Tolik oborohů jsem
neviděl ani na Ukrajině. Ta pole, louky, pastviny. A kupky sena. Jsem hned po
ránu „unešen“. </p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEYNixpRPyj3YnB0pwIdRutD0Q6k3wZgytRN3mbVOG4n6cLW10DV_jegEJjSVeHiOyHyEAldLwV4lYOZTl6Zq8mGRr2QC4ZO8N1YiQrt-AiCyjZBWd5QgqXdsch6VJGuuEjHU-VRmXJvKnBwdj4KhPcqjcAqMddaziEFv4lPDR9A91ZfMBnBCBIknbqXg/s1251/IMG_20230810_140225.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="724" data-original-width="1251" height="370" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjEYNixpRPyj3YnB0pwIdRutD0Q6k3wZgytRN3mbVOG4n6cLW10DV_jegEJjSVeHiOyHyEAldLwV4lYOZTl6Zq8mGRr2QC4ZO8N1YiQrt-AiCyjZBWd5QgqXdsch6VJGuuEjHU-VRmXJvKnBwdj4KhPcqjcAqMddaziEFv4lPDR9A91ZfMBnBCBIknbqXg/w640-h370/IMG_20230810_140225.jpg" width="640" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"></p><div style="text-align: left;">Dojedeme do „Viseu de Sus“. Potřebujeme zvládnout čtyři úkoly: (1)
Zjistit, kdy jedou úzkorozchodné vláčky. Z webu to moc nejde. (2) Zjistit,
kde si necháme auta. (3) A kde se naobědváme. A nakonec (4), kde se vyspíme.</div><br /><p></p><h3 style="text-align: left;">Úterý 1.8.</h3><div style="text-align: left;">Vlaky jedou až ráno. Auta uložíme u přelaskavého
baptistického pastora přímo u modlitebny, ...</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0bGNQO5HDRem7IAgbH1vTzTqnqk7iQ5BE6p3XdEX3A3Djd6NDNwMN-mKWHPKH3qyn6MdPO4jXeNb3T3IKMSkoBwutXs5UmQqxRrdbtAhU6uGWhJPNLaz-lyZKd1_VIG7a4vTCDTZDBDr8ZkQmGt-Y2Y0OGj-VMvdK2I9r1CtqxPtboB7JIWmKFxAooik/s1536/393761359_2219783304894498_3640916366571492055_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1061" data-original-width="1536" height="442" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg0bGNQO5HDRem7IAgbH1vTzTqnqk7iQ5BE6p3XdEX3A3Djd6NDNwMN-mKWHPKH3qyn6MdPO4jXeNb3T3IKMSkoBwutXs5UmQqxRrdbtAhU6uGWhJPNLaz-lyZKd1_VIG7a4vTCDTZDBDr8ZkQmGt-Y2Y0OGj-VMvdK2I9r1CtqxPtboB7JIWmKFxAooik/w640-h442/393761359_2219783304894498_3640916366571492055_n.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">...oběd si dáme v místní restauraci
a přespíme přímo v houštině u nádraží. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwND9qM5ZIw4YQaCaoMwYYkWFvcJuJkSHq6zh7L2Mr7XG2zN-fH15018936jdfoNaIUfLnpE5nuZLHROXhudZlUzZbAC9JlUlBpawqPHJuSr6OLJOYVW9o9KAY1nb76dOZ9meet3AdRN9vLDqXR7FPWLWp991rObBIEJsr8MNs_fsLuPaCemCQdlxiIcs/s2200/gCPpth.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1013" data-original-width="2200" height="294" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiwND9qM5ZIw4YQaCaoMwYYkWFvcJuJkSHq6zh7L2Mr7XG2zN-fH15018936jdfoNaIUfLnpE5nuZLHROXhudZlUzZbAC9JlUlBpawqPHJuSr6OLJOYVW9o9KAY1nb76dOZ9meet3AdRN9vLDqXR7FPWLWp991rObBIEJsr8MNs_fsLuPaCemCQdlxiIcs/w640-h294/gCPpth.jpeg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Povečeříme „uherský šalatik“. Dobrodružství
začíná.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Středa 2.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Vyrazíme starou lesní úzkorozchodkou, ze které je dnes
poněkud „cirkus“. Ale roztomilý. </p><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixq3R1g1Ih654uJoT0hMnhoiecZ_XLb4T8XfJmBH-Fjh6GcXvMftdR3jLLB0IDZGSux4JcvyQnQ-wAQgo1fcbMQkOvJxDPhvSXb5T9L1Aq5-hYfDaJfVpdQ-kad7ysOBvRn3EG6blle1AkrYVOMT0G8c5sgZ3f_iPX7H_LQ5Zfl9Heffr_QuvLdvpZsa0/s1251/IMG_20230802_103727.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="875" data-original-width="1251" height="448" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixq3R1g1Ih654uJoT0hMnhoiecZ_XLb4T8XfJmBH-Fjh6GcXvMftdR3jLLB0IDZGSux4JcvyQnQ-wAQgo1fcbMQkOvJxDPhvSXb5T9L1Aq5-hYfDaJfVpdQ-kad7ysOBvRn3EG6blle1AkrYVOMT0G8c5sgZ3f_iPX7H_LQ5Zfl9Heffr_QuvLdvpZsa0/w640-h448/IMG_20230802_103727.jpg" width="640" /></a><br /><p class="MsoNormal">Vlak se valí nádherným údolím. Parní
lokomotiva odfukuje. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7Fuuj-R41FPpBokDZwzipGL9k4NbAJA093XlODOQ3z4THDr_1rkPnTJJQn__GV-xrwJvnScYd4RT-OKr4iuH2FrC5ChjZMDis_bMW8AV607P59YZTMRGDJnHOQQ2-Pb83GGyZ3vN5TvCxN_ZGoWQgFCGhxDfM_lrdJd0dCpPx0zS8rh6G5JlvI5C5ybk/s1251/IMG_20230802_100632.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="594" data-original-width="1251" height="304" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh7Fuuj-R41FPpBokDZwzipGL9k4NbAJA093XlODOQ3z4THDr_1rkPnTJJQn__GV-xrwJvnScYd4RT-OKr4iuH2FrC5ChjZMDis_bMW8AV607P59YZTMRGDJnHOQQ2-Pb83GGyZ3vN5TvCxN_ZGoWQgFCGhxDfM_lrdJd0dCpPx0zS8rh6G5JlvI5C5ybk/w640-h304/IMG_20230802_100632.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Vagonky jsou pospojované nejen táhly, ale i zásuvkami. </p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiigJW7Q3Cs-m_vWafhcvANX1FAUZo2TUyindCFWtyghDYwxW7wToKpFwuHYrNgqUxm1u8r0OQ19GoqDqPi_bkvTbBm9A4erGkK_gLxpMGOwyUJu8bNUvNOCZhgrgWdcl_fcLrEzPwdQFqI3gvh8w7EJTox3RlhNPVi-ev9JF__7IP8ko8NQvfv5VCZFzY/s704/IMG_20230802_102134.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="704" height="364" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiigJW7Q3Cs-m_vWafhcvANX1FAUZo2TUyindCFWtyghDYwxW7wToKpFwuHYrNgqUxm1u8r0OQ19GoqDqPi_bkvTbBm9A4erGkK_gLxpMGOwyUJu8bNUvNOCZhgrgWdcl_fcLrEzPwdQFqI3gvh8w7EJTox3RlhNPVi-ev9JF__7IP8ko8NQvfv5VCZFzY/w640-h364/IMG_20230802_102134.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Z reproduktorů
zní nahraný, modulovaný a vážný hlas nějakého rumunského herce-průvodce: <i>„Trenul
motorul…“</i></div><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiY2W5XOOWit9KGQ_8CKj7BppMQvYOenFrymLwrERFWHeMe3DMOLNZUyi96inFkvj-VV9KRsuQW9K1_NgQk_PQdg_FQVIXvHNpxb372qlctm6q7QIPMjeZVSUEW0-NKTRLPGZM6A6ebDIF2sibprZ3GwIzOi0KZjm2U1lRpM65wFBr4IuTFUiTgPpmjei0/s1251/IMG_20230802_100225.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="864" data-original-width="1251" height="442" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiY2W5XOOWit9KGQ_8CKj7BppMQvYOenFrymLwrERFWHeMe3DMOLNZUyi96inFkvj-VV9KRsuQW9K1_NgQk_PQdg_FQVIXvHNpxb372qlctm6q7QIPMjeZVSUEW0-NKTRLPGZM6A6ebDIF2sibprZ3GwIzOi0KZjm2U1lRpM65wFBr4IuTFUiTgPpmjei0/w640-h442/IMG_20230802_100225.jpg" width="640" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal">(Za hřebenem Maramureše, v Bukovině, třicet let hospodařil v tamních lesích
prof. Opletal, dávný děkan brněnské lesnické fakulty. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPm46yplVNNgB08ZLu3LMLCl5TLnoYBPEWixtT88jUmc1JhyqMWoJ7Y7NTrffg6EBfQM1z2G1QJh4y9xgcOt0AEl0N205GkftizHHut0pNSxXALr19hh7AjpqTbJJFWHJ7IvszrR7fSTLj4pFl-PH-g2AY0GBXuXYJwErgXuN3LU1xgAukq1EEgldEuFw/s438/josef-opletal-1920_99537e93a.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="311" data-original-width="438" height="454" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPm46yplVNNgB08ZLu3LMLCl5TLnoYBPEWixtT88jUmc1JhyqMWoJ7Y7NTrffg6EBfQM1z2G1QJh4y9xgcOt0AEl0N205GkftizHHut0pNSxXALr19hh7AjpqTbJJFWHJ7IvszrR7fSTLj4pFl-PH-g2AY0GBXuXYJwErgXuN3LU1xgAukq1EEgldEuFw/w640-h454/josef-opletal-1920_99537e93a.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Opletal Josef, ing. Dr. h.c. (1863-1953) profesor lesní těžby na brněnské lesnické fakultě</td></tr></tbody></table><br /><div style="text-align: left;">Zpřístupňoval lesy
cestami a tratěmi. Docela by mě zajímalo, zdali jeho vliv nedošel i do těchto
míst.)</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIDGbmI98mJTx19Zl2T9Tz0ftxRijT3v6E8GBt28C8tEvqKsjhFlwdwLwjJ5kvajXMipaLytDfkkett0KBP7CPIwcsRI1S5CWMptQe7x7plWKAWNtNmSj5vBU7U0ewckGpwo3gMrxLgpDPEW1t-qYqUlIufRnVaTPZFB04p1y9ZIyk8xQI1Hx5v5q_w34/s1251/IMG_20230802_115602.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="746" data-original-width="1251" height="382" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIDGbmI98mJTx19Zl2T9Tz0ftxRijT3v6E8GBt28C8tEvqKsjhFlwdwLwjJ5kvajXMipaLytDfkkett0KBP7CPIwcsRI1S5CWMptQe7x7plWKAWNtNmSj5vBU7U0ewckGpwo3gMrxLgpDPEW1t-qYqUlIufRnVaTPZFB04p1y9ZIyk8xQI1Hx5v5q_w34/w640-h382/IMG_20230802_115602.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Vystoupíme na konečné, která nese jméno „Paltin“. Zde se
turistický cirkus ještě znásobí. Ve vagonech jsou dovezeny hory masa, teče
alkohol, mladí krojovaní hudci a tanečníci(e) pějí a skáčou do rytmu. Už se
docela těším do lákavých opuštěných svahů nad námi. Vyrážíme vzhůru, dočasně
značenou cestou.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1dG4uWlesdr7BRKaympaSSdmiPxsaXcacJY4z4aHtNM3J9O6bq1xRtHxJp1syMKE9EZKcPJHZyfyZVY0ofcw1_WeiCawjbQSg732SbFuzWhuy5Z0v83UQB4D1f3eQX7gsjJTNy3I4MsAMRFCktE-je9bJbjvFDTmTwGx7sZD0beQ3itHMj9_jginSvM/s1031/IMG_20230802_171612.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="491" data-original-width="1031" height="304" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_1dG4uWlesdr7BRKaympaSSdmiPxsaXcacJY4z4aHtNM3J9O6bq1xRtHxJp1syMKE9EZKcPJHZyfyZVY0ofcw1_WeiCawjbQSg732SbFuzWhuy5Z0v83UQB4D1f3eQX7gsjJTNy3I4MsAMRFCktE-je9bJbjvFDTmTwGx7sZD0beQ3itHMj9_jginSvM/w640-h304/IMG_20230802_171612.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Mezi nohama se nám začínají plést dvě roztomilá štěňata,
plná blech a klíšťat. Kňučí bolestí. Je nám jich líto, ale snažím se je
odhánět. Bojím se, aby se na nás nenalepila. Znám totiž ta srdceryvná loučení
na koncích puťáků a nechci to zažít. Ale psi se na nás opravdu nalepí. Leč,
přiznejme si, je to oboustranné. Štěňata z části ovládnou naši výpravu. Čtyřnozí
chlapci si dopřávají čtyřchodové snídaně. Proto si dovoluji nazvat naše
putování psím.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5LAdZ2SJQ43yLMSh_L9gU1VEw6VgszvDxi6Jqy1ClZzqcmv02J6QXLT9cjWDRJng8B6cdJzUbem8iHUXcqjo5Tw0WRxRnjevf2wc_BrkRWzP54wVSGm2E5JQcNG8ZI-nKaoMAxyFaKRmGgc92I9ZWUBPG9HBcemx5zDVt-CxQzNzJVCoV-xp8PqEeIB8/s1251/IMG_20230806_072934.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="783" data-original-width="1251" height="400" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5LAdZ2SJQ43yLMSh_L9gU1VEw6VgszvDxi6Jqy1ClZzqcmv02J6QXLT9cjWDRJng8B6cdJzUbem8iHUXcqjo5Tw0WRxRnjevf2wc_BrkRWzP54wVSGm2E5JQcNG8ZI-nKaoMAxyFaKRmGgc92I9ZWUBPG9HBcemx5zDVt-CxQzNzJVCoV-xp8PqEeIB8/w640-h400/IMG_20230806_072934.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Bloudíme v síti starých svážných lesních cest, ale
celkem rychle se objevíme na hřebeni. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZwplK2v6ln1ab4NyqlwJO-iz7Yb8l3998uyVptUnDPBe_ZAhb0Jeor2JW7UlpPJRjFRDtiKgig9LZG_YCK9kKCssm2ZcPli48HIeXuoC7awvcsWnFE8UDQKdVFfiDp-UQVykkQVmWE2TKvhoqqI17cY7LWXk_U6a0HrAQcelHAjK69mc77tQIIbep158/s1251/IMG_20230802_174510.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="697" data-original-width="1251" height="356" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjZwplK2v6ln1ab4NyqlwJO-iz7Yb8l3998uyVptUnDPBe_ZAhb0Jeor2JW7UlpPJRjFRDtiKgig9LZG_YCK9kKCssm2ZcPli48HIeXuoC7awvcsWnFE8UDQKdVFfiDp-UQVykkQVmWE2TKvhoqqI17cY7LWXk_U6a0HrAQcelHAjK69mc77tQIIbep158/w640-h356/IMG_20230802_174510.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Najdeme hezké místo na táboření. S rozpadlou
salaší a studánkou. Moc toho sice neujdeme, ale rádi si oddechneme. I psi si
rádi spočinou.</p><p class="MsoNormal"><br /></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Čtvrtek 3.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Další den jsem si naivně myslím, že cesta je jasná, ale od samého
začátku ztrácíme směr. Hřebenová cesta prostě neexistuje. Lesnická cesta se
občas objeví, ale záhy zmizí do údolí. Nejednou se kilometry prodíráme hustým,
ale i nádherným pustým karpatským lesem. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV2WEMAfutZO0pYwwXkEAA7AsB6BgG4vjiJmRCOt_T8b3RTowuRqwmGF4XsQW1K0KhNAHFalEHBGfOw4mGSbI1ye7_wIak6AGY1_8sMQMKuIn5N8ZM3_nnEOSeF4kR3DcIHSaugtA3cwfMp8ocnSB_MN9EDe68CZ_4Yg2WJua7HHfBjEddp3oZJeRD41g/s1251/IMG_20230803_160648.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="564" data-original-width="1251" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgV2WEMAfutZO0pYwwXkEAA7AsB6BgG4vjiJmRCOt_T8b3RTowuRqwmGF4XsQW1K0KhNAHFalEHBGfOw4mGSbI1ye7_wIak6AGY1_8sMQMKuIn5N8ZM3_nnEOSeF4kR3DcIHSaugtA3cwfMp8ocnSB_MN9EDe68CZ_4Yg2WJua7HHfBjEddp3oZJeRD41g/w640-h288/IMG_20230803_160648.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Konečně louka s prameny a na ní <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>dávné tlející salaše. Vděčně zatáboříme. Psi
s námi. Ušli jsme trapně 5 km, ale bez cesty. Jsme unaveni. </p><p class="MsoNormal"><br /></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Pátek 4.8.</b></h3><p class="MsoNormal">Asi nejnáročnější den. Jistě i převýšením, ale především
horkým a šisujícím sluncem. Kolikrát si za den zpívám klasika: <i>„Šílený
slunce nad oblohou…“</i> Valíme přes louky bez cest až pod nejvyšší horu Toroiaga
(1927 m). Její svah má charakter prudké střechy.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPlnyU4zGLQidRw-ZQUi1wwNwu4UJ9CqcZVj16SYANGtn2ILMVJ0VOQVtAbzmEr-8NkFOTRdiVafA1t4_eGf9UY-dYGiCmle72pXSqp0Yt2uOcqW84dnRTkNe8p4PShO5d61RKM6wq2VywOIDFzoomLzQSmhDEAPpxJ1Q6M72BOthXMjAWZGon7SO7w14/s1251/IMG_20230804_115829.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="599" data-original-width="1251" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiPlnyU4zGLQidRw-ZQUi1wwNwu4UJ9CqcZVj16SYANGtn2ILMVJ0VOQVtAbzmEr-8NkFOTRdiVafA1t4_eGf9UY-dYGiCmle72pXSqp0Yt2uOcqW84dnRTkNe8p4PShO5d61RKM6wq2VywOIDFzoomLzQSmhDEAPpxJ1Q6M72BOthXMjAWZGon7SO7w14/w640-h306/IMG_20230804_115829.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"> Objevíme však velmi hezkou zastíněnou
vrstevnicovou cestu. Ze čtvrtiny horu obejdeme na pastviny s krávami. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL0xZuHxdWipL9s_k9VBaMMJZIlUaiXgsh6BYXEUzt89LJcpUnwoBWIEMh16ngUPoooGqBxHbHyHi13ylH_HkNHFbpqwYm4YAnHkF3FzF6k2rUs0YisWUIOJT1t7B9c_oUd36-YVRy8eAk31gUgbXrdSxpfvoyAPzoocztJ2jnJloSwJfvmtOuhIyg8dk/s1251/IMG_20230804_145401.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="598" data-original-width="1251" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjL0xZuHxdWipL9s_k9VBaMMJZIlUaiXgsh6BYXEUzt89LJcpUnwoBWIEMh16ngUPoooGqBxHbHyHi13ylH_HkNHFbpqwYm4YAnHkF3FzF6k2rUs0YisWUIOJT1t7B9c_oUd36-YVRy8eAk31gUgbXrdSxpfvoyAPzoocztJ2jnJloSwJfvmtOuhIyg8dk/w640-h306/IMG_20230804_145401.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Odtud vede pěšina na vrchol. Sice delší, ale humánní. S přemáháním se
škrábu hore. Ale námaha je odměněna dobytím hory. Krásný výhled a rozhled.
S vděčností pijeme Danovu rezervní vodu. Sice teplou, ale super. Potom
sestup, opět celkem prudký. Už za večera nacházíme plánované tábořiště se
studánkou, přístřeškem a stádem divokých koní: „Refugiul Montan Lucaciasa.“ </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiy8hFrunFZnLeB578Hb3RPfgAwDXdayjNPrcVobuVk4aIPYbZp376IDDPR9m1Pv8TDscXctUXbgWkIR4uPG6XfdEjRCSA1JJUUO6ZPq-HbFC4yYEktzdPlEw-GWJ7L5ZUAXggPSWCZYmT_Ee0QSjL-G8i1WfUIHf4NuPJovxTs6YlFSTsGo2Nc2yJmF-Y/s1251/IMG_20230805_053156.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="469" data-original-width="1251" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiy8hFrunFZnLeB578Hb3RPfgAwDXdayjNPrcVobuVk4aIPYbZp376IDDPR9m1Pv8TDscXctUXbgWkIR4uPG6XfdEjRCSA1JJUUO6ZPq-HbFC4yYEktzdPlEw-GWJ7L5ZUAXggPSWCZYmT_Ee0QSjL-G8i1WfUIHf4NuPJovxTs6YlFSTsGo2Nc2yJmF-Y/w640-h240/IMG_20230805_053156.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Všichni
jsme tak vyšťaveni sluncem, že padáme do stanů a spíme. Psi tuto trasu absolvují
s námi. Odhaduji, že nikdy nebyli a nebudou tak vysoko nad mořem.</p><p class="MsoNormal"><br /></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Sobota 5.8.</b></h3>
<div style="text-align: left;">Je krásné a zase teplé ráno. Ani v noci nebyla zima. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2RcLaPuwYV56nXr1Rkt9qEpmPIQPOJ8BjM221Mq60eArvY_h9AzOd_b_llvu803TjOhQHw0w5JlrmsjUMnRPqyjbBSDp_bGhuDD9zGmCcaDUPuwCW7-HWBjK9BHfUrhnyInQDY7e_EeMsMwxocAnxOgb0L09ve2CaPR0Jm-s5xiVsCTV1z92Et8hRMJ0/s1251/IMG_20230805_060951.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="583" data-original-width="1251" height="298" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2RcLaPuwYV56nXr1Rkt9qEpmPIQPOJ8BjM221Mq60eArvY_h9AzOd_b_llvu803TjOhQHw0w5JlrmsjUMnRPqyjbBSDp_bGhuDD9zGmCcaDUPuwCW7-HWBjK9BHfUrhnyInQDY7e_EeMsMwxocAnxOgb0L09ve2CaPR0Jm-s5xiVsCTV1z92Et8hRMJ0/w640-h298/IMG_20230805_060951.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Ráno slyším hlasy typické pro putování: „Už jsi papal? Dali
ti pánové jíst?“ Blíží se druhá psí snídaně, protože od pánů již dostali něco
pod zub před hodinou.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirMsbn3T38Ezwo15Bw19v1kGmSl_4sfTf69nKoj644AyLM7Qyg5Dg4usGRDzh6kYnfJG36uBtJQy6doVHvPanjvU7JV9EUBGwf65bY1Vpdec6T81azjPeaYnTwdw9ZWhGz4O9qk3sJXB-CVfg9oa1O2ukfT4FVPyjTmna1D5GGLA-uf3wE-GZMLll3aJk/s1251/IMG_20230806_072941.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="730" data-original-width="1251" height="374" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirMsbn3T38Ezwo15Bw19v1kGmSl_4sfTf69nKoj644AyLM7Qyg5Dg4usGRDzh6kYnfJG36uBtJQy6doVHvPanjvU7JV9EUBGwf65bY1Vpdec6T81azjPeaYnTwdw9ZWhGz4O9qk3sJXB-CVfg9oa1O2ukfT4FVPyjTmna1D5GGLA-uf3wE-GZMLll3aJk/w640-h374/IMG_20230806_072941.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Další cesta je příjemná, až na to slunce… Obvykle opuštěné
pastviny. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgG9bR5Tp4b7SDe2FbPi24MpTfu67KjAjneuttwNIEZ7ZDlvAcxxklEm6-rDPUxoAIIkrMqy2H5Mepiix8HIRiWzwYQw0ygCh3Sqcd1qkG9xUJJIQo4RZRv_JFJm4ZM_9PIJkj4K9Y4UiEN8TOzVh_cnkiEcHk9ClEVLZ1yY4PkPaTwXtmXEiGvywYntc/s1251/IMG_20230805_155202.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="635" data-original-width="1251" height="324" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhgG9bR5Tp4b7SDe2FbPi24MpTfu67KjAjneuttwNIEZ7ZDlvAcxxklEm6-rDPUxoAIIkrMqy2H5Mepiix8HIRiWzwYQw0ygCh3Sqcd1qkG9xUJJIQo4RZRv_JFJm4ZM_9PIJkj4K9Y4UiEN8TOzVh_cnkiEcHk9ClEVLZ1yY4PkPaTwXtmXEiGvywYntc/w640-h324/IMG_20230805_155202.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Přece jen potkáváme baču. Je milý, cpe nás urdou a výborným odleželým
kravským sýrem, s obrovskými dírami. Připíjíme syrovátkou. Bača nám vysvětluje,
jak je prý v Rumunsku čím dál tím složitější chovat dobytek. Když vidíme
kvalitu místního pramene, vodu si raději nebereme. Věříme, že něco najdeme
v horách. Za sedlem s hnusnou rozestavěnou cestou stoupáme vzhůru. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFyZsaLUX0vYj0to-tLZoQs4QfW4O1_56TbcKKbje4zU-WqkpHHY0oYdxx0sTW9Z2kBUKeAj_-RXrCmG7uI_-8LAJaUPMnS0jU6fW8TVVCkOhSn5TNnkLuJ7Mq4k61O69YrjgPLl4OiGz4MFP6RegXbpF8Ssnu_u6F_vVjjSWaXGtWS-s0oERNEkKaoyo/s1251/IMG_20230805_183131.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="522" data-original-width="1251" height="268" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjFyZsaLUX0vYj0to-tLZoQs4QfW4O1_56TbcKKbje4zU-WqkpHHY0oYdxx0sTW9Z2kBUKeAj_-RXrCmG7uI_-8LAJaUPMnS0jU6fW8TVVCkOhSn5TNnkLuJ7Mq4k61O69YrjgPLl4OiGz4MFP6RegXbpF8Ssnu_u6F_vVjjSWaXGtWS-s0oERNEkKaoyo/w640-h268/IMG_20230805_183131.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Skoro na kopci hledáme tábořiště a pramen. Tábořiště najdeme, pramen ne. To moc
k náladě nepřidá. Ale další den je na cestě pramen přímo značený. Spíme na
moc hezkém místě s širokým rozhledem. I psi doufám ocenili dnešní odlehčenou
trasu.</div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_bkZAiMyqmi7fn5GSwl8D9wkprf2KsjvThf1bQmlpRq5Ax47DYSfvvd7v_6QjC6zwpUcS1JcOWPRW1XynFd6MGlroS_MmI-ZE_AbILegvP-aqY_DGAsiHq0cAsD-89pgsYX6EIEVp1HCh1OEjmXW_eVFbBRlhdfdruMCUJFUOdY-ByYBq3gRkN2YOroI/s1251/IMG_20230806_104441.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="453" data-original-width="1251" height="232" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_bkZAiMyqmi7fn5GSwl8D9wkprf2KsjvThf1bQmlpRq5Ax47DYSfvvd7v_6QjC6zwpUcS1JcOWPRW1XynFd6MGlroS_MmI-ZE_AbILegvP-aqY_DGAsiHq0cAsD-89pgsYX6EIEVp1HCh1OEjmXW_eVFbBRlhdfdruMCUJFUOdY-ByYBq3gRkN2YOroI/w640-h232/IMG_20230806_104441.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Výhled na naši trasu, po které jsme šlapali</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><br /></h3><h3 style="text-align: left;"><b>Neděle 6.8.</b></h3>
<div style="text-align: left;">Pokračujeme dál. Vypadá to na vlhké počasí. Občas ten den prší.
Cestou opravdu nacházíme pramen. Potkáváme i lesníky v terénním vozidle.
Nevadíme jim. Nad námi ukrajinská hranice. S jistotou tu očekávám setkání s pohraniční
policií. Nic takového se nekoná.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixRgFkv24opo7Ov5W4G6OECd4HoJx06Sw7Z1mOCTLUa0ppGM96WvXiFpyxYFTbz6hco3Filx0JfecaHF3krfOUUyTPJnJsFKpjAxS_AqRmvv4CWWHwrAq5WWSsrVABk5a4oTFpFDNA2PRvGvxISrkPrR9BD9D9TOwDhHyW1QsloNOMHcyVOHYxBXrl5pc/s1251/IMG_20230806_123950.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="547" data-original-width="1251" height="280" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixRgFkv24opo7Ov5W4G6OECd4HoJx06Sw7Z1mOCTLUa0ppGM96WvXiFpyxYFTbz6hco3Filx0JfecaHF3krfOUUyTPJnJsFKpjAxS_AqRmvv4CWWHwrAq5WWSsrVABk5a4oTFpFDNA2PRvGvxISrkPrR9BD9D9TOwDhHyW1QsloNOMHcyVOHYxBXrl5pc/w640-h280/IMG_20230806_123950.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Potom nádhernou letitou vrstevnicovou cestou. Snad stará pastýřská či lovecká
stezka. Na mnoha místech upravovaná, ale lety splynula s okolím. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9AZFeka9cfDi2950iu-P3bG6j22qqzUJnae0UstjTqElU6-v8MVzx5VJMw_mvzeS_pu4WFbKxAcR5u6AxsTnFHiuRm2Qu4_aRk8uAYX7ANOdZJ5SZxukflR4m8xrwWVkauP-PdeUzA22afT4ZJ924MG0bJ9HNQHIJB4ldqw7DVSmFsmU5dYcuOgvvoco/s728/IMG_20230806_132308.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="728" data-original-width="704" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9AZFeka9cfDi2950iu-P3bG6j22qqzUJnae0UstjTqElU6-v8MVzx5VJMw_mvzeS_pu4WFbKxAcR5u6AxsTnFHiuRm2Qu4_aRk8uAYX7ANOdZJ5SZxukflR4m8xrwWVkauP-PdeUzA22afT4ZJ924MG0bJ9HNQHIJB4ldqw7DVSmFsmU5dYcuOgvvoco/w618-h640/IMG_20230806_132308.jpg" width="618" /></a></div><p class="MsoNormal">Pěšina
skončí v krásném sedle „Tarnita Balasanii“ se salaší, ovcemi a
přicházející bouří. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNk7fr66LqiEsB0qoBm_QXG4tdh6fb2iouaPhA2_Zefb75YOEF-QIFbKyp-WUAkdltuAZC14C2_ujyj3AdLop1aRsLFqTPjBp5n9wPEHdkCYfP6Pvfh-498u79OzStPIGfFDTpxYl1kGs4yRm3btEBIdlGMowARvxm8Mp0pHrXKsdCgcw5ecrM9GZMk9o/s1251/IMG_20230806_155040%20(1).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="793" data-original-width="1251" height="406" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjNk7fr66LqiEsB0qoBm_QXG4tdh6fb2iouaPhA2_Zefb75YOEF-QIFbKyp-WUAkdltuAZC14C2_ujyj3AdLop1aRsLFqTPjBp5n9wPEHdkCYfP6Pvfh-498u79OzStPIGfFDTpxYl1kGs4yRm3btEBIdlGMowARvxm8Mp0pHrXKsdCgcw5ecrM9GZMk9o/w640-h406/IMG_20230806_155040%20(1).jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Odtud stoupáme vápencovou krajinou, pod skalou nacházíme nádherný
pramen. Jsme celkem vysoko v horách, kolem 1700 m. n. m., ale je tu už cítit
civilizace. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhupa7RQtH0I3DWvPIdDRcTXNXB9ghu1sKAb6fJylET56-n-tx-DzfzNWaZ3ns5eoxyjtb_lzS1a3_MuTT_iyLyHMdnJ-I58B31IrwpZdU2IhNC_uW4nKrYmsVVnxnENIH9QELIBLzSGiEQM1JSPaxe9zP5drmGNfet7e8l7YjO8RO3WNkDMRFCt5HuM3c/s1251/IMG_20230806_182726.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="400" data-original-width="1251" height="204" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhupa7RQtH0I3DWvPIdDRcTXNXB9ghu1sKAb6fJylET56-n-tx-DzfzNWaZ3ns5eoxyjtb_lzS1a3_MuTT_iyLyHMdnJ-I58B31IrwpZdU2IhNC_uW4nKrYmsVVnxnENIH9QELIBLzSGiEQM1JSPaxe9zP5drmGNfet7e8l7YjO8RO3WNkDMRFCt5HuM3c/w640-h204/IMG_20230806_182726.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Potkáváme horský hotel, cesty jsou upravené. Občas projede auto. Spíme
v zatáčce pod hřebenem. Vody je dost. Psi jsou zjevně unavení, ale zjevně zdravější
než na začátku cesty. V noci celkem zhusta prší.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Pondělí 7.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Balíme mokré stany, což je disciplína, kterou v horách
nemám rád. Pokračujeme pohodlnou silničkou až do sedla „Passul prislop“. Je
zima, těším se na teplou polévku. Kromě několika stánků s cetkami jsou tu
restaurace ale zavřené. Vymýšlíme plán, že dva řidiči zajedou stopem dolů pro
auta a zbytek výpravy počká. Jíme všechny sušené polévky, co jsme našli v batozích.
Jediné teplé jídlo. Venku je 8 stupňů. Navštěvujeme místní monastýr. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1OO8aTq-MSSq-fWucxOrO7-CDusqOFZJSFfy8dp2gOb1Y31cMoAmrBF_sqWVtmVx-9uZTXjtDBSSv3tQMw_x-dO47LrXaOFOqsvu0rOCpPszQ4DuWaGOjSxMwNf4ZmDTeT5-6b60e7OYmUqrqYJ1sBT5hQSgGhvbLAU95y0wGljagHPOMZJmD6qG2zRA/s938/IMG_20230807_143351.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="938" data-original-width="704" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1OO8aTq-MSSq-fWucxOrO7-CDusqOFZJSFfy8dp2gOb1Y31cMoAmrBF_sqWVtmVx-9uZTXjtDBSSv3tQMw_x-dO47LrXaOFOqsvu0rOCpPszQ4DuWaGOjSxMwNf4ZmDTeT5-6b60e7OYmUqrqYJ1sBT5hQSgGhvbLAU95y0wGljagHPOMZJmD6qG2zRA/w480-h640/IMG_20230807_143351.jpg" width="480" /></a></div><p class="MsoNormal">Moc hezké.
Kupujeme si v něm lesní sirupy. (Právě jeden u psaní popíjím.) <span style="mso-spacerun: yes;"> </span></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Naši řidiči se vrátí až za pár hodin. Cesta do města byla
přece jen daleká a dlouhá. Potom už do „Viseu de Sus“. Psi s námi
v kufru. Co všechno za ten týden zažili! Necháme je po zralé úvaze na úzkorozchodném
nádraží, kde jsme začínali. Loučení těžké i smutné. Já, kruťák, si spíše oddechnu.
Považuji nádraží za jejich přirozený biotop. Ale oceňuji srdnatost Radky, která
se snažila štěňata udat skoro komukoliv, koho potkala.¨<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSNc9WB_adOtT7NkwFwoHJmE_2xAMHZ9jcSKG1cl6whKP6BB5LQYRONGP9mLYn0dNsmBr0XLKCSleCI8SB-TVJOkbzPONK2Ap3i3-0iWH2qT7eGUqfjPmBynV8cGaOfY-HTsTFP8g5lEH57eAXfUBLwP0MJbS1UK01B-UAbbd07eROp22hoG9qMIUSy-M/s1251/IMG_20230806_072941.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="730" data-original-width="1251" height="374" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSNc9WB_adOtT7NkwFwoHJmE_2xAMHZ9jcSKG1cl6whKP6BB5LQYRONGP9mLYn0dNsmBr0XLKCSleCI8SB-TVJOkbzPONK2Ap3i3-0iWH2qT7eGUqfjPmBynV8cGaOfY-HTsTFP8g5lEH57eAXfUBLwP0MJbS1UK01B-UAbbd07eROp22hoG9qMIUSy-M/w640-h374/IMG_20230806_072941.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Spíme v baptistické modlitebně u přelaskavého
probuzeneckého pastora. Jsme dodnes přátelé na FB.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></div><div style="text-align: left;"><span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Úterý 8.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Velmi brzy ráno vstaneme, část výpravy odcestuje domů a zůstává
jen trojice Dan + Petr + moje maličkost. Před námi je pokračování putování. Ani
jsem si nepředstavoval, jak malebné. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Začínáme v městečku „Poienile de sub Munte“,
v místní kavárně. Jsme udiveni pracovním stylem. Jsme tu brzy ráno, ale
vyčep-kavárna se postupně zalidňuje. Asi je to klasická společenská událost
sejít se v úterý v místní cofeterii. Trochu odpočíváme, studujeme
mapy, pijeme, co je k pití, hlavně kávu. Je nám dobře. Poprvé zaslechneme
slovanská slova.<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIW1T84QezlTmg_hvKnsbWF0jG7jbaZviXacAcB2Nm5s7q4lBk8bKbK5HCjXg5rta87cuhcHJEcocCpGUk01nIbboOqUNzEW1VlHOX1EfVyyZUDXRmN1rDRRYjlUCmK6FxVjYav2URd4Tl39WPURDND29NhfVaV52Ut4__kozoq5PJtmjz83faGrdR9Tg/s1251/IMG_20230808_090155.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="646" data-original-width="1251" height="330" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIW1T84QezlTmg_hvKnsbWF0jG7jbaZviXacAcB2Nm5s7q4lBk8bKbK5HCjXg5rta87cuhcHJEcocCpGUk01nIbboOqUNzEW1VlHOX1EfVyyZUDXRmN1rDRRYjlUCmK6FxVjYav2URd4Tl39WPURDND29NhfVaV52Ut4__kozoq5PJtmjz83faGrdR9Tg/w640-h330/IMG_20230808_090155.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Potom už vesnicí do hor. Vidíme nápisy v ukrajinské
abetke. Zkouším na lidi mluvit rusko-slovensky, s ukrajinskými prvky.
Rozumí dobře. Cítím se tu jako doma. </div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbCBhVcIOMwtE_2ToBkUa86XHZSYTyc0MAn5WRQ1505UOAwZpUfCVc8UqR4x3XiaMLdsxgenWBFuhNsPanc4HckRhPA6G_VkM8gcshXc3BZZF-qGjdtkPwUItZIpdMEoCf7g6D5-MtliSujqvP5h4d7XNtnyt_5wv8g7M_eVnRjp7fxQ6oy2xIHa6H0i0/s799/IMG_20230808_105813.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="408" data-original-width="799" height="326" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhbCBhVcIOMwtE_2ToBkUa86XHZSYTyc0MAn5WRQ1505UOAwZpUfCVc8UqR4x3XiaMLdsxgenWBFuhNsPanc4HckRhPA6G_VkM8gcshXc3BZZF-qGjdtkPwUItZIpdMEoCf7g6D5-MtliSujqvP5h4d7XNtnyt_5wv8g7M_eVnRjp7fxQ6oy2xIHa6H0i0/w640-h326/IMG_20230808_105813.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Modlitebna adventistů </td></tr></tbody></table><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">A když k tomu přidáte nádherné užitné
pažity, domečky, chaloupky, jsem nadšený a v extatickém stavu. Vlastně mi ani
nevadí, že jsem někde u studánky zapomněl nůž. Mohu se pro něj aspoň vrátit a
kochat se dvakrát.</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwL1UDmx2Ir3VkqCA4efgk0MUetcqxD2e2rxEyFzPvfkj4QWsuzpe-Y02DpUhXKwV8eoaXqO2x1YfbGtcxrOndxVxZTty3EUAexxNrrPHWJ_typD37WEfES3r2uSKANK_A9nGcxqr4Z8ydgsxZqtVX4XZTUnZN4v59gu10QVNwkPvGnaUmf0ZY8IgdSlk/s1251/IMG_20230808_121422.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="690" data-original-width="1251" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwL1UDmx2Ir3VkqCA4efgk0MUetcqxD2e2rxEyFzPvfkj4QWsuzpe-Y02DpUhXKwV8eoaXqO2x1YfbGtcxrOndxVxZTty3EUAexxNrrPHWJ_typD37WEfES3r2uSKANK_A9nGcxqr4Z8ydgsxZqtVX4XZTUnZN4v59gu10QVNwkPvGnaUmf0ZY8IgdSlk/w640-h352/IMG_20230808_121422.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmMIRFAv0pX-Sjwt8nm66qfuQ6_1mVZjdmWBPqS3zV2hedVDUGo291hvfMd8JGRbcu_a_oznhbcg0KKJdLm1GlX7R0zoRVdPvIoAQJ7wL5TYmWtv_2xx8Fa1ZMNnw2VHH2rlursf3qoZW6iYxw0tivFX0y3IUXzMkeuwRjc-DncVx1sKJxzz-fTxMIqfE/s1251/IMG_20230808_140510.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="731" data-original-width="1251" height="374" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmMIRFAv0pX-Sjwt8nm66qfuQ6_1mVZjdmWBPqS3zV2hedVDUGo291hvfMd8JGRbcu_a_oznhbcg0KKJdLm1GlX7R0zoRVdPvIoAQJ7wL5TYmWtv_2xx8Fa1ZMNnw2VHH2rlursf3qoZW6iYxw0tivFX0y3IUXzMkeuwRjc-DncVx1sKJxzz-fTxMIqfE/w640-h374/IMG_20230808_140510.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"> </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0D45Nap2G6GpUBToRvPMetl82UdzItqMDVw9hRQT-7fzQac0QoLiTcbDjX54DCWxnWKlZncSZa82-oRMWLqW5x3XthQLtYxB9EDXpGtvOtFhfwb7RsiSFoIxxD0TrbnQiZt534r_xB1tgDXpqLCV5lygppNyN7iLaf2R3_jHpuGt0QMn3TQbjOA__eAg/s1251/IMG_20230808_143653.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="1251" height="328" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj0D45Nap2G6GpUBToRvPMetl82UdzItqMDVw9hRQT-7fzQac0QoLiTcbDjX54DCWxnWKlZncSZa82-oRMWLqW5x3XthQLtYxB9EDXpGtvOtFhfwb7RsiSFoIxxD0TrbnQiZt534r_xB1tgDXpqLCV5lygppNyN7iLaf2R3_jHpuGt0QMn3TQbjOA__eAg/w640-h328/IMG_20230808_143653.jpg" width="640" /></a></div>Potom už lesem na hřeben. Ovce, bača mluvící opět rusínsky, tábořiště. Voda tu sice není, ale je nám jasné, že bude. Krásný den. Vzpomeneme na naše bratry psy. Ti by tu proháněli ovce.<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkLWbL2xsFHtnagf5MHklsv1Fj-JptrH3XB1daDPY9Hu9t7T8i_t2d2DGadJet6mrBKuT2H8LBaCK2R7ytKt8bZJx4AqGklAOhYYpm3iNM8nC4IMSnW02Qf0wBMm3djZ7fAb6xvhzlbax1bI05bfWulr-JL8SZ1uVKSqQO3_jZshfh9-n0CM2wjTefpoY/s1565/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="641" data-original-width="1565" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgkLWbL2xsFHtnagf5MHklsv1Fj-JptrH3XB1daDPY9Hu9t7T8i_t2d2DGadJet6mrBKuT2H8LBaCK2R7ytKt8bZJx4AqGklAOhYYpm3iNM8nC4IMSnW02Qf0wBMm3djZ7fAb6xvhzlbax1bI05bfWulr-JL8SZ1uVKSqQO3_jZshfh9-n0CM2wjTefpoY/w640-h262/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><b><br /></b></h3><h3 style="text-align: left;"><b>Středa 9.8.</b></h3>
<div style="text-align: left;">Postupujeme po bočním hřebínku a chceme dobýt horu „Baita“. Mírně
přečnívá nad obzorem před námi. Během cesty si říkáme, že na ni zas tak nutně
nemusíme, a pokračujeme dále hřebenem. Velmi pomalu scházíme lesy do lehce
obydlených míst. Občas někdo kosí, občas potkáme borůvkáře. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEix8PC16S23YtsbW5KGKh2rZjl218RwFm6JtHL6YTXMVuwfhtBSbMue21vDVU-rmIN1yj-D8L5QZuC7MOoZcMAJ92Sj2DYWKKnU1UFmqL0zv0UMSpQoNjatmtwGqF-sltdymu-Vl356mnIYuDcVc-_mcFQVLZ6hCTHnaa8YQewiyEuIypKkgaYFKmYq8/s1251/IMG_20230809_170438.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="482" data-original-width="1251" height="246" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEix8PC16S23YtsbW5KGKh2rZjl218RwFm6JtHL6YTXMVuwfhtBSbMue21vDVU-rmIN1yj-D8L5QZuC7MOoZcMAJ92Sj2DYWKKnU1UFmqL0zv0UMSpQoNjatmtwGqF-sltdymu-Vl356mnIYuDcVc-_mcFQVLZ6hCTHnaa8YQewiyEuIypKkgaYFKmYq8/w640-h246/IMG_20230809_170438.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Už skoro
v podvečer zahlédneme v lese pod pastvinou dva mladé pastýře. Ochotně
nám hlásí, že je tu pramen. Děkujeme. Večer je krásný. Kochám se amfiteátrovou
pastevní loukou i tím, jak se mění během večera barvy. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz4ph3TDYmysLaPeUzNRJoLMtrYlCDPH5DFrFy3UKKSKcn03ubt9-GNHEXLBC857JbDXs2Hyl3X_zuIR1LJa51A31pJTk2aeqvp226ItSHCLz5LE9KpRUjwDuJlp2PFOKDGkBPUctAWUlkji42o7DriuOUsqiydFAaT-PkFLlUl1poh5r4bngSuKiL-kk/s1251/IMG_20230809_182247.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="572" data-original-width="1251" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjz4ph3TDYmysLaPeUzNRJoLMtrYlCDPH5DFrFy3UKKSKcn03ubt9-GNHEXLBC857JbDXs2Hyl3X_zuIR1LJa51A31pJTk2aeqvp226ItSHCLz5LE9KpRUjwDuJlp2PFOKDGkBPUctAWUlkji42o7DriuOUsqiydFAaT-PkFLlUl1poh5r4bngSuKiL-kk/w640-h292/IMG_20230809_182247.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIH5TqwnjJWBvjXGS2pq5OiKqcdBCCIuEkEJMO-xu-VinOhS_nftMbDHRQYxn1KYh83DS3YRpkAyqHA5g_2GCOOMl0o8XcYfkbh-boSDdIZfX5azAofEn4jfnG4EkMQ4Vsr1l4MiOU7tka3jq23LiPcE43Ghs1GfoDWQhbe2nXNsxTlxFlBYsttXeAeW4/s1251/IMG_20230809_210020.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="573" data-original-width="1251" height="294" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIH5TqwnjJWBvjXGS2pq5OiKqcdBCCIuEkEJMO-xu-VinOhS_nftMbDHRQYxn1KYh83DS3YRpkAyqHA5g_2GCOOMl0o8XcYfkbh-boSDdIZfX5azAofEn4jfnG4EkMQ4Vsr1l4MiOU7tka3jq23LiPcE43Ghs1GfoDWQhbe2nXNsxTlxFlBYsttXeAeW4/w640-h294/IMG_20230809_210020.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Spíme na miniplácku,
přímo na hřebínku. A naši psi usínají někde daleko na nádraží.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Čtvrtek 10.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Pokračujeme dál, celkem těžko v lese hledáme hlavní hřeben.
Po čase se před námi rozevřou nejmalebnější místa. Opět to, co miluji: louky, pastviny,
salaše, dřevěnice, koně a nade vším romantický zvuk motorových sekaček. Jsem
nadšený. Cesta sic vede „horedole“, ale je na co koukat.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhd4zTIh-A1vmAKLfh8oAErncRLXTh2JNPB-YHuY88fMczCDKgg2evIKUdKPFniEiaa7cASSxo0ukfcfaJH86bieajXh4leaiJWybAMmX95X9CVoSpTqi8xaIw3oGIELxs8e5gjXUEaxUw8vlbBKLUzo0iGdEIL15H_rIWOH6A4jLW6cW1ilqPh6yuPKD8/s1251/IMG_20230810_133208.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="656" data-original-width="1251" height="336" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhd4zTIh-A1vmAKLfh8oAErncRLXTh2JNPB-YHuY88fMczCDKgg2evIKUdKPFniEiaa7cASSxo0ukfcfaJH86bieajXh4leaiJWybAMmX95X9CVoSpTqi8xaIw3oGIELxs8e5gjXUEaxUw8vlbBKLUzo0iGdEIL15H_rIWOH6A4jLW6cW1ilqPh6yuPKD8/w640-h336/IMG_20230810_133208.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW3thLxklh4GvMdg6J1mM-4mEOc6TFkIyd_fNeN8Fkq7unVu31CfpkEK419v_UB-AbmuUwAq9WqqZFWfgHG7VZkyGZOeEVxBKN7-vByHBk9L6o4iM5K4IwEEedg-4faReghBu9U-i2GmslfY0A_cXDEeddC73-1IiqhdYR8lROVW8iZaDxUdkHd3hNFlU/s1251/IMG_20230810_135629.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="621" data-original-width="1251" height="318" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW3thLxklh4GvMdg6J1mM-4mEOc6TFkIyd_fNeN8Fkq7unVu31CfpkEK419v_UB-AbmuUwAq9WqqZFWfgHG7VZkyGZOeEVxBKN7-vByHBk9L6o4iM5K4IwEEedg-4faReghBu9U-i2GmslfY0A_cXDEeddC73-1IiqhdYR8lROVW8iZaDxUdkHd3hNFlU/w640-h318/IMG_20230810_135629.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIOgmGAyxVeCXgx2ylSRaCYy6_lLAESQv9iOAyniJ4eKXVICttkgxLmFElWmpgkFg4hzRkGFUQYXFv88lEwvEI-Jc4V8PHSM9vobZD7IAugCx_6kuQ6qsQObdKwgAzURSxrbHzgyRBJrDql7dZOSQIw55tytDsYqddJ1kJ58GJmQTveghfwE7RSKGSDz8/s1251/IMG_20230810_144236.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="752" data-original-width="1251" height="384" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjIOgmGAyxVeCXgx2ylSRaCYy6_lLAESQv9iOAyniJ4eKXVICttkgxLmFElWmpgkFg4hzRkGFUQYXFv88lEwvEI-Jc4V8PHSM9vobZD7IAugCx_6kuQ6qsQObdKwgAzURSxrbHzgyRBJrDql7dZOSQIw55tytDsYqddJ1kJ58GJmQTveghfwE7RSKGSDz8/w640-h384/IMG_20230810_144236.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-CyLAXZU7ZoZOHfEKeKGZLcKYn2Ayiy2v3AJnp0NXRMxehN7HMZS0-AzOnuKPMmqPE61gsjVl6YMFO5X7g5tSm7rdFW9uiJuXW9oD2O-20ppl9-CHmyy73vxKvDj2Bkn96BwPwboS_Tfv3WhWUak_UlUdIylQWssjNfvWHCa5DtMheiX8epsRsqfYgeQ/s1251/IMG_20230810_163513.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="569" data-original-width="1251" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh-CyLAXZU7ZoZOHfEKeKGZLcKYn2Ayiy2v3AJnp0NXRMxehN7HMZS0-AzOnuKPMmqPE61gsjVl6YMFO5X7g5tSm7rdFW9uiJuXW9oD2O-20ppl9-CHmyy73vxKvDj2Bkn96BwPwboS_Tfv3WhWUak_UlUdIylQWssjNfvWHCa5DtMheiX8epsRsqfYgeQ/w640-h292/IMG_20230810_163513.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"> Končíme nad neskutečně
romantickým místem s …, ale zase bych se opakoval. I pejskům by se tu líbilo.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Pátek 11.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Jsme na hřebeni, který nás dovede do „Viseu de Jos“. Na tuto
cestu jsem se těšil nejvíce, leč hospodářský život tu už ustal, až na pár stád
ovcí. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyR6bA_VLM86P6JQhDogaYMycsyxt6oJlWxB-qMs-3VN6fZpXLLJNecpyAPMi-naYXBp5Xt-MlJMIGttby0OrD2wJy3mQQwD9SdobWM7jba4OxsqFOqpZjx37dRS0gveQGFCv6-Ij5tZ59Z3TtY8cOc_o34paib5KK-eDdpl7yLWrNr46d-6qpLPixa_A/s1251/IMG_20230811_110518.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="618" data-original-width="1251" height="316" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjyR6bA_VLM86P6JQhDogaYMycsyxt6oJlWxB-qMs-3VN6fZpXLLJNecpyAPMi-naYXBp5Xt-MlJMIGttby0OrD2wJy3mQQwD9SdobWM7jba4OxsqFOqpZjx37dRS0gveQGFCv6-Ij5tZ59Z3TtY8cOc_o34paib5KK-eDdpl7yLWrNr46d-6qpLPixa_A/w640-h316/IMG_20230811_110518.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Zajímavé pro mě je, že potkáme mladou pastýřku se stádem. Amazonka. Jinak
povětšinou nekosené a nepasené louky. Nad městem jsou dávné terasy, připomínající
zanikající slovenskou kysuckou krajinu. Jak rád bych tu zůstal a jen tak se
toulal…</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3NV3sB0gbUNJC3XU2JQLgVuLx1yr1-Ng7EVabEstaya8Ud1yz4WAxTzdN9vGol7A26KBh_EfnxP5jfu-9chuXgGjwTPl9dXhuJpRxrxWKzqVBWwOst7M3QCCSJMjszfYAyMO8ANIa2Kmly0X9pWdFaihoIYw0Y7br5vL-XlBQS8rgl67IB2DJse84ha0/s1251/IMG_20230811_133858.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="465" data-original-width="1251" height="238" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj3NV3sB0gbUNJC3XU2JQLgVuLx1yr1-Ng7EVabEstaya8Ud1yz4WAxTzdN9vGol7A26KBh_EfnxP5jfu-9chuXgGjwTPl9dXhuJpRxrxWKzqVBWwOst7M3QCCSJMjszfYAyMO8ANIa2Kmly0X9pWdFaihoIYw0Y7br5vL-XlBQS8rgl67IB2DJse84ha0/w640-h238/IMG_20230811_133858.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Během sestupu se rozdělíme a ve „Viseu de Sus“ se vzájemně naháníme.
Do nedalekého „Viseu de Jos“ jedeme taxíky. Busy tu „nepremávajú.“ </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIRhwYL9YezRoN1C65ZFVtNvc2p0WA69oAD4mn7_7MTpG0geUvlOOWsRGu_U07jxIyXvtbMXNm7CABjuTVPfmkzk29kxXG4e5GvDVR03mTjj5yg3650foaijqtAc-tM0tHkVBCUG2okgHEKLydArRkF-UQCiBd3g19bKH-Xu7nAkGvoevUSHd8cT5TQAs/s1251/IMG_20230811_152712.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="1251" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiIRhwYL9YezRoN1C65ZFVtNvc2p0WA69oAD4mn7_7MTpG0geUvlOOWsRGu_U07jxIyXvtbMXNm7CABjuTVPfmkzk29kxXG4e5GvDVR03mTjj5yg3650foaijqtAc-tM0tHkVBCUG2okgHEKLydArRkF-UQCiBd3g19bKH-Xu7nAkGvoevUSHd8cT5TQAs/w640-h306/IMG_20230811_152712.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Obědovečeře v oblíbené
hospodě. Návštěva přátel psů. Zdají se oba spokojení a zabezpečení. Dozor nad
nimi převzala stará fena. A potom rozlučka s milým pastorem. A pak už
autem na nocležiště, kde jsme přespali na cestě sem.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Sobota 12.8.</b></h3>
<p class="MsoNormal">Od příjemného jezera jedeme autem do Bratislavy a do Brna.
Večer jsme doma. Druhý den <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>jsem na Staré
Turé a o tři dny později jedu busem kousek od krajin naší trasy, ale z ukrajinské
strany. <o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><br /></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Ano, bylo to hodně dobré putování. </b></h3>
<div style="text-align: left; text-indent: -18pt;"><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Největší a novou zkušeností byli oni psi.
Dokážou kolektiv poutníků nejen stmelit, ale i naleptat. Snad jen trochu. Bylo
to super psí putování.<br /> <span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Byl s námi v horách nejmladší člen všech
výprav – Štěpán, 15 let. Byl mezi námi „boomery“ poněkud osamělý. Škoda, že
nejel Davy.<br /> <span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Od tohoto putování považuji Maramureš za
nejzachovalejší část Rumunska, co se týče kulturní krajiny. Lesy jsou tu
plundrovány až běda.<br /> <span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Jinak v horách je to kraj opuštěný.<br /><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Příjemná pro mě byla možnost normálně si
v Rumunsku popovídat „rusínštinou“.<br /><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->A krásné bylo setkání s přelaskavým
pastorem Teodorem Grozou, s jehož laskavou probuzeneckou zbožností jsem
souzněl i přes jazykovou bariéru. Kristus opravdu spojuje. </div><p class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpMiddle" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><o:p></o:p></p><p class="MsoListParagraphCxSpLast"><o:p><br /></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH8VdPOiWKHu9uT4KTm5fXsg8n3Qh8jgMBSBgA9dx9y8ocvp4RyGrNWNZB1LHuXnI-FSW41SnDtmZGQS-P29kbbrd_n9J-l4xF5lF_lpBgOICOfe8RmXPQZ_DJozcx0Rf2_CVRKj0XIQoDLDq5S8ErFlpMwA4V50y8Q_-01zHpHbYF1Dij5fVKOfEBuTE/s1536/391686412_2219783368227825_2132128239697458097_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1416" data-original-width="1536" height="590" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiH8VdPOiWKHu9uT4KTm5fXsg8n3Qh8jgMBSBgA9dx9y8ocvp4RyGrNWNZB1LHuXnI-FSW41SnDtmZGQS-P29kbbrd_n9J-l4xF5lF_lpBgOICOfe8RmXPQZ_DJozcx0Rf2_CVRKj0XIQoDLDq5S8ErFlpMwA4V50y8Q_-01zHpHbYF1Dij5fVKOfEBuTE/w640-h590/391686412_2219783368227825_2132128239697458097_n.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p>
<div style="text-align: left;"><b>Kdo:</b> Dan + Martin + Hanka + (Jana + Petr) + Štěpán +
(Radka a Petr) + Zababa</div><div style="text-align: left;"><br />A co nakonec? </div><h3 style="text-align: left;"><b>Soli Deo Gloria!</b></h3>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-48398260567458663742024-01-09T11:55:00.048+01:002024-03-09T21:58:08.461+01:00Zababův rok 2023 | Ohlédnutí<p style="text-align: left;">Tak na Slovensku žiji už více než 3 roky. Čas opravdu letí. V Bratislavě
se ze mě stal více kosmopolitní člověk. Donedávna jsem měl pocit, že Česko je
pupkem světa. <br />Zde, v „zahraničí“, si uvědomuji, jak jsou dějiny Evropy provázané.
Vidím, jak oba Č-S národy jsou jen malými políčky na velké šachovnici dějin
světa. <br />A současné světové dění mi můj pocit jen umocňuje.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT-v48F0LzlDIsMnmtetiCH3O3qhjhZy5JrugittPmA68w-p1JyKEMP4kqUxGfCygAdupRht1_MOoUqtqD36IRsYe6iHXg2udXg6SwPzI7NZBTVX_Roahu_iyf4hR0AhFcEnTqECx2ohuXirSlJx8O5Mf8Fcx8LqNBUt2M3BlsayDvbG-uzT1a1UQkJj4/s1200/7201510_1200x.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="1200" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiT-v48F0LzlDIsMnmtetiCH3O3qhjhZy5JrugittPmA68w-p1JyKEMP4kqUxGfCygAdupRht1_MOoUqtqD36IRsYe6iHXg2udXg6SwPzI7NZBTVX_Roahu_iyf4hR0AhFcEnTqECx2ohuXirSlJx8O5Mf8Fcx8LqNBUt2M3BlsayDvbG-uzT1a1UQkJj4/w640-h426/7201510_1200x.jpeg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bratislava, kdybych vylezl na střechu</td></tr></tbody></table><p style="text-align: left;">Měl jsem Slovensko vždy rád a baví mě tu žít. Mám tu už svá
milá místa, kam se vracím, ale stále objevuji něco nového v Bratislavě,
v okolí, ale i dále od hlavního města. Například letos jsem, díky pravidelným pracovním
okolnostem, začal poznávat kraj kopanic pod Bílými Karpaty. Území, kam utíkali
češti exulanti, kraj sester Royových, kraj pod majestátnou Velkou Javorinou. A dodnes
si nejsem jist, co znamená onen pojem „kopanice", i když jsem hledal ve
stejnojmenné monografii Mikuláše Huby. Intuitivně
to už tuším.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiq-qSQRyvL-DirlLxsEGJ9KhYE-DIpIpEY6E7C5DxKiXQ0v34cT8avE00wb6-pRughZkH-c56Sg6WjbA1BuE4blmlkOJHP8UYud4T9cd5jednWGc1WngBV9ahFbJ5ISDyN1Q1m5JdtAMq7xx5JMMAobEJt6eDPQWd6J-9t5pc8C5qDxpQB-fUpjvPM-g/s1335/pOGKU8.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="410" data-original-width="1335" height="196" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiq-qSQRyvL-DirlLxsEGJ9KhYE-DIpIpEY6E7C5DxKiXQ0v34cT8avE00wb6-pRughZkH-c56Sg6WjbA1BuE4blmlkOJHP8UYud4T9cd5jednWGc1WngBV9ahFbJ5ISDyN1Q1m5JdtAMq7xx5JMMAobEJt6eDPQWd6J-9t5pc8C5qDxpQB-fUpjvPM-g/w640-h196/pOGKU8.jpeg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kraj pod Javorinou. Políčka jsou už zcelena v lány...</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><b>Život v Církvi bratskej na Cukrové</b></h3>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Často dostávám otázku, jak se ve sboru CB na Cukrové cítím. Naše společenství je velké, pomalu stárnoucí společenství, které má své složitosti a nároky. A ani já jsem nebyl
vždy svědomitým pastýřem sboru. Dosti často jsem své působení líčil v šedavých až temných barvách. Ale na konci roku jsem se vnitřně uklidnil a
vděčně konstatuji: „Vůbec nelituji.“ Člověk by měl s přibývajícími léty
tendenci zlenivět, ale v Bratislavě to nehrozí. Místní společenství mě přece
jen posouvá k nevídaným výkonů. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh24868k_tw3nD6Ui0JP2bjnWzUs6EuHuEgiXkPRwezgQd33BVpfqALyrFV1aRs_hAI0yJ3bGWHy6QCkhMJ8heKcCReRxaxZnA1CwR1RlXpp8ep1wwChXdEaIMkHWtgUg9W6b6Oco9xXYMiAQvdvzPiZZMyrcZbUV1-ZFbztPELP1jD0Ffj-uHD1Ib9gu4/s1251/20230314_212057.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1251" height="392" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh24868k_tw3nD6Ui0JP2bjnWzUs6EuHuEgiXkPRwezgQd33BVpfqALyrFV1aRs_hAI0yJ3bGWHy6QCkhMJ8heKcCReRxaxZnA1CwR1RlXpp8ep1wwChXdEaIMkHWtgUg9W6b6Oco9xXYMiAQvdvzPiZZMyrcZbUV1-ZFbztPELP1jD0Ffj-uHD1Ib9gu4/w640-h392/20230314_212057.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Byl jeden divoký den a nebo dni.... a furt ještě dobré</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Dokonce jsem si pořídil online diář. Já, co
si (ne)vystačil s hlavou, funguji snad i trochu koncepčněji, vykazatelněji,
snad i více promýšlím, co dělám. Ptám se, o co mi v životě jde.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">A také se ptám, k čemu je církev? Znovu a znovu jsem se letos vracel k ostrému komentáři jednoho z mých kamarádů: <i>"Mám dojem, pokud to trochu vyhrotím, že hlavní starostí některých denominací dnes je, aby lidé žijící v hříchu do pekla kráčeli důstojně..." </i>Ta věta dává mnoho otázek. A tak se musím znovu ptát, co je to evangelium, čemu věřím. <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div></span></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPFzH5XqF74M0DMssJB5soRHRtWBZZxYiGgBbm17EowAtCcQ0MfDSuMgkWy6vHsWxANQiTDxu5d-K6610h49t9oEmNKJhsyOqYGiNb4GegJkL30azxH878NbTaPE0HlnNEvzc9cKZCW01vWQJLjwcmH42sVke8vlZ4ldzn7yvvFI7tHMP97bJKI4ahylU/s2048/407940575_651494073806897_724233656083803607_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1365" data-original-width="2048" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhPFzH5XqF74M0DMssJB5soRHRtWBZZxYiGgBbm17EowAtCcQ0MfDSuMgkWy6vHsWxANQiTDxu5d-K6610h49t9oEmNKJhsyOqYGiNb4GegJkL30azxH878NbTaPE0HlnNEvzc9cKZCW01vWQJLjwcmH42sVke8vlZ4ldzn7yvvFI7tHMP97bJKI4ahylU/w640-h426/407940575_651494073806897_724233656083803607_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Neděle</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Zároveň mě zdejší společenství podarovalo vzácnými a
krásnými vztahy. Zažívám mnoho přejných projevů lásky a úcty. A vážím si jich. Ano,
jsem v Bratislavě rád.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilhCmsWDOPeODtJUAIVazpHkJ82DsYfJFBzAJwzU0ftOTOjdEqQerdU8VhtKz7fb1-AsR5VMTp8IvPW9t3NXZ4VN0XFP9E74OKIuaNPtYJIwlfwTn8QdQJUbIXAKblZiKkf-MI4U4k4q_TUU6Q5nqTdq6zCEMBEdX652pFQh0bbG5E6WiW9BnWHFzp6hc/s2048/399859341_637511888538449_1938307828411250792_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1037" data-original-width="2048" height="324" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilhCmsWDOPeODtJUAIVazpHkJ82DsYfJFBzAJwzU0ftOTOjdEqQerdU8VhtKz7fb1-AsR5VMTp8IvPW9t3NXZ4VN0XFP9E74OKIuaNPtYJIwlfwTn8QdQJUbIXAKblZiKkf-MI4U4k4q_TUU6Q5nqTdq6zCEMBEdX652pFQh0bbG5E6WiW9BnWHFzp6hc/w640-h324/399859341_637511888538449_1938307828411250792_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Společný oběd</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBnWuUlaGlhUNF12r2x4GHBGiNgrN8CCo7SQ1ZZnMshc66D9hzCucX5x_FeP3aFklfOLSzlEm0GPBadi5fTj0m-f4Tlv-LAFiIOE1eautn6hRDl5Legh5khV-zlBwO3Jh592H0kNBeyxwXi5-lg9Qp3aH_t2AXCB_kBA-iIkD1PH0m1Eg6quqqNkzvFTA/s1080/Obr%C3%A1zek4.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="1080" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhBnWuUlaGlhUNF12r2x4GHBGiNgrN8CCo7SQ1ZZnMshc66D9hzCucX5x_FeP3aFklfOLSzlEm0GPBadi5fTj0m-f4Tlv-LAFiIOE1eautn6hRDl5Legh5khV-zlBwO3Jh592H0kNBeyxwXi5-lg9Qp3aH_t2AXCB_kBA-iIkD1PH0m1Eg6quqqNkzvFTA/w640-h426/Obr%C3%A1zek4.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z nedělních instalací - artefakty ze života Eliáše</td></tr></tbody></table><br />Slovensky stále neumím. I když občas "dačo poviem", ale sám slyším, jak věta blbě zní. <br /><p></p><h3 style="text-align: left;"><b>Církevní snehulák</b></h3>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Nějak se na mě lepí církevní funkce. Jako tzv „senior“, mám mírně
na starost západoslovenskou oblast církve. A tak organizoval veselá regionální setkání
kazatelů a postupně navštěvuji jednotlivé místní komunity. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5ZO3pmfO2Vwj8h972oO3AJ0VmHVIARg1-EuZV9YiKmW1l0xYFo5ch0EJglVp8RNUqoU3eIiTbuK15edHvVtdtYHURtpWf3r0Kz8-F8be6NeIHofuPPsDKspo3O1Baa5K4IzrRl_53ayt1RWMXpeCN0MeVXdpRT1viUZQI8Tyuv1agktPlqT6atubHOFE/s1422/335164670_605970797651670_1492894616076502097_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="1422" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj5ZO3pmfO2Vwj8h972oO3AJ0VmHVIARg1-EuZV9YiKmW1l0xYFo5ch0EJglVp8RNUqoU3eIiTbuK15edHvVtdtYHURtpWf3r0Kz8-F8be6NeIHofuPPsDKspo3O1Baa5K4IzrRl_53ayt1RWMXpeCN0MeVXdpRT1viUZQI8Tyuv1agktPlqT6atubHOFE/w640-h288/335164670_605970797651670_1492894616076502097_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedno ze setkání kazatelů. <i>"Kdo se povyšuje bude ponížen"</i></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">K tomu jsem se stal administrátorem malého sboru na
Staré Turé. Jezdím tam dvakrát měsíčně. Je to zodpovědnost, kterou si
s každým měsícem uvědomuji vážněji. Ale je to i příjemná oddychová změna a
rozšíření duchovních, vztahových i krajinných obzorů.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Jsem také členem komise, která má na starost transformaci
zanikajícího sboru v Trenčíně na jiný útvar. Což je činnost, kterou nikdo
nikdy nedělal, a tak všichni se učíme za pochodu. <o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Rok návštěv</b></h3>
<p class="MsoNormal">Celkem často ke mně přijíždí návštěvy z Čech. Jsou to
dávní přátelé, ale i jejich rodiny. Stávám se průvodcem po Bratislavě, což mě
baví. Společně vaříme a večer, když děti usnou, otevřeme láhev vína
z malokarpatských svahů.</p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3OlAojfGfyMlaaluVsYKCNe1PLf8qpc9uUIcaNUVt3lVNj3t3DYgf3uskveWmBRolR3n-PDsNpRaD5qAh9nOUl-Fo0QZJjvWu6mj2YK-mwBXHiY9H1eIAME5-7FrXhqNqI9KNPadyxXFlToMmsAqOvzlUTy0y87tLT2CKSkaSNmT3V36q3HbTIzlI1cs/s900/bratislava-raca-Sereda-Tomas-01.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="491" data-original-width="900" height="350" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg3OlAojfGfyMlaaluVsYKCNe1PLf8qpc9uUIcaNUVt3lVNj3t3DYgf3uskveWmBRolR3n-PDsNpRaD5qAh9nOUl-Fo0QZJjvWu6mj2YK-mwBXHiY9H1eIAME5-7FrXhqNqI9KNPadyxXFlToMmsAqOvzlUTy0y87tLT2CKSkaSNmT3V36q3HbTIzlI1cs/w640-h350/bratislava-raca-Sereda-Tomas-01.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Račianské vinice - přímo v Bratislavě!</td></tr></tbody></table> <br />Jeden jarní večer jsme udělali rodinnou akci a navštívili jsme s bráchou,
jeho ženou a mojí sestrou muzikál Bedári ve skvělém slovenském provedení. Moc
hezký večer. Pěkně jsme si řízeně poplakali a byli u toho šťastní. <o:p></o:p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmir3-wcWLG4xGZJJqo0HzIbd3wkphjypRXNPYj3d2cJ1g2B4vTUKSKUa8rWICZfsEqNxpOCx84zCZfvIivEOdXPc4PR-EXCa5R5LOn_aDhnfL8TbKw90N0SJ-72vVrBtQMR1-qUoVtgGtjtjSWcO0TH0gaH8bMTPM3K8BRk3ypyTPgVg38IhRT3Gr3RY/s360/334811325_858381238595336_91264383222999530_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="354" data-original-width="360" height="630" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmir3-wcWLG4xGZJJqo0HzIbd3wkphjypRXNPYj3d2cJ1g2B4vTUKSKUa8rWICZfsEqNxpOCx84zCZfvIivEOdXPc4PR-EXCa5R5LOn_aDhnfL8TbKw90N0SJ-72vVrBtQMR1-qUoVtgGtjtjSWcO0TH0gaH8bMTPM3K8BRk3ypyTPgVg38IhRT3Gr3RY/w640-h630/334811325_858381238595336_91264383222999530_n.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Občas se zadaří návštěva českých a moravských luhů a hájů.
Rád vzpomínám na prvomájovou cestu do Polabí za svou rodinou, za kamarády
v Kristu Liborem a Evou, vše stylově májově zakončeno návštěvou
divadelního představení v Praze: Veronský případ (Romeo a Julie :-).</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNmWHn8YO0cR3q9CoCMmh68GK0jUDuZgm631lcmeA_89vuBJ2q1f_LCFIzdsKSj372i7djt-qcMovoBA4V7G_lcZMPJpPiN-2zTXoYmqoBOYucXo_5ywHK8DFH5kfQuufUfeBdx1L7xQLsTlZKjaC1pHPhghuxxKgI8Fnc-ZOqY0jezxCgwxd8sfxTmsM/s660/MG_4237.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="467" data-original-width="660" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNmWHn8YO0cR3q9CoCMmh68GK0jUDuZgm631lcmeA_89vuBJ2q1f_LCFIzdsKSj372i7djt-qcMovoBA4V7G_lcZMPJpPiN-2zTXoYmqoBOYucXo_5ywHK8DFH5kfQuufUfeBdx1L7xQLsTlZKjaC1pHPhghuxxKgI8Fnc-ZOqY0jezxCgwxd8sfxTmsM/w640-h452/MG_4237.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hráli to nadšení začínající herci...</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">A při ohlédnutí se mi vynoří vzpomínka na rychlonávštěvu ve Frýdku-Místku, kdy
jsem zažil křest Matyho, kluka kterého jsem poznal v batolecím věku .</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVLO123A7gBP_tKa2LAl2UOyP8TpHGLLY2KY90jvb-Vf9GEKpN2U3YTwp5eQ_29S6jGARmlu7iTtzvqWQV5JAFazCE373WQ4okTqmn8nOXOksVtl7ybxc6Nd8kj6z9TIbQtWgcAVzn3VnO5QjeWCvyhly0RrJVGkJlLrulxbf67H9PhmISkv9HAbDkKvw/s1280/Obr%C3%A1zek1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="519" data-original-width="1280" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVLO123A7gBP_tKa2LAl2UOyP8TpHGLLY2KY90jvb-Vf9GEKpN2U3YTwp5eQ_29S6jGARmlu7iTtzvqWQV5JAFazCE373WQ4okTqmn8nOXOksVtl7ybxc6Nd8kj6z9TIbQtWgcAVzn3VnO5QjeWCvyhly0RrJVGkJlLrulxbf67H9PhmISkv9HAbDkKvw/w640-h260/Obr%C3%A1zek1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Maty je zrovna pod vodou! Na snímku můj vynikající nástupce ve Frýdku Lukáš a moje maličkost<br /><br /></td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span><b>Psavý rok</b></h3>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Hodně jsem psal. Není to ale poznat na mém blogu. Už nezbývalo
síly zavěsit některá dílka na web, a tak zůstávají roztroušena v různých periodikách.
Měsíčně jsem psal pro českou Bránu o slovenské větvi „Církvi bratskej“. Pro
českotřebovský sborový časopis Badyán jsem spisoval vzpomínky na své první
kazatelské místo. A prožil jsem u toho hezké zasněné chvíle. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIkhtgJlVE9pEvgJdqTVgEoRCScn3Q3bvgUcjfSEhu39UxrnEXRDQlNOfy4_vvAKkjtrNvp39djAb6jp9op_SkH5aEy5etYM2Xq8mwu1bJt4e-4DX5EBpQNvbENA4UDUvZtVr0EfHRJxGzS4mvShQDDxaLrMmGH4RQcaMl37AozkafEUFqNHl-HJ-TSMc/s622/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="212" data-original-width="622" height="218" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhIkhtgJlVE9pEvgJdqTVgEoRCScn3Q3bvgUcjfSEhu39UxrnEXRDQlNOfy4_vvAKkjtrNvp39djAb6jp9op_SkH5aEy5etYM2Xq8mwu1bJt4e-4DX5EBpQNvbENA4UDUvZtVr0EfHRJxGzS4mvShQDDxaLrMmGH4RQcaMl37AozkafEUFqNHl-HJ-TSMc/w640-h218/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Psal jsem i pro další
periodika… prostě spisoval jsem jako „mourovatej“. Při ohlédnutí zpět, otírám
své čelo a chladím klávesnici.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Pravidelné výpravy</b></h3>
<p class="MsoNormal">K mému roku tradičně patří i putování. Pěší chůze
s batohem mi prospívá na těle (zhubnu) i na mysli (mám v hlavě hlavně
věci putování) <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">A tak jsme v červnu absolvovali nádhernou „štvordňovku“
do vysokých hor rumunského Retezatu. Více *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2023/07/strucna-zprava-o-stvordnovke-2023.html" target="_blank">zde</a></b>*. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCZZ7db8YjJ-hzygkolKCQBkg9VA0_sGUI0g4vF9vd1tUod4HkNOsf0a_3bwp2_14u8P0D06jW1U6hvi5eFeupGXCGwhF7g7PFOlPbChT7e8DO06EafKZKTVxrCst5eAe4nWwqHLRIUwWdQuq8y_ug9ARWgQrbCTO19ATWehi9tLkEgkhSBoOt-B9gcYg/s3476/ddd12.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2488" data-original-width="3476" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhCZZ7db8YjJ-hzygkolKCQBkg9VA0_sGUI0g4vF9vd1tUod4HkNOsf0a_3bwp2_14u8P0D06jW1U6hvi5eFeupGXCGwhF7g7PFOlPbChT7e8DO06EafKZKTVxrCst5eAe4nWwqHLRIUwWdQuq8y_ug9ARWgQrbCTO19ATWehi9tLkEgkhSBoOt-B9gcYg/w640-h458/ddd12.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moje malůvka jednoho z nejhezčích míst</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Dále jsme čtrnáct dní jsme táhli Maramurešem. Opět rumunské pohoří
u ukrajinských hranic. Byl jsem tu mnohonásobně nadšen zachovalostí zdejší obdělávané
„kulturní“ krajiny. Putování jsem nazval „Psí“. Proč, to se dozvíte *zde*.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLddW6EF56S_S2o1yGM9cBBh0qd05qELX1BoxEyKi99egzvN4cR-_2BpAbshTba9BPk3ygAqp3oKTOHaCnMVMhSz9-uABfYt6JsvO-runt7tH66G0pVZ6SliGgeDhRQiSY7F7BhF2WGqNqjgZOoPlaSd4mfMN_fIy1KF7EcpK-1CilOiYkisjy9DodLyM/s1251/IMG_20230810_144526.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="665" data-original-width="1251" height="340" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLddW6EF56S_S2o1yGM9cBBh0qd05qELX1BoxEyKi99egzvN4cR-_2BpAbshTba9BPk3ygAqp3oKTOHaCnMVMhSz9-uABfYt6JsvO-runt7tH66G0pVZ6SliGgeDhRQiSY7F7BhF2WGqNqjgZOoPlaSd4mfMN_fIy1KF7EcpK-1CilOiYkisjy9DodLyM/w640-h340/IMG_20230810_144526.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Na podzim, jsa inspirován častými návštěvami Staré Turé,
jsme vyrazili do kraje moravských a slovenských kopanic. Bylo krásně. I
nealkoholický Baileys jsme si dali. Více *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2023/10/krajinou-ceskoslovenskych-kopanic.html">zde</a></b>*.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2qPRrrL0UxTwu7HFBdN5oU6sOOe1IYntILI3HwGuIlcSk9kF7f84oB6xsa0BYIc8G6d8MNNqbQiVF6OO9RDy-0mw8j958oxaVjhrqPZZKIUzeLf00BjTog6jZOZCck_Viwtc9Y-lz1i0C3wsrLRaFT17FegtM6-wH64dBVqoXzXueUUH01FkthPzP3yo/s1251/20231016_150941.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="611" data-original-width="1251" height="312" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2qPRrrL0UxTwu7HFBdN5oU6sOOe1IYntILI3HwGuIlcSk9kF7f84oB6xsa0BYIc8G6d8MNNqbQiVF6OO9RDy-0mw8j958oxaVjhrqPZZKIUzeLf00BjTog6jZOZCck_Viwtc9Y-lz1i0C3wsrLRaFT17FegtM6-wH64dBVqoXzXueUUH01FkthPzP3yo/w640-h312/20231016_150941.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Když píšu „vyrážíme“, tak ptáváte: "Co to je za skupinu?" Pokaždé jiná sestava. A
to je právě super.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Kromě vícedenních výletů rád vyrážím na malé výpravy. Jedna
byla nezapomenutelná. Vyrazili jsme na jaře s Dalimilem k soutoku
Moravy a Dyje. Zrovna zapršelo. Voda v lužních lesích se zvedla. Když jsme
měli řeku kolem pasu, raději jsme změnili trasu :-). <span style="mso-spacerun: yes;"> </span></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFY4BRrGfY_Ol69SWyPFWsQLzaHdfJ4r0OBVegmu1kc2LMwj44B1XTSJCgUUUeMYUGG9GaZsaiaDBnPluuwfg-LiG8OYlgvvTU_3As85tzffIzFqFyIsdHGsEAWN7csrBWMBM3bJ7fQ2NPmvGzFMBz4WtNMKRYCe40Hi7h6kL0NHu2-_-2cs_-NwiR3Gw/s1251/20230417_100931.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="734" data-original-width="1251" height="376" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFY4BRrGfY_Ol69SWyPFWsQLzaHdfJ4r0OBVegmu1kc2LMwj44B1XTSJCgUUUeMYUGG9GaZsaiaDBnPluuwfg-LiG8OYlgvvTU_3As85tzffIzFqFyIsdHGsEAWN7csrBWMBM3bJ7fQ2NPmvGzFMBz4WtNMKRYCe40Hi7h6kL0NHu2-_-2cs_-NwiR3Gw/w640-h376/20230417_100931.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kudy dál? Bereme "roha"...</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Musím rovněž zmínit krásnou cestu na kolech do
Vidně s kamarádem a bratislavským povzbuzovatelem, Zdeňkem Vojtíškem. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZ50rz_KzojN8XcSffH8OMlykLWN8XSBYxDQvXMEnZfUuyV00Q5m0IjcvDysnU7vJ2vaw9Z2mWZKICZuPtdmQMfgRsfXorya_XaWSVEATlSVpjBkon3JQ2A4gis3-of4lIT6GUcMIN9BkhoSqVkSp_Ixe07AZR7R3q9LpHbkq0EZ7UC6R1hphRXx1e38Y/s1251/20230702_145737.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="629" data-original-width="1251" height="322" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiZ50rz_KzojN8XcSffH8OMlykLWN8XSBYxDQvXMEnZfUuyV00Q5m0IjcvDysnU7vJ2vaw9Z2mWZKICZuPtdmQMfgRsfXorya_XaWSVEATlSVpjBkon3JQ2A4gis3-of4lIT6GUcMIN9BkhoSqVkSp_Ixe07AZR7R3q9LpHbkq0EZ7UC6R1hphRXx1e38Y/w640-h322/20230702_145737.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Slovensko za námi a Vídeň před námi </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">A
mnoho výletů s místopředsedou místního staršovstva, který o můj odpočinek něžně
pečuje.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5Tpgxyfxr0ONXG66smqtD4mMqcANggGcVVGwqY9igSSJQbnZ4F-HzwW9eACT3y151ZSmUTKFq2iRqaQfxRZQu_VeKRPS8lMHiIcLXLPE8HCaPLsYw8uTza8WynfZtxjM7BlsJF9OR0OPXR5ClS7Q2B1br1ChaHfdjqydk1cjbBzwzufE7wlloYqkem94/s1251/20230427_123322.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="498" data-original-width="1251" height="254" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5Tpgxyfxr0ONXG66smqtD4mMqcANggGcVVGwqY9igSSJQbnZ4F-HzwW9eACT3y151ZSmUTKFq2iRqaQfxRZQu_VeKRPS8lMHiIcLXLPE8HCaPLsYw8uTza8WynfZtxjM7BlsJF9OR0OPXR5ClS7Q2B1br1ChaHfdjqydk1cjbBzwzufE7wlloYqkem94/w640-h254/20230427_123322.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Předjaří na Inovci. Na nás se dívá bratr Dušan. </td></tr></tbody></table><br /><h3 style="text-align: left;"><b>Cesta na Východ</b></h3>
<p class="MsoNormal">Na konci srpna jsem si vyhlásil týdenní studijní volno a
odjel na Ukrajinu, k zakarpatským přátelům. Poctivě jsem se vzdělával. A
také navštívil milé kamarády v Kristu. </p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmd4EfaZx4sEfxvv2qFZ_syqK01VQyx-5G_fGksidH1wbPIP55-lKZJWJ10XqudL7c_1EA7UgUoCLNC2Bneq_xglenEaWek_KQ8ERJq0m7QucVaFi6QkllmjvzDB6VtfXYoJKIOqy1nNJKKjaITr7FhUDMdMtwEPrgWYw8_uhn37tRd_6WExWVE-xRjt0/s1251/IMG_20230816_175333.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="938" data-original-width="1251" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmd4EfaZx4sEfxvv2qFZ_syqK01VQyx-5G_fGksidH1wbPIP55-lKZJWJ10XqudL7c_1EA7UgUoCLNC2Bneq_xglenEaWek_KQ8ERJq0m7QucVaFi6QkllmjvzDB6VtfXYoJKIOqy1nNJKKjaITr7FhUDMdMtwEPrgWYw8_uhn37tRd_6WExWVE-xRjt0/w640-h480/IMG_20230816_175333.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Milovaná Čuntulka</td></tr></tbody></table><br /><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjycJqc0xeRmXeklFm2v5SXehYn7gfoZU9abfdEXk0AAajT9dCWZTBjoXJBnGF2x7mTQTeLB0I7j7rtM18L_XIlC8V2JKuT8h3TfT-SgEO8hbjLkYpK59GNI2Q9Foavbkau41XT_G6j-jTE0bT7KC35w7Ad7aDAqeyh1OEC9kMIbx75OyJKksl5hlTObgM/s1251/20230819_192555.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="938" data-original-width="1251" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjycJqc0xeRmXeklFm2v5SXehYn7gfoZU9abfdEXk0AAajT9dCWZTBjoXJBnGF2x7mTQTeLB0I7j7rtM18L_XIlC8V2JKuT8h3TfT-SgEO8hbjLkYpK59GNI2Q9Foavbkau41XT_G6j-jTE0bT7KC35w7Ad7aDAqeyh1OEC9kMIbx75OyJKksl5hlTObgM/w640-h480/20230819_192555.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kamarád Ivan, který žije tím nejprostším životem. "Jsme chudí, ale jsme spokojeni" </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Viděl jsem v jejich životech i v jejich
očích obavy z války, z budoucnosti i z korupce, která je největším
problémem Ukrajiny. Viděl jsem strach matek a babiček o své syny a vnuky. Viděl
jsem fotky mrtvých. Slyšel jsem horských sanatoriích pro chlapce bez rukou a
nohou. Vrátil jsem se se smutkem v srdci. Válka je vůl a Putin taky.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Volby</b></h3>
<p class="MsoNormal">Prožil jsem letos dvojí volby. Na českém velvyslanectví jsem
volil prezidentku a později v Mladkově prezidenta. Ten na podzim vyznamenal
RNDr. Miroslava Nevrlého a další skvělé osoby, čímž mě velmi potěšil. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzYEOu6hQ3Oti5Zi1Q3DP2CgSynTlysTxADkb65zx24-U_aL5WgsgcwL9bTVCdKAGcro3JSp3qnNpskdLGA-ckhk-VhNf90c7zBeBXp6p4vDVXwFOiEB9lIZQGp4ZcXqMNxXALNj-rMKy_PJ8Ez7JZt5-djNI1Fz91dTl1Qp-pS1gZL_bWxMxIAfksxvU/s1160/397243186_10225004062352883_7844788814825480938_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="643" data-original-width="1160" height="354" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgzYEOu6hQ3Oti5Zi1Q3DP2CgSynTlysTxADkb65zx24-U_aL5WgsgcwL9bTVCdKAGcro3JSp3qnNpskdLGA-ckhk-VhNf90c7zBeBXp6p4vDVXwFOiEB9lIZQGp4ZcXqMNxXALNj-rMKy_PJ8Ez7JZt5-djNI1Fz91dTl1Qp-pS1gZL_bWxMxIAfksxvU/w640-h354/397243186_10225004062352883_7844788814825480938_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Český president předává, k mému obrovskému překvapení, <br />ocenění RNDr., Miroslavu Nevrlu, přírodovědci (znalec netoýrů), spisovateli a tulákovi. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Horší byly volby na Slovensku. Nedělní bohoslužby po osudném
víkendu byly ponuré a smutné. Vláda věcí zlých se vrátila na Slovensko. Špatný kabinet
vystřídal rozhádaný. Smutné a temné.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Časy konců</b></h3>
<p class="MsoNormal">Jsem rád, že letos jsem mohl vyprovodit na polední cestu
méně svých přátel a bratří a sester než vloni. Vážil jsem si možnosti pronést
„rozlučkovou“ vzpomínku na pohřbu Halinky Heczkové. Na poslední cestě jsem mohl
doprovodit vzácného muže sboru na C4, bratra Blaha Číčela. Den po Vánocích
nečekaně zemřel bratranec, děsivě mladý. To byl šok na závěr roku.<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCB48I-1jP8ZbZcSOLSEkiNYzh1eF5VfnCsbE-NXlQ8is73b5oO3H2df5b5vXXOzYc4olqqCDsY1JgPgsjzkgIX571kLoZlPFezPV3DXH4i-rNgICmctK0q_GnmPZt7R1hamZFovCYoOBb6j1LylansNKkKGJhgfhYEA2QjZ_un6koweY13Iq3ssuwzhM/s1754/mrtv%C3%AD.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="550" data-original-width="1754" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjCB48I-1jP8ZbZcSOLSEkiNYzh1eF5VfnCsbE-NXlQ8is73b5oO3H2df5b5vXXOzYc4olqqCDsY1JgPgsjzkgIX571kLoZlPFezPV3DXH4i-rNgICmctK0q_GnmPZt7R1hamZFovCYoOBb6j1LylansNKkKGJhgfhYEA2QjZ_un6koweY13Iq3ssuwzhM/w640-h200/mrtv%C3%AD.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Letos také skončilo čtvrtstoletí mého působení v Radě
Dorostové unie (DU). Toto moje rozhodnutí uzrálo na skautském kurzu DU, při stoupání
k slibovému ohni. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinSDBEE__Zsc4rVy0Hh2eOfeuaC9tgBmLcra4c-_-Am3qrBOXz-Ntj54_oK8CcTpCyb0ikLCIKRANWR2LS1Ko7laWVqRJzYYQcUaN2l_zPi6rQZZzV2JtKpYCjG4Ooz1vE0Jao-Qiq3BkUYUgrGkpPLjbtvQBSyEdtar_GBfd-dItVgzHQvg7_kcSsDsk/s704/20230610_201439.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="270" data-original-width="704" height="246" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEinSDBEE__Zsc4rVy0Hh2eOfeuaC9tgBmLcra4c-_-Am3qrBOXz-Ntj54_oK8CcTpCyb0ikLCIKRANWR2LS1Ko7laWVqRJzYYQcUaN2l_zPi6rQZZzV2JtKpYCjG4Ooz1vE0Jao-Qiq3BkUYUgrGkpPLjbtvQBSyEdtar_GBfd-dItVgzHQvg7_kcSsDsk/w640-h246/20230610_201439.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tady a teď se to stalo...fotografie z cesty ke slibovému ohni</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Pán Bůh (věřím, že to byl On) mi tam řekl: „Už stačilo.“
Zažil jsem prehistorii i zrod této organizace. Vytratil jsem se s naplněným
srdcem, vděčností a s dobrou nadějí. I když se samozřejmě objevují stařecké
otazníky. Na sedmdesátinách Honzy Homolky, legendárního tajemníka DU, jsem si
uvědomil, že se zařazuji mezi emerity tohoto sdružení.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjf8HNZi_cSeqXgiSdRJfPCxgXmPabbrEJG9F9Vi019aSIcvTAIa-jGqtoJ5A_L0exds6tiY8_CezaYmWW5hf3uv6rQHxC75tw0mR7hZ0P5qFf7I8FPvWqQcENeQIDYPI5pjI9Yf0zqaP5H-TJoVgdWbA9FCKDcVtJX7690DBDxvbBLlrgC0ziJN6CTpQA/s843/411215283_10225179815626605_7808962863957591662_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="799" data-original-width="843" height="606" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjf8HNZi_cSeqXgiSdRJfPCxgXmPabbrEJG9F9Vi019aSIcvTAIa-jGqtoJ5A_L0exds6tiY8_CezaYmWW5hf3uv6rQHxC75tw0mR7hZ0P5qFf7I8FPvWqQcENeQIDYPI5pjI9Yf0zqaP5H-TJoVgdWbA9FCKDcVtJX7690DBDxvbBLlrgC0ziJN6CTpQA/w640-h606/411215283_10225179815626605_7808962863957591662_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stařecky mě potěšilo poděkování</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><b>Co zbyde z vymačkaného citronu?</b></h3><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Byl to naplněný rok a těžko se rozlišují podstatně příběhy od nepodstatných, důležité maličkosti od běžné rutiny. Ale i ty běžné měly svou váhu. Tedy už jen heslovitě: </p><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Nezapomenu na návrat do Třebové s přednáškou o Slovensku a můj zápas s málo funkční technikou <b>|</b> Na poslední cestu jsem doprovodil auto a nové zatím nekupuji. <b>| </b>Nezapomenu na týdenní pobyt pod magickou horou Oblík, kde jsem mohl s teenagery prožít famózní a duchovní tábor <b>| </b>Rok jsem začal natáčením potcastu s Janou a Kubou. V rádiu už jsem byl, ale potcast ve slepě a s svou uvolněnou atmosférou, to byl nový zážitek. K poslechu *<b><a href="https://skpodcasty.sk/podcasty/porta-libri-podcast/epizoda/58-special-petr-kucera-nezastavujeme-mame-zpozdeni/">zde</a></b>* <b>|</b> A akce Dunajská kačica s vyráběním lokšů, které se nedařily, to bylo taky hodně super. |</p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqlLGIe2Ix_bCVVoHfUfUCV3Rcbb5GvP-ybKXIPNVYrEnoo9jX50PGchYBxfjC1GfCYwqnHy1SlyxtCe7HUrPoFlKpDe5pVC1wpRhW1NsCQsnJpR1JJctCP3BX8RVad-xw-q5ZuOhcJFDhyIv1ofseBlOfudzxYJlDQAOqcXArAu9Vs92ivtAiEvx8cK8/s1754/Publikace1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="909" data-original-width="1754" height="332" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiqlLGIe2Ix_bCVVoHfUfUCV3Rcbb5GvP-ybKXIPNVYrEnoo9jX50PGchYBxfjC1GfCYwqnHy1SlyxtCe7HUrPoFlKpDe5pVC1wpRhW1NsCQsnJpR1JJctCP3BX8RVad-xw-q5ZuOhcJFDhyIv1ofseBlOfudzxYJlDQAOqcXArAu9Vs92ivtAiEvx8cK8/w640-h332/Publikace1.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Náročný rok je u konce. Poslední půl rok jsem si pečlivěji
plánoval čas a uvědomil si, že dny jsou přeplněny a už se do nich moc nevejde. Nikdy
před tím jsem takový pocit neměl.</div><p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><b>Soli Deo Gloria – Samému Bohu budiž sláva +! + ! + </b>. <br />(Kéž k tomu
mohu nesměle přispět i já.)</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-75196069864879584932023-10-30T11:30:00.011+01:002024-03-09T21:57:22.417+01:00Krajinou československých kopanic - Pozdní sběr 2023<div style="text-align: justify;">Letošní <span style="font-size: xx-small;">►</span><a href="https://zababik.blogspot.com/2023/09/o-akcich-pozdni-sber.html">pozdní sběr</a><span style="font-size: xx-small;">◄ </span>byl krásný především milým přátelským
propojení účastníku ze všech možných koutů světa. Zajímavá byla obydlená
kulturní krajina, kterou jsme táhli. Překvapivý byl i relativně stále zelený
podzim, ale trocha zbarveného listí se taky našla.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeSzkkr2-RyJvwQFZoK87otz3zbU8wKFoEMTJa-aHgnaKqCIILVBAv2SgMHGpHVpNWzhRjTfi1mai-dOiODbrsx0F-QW-WuTdr4jK5b6PTLE18hvg8CUOZST8BBVrUwQUFbSS6f21ZAj8HtIN03xw-FkSSnbaQI4FAleKUSbQ3BAnngnI0l7VMULa94d4/s1172/20231016_132549.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="418" data-original-width="1172" height="228" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgeSzkkr2-RyJvwQFZoK87otz3zbU8wKFoEMTJa-aHgnaKqCIILVBAv2SgMHGpHVpNWzhRjTfi1mai-dOiODbrsx0F-QW-WuTdr4jK5b6PTLE18hvg8CUOZST8BBVrUwQUFbSS6f21ZAj8HtIN03xw-FkSSnbaQI4FAleKUSbQ3BAnngnI0l7VMULa94d4/w640-h228/20231016_132549.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Nejdříve se však musíme sejít. Sraz, to je vždy náročná
disciplína, zvláště když se sjíždí skupina ze všech konců Československa. <br />S Danem
jsme přijeli z Bratislavy, v Novém Městě se k nám přidal Dušan,
na místě už byli Pavel s Katkou, kteří dojeli z Brna, a Martin
s Evou, ti přijeli z Prahy. Karolína s Petrem dorazili
nepozorovaně v noci, taxíkem z Nového Města, resp. Prahy. Na cestě
byla stále Míša, které někdo umístil bombu do jejího busu. Blbá sranda. A na
cestě pěšky byl revírník Pavel, který táhl od jihu, po hřebeni k nám.
Ještě se k nám měl přidat Viktor z Paskova.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDtzRTYhwpxFlr-bAx6_2_-2YTKyulkicemQvpBkxKh2fr0cEDubZ0-Yr9guCNIk2HeTfcMiIUR-rmhT0nn5OjxbSH8sXwH-F1yy4TfyhrDMKnaW105sFvh0C9mkE3k3WpRetQjFStBX8AHIEPqAmLYvginanfdHaGpzJR5Nv_S96Lu2ApIgdtF-Of7Qg/s1346/%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="754" data-original-width="1346" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjDtzRTYhwpxFlr-bAx6_2_-2YTKyulkicemQvpBkxKh2fr0cEDubZ0-Yr9guCNIk2HeTfcMiIUR-rmhT0nn5OjxbSH8sXwH-F1yy4TfyhrDMKnaW105sFvh0C9mkE3k3WpRetQjFStBX8AHIEPqAmLYvginanfdHaGpzJR5Nv_S96Lu2ApIgdtF-Of7Qg/w640-h358/%C5%BEek.JPG" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Nočním pochodem jsme dorazili na loučku pod hradem krvelačné
Čachtické paní. Tam jsme zvesela popovídali. Bylo už hodně pozdě, tak jsme místo ohně jsme si rozsvítili v mobilu
aplikaci krb a popíjeli dobré vínko. Včetně tzv. Batorčinej krve – čachtického
vína. Noc byla vlahá. Ráno došla Míša i Pavel. Byli skoro kompletní sestava.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjBmVX1df-lpLXcOe4wpJEsUvwK3xw38kvjcdYygUpzYytNN9BGf14KJNorSAahda-pVSOBc8mJqsx3m79csoY_Xmgq9gzoLcgVWLCpg87o0MALEKa1Kn34J3w_FWaFe-_GnWFxBxBAMhN7yMNfqCFrc-Tl2uvnoDhUQZyew1WKY2WTEdDH2QYb-aUmKA/s8000/20231014_103452.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4078" data-original-width="8000" height="326" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhjBmVX1df-lpLXcOe4wpJEsUvwK3xw38kvjcdYygUpzYytNN9BGf14KJNorSAahda-pVSOBc8mJqsx3m79csoY_Xmgq9gzoLcgVWLCpg87o0MALEKa1Kn34J3w_FWaFe-_GnWFxBxBAMhN7yMNfqCFrc-Tl2uvnoDhUQZyew1WKY2WTEdDH2QYb-aUmKA/w640-h326/20231014_103452.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;">Ráno jsme pomalu vstávali. Udělali jsme normální ohník.
Oblédnuli jsme ploché sedlo. Po desáté jsme vystoupali na hrad. Následovala placená prohlídka
Čachtického hradu bez průvodce. Ale s krásnými výhledy ze skalních oken a s
počtením si o dávné uherské historii hradu. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcxHy1RM9xkXtMekRe32W9NFCwkvCp6Gx9N2W7dE56o1CX7HmIiFeLEQvHqoSJUx6s3YEi4RPsiUtQDICMm72WZzu2y51lUBY8l7vBg_aqk7G-rIlKs4Eu3xFIHDujZGBVLLBvfpwsHg8LlsKymyj97bQNMjxmkCmGKTZFLx1EhrUa_jZppFWt3qFMbs8/s8000/20231014_120726.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4913" data-original-width="8000" height="394" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcxHy1RM9xkXtMekRe32W9NFCwkvCp6Gx9N2W7dE56o1CX7HmIiFeLEQvHqoSJUx6s3YEi4RPsiUtQDICMm72WZzu2y51lUBY8l7vBg_aqk7G-rIlKs4Eu3xFIHDujZGBVLLBvfpwsHg8LlsKymyj97bQNMjxmkCmGKTZFLx1EhrUa_jZppFWt3qFMbs8/w640-h394/20231014_120726.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Rovněž pivko nebylo na škodu. Potom
už táhlou a krásnou vrstevnicovou cestou až na vrch Plešivec, který nás odměnil
hezkým výhledem ale bez velkého rozhledu. Krajina byla jakoby rozmazaná. Poodědvali
jsme tu. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2NVjr89J3iBOVkhumS18DZLF2BtlNrfzxlaIkRS2yyXX8ylkcMHO_p5-Ut_VgjmjYKEuOGsekxKMJO6fbdwDIW83UWN6tfYG0vDI0Kj8G3X5TxYKCJMYBAB0HMNb4kceobTPjg2zyDSxF6ViRZJcFJ412W4eUlZurT88n0ls4wDDenrSYxLO5m5yit58/s2992/20231014_152731.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1825" data-original-width="2992" height="390" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh2NVjr89J3iBOVkhumS18DZLF2BtlNrfzxlaIkRS2yyXX8ylkcMHO_p5-Ut_VgjmjYKEuOGsekxKMJO6fbdwDIW83UWN6tfYG0vDI0Kj8G3X5TxYKCJMYBAB0HMNb4kceobTPjg2zyDSxF6ViRZJcFJ412W4eUlZurT88n0ls4wDDenrSYxLO5m5yit58/w640-h390/20231014_152731.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Potom už klesání do Hrachoviště. Sestup byl naplánován tzv.
chráněným areálem „Čachtické Karpaty“. Čekal jsem zachovalé teplomilné lesy,
ale dočkal jsem si vykáceného porostu a to tak divoce, že i cesty byly zataraseny
podříznutými stromy. Ještě že jsem dopředu neinzeroval vytouženou krásu
rezervace. To by byly vděčné poznámky.</div><div style="text-align: left;">Potom už cesta dědinami Hrachoviště a Kostolné k Staré
Turé. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXcXNyl1WPh8W4GzloI52FL-Z5KB1T68XnhE8DMVdaTAEoCULGLrH49r9hh97ArSgmdQJjo_aFmtwVWTttxLTub6O2Ee7aoP1V4esgf5R2V3yd4d-D_Mq025-r7f9Luz-SYGZOgS9nYBRO-nbSVU_tNzJn1QAKnVweN1k8bL5Wfob9zAOgj5brb01D14A/s2992/20231014_174720.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1849" data-original-width="2992" height="396" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgXcXNyl1WPh8W4GzloI52FL-Z5KB1T68XnhE8DMVdaTAEoCULGLrH49r9hh97ArSgmdQJjo_aFmtwVWTttxLTub6O2Ee7aoP1V4esgf5R2V3yd4d-D_Mq025-r7f9Luz-SYGZOgS9nYBRO-nbSVU_tNzJn1QAKnVweN1k8bL5Wfob9zAOgj5brb01D14A/w640-h396/20231014_174720.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Byla to příjemná pohodová turistika převážně rovinou a mělkým údolíčkem
potoka Kostolník. Za šera jsme došli k přehrádkám Lubník. A za tmy přes kopeček
do zasloužené hospody, kousek od modlitebny. Dali jsme před dvacet kilometrů. V útulné občerstvovně jsme si dali zasloužené jídlo a doplnili
tekutiny jontovými nápoji s pěnou. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5DqfCDSibVnFvhJqSxq-3v1_j5OYyT3FzSsRzDa33gD-D5on_deHLgQy2-_fFHb5qBnSqdFyWulFCF8m_XM-lsmThXGw7rULllbhdImlg4EuXhwAiIDcTJfk2xGKhm_hb5BMYUCNguMHazzsKtyYcZC3UZv3IHYg308w4d3OW86FVOUfVp3iY0gNSP24/s2992/20231014_210447.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2303" data-original-width="2992" height="492" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh5DqfCDSibVnFvhJqSxq-3v1_j5OYyT3FzSsRzDa33gD-D5on_deHLgQy2-_fFHb5qBnSqdFyWulFCF8m_XM-lsmThXGw7rULllbhdImlg4EuXhwAiIDcTJfk2xGKhm_hb5BMYUCNguMHazzsKtyYcZC3UZv3IHYg308w4d3OW86FVOUfVp3iY0gNSP24/w640-h492/20231014_210447.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Obsluha se sice snažila, ale i tak nevyšla
návštěva muzea Kristíny a Marie Royových v původně plánovaném čase. Ale
skoro půlnoční prohlídka byla působivá, zvláště když nás provázel jeden
z autoru expozice, Samuel Jurčo. Pravda usínali jsme.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Ten večer se k nám přidal Viktor. Spánek byl super. Rozptýleni
po všech koutech modlitebny. Snídaně byla postupná. Potom bohoslužby
s kázáním pana revírníka. Po nich přišlo první loučení – Dvořákovi. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Nakoupili jsme a vyrazili útokem na Javorinu. Cesta ubíhala.
Šli jsme po hřebeni začínajícím hned nad modlitebnou. Až ve vyšších partijích
vynikají zbytky kopaničářského charakteru krajiny: Osamělé osady s domečky,
kolem nich si můžeme představit dávné políčka. Cesta dobře ubývala. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTElkNM9xvUm8_adxy1cN-2yW7FY7-E1rvAprS6kvgcplKxZ_pyzs14weskmfPpWDY_oCbJzE8aXKFrEskzez4Iv4XOtlxr_H1JHkmDDVYekpodeoG15HkW375n8dcxUXowf1WsnZy7RuIpPbNvssbPDOBHgcJ6yH7E6mnEfP6PMI7gDN_S54oUNRO3YE/s2992/20231015_143200.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1882" data-original-width="2992" height="402" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgTElkNM9xvUm8_adxy1cN-2yW7FY7-E1rvAprS6kvgcplKxZ_pyzs14weskmfPpWDY_oCbJzE8aXKFrEskzez4Iv4XOtlxr_H1JHkmDDVYekpodeoG15HkW375n8dcxUXowf1WsnZy7RuIpPbNvssbPDOBHgcJ6yH7E6mnEfP6PMI7gDN_S54oUNRO3YE/w640-h402/20231015_143200.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">K překvapení
nás všech jsme zvládli dobýt Holubyho chatu do zavírací hodiny v 17:00.
Stihli jsme i pivko, polévku, oslavit moje narozeniny – 55 let. Potom na vrchol,
který byl přímo nad budovou. Vládla tu podvečerní podzimní nálada. Posečené
louky, soumrak. Chlad. Krása. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLRXFQS7xwkjBaJ8Qws3854CVfEyRNqbXcvHr2lUtYJVIGZhdTq32TceZWXtDPDe-rAK1q4YwPvCkm9coqlTs-Tp6KSi2k-ayxwYH5VCG6yiC9PG-uleTaNeLqGS9u5tXBTq1itS9M_z08EA3-HAsxwGkqM_r1GVmabuXuW_991IH_TtM62BNVyES4GfU/s2992/20231015_173853.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1912" data-original-width="2992" height="408" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLRXFQS7xwkjBaJ8Qws3854CVfEyRNqbXcvHr2lUtYJVIGZhdTq32TceZWXtDPDe-rAK1q4YwPvCkm9coqlTs-Tp6KSi2k-ayxwYH5VCG6yiC9PG-uleTaNeLqGS9u5tXBTq1itS9M_z08EA3-HAsxwGkqM_r1GVmabuXuW_991IH_TtM62BNVyES4GfU/w640-h408/20231015_173853.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmFglpYCsSH5G943W7lYk99pNuX6VthZM_icXqIcUOPt2huMqC6kiBF6FT-8fsJ6UFypm4BJBAwMa3hMfuTWPSAjvCMP7VbUvBk6VMrfyD72GAjvzyqLu2cXxVnyxp49ippVooievCeINaaZUlT9E79go2pLl421ywqW8LTnjXzHm5NUNp9BCL46PmRu0/s4000/20231015_180004.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2250" data-original-width="4000" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjmFglpYCsSH5G943W7lYk99pNuX6VthZM_icXqIcUOPt2huMqC6kiBF6FT-8fsJ6UFypm4BJBAwMa3hMfuTWPSAjvCMP7VbUvBk6VMrfyD72GAjvzyqLu2cXxVnyxp49ippVooievCeINaaZUlT9E79go2pLl421ywqW8LTnjXzHm5NUNp9BCL46PmRu0/w640-h360/20231015_180004.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Přichází další loučení - Dušan a Viktor se vracejí domů.<span> <br /><div style="text-align: justify;">Na krásném výhledu asi čtyři kilometry pod vrcholem jsme
zakotvili. Přichází pohoda. Rumunské lodičky. Vínečko. U ohně jsme poseděli, zazpívali.
Tu noc lehce pršelo a začala být překvapivá zima. <br />I jinovatka se ráno našla. <br />Až za světla jsme si užili krásu lokalitky i výhledu.
Projeli kolem nás dřevařské auta. Oheň moc nevadil. Bylo to nádherné ráno.
Postupné vstávání.</div></span></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTJyyuShOXUQPLnUwjYHddB15aUU9tdHdPjGOIx0DqCds-3GSJOQ384ZQkVICeQx8avVMF26roy59silBsmgFghe_On4P7eC8SGH71BYBPdQoVLw6I5lP1bryvqKZS0dh990QqvRY5hwzAvHq4f-NFVaemh7WwWp13LeLp3apxieZDW8NAKhxZpJcEgA4/s4000/20231016_074424.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2250" data-original-width="4000" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTJyyuShOXUQPLnUwjYHddB15aUU9tdHdPjGOIx0DqCds-3GSJOQ384ZQkVICeQx8avVMF26roy59silBsmgFghe_On4P7eC8SGH71BYBPdQoVLw6I5lP1bryvqKZS0dh990QqvRY5hwzAvHq4f-NFVaemh7WwWp13LeLp3apxieZDW8NAKhxZpJcEgA4/w640-h360/20231016_074424.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjezD4MEC7iM-tprmgQD4R0sgYIFVcU8BhCHCKfttwsa6AMJDjxPhxWHdNpWLe-YnSyLrmQOYVhy58O_0geFX4_nVmOWAK7nMUm0c7UCqGY7nWOLVvI4pnYdqrZ1Dzs_YSOhHEknT4G8gLX1_MIajF629_8J9bAUR7TlvapEHKwk59P7pLqtrRt_9CeQNc/s2250/20231016_074705.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1789" data-original-width="2250" height="508" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjezD4MEC7iM-tprmgQD4R0sgYIFVcU8BhCHCKfttwsa6AMJDjxPhxWHdNpWLe-YnSyLrmQOYVhy58O_0geFX4_nVmOWAK7nMUm0c7UCqGY7nWOLVvI4pnYdqrZ1Dzs_YSOhHEknT4G8gLX1_MIajF629_8J9bAUR7TlvapEHKwk59P7pLqtrRt_9CeQNc/w640-h508/20231016_074705.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Potom už cesta -
hřebenovka. Kdo si představí nějakou vrcholovou partii, tak je vedle. Asfaltová
cesta lesy a rovněž krásnými loukami kolem s četným modrým mateřským
znaménkem podzimu – ocúny. <br />Na rozhledně Obecnice se kocháme výhledem na přece
jen rovinatější Moravu – snižující se Kapaty. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1Nsx9jpYjsm598wK_xsGxbmJJwZnyONiWZ62Wdw7Ww5aKXAahRgg2aUI3rDPFTtiYVsgWL0DvhN2UgLHb9lLpbAuOSt8_itR3VW79Fgc_b1E5LoBtFgfRVxL3rQLU34H8UuLqioLrZwB_u2TE2yNZd566nMkoFwSav7sAfk6a9ssOY6uy3sLMA_sUDZ8/s4000/20231016_150941.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2007" data-original-width="4000" height="322" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1Nsx9jpYjsm598wK_xsGxbmJJwZnyONiWZ62Wdw7Ww5aKXAahRgg2aUI3rDPFTtiYVsgWL0DvhN2UgLHb9lLpbAuOSt8_itR3VW79Fgc_b1E5LoBtFgfRVxL3rQLU34H8UuLqioLrZwB_u2TE2yNZd566nMkoFwSav7sAfk6a9ssOY6uy3sLMA_sUDZ8/w640-h322/20231016_150941.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pavel se dívá na Slovensko</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmhuA7cKhNa3FMPNdu7lzmArbtlW2qpb6RVIlT4h0wk-ar0Z6XGtSm5cP0mjLHq-wSwXFmxzdVhFBoLJK8NOxrnLgVIy11li_bppqimZCapdhgHUxzOSPuHm0lFEEmCKlXyfyRoGX-P12iCfVY61KqoqFUbKTtZJVrzdMxaGkNlL-0smHktKlJqrh-Cbw/s4000/20231016_152936.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1537" data-original-width="4000" height="246" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhmhuA7cKhNa3FMPNdu7lzmArbtlW2qpb6RVIlT4h0wk-ar0Z6XGtSm5cP0mjLHq-wSwXFmxzdVhFBoLJK8NOxrnLgVIy11li_bppqimZCapdhgHUxzOSPuHm0lFEEmCKlXyfyRoGX-P12iCfVY61KqoqFUbKTtZJVrzdMxaGkNlL-0smHktKlJqrh-Cbw/w640-h246/20231016_152936.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Karolína se dívá na Moravu</td></tr></tbody></table><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Pod námi uherskobrodsko, kraj
mládí Jana Amose Komenského. Loučíme s Martinem a Evou. Zbytek pokračuje dál, směr Lopeník. Další rozhledna „U
křížku“ po cestě není v provozu neb se rozpadá. Ale svítilo tu odpolední sluníčko,
které nás i v chladném dni hřálo. Chvíli jsme zalehli a užívali tepla.<br /> Potom
dál a rychle hledat nocležné místo nad vesnicí Lopeník. Petr a Karolina se
stavují na biofarmě pro mléčné výrobky. Téměř v Lopenickém sedle jsme
našli plácek před domečkem – letní občerstvovnou.</div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8lZOtcWMBJuPq9ONxoUioSflE_a-Vx3GcSULldYQ_PqdNtNq2Dg4V1gpG5zosJXFFWKtpFF11nJ0Zk4ucjOWIis5oIp7YNqI1pjdVpJg6CnRLtU7iSMA2C-ccDRBLJPP_phEAiL8Zyiom4vgBJsLeXuBtFHkzRYKrSOtLOrBf01UdVgQPl0lp51PiMcg/s4000/20231016_171818.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1800" data-original-width="4000" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8lZOtcWMBJuPq9ONxoUioSflE_a-Vx3GcSULldYQ_PqdNtNq2Dg4V1gpG5zosJXFFWKtpFF11nJ0Zk4ucjOWIis5oIp7YNqI1pjdVpJg6CnRLtU7iSMA2C-ccDRBLJPP_phEAiL8Zyiom4vgBJsLeXuBtFHkzRYKrSOtLOrBf01UdVgQPl0lp51PiMcg/w640-h288/20231016_171818.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: justify;"> Bylo tu ohniště i pramínek.
Co si přát víc! Snad už jen likérek BAILEYS. Ten plnohodnotně nahradilo vynikající
mléko od krávy jerseyského plemene. Bylo husté, jemné, tučné, něžně omývalo
jazyk. Dokonalé. K tomu tvarohy, kefíry, fantastické! Večer jsme zpívali
do noci, opití biomlékem.</div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Ráno dosti zima. Jinovatka již zřejmá. Oheň zahřál. Bylo to
hezké ráno na krásném místě. Vyšel jsem si na procházku do sedla. Revírník Pavel
zaběhl ještě dál. Potom už závěrečné kroky domů. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNA3C6w1r9PNwg0UDcLYcGyGDPZJVQJ1X_EYCgvlz3RfjG6MJRthhQ9sIpV_qDzVRYLK26PAoWkqxiApyT6fUaylDMHASykLAsysKD0SLNfDmkE4zVQRNrR6L5KDZpddjgSLWkoGPcfu0Igo7IbqsRD20otQd1N936daDw1CgjqW8HTivT2ha_nTo-8AU/s1920/20231017_121330.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="626" data-original-width="1920" height="208" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiNA3C6w1r9PNwg0UDcLYcGyGDPZJVQJ1X_EYCgvlz3RfjG6MJRthhQ9sIpV_qDzVRYLK26PAoWkqxiApyT6fUaylDMHASykLAsysKD0SLNfDmkE4zVQRNrR6L5KDZpddjgSLWkoGPcfu0Igo7IbqsRD20otQd1N936daDw1CgjqW8HTivT2ha_nTo-8AU/w640-h208/20231017_121330.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Cestou se nešlo se nezastavit
v mléčné farmě. Udělali jsme dobrý kšeftík. Farmářka milá. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggE24dyg9R66dlYzo5NPaJPhiNOkA9jNyFWbxlTkKiaXuralyfAEtNa7C6JJWowqxdAF7RRTXEKaahmM89XLpNW5OVVZosO5okJpdMaINaz30uHKlG9Wy_YGmHiPW-4ZjDYS3gWVpOFO91CvWzDXJjOspWHqd7My4mXv1wUPD_WXyNs5XQXgqsrTrzqAM/s1920/20231017_114909.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="864" data-original-width="1920" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEggE24dyg9R66dlYzo5NPaJPhiNOkA9jNyFWbxlTkKiaXuralyfAEtNa7C6JJWowqxdAF7RRTXEKaahmM89XLpNW5OVVZosO5okJpdMaINaz30uHKlG9Wy_YGmHiPW-4ZjDYS3gWVpOFO91CvWzDXJjOspWHqd7My4mXv1wUPD_WXyNs5XQXgqsrTrzqAM/w640-h288/20231017_114909.jpg" width="640" /></a></div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;">Čekaly na nás nádherné byly rozhledy z hřebene
Kopánky. Bylo vidět beskydské vrcholy: Radhošť, Smrk, Lysou horu, ale i
Jeseníky. Nádherné. Jsme nadšeni. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEht8IxJyR65a1O8z8e2l2Kvy-Z0XMcAbGUTx3_mgp7IBhwA_XkpZGNHwrHl_V9qz1tVyY2XEHdc73zYR9jYIfcX5Tjup9vqaOlrgqUGW5UMutiHQ3HUyK_K0hSZdRjvpqxMRI1OqTxmMlQ2M-XM_-wFOvq0h-zW89C7hdXQJQiTMJfkQT1xn9loM3RUJnA/s1562/peakfinder.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="879" data-original-width="1562" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEht8IxJyR65a1O8z8e2l2Kvy-Z0XMcAbGUTx3_mgp7IBhwA_XkpZGNHwrHl_V9qz1tVyY2XEHdc73zYR9jYIfcX5Tjup9vqaOlrgqUGW5UMutiHQ3HUyK_K0hSZdRjvpqxMRI1OqTxmMlQ2M-XM_-wFOvq0h-zW89C7hdXQJQiTMJfkQT1xn9loM3RUJnA/w640-h360/peakfinder.jpg" width="640" /></a></div><br /><div style="text-align: left;">Oběd rovněž přispěl k spokojenosti.
Potom už do Brodu. Kávička a koláčik byla závěrečná sladká tečka za našim
výletem.</div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Bylo to krásné putování. Polibek pozdě přicházejícího
podzimu. Něžným dotykem nás jeseň pozvala do své náruče. Vítej podzime! Máš
letos zpoždění!<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWpOnCGoHwTTpsq2eg0Q1myu8TRPQ5TFxlGjLodCOsG3QrRBNzrYr2yDjvqbqSxHjK5S8nLN8YatL9GCML5NlK_3i7pKACEsPV87OWOZ5KFiWqg_AsapHRVozLyi6olWy1H7UH8eV5qWfeXH3j7dru6DmxrA4k8IRohQ02bN7XgLBm20sh5yVmdurShZ0/s640/20231014_151443.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="476" data-original-width="640" height="476" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWpOnCGoHwTTpsq2eg0Q1myu8TRPQ5TFxlGjLodCOsG3QrRBNzrYr2yDjvqbqSxHjK5S8nLN8YatL9GCML5NlK_3i7pKACEsPV87OWOZ5KFiWqg_AsapHRVozLyi6olWy1H7UH8eV5qWfeXH3j7dru6DmxrA4k8IRohQ02bN7XgLBm20sh5yVmdurShZ0/w640-h476/20231014_151443.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Můžeme konstatovat, že akci Pozdní sběr jsme vyplili až do
dna. Soli Deo Gloria.</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-49585961628886014782023-09-06T17:40:00.011+02:002024-03-09T21:57:32.080+01:00O akcích pozdní sběr<div style="text-align: left;"> Poslední téměř desetiletí se v kalendáři různých lidí našla své místo krátká čtyřdenní podzimní akce „Pozdní sběr“. </div><div style="text-align: left;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWGNJSGWCyeV1ijHRcFd3wJ0QLZWOOttLIHHw7GvAvWAmj-1m7SUgiHkhnFU4zcxyVun7-dEQtcuQlM6lrZzEaXYvMDYjVJ1AMf1jirmjXXFXmmWYQwFpZQADekWZqIn9QlHZONoX52AgryQai1mv25bs3b4QBIPk26Stcl4KXy7y8-nHPX0xOkI3dJ5A/s622/20211018_114730.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="402" data-original-width="622" height="414" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWGNJSGWCyeV1ijHRcFd3wJ0QLZWOOttLIHHw7GvAvWAmj-1m7SUgiHkhnFU4zcxyVun7-dEQtcuQlM6lrZzEaXYvMDYjVJ1AMf1jirmjXXFXmmWYQwFpZQADekWZqIn9QlHZONoX52AgryQai1mv25bs3b4QBIPk26Stcl4KXy7y8-nHPX0xOkI3dJ5A/w640-h414/20211018_114730.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pozdní sběr 2022</td></tr></tbody></table><div style="text-align: left;">Pro neznalé našich výprav – nejsme jedna parta, ale stále proměňující se sestava poutníků. Myšlenka uspořádat takové putování vznikla v roce 2007. Důkazem je rozeslaná pozvánka. Akce se tehdy nekonala z důvodu odchodu mé maminky z pozemského světa. Pozvánka a s ní myšlenka však zůstala. Název ještě nebyl Pozdní sběr, ale Pozdní sklizeň. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqY5wNtMGqpUWwFTkTmwdz9QSura2DRlg0mcy5k7I30E35FKPInMDbQvR4NvO5Jz4lG8PmbyW30LdRdSUOW8oazr0GPF2p-lKx_rdGmhq48Y35N-VrWbv-idn4q6_kpn1lNWswr0SHTRc_qsSeXt1b1UshFFKwHbgSWKFQaJ_4d8HlV1OWwDJAcYb_Ppc/s1092/Publikace1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1092" data-original-width="804" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjqY5wNtMGqpUWwFTkTmwdz9QSura2DRlg0mcy5k7I30E35FKPInMDbQvR4NvO5Jz4lG8PmbyW30LdRdSUOW8oazr0GPF2p-lKx_rdGmhq48Y35N-VrWbv-idn4q6_kpn1lNWswr0SHTRc_qsSeXt1b1UshFFKwHbgSWKFQaJ_4d8HlV1OWwDJAcYb_Ppc/w472-h640/Publikace1.jpg" width="472" /></a></div><p>Jaká to byla myšlenka? Na konci prázdnin se nadýchnout a vydechnout. Sbírat krásy pozdního léta a začátku podzimu. Sbírat pozdní plody. A jakoby pokorně poděkovat za léto, za uplynulý čas dovolených, táborů a výprav. Dodnes mám pocit, že k myšlence na tuto akci mě přivedla kniha prof. Jana Hellera Podvečerní děkování.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikadxtuhTeTKN8gaDphP2OFeViM81ZSrI6volh-slb-tDQ1f6PKZIozsYSozScwndlBNWo6zh0KCi9aZlQYh1LNUR56n2-iC_uMojXZU6rJduy9JZIcL-KZ6zOBAbOnBlw5RrRDctIXX4dbtz-4y3JYWuS5NaOwYhsCH8maQAXnjwRUCbBp5fWjPN1ROU/s1920/16173670.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1920" data-original-width="1920" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikadxtuhTeTKN8gaDphP2OFeViM81ZSrI6volh-slb-tDQ1f6PKZIozsYSozScwndlBNWo6zh0KCi9aZlQYh1LNUR56n2-iC_uMojXZU6rJduy9JZIcL-KZ6zOBAbOnBlw5RrRDctIXX4dbtz-4y3JYWuS5NaOwYhsCH8maQAXnjwRUCbBp5fWjPN1ROU/s320/16173670.jpg" width="320" /></a></div><p>A ano, přichází podvečer kalendářního roku, je třeba poděkovat Pánu Bohu za hezký čas. A ano, název Pozdní sběr evokuje kvalitní víno, ale věř či nevěř, myšlenka na pití vína přišla jako poslední.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlAW-yuiS5gfVzNRKOCAdbNcFvA4_zrloBEYMJnDXgf4YCqRnelL8j20eZtfsoVfewvvHkmquTHLY1QWecpEVjmTIb-QhqiMpmGmScmJZowV2_OEYGGBhkc9uwPVtFxocQWo8lgmLQK0b-BY38B3FSoeV2hkFvQeJ3MP2sQbL5_JLXCM5Ui69A5ENDn_4/s1630/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="948" data-original-width="1630" height="372" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlAW-yuiS5gfVzNRKOCAdbNcFvA4_zrloBEYMJnDXgf4YCqRnelL8j20eZtfsoVfewvvHkmquTHLY1QWecpEVjmTIb-QhqiMpmGmScmJZowV2_OEYGGBhkc9uwPVtFxocQWo8lgmLQK0b-BY38B3FSoeV2hkFvQeJ3MP2sQbL5_JLXCM5Ui69A5ENDn_4/w640-h372/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" width="640" /></a></div><p>První Pozdní sběr se konal před devíti lety. Prázdniny 2014 byly tehdy pro mou maličkost strašně náročné. Vlastně stále jsem něco vedl a byl jsem „vicicaný jako veverka“. Toužil jsem vydechnout. Akci jsem svolal dosti ledabyle emailem a hlásil, že si jdu odpočinout. A nic nepovedu. Akce byla nádherná a nikdy na ni nezapomenu. Neskutečně pohodová, odpočinková, s krásným společenstvím, dlouhým spánkem poslední noc, plná nadějí, že začnu jinak.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7TIMsOZaACjgJO4dxmaHsyKzT-7fGRiciC5uYrgOttewzzkid6nEz0V726nFLj4dlLyE4SFtV89zkVjuU7knmCnuKUg0r_DaBZOndeTnaFUJ-QRZH-fqUhfIazqxrsDnN_hQLOAaaKFXzSA76RqSZ87byo6RcF4l-DQahJ4vsFxoqy-8pzdCWoSjSPsg/s2000/IMG_20140908_150144.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="921" data-original-width="2000" height="294" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7TIMsOZaACjgJO4dxmaHsyKzT-7fGRiciC5uYrgOttewzzkid6nEz0V726nFLj4dlLyE4SFtV89zkVjuU7knmCnuKUg0r_DaBZOndeTnaFUJ-QRZH-fqUhfIazqxrsDnN_hQLOAaaKFXzSA76RqSZ87byo6RcF4l-DQahJ4vsFxoqy-8pzdCWoSjSPsg/w640-h294/IMG_20140908_150144.jpg" width="640" /></a></div><p>Potom už skoro každý rok porodil další akci. Nikdy nezapomenu na Polský pozdní sběr (2018), kdy jsme se se sunuli rychlostí 10 km za den. Ale bylo to taky super. Polská schoniska s lákavým pivkem, kávou a koláčem. Prostě různé nástrahy na vás v kopcích čekají. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg47zu_cm0DlGTr52rj411LiDJBLRpxa5PNugc_aVOXSMI_OmXHtfOQotlQAT2AEr7k7FQD4ZLS3Bwd6dfv0PrShfujkM-XWUUOFUNrrYN8UepPnU8OXgRxrHMadJ2D1lWdriOFLJIaUAE3MdiHgHxKNYfRCXuupxVJ8Fz_-iN7YXbDVUd4kXRneWWB5ko/s2000/IMG_20180912_095919.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1236" data-original-width="2000" height="396" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg47zu_cm0DlGTr52rj411LiDJBLRpxa5PNugc_aVOXSMI_OmXHtfOQotlQAT2AEr7k7FQD4ZLS3Bwd6dfv0PrShfujkM-XWUUOFUNrrYN8UepPnU8OXgRxrHMadJ2D1lWdriOFLJIaUAE3MdiHgHxKNYfRCXuupxVJ8Fz_-iN7YXbDVUd4kXRneWWB5ko/w640-h396/IMG_20180912_095919.jpg" width="640" /></a></div><p>Dalo by se povídat o každém Pozdním sběru. Snad jen stručný seznam s odkazy na příslušné blogové články: </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="http://zababik.blogspot.com/2014/10/zprava-o-podzimnim-odpocinuti-muran.html">Muráň + Nízké Tatry </a>(2014) – Viz výše.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="http://zababik.blogspot.com/2015/09/snove-podzimni-nizke-tatry-2015.html">Nízké Tatry</a> (2015) - Jen ve třech a znovu na Velký Bok.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="http://zababik.blogspot.com/2016/10/pozdni-sber-2016-slovenske-rudohori_18.html">Rudohoří</a> (2016) – Pouť návratů na bájná místa.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="http://zababik.blogspot.com/2017/11/sulov-strazov-2017-ostrov-v-case.html">Sulov – Strážov </a>(2017) – S námi byl i Zdeněk Vojtíšek a ním i religionistické večery.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="https://zababik.blogspot.com/2018/09/line-putovani-kysuce-beskid-zywiecki.html">Beskyd Živecky</a> (2018) – Viz výše.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="https://zababik.blogspot.com/2019/11/pozdni-sber-polala.html">Polana </a>(2019) - Postmokrá nádhera, naposledy s námi Olga….<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal">Nekonal se (2020) - přestěhoval jsem se na Slovensko.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="http://zababik.blogspot.com/2021/11/pozdni-sber-2021.html">Krajinou Vláry </a>(2021) – Poprvé v pozdním termínu – ale krásně barevné.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="https://zababik.blogspot.com/2022/11/pozdni-sber-2022.html">Kysuce – Javorníky</a> (2021) - Před akcí jsem onemocněl….ale konala se.<o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><a href="http://davnyzababik.blogspot.com/2023/08/pozdni-sber-2023.html">Letos pozvánka </a>– Slovenskými a moravskými kopanicemi (2022)</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-88491382576281886832023-07-27T22:33:00.031+02:002024-03-09T21:57:38.753+01:00Stručná zpráva o „Štvordňovke“ 2023 - Retezat 2023<p>I letošní rok jsme vyrazili na akci „Štvordňovka“, v pořadí
druhé akci tohoto typu (první ►<a href="https://zababik.blogspot.com/2022/07/stvordnovka-gugu-godean-planina-borascu.html">2022</a>◄). Už loni padlo rozhodnutí: „Za rok na Retezat“
, tedy na pohoří, které jsme viděli z mé milované planiny Borascu. Plán jsme naplnili skoro přesně za rok, ve dnech 22.-25.6.2023</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_Q9_kfH_nXQFn7FzhqcEsXOirFYeQ3jSpymgx8itE7py9on0NZN-_XGOhyF7cHTYwUWZ_VjmCTRdqjz-xwe6YvaDROvvZq7zRAtzfRj0sEF-BUtbzuHh8LouW2xDcfXR3hF1Rnz27_pAN9q3zmAxi8kGVm5-H_1PV_QTwlN24B9_ktmacayCmVG-_diU/s1203/20220618_214158.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="343" data-original-width="1203" height="182" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi_Q9_kfH_nXQFn7FzhqcEsXOirFYeQ3jSpymgx8itE7py9on0NZN-_XGOhyF7cHTYwUWZ_VjmCTRdqjz-xwe6YvaDROvvZq7zRAtzfRj0sEF-BUtbzuHh8LouW2xDcfXR3hF1Rnz27_pAN9q3zmAxi8kGVm5-H_1PV_QTwlN24B9_ktmacayCmVG-_diU/w640-h182/20220618_214158.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Při těchto pohledech v loni se rodil plán na rok 2023</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Na Retezatu jsem byl vícekrát, tedy pro mě domácí pohoří. Trasu
jsem vybral tak, abychom aspoň cestou tam a zpět zažili něco z rumunské opuštěnosti.
Ale nakonec samotné jádro pohoří nebylo tak plné turistů, jak jsem se obával. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNuHv6M5lMEKFvxCS-ZMYaVgw_ju2lKGDZfKoyVTXdcA6P55tQW2rFhHrN1er5Jkl3Xy4OHQgQrY6kakqOICjPplyZzvt6YEjTTgZ84-s1qwPbOgFiDd7BfsNDWO3DOgt0FQUXaxN55NNEkI6Zjwojg4czgGVr_O9juGiOfLy8KekXoUemjMQFXrCyqBY/s799/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="486" data-original-width="799" height="390" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhNuHv6M5lMEKFvxCS-ZMYaVgw_ju2lKGDZfKoyVTXdcA6P55tQW2rFhHrN1er5Jkl3Xy4OHQgQrY6kakqOICjPplyZzvt6YEjTTgZ84-s1qwPbOgFiDd7BfsNDWO3DOgt0FQUXaxN55NNEkI6Zjwojg4czgGVr_O9juGiOfLy8KekXoUemjMQFXrCyqBY/w640-h390/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><b>1) Čtvrtek:</b> Auta jsme uložili na tradičním místě - u
hlídačů přehrady - a potom už vzhůru, po svých, směr Retezat. Nástup byl očekávaně prudký,
ale stál za to. Nádherný les. Divoký. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpIIK5IyBEpDS18mW3p65277vWW3zOFCZFwNO0oRCVCByy31wVj2tGa_HYBNOYfmTs2tWTKopQ2TlbXqbdJKFDuFypEjTwaJIBc1Ywud8F5oScxyp21u58yPkPA6RFWR3SQqESD8KEJK7dQ-EMMSaLkf_28Np2Sscx3dDAl_5YZe6GF6tYp8JxI0Hp-h8/s1107/20230622_102857.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgpIIK5IyBEpDS18mW3p65277vWW3zOFCZFwNO0oRCVCByy31wVj2tGa_HYBNOYfmTs2tWTKopQ2TlbXqbdJKFDuFypEjTwaJIBc1Ywud8F5oScxyp21u58yPkPA6RFWR3SQqESD8KEJK7dQ-EMMSaLkf_28Np2Sscx3dDAl_5YZe6GF6tYp8JxI0Hp-h8/w640-h480/20230622_102857.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Vynořili jsme se z něj na planinách pod horou Varful Zlata. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYgALN-1TmUpSf1zSjRWY05Wjed5WmwC2xA6KApm0Q25v-1nnQzCQKL-7tLHHn2uD7kDlCz4FqZens8HiTjNO4TVAA6HvV-ssW0xBf7hMRhLS6o_BbYIS9S9qglnOg9dI53HJCOGyDB2dN0l2qlJCY_khnOgkMMg52td7qbOSw6UXdW6qtcK9rDS4EWOk/s1107/20230622_191918.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYgALN-1TmUpSf1zSjRWY05Wjed5WmwC2xA6KApm0Q25v-1nnQzCQKL-7tLHHn2uD7kDlCz4FqZens8HiTjNO4TVAA6HvV-ssW0xBf7hMRhLS6o_BbYIS9S9qglnOg9dI53HJCOGyDB2dN0l2qlJCY_khnOgkMMg52td7qbOSw6UXdW6qtcK9rDS4EWOk/w640-h480/20230622_191918.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Po probdělé noci jsme zde zatábořili. Byli
jsme unaveni a tak jsme tu odpočinuli. Zdroj vody jsme našli, kolem louky, planina Borascu na výhledu. Obava z deště. Super místo.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs7-0037iKGqTNWmTpViSGGkhr0XHM5xgtP_QYnPQOMNRA0MtJ21kuhA5CV53Ri3aSThQVUIrzOeyjy_KdL7NAjiGq0GlE4m3uoD27pgqbLA7GXBMFdif0Pd9JsLw2rwEbfOFLoStN1SN0FdaTs8klbqA9nCulnKsH8k6JFEvaoZr7cWlu06tEx3SvrIo/s1055/20230622_205328.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="287" data-original-width="1055" height="174" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjs7-0037iKGqTNWmTpViSGGkhr0XHM5xgtP_QYnPQOMNRA0MtJ21kuhA5CV53Ri3aSThQVUIrzOeyjy_KdL7NAjiGq0GlE4m3uoD27pgqbLA7GXBMFdif0Pd9JsLw2rwEbfOFLoStN1SN0FdaTs8klbqA9nCulnKsH8k6JFEvaoZr7cWlu06tEx3SvrIo/w640-h174/20230622_205328.jpg" width="640" /></a></div><div><br /></div><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpzWw7RJgwWRLzVmhExp8F3e8cm1rUEtlpvWtWMAm27wFxvJJW7wSkql9oghF9UQAeW_uZz1-bBaw5aRwTi8HukLbNodq3zYt_Q_WdK0RS8au5opmkNuHIbCTvaOIKy4cqtwVcbNQZJIA-YKRAiJHqRMCUvxpyAT4s-LT2V3NSt8ZLkNLXR4LThwLSuOY/s6870/bbvbb0001.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1616" data-original-width="6870" height="150" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpzWw7RJgwWRLzVmhExp8F3e8cm1rUEtlpvWtWMAm27wFxvJJW7wSkql9oghF9UQAeW_uZz1-bBaw5aRwTi8HukLbNodq3zYt_Q_WdK0RS8au5opmkNuHIbCTvaOIKy4cqtwVcbNQZJIA-YKRAiJHqRMCUvxpyAT4s-LT2V3NSt8ZLkNLXR4LThwLSuOY/w640-h150/bbvbb0001.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Platforma Borascu<br /><br /></td></tr></tbody></table>2) Pátek: Ráno vyrážíme dál do nitra hor. Cesta výborná. Typicky skalnaté retezatské hory začaly až kotlem nad jezerem Zaonaga. U jezera prázdná chata. Salvamont tu asi ještě nebyl. <div> </div><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNxUM7kBPsonVLDEFQgatr8MfC4DNdUPCQonzjeAdFqafWGX--gLL05hh7wYyMIUVftJX16H_aN3pjjHEMC0MTGb6AcDVqJhIWeDO-DfJyMTFFhKjskPcntoa9O95EjKCV7XbfZJ9P43_sdkvclxzK2RIUawihF1cJUmoJsY-QeR0sQvEoUV0qpcQhhvk/s1203/20230623_125039.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="902" data-original-width="1203" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNxUM7kBPsonVLDEFQgatr8MfC4DNdUPCQonzjeAdFqafWGX--gLL05hh7wYyMIUVftJX16H_aN3pjjHEMC0MTGb6AcDVqJhIWeDO-DfJyMTFFhKjskPcntoa9O95EjKCV7XbfZJ9P43_sdkvclxzK2RIUawihF1cJUmoJsY-QeR0sQvEoUV0qpcQhhvk/w640-h480/20230623_125039.jpg" width="640" /></a></div>Odtud na hřeben. Kolem nás žebra - táhle hřebeny retezatských hor. Nádhera.</div><div> <div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgzewXhl3VyUDccsZiMglPJsr72Kma5jsktpNrYx8l-fVgMg-NI2BiekrtfxDjoBqAoO3vHQaHW6n-r5LWAJow-uCS1mfzV0Xg6v0b0kSdVwsto8frvnIWasOyEuxRDQ0D-63m_1Gp_VLegzl6t8Sgd9tvkjoHWEFmRMVBGOSOWtMfCDU15IXYgU1QB2s/s1107/20230623_152411.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjgzewXhl3VyUDccsZiMglPJsr72Kma5jsktpNrYx8l-fVgMg-NI2BiekrtfxDjoBqAoO3vHQaHW6n-r5LWAJow-uCS1mfzV0Xg6v0b0kSdVwsto8frvnIWasOyEuxRDQ0D-63m_1Gp_VLegzl6t8Sgd9tvkjoHWEFmRMVBGOSOWtMfCDU15IXYgU1QB2s/w640-h480/20230623_152411.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Došlapali jsme po jednom z těchto "žeber" až na hranu dalšího kotle jezera
Peleaga. Zde skončila snadná cesta. Začal déšť, prudký skalnatý sestup, mlha a
hlavně sněhové jazyky. Postup byl celkem náročný a pomalý. Nějaký řetěz by se jim tu dobře uplatnil. Na jednom ze sněhových polí jsem jel na
sněhu po zadku pěkných pár metrů. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Ještě že pode
mnou nebyla skála.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Po náročném sestupu jsme zvažovali, kde zatábořit, zdali až u jezera, na veřejném tábořišti, anebo na plošince pod Porta Bukura. Po zvážení výhod a nevýhod
jsme zvolili jistotu – tábořiště u jezera. A bylo to dobré rozhodnutí. Zejména
další den se místo hodilo k odpočinku části poutníků. Pár stanů tu bylo, ale ne snad tak hrozné, jak jsem očekával. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGarPXgS6RSZzx6Xmc_kA-bzpRcTwp6yNvGrkUIs3SYOrfzD_zY92NjAVGpp639PZpbU8--zNtjfoaZsi3HryCkVHXWxovzj8d16pDOP_4N-SidCdw0KVP3oS_PXyi9A1CTrQO5RTR40kskQczzlwbAYfrYW8neDmPsNE8OCwSfyuVzoZkuxgukpDIt0Q/s1107/20230625_075255%20(1).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhGarPXgS6RSZzx6Xmc_kA-bzpRcTwp6yNvGrkUIs3SYOrfzD_zY92NjAVGpp639PZpbU8--zNtjfoaZsi3HryCkVHXWxovzj8d16pDOP_4N-SidCdw0KVP3oS_PXyi9A1CTrQO5RTR40kskQczzlwbAYfrYW8neDmPsNE8OCwSfyuVzoZkuxgukpDIt0Q/w640-h480/20230625_075255%20(1).jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Byli jsme byli unaveni. Začalo také pršet. Vlastně potom už každý den bylo klasické horské
počasí – dopoledne hezky a odpoledne bouře a déšť. Vaříme na plynu a jdem spát.
Je nám blaze.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">3) <b>Sobota: </b>Vyrážíme<b> </b>bez batohů na vrchol Retezat (2482). (Není to nevyšší bod z pohoří Retezat, tím je hora Peleaga (2509)) Byl jsem na Retezatu hoře vícekrát, ale rozhodně jsem chtěl na vrch Bukura
1-2 , který jsem jsem před léty v mlze minul. Hlavně jsem
měl v plánu malovat, což chce pokojný a dlouhý čas. Skončil jsem uchvácen scenérii rovnou
pod skaliskem Porta Bukura. Poněkud neplánovaně, ale nad míru spokojen. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi30zo4wxTMhCku1l8wYtdHb8KlGO8MS5rK3KayMEndC0qtjqtsfjeb_gcPtvy56y9qK2u9QKoT-RRzlDyPVXJoVrNlOGmCUNzRaMctzQU1Q5BYfHsp04ib-E7FKu4fGopMiJharqaRCu42APrF3jQNvpzgbNj461vCkGIFODXU86zBRU3iBmJgkaAJO0U/s3476/ddd12.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2488" data-original-width="3476" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi30zo4wxTMhCku1l8wYtdHb8KlGO8MS5rK3KayMEndC0qtjqtsfjeb_gcPtvy56y9qK2u9QKoT-RRzlDyPVXJoVrNlOGmCUNzRaMctzQU1Q5BYfHsp04ib-E7FKu4fGopMiJharqaRCu42APrF3jQNvpzgbNj461vCkGIFODXU86zBRU3iBmJgkaAJO0U/w640-h458/ddd12.JPG" width="640" /></a></div><br />To místo mě hodně zaujalo svou divokou krásnou a jásavým názvem. Bukura=radost. Potom už šup na Bukuru. Na ní začalo bouřit, a tak jsem trochu klesl a maloval výhledy, které byly fantastické. Famozní byla samotná hora Retezat. ↓<div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmX5q4_t2O0e-lv6sb6wPgBHXulH3jx8NXQGy6E4qo2CorC2D_I_ZeROeeEie42Zd5-moAVoe9pcp7kCXjOQRPFNf26t_nyq8oO4ztNvkfU6EjSVZoGPQ2bwoOTSbKvOU_AunKxaiM_Svx8yKWX5RVQ5gOsUJkHh-vAWI84xw6kfhOTjW-Davy1O0P_hk/s7016/bbvbb.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="7016" data-original-width="5104" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgmX5q4_t2O0e-lv6sb6wPgBHXulH3jx8NXQGy6E4qo2CorC2D_I_ZeROeeEie42Zd5-moAVoe9pcp7kCXjOQRPFNf26t_nyq8oO4ztNvkfU6EjSVZoGPQ2bwoOTSbKvOU_AunKxaiM_Svx8yKWX5RVQ5gOsUJkHh-vAWI84xw6kfhOTjW-Davy1O0P_hk/w466-h640/bbvbb.JPG" width="466" /></a></div><br /><div>A potom panorama přede mnou. Při malování mnoha obzorů si člověk uvědomí, jak je Retezat rozsáhlý a krásný. </div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7forMMMrmgMoWnbxWHldGj8Dl41CH8DsJpUxL52KUQrxEirRB5mVmcgBKjVZ_zjOIviuR8Dr-Q8hH5oYl4xWcBVqjakRO9NFJVj9G0rHWIchet0hFw4rq11CNu15GeDa3WV02td9DqglMev4ohf83Yp-ciGEJ_shS4uNkeZLdT4Ysu-5inwmDnjNdnwk/s3476/ddd120001.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2488" data-original-width="3476" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj7forMMMrmgMoWnbxWHldGj8Dl41CH8DsJpUxL52KUQrxEirRB5mVmcgBKjVZ_zjOIviuR8Dr-Q8hH5oYl4xWcBVqjakRO9NFJVj9G0rHWIchet0hFw4rq11CNu15GeDa3WV02td9DqglMev4ohf83Yp-ciGEJ_shS4uNkeZLdT4Ysu-5inwmDnjNdnwk/w640-h458/ddd120001.JPG" width="640" /></a></div><div><br /></div><div>Sestupoval jsem s obavou, že mě chlapci předběhli. </div><div><br /></div><div><br /></div><br /><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik96j4n41SmXNmpTYzSDZTCjThRUBorxKFlrS6bgJpcXxmH9gq_eEJiy5JHwbELBGo_R2PnErpvLbUj03IVJ7_zzJ778HoGwiVEf3YRS_3U9fDJ1HtwZv-Cm61ykeR4F6vC6soORsw_VLuF1dPwWd8nu5gUWFSL1rVofSR57hJ4enFZsmB8M-t45JOMQA/s1107/20230624_151236.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik96j4n41SmXNmpTYzSDZTCjThRUBorxKFlrS6bgJpcXxmH9gq_eEJiy5JHwbELBGo_R2PnErpvLbUj03IVJ7_zzJ778HoGwiVEf3YRS_3U9fDJ1HtwZv-Cm61ykeR4F6vC6soORsw_VLuF1dPwWd8nu5gUWFSL1rVofSR57hJ4enFZsmB8M-t45JOMQA/w640-h480/20230624_151236.jpg" width="640" /></a></div></div><div><br /></div><div>Ale nakonec jsme se sešli v pozdním odpoledni. K večeři jsem vařil dost nechutné a lepivé jídlo – těstoviny s houbovou omáčkou a sýrem. No snědli jsme to. Měli jsme hlad. Toto jídlo nás provází dodnes. Potom už tradičně pršelo. Ten den jsme se chtěli kousek posunout blíže k autům, ale kvůli dešti to nešlo.</div><div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b>4) Neděle: <span style="mso-spacerun: yes;"> </span></b>Vstáváme
brzy a vyrážíme hodně brzy. Nepamatuji si v horách tak ranné vstávání. Je to
dobře, protože cesta před námi je náročná. Nejdříve vystupujeme z kotle a
jsme hodně zvědaví, kudy vlastně modrá+žlutá značka půjde. Ale pěšina je vedená
celkem hezky a ladně. Bez sněhových jazyků, což nás potěšilo. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihZcF4xlw9ad2McsQS4y15kzBJTW5YUuREkJYVNlxEijKWpEKZK5ZvP9plSPKBIX44VOk6IfoDygrR8My32qEVWZaQeVjwK2EA-7jAMpocEVnN4LU30PdFdE5hIj9tEJ3XrC-LdGCknCJj9BLWgmr7KOHKL8uGT_j5fNrGHK1Ej60tL5LWFQ1jhNld-Lg/s1107/20230625_080820%20(1).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihZcF4xlw9ad2McsQS4y15kzBJTW5YUuREkJYVNlxEijKWpEKZK5ZvP9plSPKBIX44VOk6IfoDygrR8My32qEVWZaQeVjwK2EA-7jAMpocEVnN4LU30PdFdE5hIj9tEJ3XrC-LdGCknCJj9BLWgmr7KOHKL8uGT_j5fNrGHK1Ej60tL5LWFQ1jhNld-Lg/w640-h480/20230625_080820%20(1).jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Za hranou kotle už pozvolna klesáme po nádherném opuštěném hřebeni
„Culmea slaveiu“ s tisíci rozkošných tábořišť. Scenérie přímo parkové. Nejdříve
skály, potom louky a malebné ledovcové kotle. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9-s9Z_8SyttZvUrRaO-4fxIh9UEv4zu6iTFT-JvMMVs0CB6Gawttz4rF-VAk1RMlnnPEAoCfv6wW-STWOTNLJarEnDQ2RV0maEsvL51cWXU-GJdzXPBYbMxROhfbcZQdX9yF0stMXrdiqsTU6jcpef-AW4ZXRa74qtC_5NBFwCCEh93ew_tFIhBQWd1s/s1107/20230625_104705.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh9-s9Z_8SyttZvUrRaO-4fxIh9UEv4zu6iTFT-JvMMVs0CB6Gawttz4rF-VAk1RMlnnPEAoCfv6wW-STWOTNLJarEnDQ2RV0maEsvL51cWXU-GJdzXPBYbMxROhfbcZQdX9yF0stMXrdiqsTU6jcpef-AW4ZXRa74qtC_5NBFwCCEh93ew_tFIhBQWd1s/w640-h480/20230625_104705.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><br /></td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcHqrJuLMkBoAMGUKyfMXxoKmZUtFQhjaIhszBuSbrY5XV4i_vRgT4jN8UDUvMARRYFKbk7h59f4_SZ-9LyINf7H7nanftC3dX199NpyTfmjCsjHicVKQvrEQBS5p2vbkcAASZjdvISzu38HIqLLEyfKLHUoK-ro01fAM8WuZ8VZh1YHdMrNH7a2FNbq0/s1107/20230625_120754.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgcHqrJuLMkBoAMGUKyfMXxoKmZUtFQhjaIhszBuSbrY5XV4i_vRgT4jN8UDUvMARRYFKbk7h59f4_SZ-9LyINf7H7nanftC3dX199NpyTfmjCsjHicVKQvrEQBS5p2vbkcAASZjdvISzu38HIqLLEyfKLHUoK-ro01fAM8WuZ8VZh1YHdMrNH7a2FNbq0/w640-h480/20230625_120754.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirN42UDuS-PLmstak62TsYNvZXxB_KMRWfNDW6izJeOFKfxzvHO7IP7VEmc1hiAXtCaji7FAgmMC1zEbuCIBjHhwFC6gq9UbzMbxNjMRSu6mZ_Y8c2j0zN0kgIjdXURoXT4Z2PETHBfECi-fI_JE05Bg_q4FJ8RDP9bFDGo5IoEBFL5wmfCwpf7QL2-fY/s1107/20230625_123441.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEirN42UDuS-PLmstak62TsYNvZXxB_KMRWfNDW6izJeOFKfxzvHO7IP7VEmc1hiAXtCaji7FAgmMC1zEbuCIBjHhwFC6gq9UbzMbxNjMRSu6mZ_Y8c2j0zN0kgIjdXURoXT4Z2PETHBfECi-fI_JE05Bg_q4FJ8RDP9bFDGo5IoEBFL5wmfCwpf7QL2-fY/w640-h480/20230625_123441.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikF5UhumU5yGH1R0zObawJ07kkVQpdLqBxiv0Fa0WlOAq-zEOV5_-wewzt67NqRlEzrBd2vIpQ1YXPcN862JzBg00ldKyJbaPyq2EP-eZOKsmnD2OR7njiWMImztuCMMo3oi1-Qh1ASUbOBg59DRh2f0gFLGfaj3NqWjE5OSfBXobu3YquMJkNzVCEE7E/s1107/20230625_130906.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEikF5UhumU5yGH1R0zObawJ07kkVQpdLqBxiv0Fa0WlOAq-zEOV5_-wewzt67NqRlEzrBd2vIpQ1YXPcN862JzBg00ldKyJbaPyq2EP-eZOKsmnD2OR7njiWMImztuCMMo3oi1-Qh1ASUbOBg59DRh2f0gFLGfaj3NqWjE5OSfBXobu3YquMJkNzVCEE7E/w640-h480/20230625_130906.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;">Ovce tu zatím nejsou, ale na cestu do hor se chystaly . Viděli jsme v údolí velká stáda. </div><div class="separator" style="clear: both;">Na konci hřebene tradiční sestup divokým kapratským lesem, který mě nepřestává uchvacovat. Zvláště v dešti a oparu. </div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhojxXUa5L1v6qrWDLm85MeNknXb9c6VKGweIXmMCHRfHELyxFq2zF8ebq5NY2G23uqTJYufQlGeJGsRQ5RCcqiYKiXHyn9ixOsWXjK_8nCyR-6NfZAdpTXuq2tI5wfNePfuAEepnuQyniC3pd2BppLgnisOap2mgYN-fl0Al20H6R2OylzDGYKizisdmg/s831/20230625_151022.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="831" data-original-width="623" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhojxXUa5L1v6qrWDLm85MeNknXb9c6VKGweIXmMCHRfHELyxFq2zF8ebq5NY2G23uqTJYufQlGeJGsRQ5RCcqiYKiXHyn9ixOsWXjK_8nCyR-6NfZAdpTXuq2tI5wfNePfuAEepnuQyniC3pd2BppLgnisOap2mgYN-fl0Al20H6R2OylzDGYKizisdmg/w480-h640/20230625_151022.jpg" width="480" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both;">V dolině, na lesní silnici jsme doufali ve „stop“ , ale desetikilometrovou cestu jsme si museli zaslouženě odšlapat. Bylo to celkem v pohodě. Pršelo tradičním stylem: Ve chvíli, kdy si byl člověk jist, že už pršet nebude a sundal si plátěnku, začala průtrž mračen. Klasika. Hory. </div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;">Je
odpoledne a před námi daleká cesta za volanty. Nasedáme do aut a fičíme domů. V noci,
kolem 02:00 usínám v posteli. Ráno jsem byl u jezera Bukura. Je to možné? </div><div class="separator" style="clear: both;">Je. Na štvordňovce je to možné.</div></div></div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both;">Soli Deo Gloiria! Samému Bohu budiž sláva! Dával nám slunce i déšť, milostivou ochranu a krásné výhledy. Je nás nás, hříšné, laskavý. </div><div class="separator" style="clear: both;"><br /></div>Putovníci: Dušan | Roman | Tomáš | Magda | Alenka | Petr (Zababa) <div><br /></div><div><br /></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-83116307751442230852023-04-10T16:32:00.005+02:002024-03-09T21:57:48.014+01:00Za milou i naší milou Halinkou Heczkovou (*7.2.1937 + 31.3.2023)<p> Na smutečním oznámení milé sestry v Kristu Halinky Heczkové jsme mohli číst biblický verš: <i>„Já sám až do vašeho stáří, až do šedin vás budu nosit…“ </i>Když jsem ta slova četl, pomyslel jsem si: Ano, to je krásný a výstižný verš o Halince. Svůj život cele vydala doslova do Božích rukou a Pán Bůh ji skutečně nesl. Vystudovala ekonomickou školu, ale nikdy nebyla zaměstnána v jakémkoli podniku. Svůj čas věnovala třem dětem a vytváření pohostinného zázemí pro svého muže, kazatele Stanislava Heczka. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixtBLoSdnjgLwykAsRtTEyEBXaPUFg_JDhUwpJbcsePkrh4PAvIHz_Djy8rYZw_Vz_zFOJj8pKE9osylM5e-xBD11I_F7jvclAjs0hpZRsbSQfensIsHeklqFS1xrjrHJTbTgyt9jM8W7Wwfq73TTX2sHveHOVp4YL_TH1zP7JQPi-wyoe-dMVUFEz/s906/2006_rodice_slovensko.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="464" data-original-width="906" height="328" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEixtBLoSdnjgLwykAsRtTEyEBXaPUFg_JDhUwpJbcsePkrh4PAvIHz_Djy8rYZw_Vz_zFOJj8pKE9osylM5e-xBD11I_F7jvclAjs0hpZRsbSQfensIsHeklqFS1xrjrHJTbTgyt9jM8W7Wwfq73TTX2sHveHOVp4YL_TH1zP7JQPi-wyoe-dMVUFEz/w640-h328/2006_rodice_slovensko.jpg" width="640" /></a></div></div><p>Příjmy rodiny byly velmi nízké a naopak výdaje velmi vysoké. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAEnKozkFywxU5y3q9y3GzyLnlRDqeo9CnjZXp1uCzUDh1Nk3komg9ETBATGfIbAXVpdBh4lOu44GzPfOXhzEWLVER0q32gtp8aPm2TRA4sRb0lmuyTwQyLcct1TSIs1AYbP7AV_0VG5TubbqCdL-beX4cz-YLQmJUNnISVIcyJNnRvxlJXE4F7c7g/s1095/1962%20(004).jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="743" data-original-width="1095" height="434" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjAEnKozkFywxU5y3q9y3GzyLnlRDqeo9CnjZXp1uCzUDh1Nk3komg9ETBATGfIbAXVpdBh4lOu44GzPfOXhzEWLVER0q32gtp8aPm2TRA4sRb0lmuyTwQyLcct1TSIs1AYbP7AV_0VG5TubbqCdL-beX4cz-YLQmJUNnISVIcyJNnRvxlJXE4F7c7g/w640-h434/1962%20(004).jpg" width="640" /></a></div><p>Doma starost o tři děti, ale navíc každodenní časté návštěvy ze sboru i z ulice. A k tomu bohatá porce poutníků nejen z východních zemí. Ročně jich bylo kolem sta. Tedy co týden jeden až dva hosté na nocleh. Pamatuji si, jak někdy nečekaně přijížděli přes den i v noci. A Halinka vstávala, vařila čaje, noční obědy, ranní večeře. Povlékala a svlékala postele. Vysávala pokojíky. Ne vždy této službě přál místní sbor. A vůbec se nelíbily aktivity rodiny Heczkových komunistickému režimu. O jejich činnost se zajímala i sovětská KGB.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxo81dN9zet-Lwi3Ou3DA6qM9jBZwZUNOjoIAp_dDiTJJUmhlAxD5Vj231sjxk_VjqMbn9iYybNV3-TZSv97nJmfmRoGHUelEKlxKvS9I0uPS39M3NppW5s7QvSvIxODi-Qs7mPTs3b4EYEcNNTqVsl3lmoVWXa6qOmZGOM1256aOBOiR2dOEjRo_4/s764/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="513" data-original-width="764" height="215" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxo81dN9zet-Lwi3Ou3DA6qM9jBZwZUNOjoIAp_dDiTJJUmhlAxD5Vj231sjxk_VjqMbn9iYybNV3-TZSv97nJmfmRoGHUelEKlxKvS9I0uPS39M3NppW5s7QvSvIxODi-Qs7mPTs3b4EYEcNNTqVsl3lmoVWXa6qOmZGOM1256aOBOiR2dOEjRo_4/s320/V%C3%BDst%C5%99i%C5%BEek.JPG" width="320" /></a></div><p>Sestra Heczková však na mě vždy působila klidně, na rtech jemný úsměv. Někdy jsem, pravda, zaznamenal ve tváři únavu a smutek. Musela si uvědomovat i nejistou budoucnost. Často v noci přemýšlela, jak „svázat konec s koncem“, to znamená, jak vyjít s penězi od výplaty k výplatě. Téměř po celou dobu života totiž Heczkovi neměli druhý plat a druhý důchod. Často jsem od ní slýchával větu: <i>„Stašku, ty mi budeš muset platit na penzi…“</i> A ozvala se odpověď jejího manžela: <i>„Ale Lušenko…“</i>. Jejich pohledy se vždy setkaly, slovy objímali jeden druhého. A Pán Bůh opravdu plnil své zaslíbení: <i>„Já sám až do šedin vás budu nosit…“ </i>Sestra Halinka<i> z</i>emřela snad i s pokojným úsměvem na rtech. Odešla do nebeského domova v péči rodiny, především laskavého syna Konrada. Zemřela i v péči brněnského sboru, který jí byl vděčný za její věrnou a tichou službu a pomáhal jí.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOjMg6DVKgUtwgElNXqQJCNFEh4e2nDFixhZCC5VEA8top-rMzPcOeMFheasVSh3DRCY8-jWS5xaBuCIpGyPXRoke8zVpt0fssFA9mrWaxBNcnNtUAQ2Jksj_-0Z0yiM9r7gmnwQMJd1KnnxZMTYR4G20walPPU1RzLTVlh9R-qIVJRQOC0r9ZWngD/s4000/IMG20220920104109.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2392" data-original-width="4000" height="382" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhOjMg6DVKgUtwgElNXqQJCNFEh4e2nDFixhZCC5VEA8top-rMzPcOeMFheasVSh3DRCY8-jWS5xaBuCIpGyPXRoke8zVpt0fssFA9mrWaxBNcnNtUAQ2Jksj_-0Z0yiM9r7gmnwQMJd1KnnxZMTYR4G20walPPU1RzLTVlh9R-qIVJRQOC0r9ZWngD/w640-h382/IMG20220920104109.jpg" width="640" /></a></div><p>Když se Heczkovi přistěhovali do Brna, bylo mi asi patnáct let. Tehdy jsem poprvé uviděl novou sestru kazatelovou. Působila na mě trochu staromódně. Snad to byla její polská národnost, kterou jsem nějak podvědomě vnímal. Snad její pestrá zdobnost. Milovala ruční práce, háčkovala různé stuhy a ozdoby, kterými dekorovala dárky pro návštěvy. Myslím, že jsme v Brně brzy vycítili její jedinečnost. Znala nás snad všechny jménem. Zajímala se o naše životy a často něco docela věcného poznamenala. Snad se za nás všechny modlila. Chodívali spolu s manželem i na promoce sborových studentů. A sestra vždy nesla kytku, dekorovanou hezkou stuhou. I já jednu z nich dostal.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTB_ktk1BZ5NUj3SE7V6VCJxAtYU_NACL0iMfMFohGCdaWXIuJnQ1wZSKO1GUGBVgRYcPwhqTVMtGqNGtxFNOrj6MQJerAothpVA_e2k3Lc9AOCC5aaVBmUTlOi_Ldego-62C3JBW2Aj52aN9AvT2v6-7-xsXJObYz26-I_H5FUY5G9aQYNpPr0nbK/s1360/339117435_749710416671287_2846919706932919959_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="737" data-original-width="1360" height="346" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiTB_ktk1BZ5NUj3SE7V6VCJxAtYU_NACL0iMfMFohGCdaWXIuJnQ1wZSKO1GUGBVgRYcPwhqTVMtGqNGtxFNOrj6MQJerAothpVA_e2k3Lc9AOCC5aaVBmUTlOi_Ldego-62C3JBW2Aj52aN9AvT2v6-7-xsXJObYz26-I_H5FUY5G9aQYNpPr0nbK/w640-h346/339117435_749710416671287_2846919706932919959_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Heczkovi na mé promoci, dávno</td></tr></tbody></table><p>Podobně její zájem vnímala i moje sestra, když na FB poznamenala: <i>„Před dávnými lety, v době pro mě moc těžké, mi byla se svým manželem Stanislavem pomocí a majákem (a to doslova, když jsem kolem jejich bytu v 1. patře chodila pěšky do našeho bytu v 5. patře, v proskleném okýnku nad vstupními dveřmi svítilo malé světlo. Věděla jsem, že kdyby něco, můžu zaťukat).“</i></p><p>Charizmatem sestry Halinky byla pohostinnost. Nikdy jsem od Heczkových neodešel alespoň se šálkem čaje v žaludku. Nikdy nechyběla na sborovém vaření. Na její rýži s divokou pohankou nikdy nezapomenu a na její počest ji uvařím. I když jsem za ní byl v domově pro seniory, vždy měla po ruce bonboniéru a se stejným starostlivým úsměvem, jaký jsem znal celý její život, mi nabídla aspoň něco k zakousnutí.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYko0KHSW2D5NYsccfxUMv7Fjjk-dABhYKXXYfVEfmzUpxO69QrG9LAKpwrJKRke8_TIJqWgKEaeamiuUJW6FJQYhbPkoaRuqNo5yOJfRt4eM5uLWjM1PIMKk-uQgkiGEOhJp7Nhmyzb2fgHiNktSRQIRxvLDu4fibfZ4zefFpEJo30ewjyp2pX8Qy/s984/1998_rodice_brno_gorkeho.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="668" data-original-width="984" height="434" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYko0KHSW2D5NYsccfxUMv7Fjjk-dABhYKXXYfVEfmzUpxO69QrG9LAKpwrJKRke8_TIJqWgKEaeamiuUJW6FJQYhbPkoaRuqNo5yOJfRt4eM5uLWjM1PIMKk-uQgkiGEOhJp7Nhmyzb2fgHiNktSRQIRxvLDu4fibfZ4zefFpEJo30ewjyp2pX8Qy/w640-h434/1998_rodice_brno_gorkeho.jpg" width="640" /></a></div><p>Při pohledu na její život nelze nevzpomenout na Šalamounova slova: <i>„Ženu statečnou kdo nalezne?</i>“ Sestra Heczková byla neuvěřitelně silná a odolná k ranám světa. Stála nad hrobem svého syna i svého manžela. Nikdy nezahořkla na Boha. Měla ho vždy ráda. Vážila si Kristovy oběti. Onen oddíl o ženě statečné z knihy Přísloví však líčí manželku jako samostatnou jednotku, manažerku rodinného podniku. Zdálo by se, že Halinka byla stínem svého manžela. Ale byla to samostatná žena se svými názory. Hezky to dokumentuje skvostný příběh z knížky Mosty lásky: Byla pozvána k vedení školy na pohovor. Ředitel jí v rozhovoru vyhrožoval, že jejího syna kvůli jeho křesťanským postojům nepustí na gymnázium. Sestra Heczková pevně odpověděla: <i>„Ráda bych, aby studoval, ale dáváme přednost víře v Boha a slušnému vychování.“</i> A aktivní soudruh byl aspoň na chvíli skutečně rudý. Ano, Halinka byla pevná a vyznavačská osobnost.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiu5rEa2_0j9FEncJyl8DuInwFPqxqTHe0Gu8erMkGeabGsoS9EiZB7edimtMV47StjsQbeGzSrVqbzItv3sG616WezNVbpu5vnexaKf7nEqSVU20wPU6sDGIPpSppK4ggSx8tE774NNu4SlAL1OIALCytL_aTxQbrjhR8AqfkBNSGybJ_wERY79AI/s1265/07.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="861" data-original-width="1265" height="436" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiu5rEa2_0j9FEncJyl8DuInwFPqxqTHe0Gu8erMkGeabGsoS9EiZB7edimtMV47StjsQbeGzSrVqbzItv3sG616WezNVbpu5vnexaKf7nEqSVU20wPU6sDGIPpSppK4ggSx8tE774NNu4SlAL1OIALCytL_aTxQbrjhR8AqfkBNSGybJ_wERY79AI/w640-h436/07.jpg" width="640" /></a></div><p>Vlastně nevím, jak vychovávala své tři syny. Nevím, jaké metody používala. Ale její syny jsem znal a znám jako skvělé muže. I to je velké požehnání.</p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Měli jsme a máme sestru Halinku Heczkovou velmi rádi. Velmi obohatila náš život. I proto jsme se dnes přišli s Halinkou rozloučit a poděkovat za její život Dárci života. Sestra Halinka by asi taková slova poslouchala s rozpaky, a tak končím klasickým zvoláním, která by se jí, věřím, líbila:<br /><b>Samému Bohu budiž sláva!<o:p></o:p></b></span></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-size: 12.0pt;"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_2PImcPtoIYQjipmWGzQTXjqqeG1HaYgzLeBDfP8oPXkvoVtq7gZ-6KQTa71hLJYgpmwrzRNSyztFkFpRL4l-jPhDnRo8uBeLAc8aXywhCLeh51IF_iCCeySi_wJVCAvpqCX9EF6zeEwk18qQK2vllvaMD4Qxvixq-qPIsM1LLXR_ed_aKp6MEGnr/s4007/IMG_5676.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2524" data-original-width="4007" height="404" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj_2PImcPtoIYQjipmWGzQTXjqqeG1HaYgzLeBDfP8oPXkvoVtq7gZ-6KQTa71hLJYgpmwrzRNSyztFkFpRL4l-jPhDnRo8uBeLAc8aXywhCLeh51IF_iCCeySi_wJVCAvpqCX9EF6zeEwk18qQK2vllvaMD4Qxvixq-qPIsM1LLXR_ed_aKp6MEGnr/w640-h404/IMG_5676.jpg" width="640" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-size: 12.0pt;"> </span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpeyyolPikWXBrt9vKVqGJJfOBWjCNi980EzAnnTBjB5o1jX6inekmM25tF_jk_9O9ggg8LA5vhTwLuX3T8ww3KhLlXXvrMnFI7pt5lm89zHFQqvO_UEWCw4rKppMVfShBWJUWjc8jQhL6bRt0mJryfZ-BnPc1Mc5dggougz_HH-h-3KJphLvS9PKD/s4032/IMG_5673.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3024" data-original-width="4032" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhpeyyolPikWXBrt9vKVqGJJfOBWjCNi980EzAnnTBjB5o1jX6inekmM25tF_jk_9O9ggg8LA5vhTwLuX3T8ww3KhLlXXvrMnFI7pt5lm89zHFQqvO_UEWCw4rKppMVfShBWJUWjc8jQhL6bRt0mJryfZ-BnPc1Mc5dggougz_HH-h-3KJphLvS9PKD/w640-h480/IMG_5673.jpg" width="640" /></a></div><div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFDw6T1ThDZrzKBVN7yFk3U1-sn6-EsP7LwM_SXfUk6sEvpnNITAP8as--Y0BP5fPlcFPsv9B96OoLA2-AZInK3kFjuxtVpti2nZg52Vh-XsuPKG9Ide0W28uiJwTh_liha_Td32MqMauVRhj7XIWpLkt6sTt-oLR-SIA8YZbM1EppyJ8qtERboJLb/s710/338831166_1325221324703467_689489452044362507_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="710" data-original-width="668" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFDw6T1ThDZrzKBVN7yFk3U1-sn6-EsP7LwM_SXfUk6sEvpnNITAP8as--Y0BP5fPlcFPsv9B96OoLA2-AZInK3kFjuxtVpti2nZg52Vh-XsuPKG9Ide0W28uiJwTh_liha_Td32MqMauVRhj7XIWpLkt6sTt-oLR-SIA8YZbM1EppyJ8qtERboJLb/w602-h640/338831166_1325221324703467_689489452044362507_n.jpg" width="602" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Podzim 2022 s Halinkou a Konrádem</td></tr></tbody></table><br /><div><br /></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-49471944428912948882023-02-22T15:15:00.091+01:002023-02-24T21:50:11.245+01:00Letos umocněný půst<p>Únor byl a je pro mě vždy začátkem očekávání na daleké Velikonoce. Vícekrát jsem o půstu psal. (Například *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2013/02/cas-pustu.html">zde</a>* </b>a *<a href="https://zababik.blogspot.com/2020/03/doba-postni-cas-osvobozeni.html"><b>zde</b></a>*) Zpravidla někdy v druhé polovině druhého měsíce roku začíná tzv. postní
období. Jeho prvním dnem je Popeleční středa. Už léta má tento den pevné místo
v mém kalendáři. Letos je jím 22. únor.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv8QjePXmMyDH-2TqqoGC_IN96qf4sU9S3IEv2VUzViIZrpDGTygZnvuvgGM2gjPpn3i45mLfUqDmpX9FWdDf39cTlSbrTYVb7iWJ8GQrNgIK4jj3y7-0HzSZLkEq8OGmjpHfeAtBVeyJHYu_euwm_N5J-8A2UxF5O57Zrm6t995LmPxN11h3_2ht4/s658/20230221_211006.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="530" data-original-width="658" height="516" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhv8QjePXmMyDH-2TqqoGC_IN96qf4sU9S3IEv2VUzViIZrpDGTygZnvuvgGM2gjPpn3i45mLfUqDmpX9FWdDf39cTlSbrTYVb7iWJ8GQrNgIK4jj3y7-0HzSZLkEq8OGmjpHfeAtBVeyJHYu_euwm_N5J-8A2UxF5O57Zrm6t995LmPxN11h3_2ht4/w640-h516/20230221_211006.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Příprava popela na letošní bohoslužby</div><p>Do významných dní února však nedávno přibyl 24. den tohoto
měsíce. Temné datum loňského roku. Zřejmě navždy si budu pamatovat, jak mi
v noci pípla esemeska. Začala válka. Od toho dne lépe rozumím povzdechům svých rodičů a
prarodičů na výročí 14. březen (obsazení československa) nebo 21. srpna
(okupace „spřátelenými“ vojsky). K datům, u kterých si vždy povzdychnu, přibyl 24.
únor. Navždycky.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAJBxD5lNEDHi2Fe1fq4YQsn0IHD36MpYmpxhcKOAcljar8preVI985y_stFO1JS2Xp0DAMrKMVhvXWEn_2oNe0m5lDGr4end8vcaHrr8pS6IdZPbMvhI5IpcWPllbQde-QX_uZWdAQ1zHU8NfWbZb02jWXpGaaT5IpSOS7RFE2VDEN8f53puKOHJe/s960/331034282_1133829643948735_7997692481986224886_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="540" data-original-width="960" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgAJBxD5lNEDHi2Fe1fq4YQsn0IHD36MpYmpxhcKOAcljar8preVI985y_stFO1JS2Xp0DAMrKMVhvXWEn_2oNe0m5lDGr4end8vcaHrr8pS6IdZPbMvhI5IpcWPllbQde-QX_uZWdAQ1zHU8NfWbZb02jWXpGaaT5IpSOS7RFE2VDEN8f53puKOHJe/w640-h360/331034282_1133829643948735_7997692481986224886_n.jpg" width="640" /></a></div><p>Ale zpět k půstu. Popeleční středa je pro nás protestanty
a evangelijní křesťany stále ještě trochu cizí. A taky možná, že už ne. Její
myšlenka není k zahození. Název „popeleční“ odkazuje na
kajícné sypání popela na hlavu ve starozákonních dobách. Tím dnem začíná
čtyřicetidenní (bez nedělí) příprava na Velikonoce – půst. Končí Nedělí vzkříšení.</p><p>Půst a období kajícnosti zřejmě v životě potřebujeme. Náš křesťanský život podléhá onomu "zákonu vlnění", o kterém psal C.S Levis v radách zkušeného ďabla. Tedy období bohaté dobrého pocitu, duchovní a tělesné síly s obdobím tuposti a chudoby a prázdnoty. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBQwze_Wrn4mF5a4lQ1Hs9OR12cX88ObQHXmeDEWUSiToP7xgLKqZhLZfHI9eqfGc-K4KpXqdQj1wAITOLHG6Cdwt2LtNdoSaHus0S36VM2-aNrafTY5z4oF5dHjl_RimbVdwI3boz3CY7Jgo6tVk2uS4ENsAU9ys2NiLOi_H3s6xvczp7BsAoMDN8/s6794/20002.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2525" data-original-width="6794" height="238" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBQwze_Wrn4mF5a4lQ1Hs9OR12cX88ObQHXmeDEWUSiToP7xgLKqZhLZfHI9eqfGc-K4KpXqdQj1wAITOLHG6Cdwt2LtNdoSaHus0S36VM2-aNrafTY5z4oF5dHjl_RimbVdwI3boz3CY7Jgo6tVk2uS4ENsAU9ys2NiLOi_H3s6xvczp7BsAoMDN8/w640-h238/20002.JPG" width="640" /></a></div><p>Ale stále můžeme doufat, že nějak duchovně i osobnostně rosteme. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNrrIpJPgr9e62Sj5XfX5_gFh6ml3lBHVtUGr6YRrdnAkFFXDncXAOAJtHQVVzIiv5BupQicIxHyOIoAeNRyTZtj84vkH0C5JGYQiB4p6OyT4oOUERMHCuIY8UEImKzPglu1J59yh0tibAPUkKOgMnV1d8Isp3dRGPM6BQsndotxz_6qar40eksbQi/s7015/20004.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4960" data-original-width="7015" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgNrrIpJPgr9e62Sj5XfX5_gFh6ml3lBHVtUGr6YRrdnAkFFXDncXAOAJtHQVVzIiv5BupQicIxHyOIoAeNRyTZtj84vkH0C5JGYQiB4p6OyT4oOUERMHCuIY8UEImKzPglu1J59yh0tibAPUkKOgMnV1d8Isp3dRGPM6BQsndotxz_6qar40eksbQi/w640-h452/20004.JPG" width="640" /></a></div><p>Ale celkem s hrůzou si uvědomuji, že to s námi může jít naopak z kopce. Půst je proto pro mě jakési usměrnění na cestě životem. Nasměrování směrem ke Kristovým Velikonocům a zkrocením bujnosti těla. </p><h4 style="text-align: left;">Ke Kristu se můžeme nasměrovat například: </h4><p></p><ul style="text-align: left;"><li><span style="text-indent: -18pt;">tím, že si přečteme pašijní příběhy
z evangelií</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">přečteme nějakou knihu o Velikonocích (Miluji den Kdy zemřel Kristus od Jima Bishofa nebo Kristův kříž od Johna Stotta.) </span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">najděme si čas projít křížovou cestu</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Zkusme otevřít rozhovor o Kristu a o jeho Smrti a Vzkříšení s nějakým blízkým i vzdáleným člověkem</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Shlédněme na nějaký velikonoční film </span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Navštivme koncert Pašijí</span></li></ul><p></p><h4 style="text-align: left;">Ale pojďme k půstu</h4><p>Smyslem půstu však není dieta, prožití nepříjemného odříkání
a tlaku v žaludku. Má to být užitečný půst, který přinese do života
zjednodušení či nějakou pravidelnost a učiní nás svobodnějšími. Může jít třeba
o takovou drobnost, jako je zřeknutí se kávy nebo alkoholu, nějakého
nadbytečného jídla, spaní <br />s mobilem, hraní her, zavedení postního dne v týdnu
nebo opravdového dne odpočinku. Může jít o závazek ve čtení Písma, rozhodnutí
přečíst nějakou kvalitní předvelikonoční knihu. Vědomí, že je to jen na určitou
omezenou dobu, je příjemné a závazek ulehčující. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2tcXXJd2vXsrTwonwdS0Mlg0DCf8t9dIgPidudiWA55Zv8AhUWnoRDHUPzJR7GxuQGmlNCt-QpmiuD_9u9P5_QLauk2DQMXrzI2t5n71bCrOlOiCekIMJqLwJ6a95Rz6RA4qXofhILzYHOyywu7jPm4yxaMGl7Mp7krazLc28hrbIQGnEIA-QXPKh/s940/150939613_3513508735425647_1751662510070723708_n.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="788" data-original-width="940" height="536" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi2tcXXJd2vXsrTwonwdS0Mlg0DCf8t9dIgPidudiWA55Zv8AhUWnoRDHUPzJR7GxuQGmlNCt-QpmiuD_9u9P5_QLauk2DQMXrzI2t5n71bCrOlOiCekIMJqLwJ6a95Rz6RA4qXofhILzYHOyywu7jPm4yxaMGl7Mp7krazLc28hrbIQGnEIA-QXPKh/w640-h536/150939613_3513508735425647_1751662510070723708_n.png" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Na konci období však mohou
některé dobré postní závazky prosáknout do našeho života a stát se jeho
pravidelnou součástí. </p><p class="MsoNormal">Mám rád přirovnání k lázním: Jsou dobré nejen léčebnými
účinky, ale i úpravou životního rytmu a stylu, odpočinkem. Uzdravující návyky se
mohou proměnit v návyky posvěcené.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h4 style="text-align: justify;">Období půstu je i časem pokání</h4><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Půst nás totiž učiní citlivějšími na to, co čím jsme svázaní. Jak píše Elizabeth O’Connor: <i>„Začala jsem vidět, že vydržet bez jídla zdaleka nebylo cílem půstu. Pomohlo mi to, že jsem začala pociťovat hlad. Začala jsem půst od jídla spojovat s jinými oblastmi života, kde jsem dříve jednala na základě náhlých pohnutek… Abych byla spokojená, nemusela jsem si už nutně sednout v autobuse ani být v létě chládku a v zimě v teple… Začala jsem přemýšlet, co to znamená plně podřídit život Bohu.“</i> Ano, zavést postní čas je dobré. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiM-9nrf1cF8uXnxEKWuq0zV_w3OdsIAoULcaUj7XifkDa5z1QbfT6WV4fpW-PULLyuB1JQ5pbjEurT0oWLKuvZ18rWiRgz0HrSaNNjY0W1Ym2ZOCe4c99ChmgBBbBreM_KGRKbAUCxYgD95_sJlBhWnkyDmncsg87RjVa4tmeTLhiqQx0e2lYcPf34/s326/152.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="300" data-original-width="326" height="588" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiM-9nrf1cF8uXnxEKWuq0zV_w3OdsIAoULcaUj7XifkDa5z1QbfT6WV4fpW-PULLyuB1JQ5pbjEurT0oWLKuvZ18rWiRgz0HrSaNNjY0W1Ym2ZOCe4c99ChmgBBbBreM_KGRKbAUCxYgD95_sJlBhWnkyDmncsg87RjVa4tmeTLhiqQx0e2lYcPf34/w640-h588/152.jpg" width="640" /></a></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Půst je na základě mé zkušenosti </span><b style="text-align: left;">jednak </b><span style="text-align: left;">boj s vlastní
leností, </span><b style="text-align: left;">jednak </b><span style="text-align: left;">učením se odhadnout míru svých závazků. Kolikrát jsem si dal až
příliš velké cíle a potom všechno vzdal. Lépe začít například jen jeden den v týdnu s chlebovým
či zeleninovým půstem. Udělat třeba pouze jeden dřep a další den vám to bude
trapné a uděláte raději dva, potom tři. Lenost a zaběhanost ztrácí sílu. Izaiáš
mluví krásně o půstu jako o </span><b style="text-align: left;"><i>„rozvázání okovů svévole“</i> </b><span style="text-align: left;">(Iz 58:6). </span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEg-yBJfmMmBDC-otaj8aUopGIrqOa9lAs3131l-V_B1nxVKfZ0M7wbc4bUBWH3ZFagOZToisPQC1upnvfZ8qmDnHY70Knx_C2jjfFWUBsnaV-TtlHftMSn17DQNIv8V62L7pQqFvpen8TxewdGydmZPvo7rmaKbaz8gGpiYq1wKg6lXQmBexJzHm7/s598/Cbx7ctFy.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="340" data-original-width="598" height="364" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEg-yBJfmMmBDC-otaj8aUopGIrqOa9lAs3131l-V_B1nxVKfZ0M7wbc4bUBWH3ZFagOZToisPQC1upnvfZ8qmDnHY70Knx_C2jjfFWUBsnaV-TtlHftMSn17DQNIv8V62L7pQqFvpen8TxewdGydmZPvo7rmaKbaz8gGpiYq1wKg6lXQmBexJzHm7/w640-h364/Cbx7ctFy.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Nadechnutí se ovzduší Boží svobody. Svoboda se však vůbec nelíbí Zlému. Když už
vás nemůže stáhnout do těžkých okovů nesvobody, používá taktiku života v běžné
šedi: „Nějak je a nějak bylo.“ Proto je dobré poznat, že může být mnohem lépe. </p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Letošní půst bude jistě
ovlivněn smutným datem 24. února. Původním smyslem půstu bylo vzdát se ídla,
oblečení, cenných věcí ve prospěch těch, kteří nic nemají. Snad je to výzva,
jak letos chytře a moudře umocnit postní období. Stačí se podívat na pár fotek u bojišť. Tolik lidí potřebuje pomoc. Znovu a znovu se vracím ke slovům svého ukrajinského
kamaráda-pastora, že kapka za kapkou dělá moře. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihpxLgiVX4XlleVaSHeHlHqRTgiHKXyxHglhO_KeyKdD3PoIJCvTjQBa3o7sWm61fCcQpHi28S3YEgi-QjOW494FDKmU04ABar33nMIq9IZnZbKje2uI0o3A6x9gtcMPLjNuAi4O8L7QJRcs-aZHJiHPUzWee-fxH18QKyL3bawZq8vAMXE1ga1S2B/s597/31407397-watercolor-painted-rain-drops-seamless-pattern-stock-photo.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="326" data-original-width="597" height="350" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEihpxLgiVX4XlleVaSHeHlHqRTgiHKXyxHglhO_KeyKdD3PoIJCvTjQBa3o7sWm61fCcQpHi28S3YEgi-QjOW494FDKmU04ABar33nMIq9IZnZbKje2uI0o3A6x9gtcMPLjNuAi4O8L7QJRcs-aZHJiHPUzWee-fxH18QKyL3bawZq8vAMXE1ga1S2B/w640-h350/31407397-watercolor-painted-rain-drops-seamless-pattern-stock-photo.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Přichází únor. „Půst
je vážný čas,“ zaslechl jsem kdysi v kostele právě o popeleční středě
v malém kostelíku pod Beskydami. <br />Tak přeji vážný a požehnaný půst, ať ho
prožijete jakkoliv. </p>
<div style="mso-element: comment-list;"><!--[if !supportAnnotations]-->
<hr align="left" class="msocomoff" size="1" width="33%" />
<!--[endif]-->
</div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-49417895246009658462023-02-17T00:06:00.016+01:002023-02-18T17:01:17.370+01:00ZABABUV ROK 2022 - OHLÉDNUTÍ<h3 style="text-align: left;">Můj rok jakoby začal 2022 začal 24. února / februára.</h3><h2><o:p style="font-weight: normal;"></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Nad ránem, v 5:14, mi pípl mobil. Podíval jsem se na sms
zprávu: <i>„Ahoj, sleduju dění na Ukrajině, bolí mě srdce z toho, co se děje.
Jsou tví přátelé v pořádku?“</i> <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Sešel
jsem do pracovny o poschodí níž, zapnul počítač a uviděl onu děsivou mapu
Ukrajiny. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYABsZATGNXZE4fMharBIYxpaOocUjbuxsVwi-nKL796eTQNUqfTi6Q7AGvkkThEfuP9BYwv7A-aFfRLu5TlADczN9ZuALBVn2cqvvLPgCnXn8nZooJHrVaijPJLI_i_bmDf7g2JakcAWjQG6KQVsIs3yQkUYFNussAsCTk4VlRqr4C7Cj4iIhH8Ug/s900/274534697_10221607394278304_2189870091214109832_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="550" data-original-width="900" height="392" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhYABsZATGNXZE4fMharBIYxpaOocUjbuxsVwi-nKL796eTQNUqfTi6Q7AGvkkThEfuP9BYwv7A-aFfRLu5TlADczN9ZuALBVn2cqvvLPgCnXn8nZooJHrVaijPJLI_i_bmDf7g2JakcAWjQG6KQVsIs3yQkUYFNussAsCTk4VlRqr4C7Cj4iIhH8Ug/w640-h392/274534697_10221607394278304_2189870091214109832_n.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Začala válka. Do poslední chvíle jsem doufal. Marně. Můj život se dva měsíce točil téměř jen kolem této události.
Telefony, emaily, uprchlíci, cesty na podkarpatí, noční výpravy na nádraží za
běženci, neznámí uprchlíci u mém v bytě. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRLaRIuCtvynl1SRWB2oNJzlU2CwG16P3kOQGaeZIYyk6pofWNqo0fj4X98re2f9Z35bB_snhbwY0T6NmP_YcMv-cPEtuidmITUzTSSKa_wwwe3p2xGaBLv6AIlDRCS96VpkM_1HTfkqBtl7Ws3yXYrMN5u0GrrJIUolga-1qA6Kkbxu-25HwKHe_H/s1107/20220304_105802.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRLaRIuCtvynl1SRWB2oNJzlU2CwG16P3kOQGaeZIYyk6pofWNqo0fj4X98re2f9Z35bB_snhbwY0T6NmP_YcMv-cPEtuidmITUzTSSKa_wwwe3p2xGaBLv6AIlDRCS96VpkM_1HTfkqBtl7Ws3yXYrMN5u0GrrJIUolga-1qA6Kkbxu-25HwKHe_H/w640-h480/20220304_105802.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rodina, která u mě prožila první náraz války...</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Proukrajinská popeleční středa a následné modlitební pátky. Byla to
velká dlouhá a únavná jízda. Čas jsem trávil se sluchátky na uších, z držení
mobilu u ucha mě už bolela ruka. Nebylo času, kam nacpat úkoly, rozhovory,
emaily. Přemýšlel jsem, jak dlouho tuto zátěž mohu
vydržet. Nakonec si všichni nějak zvykli, ukrajinci se začali vracet, činnost
se systematizovala. Stal jsem
se členem odboru humanitární pomoci při slovenské CB. Doma mi zůstal jeden student „Paša“ z Charkova. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">Válka se mě osobně dotýká do dnešního dne. </h3><h2><o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Byl jsem kdysi v Doněcku, v Luhansku, mám tam své
bratry a sestry. Jednou jsem našel na FB rozbombardovanou modlitebnu
v Mariopole a v ní kázat svou poslední „homílii“ mého kamaráda Paši. Bylo mi zoufale zle. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span><a name='more'></a></span><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigq6ZtFpj1BLZrdyXcKBFUypStWFpSbPegZl34rqnkO790IQbZzmsOFy1tyAgVbR64YAgNttk3eHAnjSA9gdoqhRuKwwzUqnjptDJf479jSDDjbOVJz8BdmdbLFEIDKQFdAoinRLZVxrqRFPbyiUKPpkAWQ1DhfFgaEN5wWWrSuLNcrl2o0p3z80Ns/s1464/Publikace3.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1038" data-original-width="1464" height="454" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEigq6ZtFpj1BLZrdyXcKBFUypStWFpSbPegZl34rqnkO790IQbZzmsOFy1tyAgVbR64YAgNttk3eHAnjSA9gdoqhRuKwwzUqnjptDJf479jSDDjbOVJz8BdmdbLFEIDKQFdAoinRLZVxrqRFPbyiUKPpkAWQ1DhfFgaEN5wWWrSuLNcrl2o0p3z80Ns/w640-h454/Publikace3.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Když vidím zcela zrujnované města a vesnice, je mi stále zle.
Když vidím pravoslavného patriarchu Kyrila, je mi chce se mi zvracet. Rakety
lítají na celou Ukrajinu, jen ne na Zakarpatí. Děsím se důvodů, proč tam zrovna
ne. Setkáváme se s čirým zlem.
Probouzí se nenávist mezi národy. Zde na Slovensku se probouzejí staří
slovanští démoni. A konec hrůzy je v nedohlednu. Vlastně vše ostatní, co
jsem ten rok prožil bylo a je ve stínu války.</p><h3 style="text-align: left;">Bylo mi trapné jet na dovolenou,</h3><p class="MsoNormal">ale nakonec jsem do toho šel. V červnu/juni jsem se vypravil
malý trek, kam jinam,<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>do rumunských hor. Tzv. „čtvordňovka“. Pro mě zcela nový formát akce. Ve středu večer ještě duchovní skupinka v modlitebně,
potom jsme nasedli do auta a ve čtvrtek ráno, jsme stoupali do hor. Navštívili
jsme, podle mě, nejhezčí místa Rumunska: Pohoří Godeán, horu Gugu a moji navýsost
milovanou plochou horu - platformu Borascu. V neděli ráno jsem se prošel
po planině a v noci usínal ve své posteli na Cukrové v Bratislavě. Nic
podobného jsem dříve nezažil. (Podrobnosti *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2022/07/stvordnovka-gugu-godean-planina-borascu.html">zde</a></b>*)</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij4rUcYrC4S3Snc9i4nCaN3hCRwSXUg3eKBqohu_zUts_DMYaRhP-IQGd-u74gRUmLFpeJallaVuwfk1_SdvGdoUaOE5sX_aYX3Hgbe1cP5g3h6MhVfbksqYPEXPPk0McKmYGMaxXLVJxiZ6cA7EkZAGbgPa95jq3ERX9UIlqC7bqMYv5iMvDWXuIc/s1101/20220619_072656.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="504" data-original-width="1101" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEij4rUcYrC4S3Snc9i4nCaN3hCRwSXUg3eKBqohu_zUts_DMYaRhP-IQGd-u74gRUmLFpeJallaVuwfk1_SdvGdoUaOE5sX_aYX3Hgbe1cP5g3h6MhVfbksqYPEXPPk0McKmYGMaxXLVJxiZ6cA7EkZAGbgPa95jq3ERX9UIlqC7bqMYv5iMvDWXuIc/w640-h292/20220619_072656.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ráno na planině Borascu</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">V srpnu / augustě jsem jsme s přáteli čtrnáct dní
procházeli pohořími Vladesa a Bihor, pronikly <br />do podzemních hradů (obrovských
jeskyní) na bájné krasové planině Padis. Vše nádherné a potvrzující, že Rumunsko
je pro mě stále nové a překvapující. (Podrobnosti *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2022/09/rumunsko-2022-vladesa-bihor.html">zde</a></b>*)</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEir4b90TiQpDhOQaXj04Ylfue9sali4W6PjsiZqeeMA8izeUXa7548p3han8CLBVZey_9TldR4flgKlk213PLOmWvP-57fimTmUoY2QF2aFORKROLnuk0Z7B3r9p6dXVdAMdarNkdRcO_c-vRhOUltdQ6lPxW2G42ooqqn1NvAsweWipJu2RKZOFGcs/s595/fff.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="258" data-original-width="595" height="278" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEir4b90TiQpDhOQaXj04Ylfue9sali4W6PjsiZqeeMA8izeUXa7548p3han8CLBVZey_9TldR4flgKlk213PLOmWvP-57fimTmUoY2QF2aFORKROLnuk0Z7B3r9p6dXVdAMdarNkdRcO_c-vRhOUltdQ6lPxW2G42ooqqn1NvAsweWipJu2RKZOFGcs/w640-h278/fff.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Na podzim jsem se těšil, že pojedu na kultovní akci „Pozdni sběr“ ale
smůla. Prožil jsem ho v posteli v horečce. Akce se uskutečnila beze
mě, i když v menším počtu. (Podrobnosti *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2022/11/pozdni-sber-2022.html">zde</a></b>*)</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h2>Jinak můj život probíhá slovensky. <o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Do mé řeči vstupuje zdejší mluva. Mluvím slovensky, ale špatně. Zvláště když na skutečnost, že zrovna mluvím slovensky, začnu myslet. Psát slovensky je obtížnější.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Bratislavu už znám dobře, už zde bloudím méně a mám tu svá
velmi milá místa. Hlavní město proto rád ukazuji četným návštěvám z Čech.
Mám zde několik okruhů. Nejčastěji návštěvníky dovedu na zrekonstruovaný Starý
most táhnoucí se přes Dunaj... </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYrq26dyS__UTvbcb87H_keyB7SJ9c_SAvR9HZDrghbhntd4Ce3nZgHsyyGIT4I2Cb5gWGeXHNI94H5rC1bgJdtlLWEcuC6Ho8lxnr2ktg9BjgvnUgfaoH0BC75Pips2K4wTURTSwVJB-fGfPBzkvQmAx1jpfVrlm9y0-dsf5wCmPDuUKqlp8Ek8LU/s1360/E3383452-5437-43D8-9507-C1A2452F4EAA.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1020" data-original-width="1360" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgYrq26dyS__UTvbcb87H_keyB7SJ9c_SAvR9HZDrghbhntd4Ce3nZgHsyyGIT4I2Cb5gWGeXHNI94H5rC1bgJdtlLWEcuC6Ho8lxnr2ktg9BjgvnUgfaoH0BC75Pips2K4wTURTSwVJB-fGfPBzkvQmAx1jpfVrlm9y0-dsf5wCmPDuUKqlp8Ek8LU/w640-h480/E3383452-5437-43D8-9507-C1A2452F4EAA.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Starý most je krásný ve dne i v noci</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p class="MsoNormal">....k památníku Kuciakovcú </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnpkJHxLVtsYRTVzdTMKL3BBVvlkPkg0ZxSO1B39GSBhKCLAWFbmCjY-fHm3EWflCmhlMXY3LQNDEgutSiGfTJjSxLUtfalD7uwgQKTSKbdvQYxXqU7Am1vvnLsEwGaQiSUDMUqSxixKsvtWep0bPWApsqDFaHl17aamp94R1aC57aUgAXBWYqZ7vy/s900/pamatnik-Namestie-SNP-Jan-Kuciak-Martina-Kusnirova.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="672" data-original-width="900" height="478" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnpkJHxLVtsYRTVzdTMKL3BBVvlkPkg0ZxSO1B39GSBhKCLAWFbmCjY-fHm3EWflCmhlMXY3LQNDEgutSiGfTJjSxLUtfalD7uwgQKTSKbdvQYxXqU7Am1vvnLsEwGaQiSUDMUqSxixKsvtWep0bPWApsqDFaHl17aamp94R1aC57aUgAXBWYqZ7vy/w640-h478/pamatnik-Namestie-SNP-Jan-Kuciak-Martina-Kusnirova.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">a představím jim jezdeckou
sochu Svatopluka na Hradě. V ní je ukryto celé Slovensko. </p><p class="MsoNormal">V sobotu
hosty necháván nadýchnout atmosféry východního trhu na Žilinské či na Miletičke.
Návštěvám se tu líbí. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='320' height='266' src='https://www.blogger.com/video.g?token=AD6v5dxIZEwz9EeNcDO6ZA3cjJc3jvuIyfPoDo6THxKbd-fQWYsaqgH_GDiuonrH3DHeNb5M5sYGUVk00viHC-zV1g' class='b-hbp-video b-uploaded' frameborder='0'></iframe></div><br /><p class="MsoNormal"><br /></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">Objevuji krásnou zem</h3><h2><o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Letošním silným zážitkem byla pro mě prvojízda jižním Slovenskem.
Vracel jsem se sám z východu, z tábora dorostenců. Cestu zpět autem, jsem
zvolil delší, ale za to krásnější. „Plul“ jsem, jako opuštěná loď, tak trochu
zapomenutou jižní krajinou u hranic s Maďarskem. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFrpFILUaI5lPDffg05Aznkk4dAtLo9w5K-bSA_TNQ7tIA0eC92E7XmTkrkbMHCGik2frRapf6jJcMMKEB3Lxiz205GZH-pHv9C5RrLcnAwedEykGCgqAK8fMOthhBv066WB_b4nx1rhLjb3H-Gs7dzH3YqICkxYYYHqQ_m8aT8kXK7yqRhR26KEpw/s1200/Inkedmapa-slovenska.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="693" data-original-width="1200" height="370" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFrpFILUaI5lPDffg05Aznkk4dAtLo9w5K-bSA_TNQ7tIA0eC92E7XmTkrkbMHCGik2frRapf6jJcMMKEB3Lxiz205GZH-pHv9C5RrLcnAwedEykGCgqAK8fMOthhBv066WB_b4nx1rhLjb3H-Gs7dzH3YqICkxYYYHqQ_m8aT8kXK7yqRhR26KEpw/w640-h370/Inkedmapa-slovenska.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Cesta vedla přes pro mě
tajemná a hebce zaprášená města a městečka: Plešivec, Rimavská sobota, Lučenec, Velký
Krtíš. Vše korunováno milou návštěvou v bájné evangelické vesničce Ozdín u
manželů Šickových v ateliéru. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3L_evKFhG1ZMPyqJVCkl_igQFOGYC-1HGziAsC5fgmcG4kBvIwESXOC28zAzhWww3PNtwD24VlWW9dXDgE2xmTQIGBFeLNL12AZILz5TH6YqgVULi57kbtMKKYQpPJ_e6LvT_BqIu_N_GCawOXt9lVCeHi7KcyumkM9FFR4uKsQ9uYqlcZgntBovK/s1103/20220518_100824.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="550" data-original-width="1103" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi3L_evKFhG1ZMPyqJVCkl_igQFOGYC-1HGziAsC5fgmcG4kBvIwESXOC28zAzhWww3PNtwD24VlWW9dXDgE2xmTQIGBFeLNL12AZILz5TH6YqgVULi57kbtMKKYQpPJ_e6LvT_BqIu_N_GCawOXt9lVCeHi7KcyumkM9FFR4uKsQ9uYqlcZgntBovK/w640-h320/20220518_100824.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kokava nad Rýmavicou</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Jinou výpravou bylo krátké zimní navštívení pohoří Čergov, kam jsme jezdívali na puťáky, a
poutnického místa Lutyně, s velkokapacitní zpovědnicí. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEZXu2bjzVX5_HQzx1jEPWwTyjezEdqDNdmKuA8HxT7AA1WYJcdR8tC8etcQwEWXD_m6YlhcVyspPxH0eJKeMlBdrnPTawmmj6ck_tzvEJ5Vlgj6wQ_fyU_lNE5cuCqdfRqR3erQ6exy-IPdOYAVzmDbAU1tXA4Rif_iNnw__w3_AP90slGBTCrBJV/s2012/318709426_10223035041008580_9001127605222867338_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="884" data-original-width="2012" height="282" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEZXu2bjzVX5_HQzx1jEPWwTyjezEdqDNdmKuA8HxT7AA1WYJcdR8tC8etcQwEWXD_m6YlhcVyspPxH0eJKeMlBdrnPTawmmj6ck_tzvEJ5Vlgj6wQ_fyU_lNE5cuCqdfRqR3erQ6exy-IPdOYAVzmDbAU1tXA4Rif_iNnw__w3_AP90slGBTCrBJV/w640-h282/318709426_10223035041008580_9001127605222867338_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Každá ze zpovědnic má svůj název: Sv. Damián, sv. Michael.....</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Dalším místem kam jsem se opakovaně vracel byly lesy a louky
v okolí Vláry, bývalé panství Brumov. Toto území je zajímavé tím, že jeho
historie opakovaně překračovala uherské hranice a československé. Během staletí
různě posunovaly. Je to opravdu i historicky doslova československé území. Čaj
z bezů nad Vlárským průsmykem jsem pil až do konce zimy.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_A3QMbDuvcJbh_qDFSpM-1VUp78x-MEjjEPViO1q-SctIVfRZO6OvMheIxVbYU7rs5Hza65El62EO3O6vYRGxEEzWNrN08JTjWIksm7KZjO_RWEhC2CG-dR9UzPp_-AYJ7zSPAez1gSUBH62V8ghoN0L7ox6FRw--f_o4xF3wO9cgFXIlLHZOHBtZ/s1102/20220509_141216.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="418" data-original-width="1102" height="243" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg_A3QMbDuvcJbh_qDFSpM-1VUp78x-MEjjEPViO1q-SctIVfRZO6OvMheIxVbYU7rs5Hza65El62EO3O6vYRGxEEzWNrN08JTjWIksm7KZjO_RWEhC2CG-dR9UzPp_-AYJ7zSPAez1gSUBH62V8ghoN0L7ox6FRw--f_o4xF3wO9cgFXIlLHZOHBtZ/w640-h243/20220509_141216.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Jinou radostí pro mě tento rok byla moje "zahrádka" na
balkoně. Věnoval jsem ji čas a především mnoho vody. Proměnila se,
dala krásnou úrodu – rajčata, okurky, byliny aj šalatík. Velká radost. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-SMjJPD9hCISDf8LbyPF2qhefhI3Y523nhiX5WDWS0l5Q-5RJmNtTipXfBfj7TPdVZ1K7KZQkfWvi2kkyC8xZcScl2_KQc3IZ-EVY9wDN0PmD1e5xVb13NDNj3C0pH_SdmXDRJOxSAXQwCQUDQbaMX-VNlTtqgq70ulVmztRy7ayeuT7Afm-bmuep/s1107/20220622_093856.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-SMjJPD9hCISDf8LbyPF2qhefhI3Y523nhiX5WDWS0l5Q-5RJmNtTipXfBfj7TPdVZ1K7KZQkfWvi2kkyC8xZcScl2_KQc3IZ-EVY9wDN0PmD1e5xVb13NDNj3C0pH_SdmXDRJOxSAXQwCQUDQbaMX-VNlTtqgq70ulVmztRy7ayeuT7Afm-bmuep/w640-h480/20220622_093856.jpg" width="640" /></a><o:p><br /></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">Lidé se mě ptávají, jak se mi daří v církvi</h3><h2><o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Postupně jsem zavedl standardizovanou odpověď: „Lidé jsou
skvělí, sbor je složitý“. Pokusím se trochu vysvětlit. Ano, lidé jsou tu
laskaví, snažící se pochopit, čestní a poctiví. Složitým systémem rozumím
způsob myšlení, dlouhé porady a hledání nejlepších cest. Učím se, že vždy se dá najít jiná lepší, kreativnější a promyšlenější cesta. Někdy se v tom zase ztrácím. Ale proto jsou ve sboru oni skvělí lidé,
kteří mi rádi pomáhají a povzbuzují mě. Jsem tu stále velmi rád. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpeXmQ3xuE7DEV7LRWnjF4eFpoTlbSJ_qyOqvR-gUfcTcAsEWckozc_VrOMHR4XEOfNaDfqcmV1zKM4tPgIqwDmiK6p6qQq92uoHi420sk7VjqyqxX4h4ielNEJOnF77GD-1F_JdxWDkDM5JpiaE6eiWJcshL2z-E_XhimgvWAHannddSO7pHlsdh4/s947/288865828_10225544880841255_2558681679896010174_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="481" data-original-width="947" height="326" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjpeXmQ3xuE7DEV7LRWnjF4eFpoTlbSJ_qyOqvR-gUfcTcAsEWckozc_VrOMHR4XEOfNaDfqcmV1zKM4tPgIqwDmiK6p6qQq92uoHi420sk7VjqyqxX4h4ielNEJOnF77GD-1F_JdxWDkDM5JpiaE6eiWJcshL2z-E_XhimgvWAHannddSO7pHlsdh4/w640-h326/288865828_10225544880841255_2558681679896010174_n.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Bohoslužby pod širým nebem</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Postupně jsem se zapojil tu čekaně i nečekaně do
celocírkevní práce. Stal jsem se seniorem pro západní části, tedy půlky,
Slovenka. Jak se to stalo? Ráno mě taková myšlenka ani nenapadla a
z nevinného setkání jsme se vracel s funkcí. A tak se na mě lepí, kde
co. Když kůň stojí, vozka nakládá.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Mezi dobré počiny, které se podařily, byla československá pastorálka
o diakonii a sociální práci.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Připravovali
jsme ji jako Správní rada diakonie. Zdá se mi, že se celkem podařila, měli jsme
radost.<o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTvPVnBlzkK6ofFS4uNBzm0fVyvQ05GCKLbOu1p-EHjIFfO_kyN0ynL9iGlrrlQjK5gxbI2gM50TTOaM1_q0d6L3m05A9edLdXjH8vx3SZkz8-GvezSjhRIA6GuQp-w9FKE9_cIa3Fpu5cvTZD83_Mvhq0XYTNjbBGOJzVI_DcY07CnGMps3I6HBHp/s2048/307117049_10222479952771721_2506655073356919333_n%20(1).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1082" data-original-width="2048" height="338" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTvPVnBlzkK6ofFS4uNBzm0fVyvQ05GCKLbOu1p-EHjIFfO_kyN0ynL9iGlrrlQjK5gxbI2gM50TTOaM1_q0d6L3m05A9edLdXjH8vx3SZkz8-GvezSjhRIA6GuQp-w9FKE9_cIa3Fpu5cvTZD83_Mvhq0XYTNjbBGOJzVI_DcY07CnGMps3I6HBHp/w640-h338/307117049_10222479952771721_2506655073356919333_n%20(1).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Náš hvězdný team, ředitel diakonie, Roman Kysela, je v ten muž v saku.</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">V celocírkevní dorostové práci v Čechách jsme si
užíval sabatikálního roku a během tohoto času jsem si jakoby od této práce nějak odvykl. Dokonce i na Rádcovskou
školu, kultovní akci Dorostové unie, jsem plaše přijel a další den plaše odjel.
Jako bych ztratil odvahu něco říkat mladým lidem. Stárnu. Asi je to v mém
věku normální.</p><h3 style="text-align: left;">Ztráty a nálezy</h3><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">V modlitebně na Cukrové jsem sloužil výdobytky
Kristovými na pohřbech. A byly to smutné chvíle. Už jsem si k lidem i
rodinám vytvořil vztah. Rozvíjím na Cukrové charizma pohřbívání. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Z mé osobní blízkosti odešli do Boží slávy tři lidí. A bylo mi smutno. </p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhO0ZEo9MACJ15jZ44wHqqivTMyivL9-yj1VO991cWej0MgWum58Pi8K0YS2xJmo-wzFU2CZpwKAyQ2JZ-TeRiq-JXKY6NsNAOQCWhkIoc9e54b1dWAVHkQ85NDfJmpnedi0CrXuLH9zOXmZf_nZGXx5yRQWFCqsZpCCq6wTGpRxPgdgQfeq6Mlj1kX/s1481/Publikace1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="579" data-original-width="1481" height="250" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhO0ZEo9MACJ15jZ44wHqqivTMyivL9-yj1VO991cWej0MgWum58Pi8K0YS2xJmo-wzFU2CZpwKAyQ2JZ-TeRiq-JXKY6NsNAOQCWhkIoc9e54b1dWAVHkQ85NDfJmpnedi0CrXuLH9zOXmZf_nZGXx5yRQWFCqsZpCCq6wTGpRxPgdgQfeq6Mlj1kX/w640-h250/Publikace1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">+ Gabriela Mančálová + Slávek Smutný + Olga Machková +</td></tr></tbody></table><br /><p></p><p class="MsoNormal">Vážil jsem si toho, že jsem
mohl vzpomínkou jsem mohl posloužit i na pohřbu kultovní osobnosti mého života
Slávka Smutného, pro mě doslova mystika služby Bohu. Měl jsem ho a mám dodnes
velmi rád. Do jisté míry významně ovlivnil můj život. Více o Slávkovi *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2022/03/vzpominka-na-mystika-sluzby-bohu.html">zde</a></b>*<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Na podzim jsem navštívil Elu Mančálovou do hospicu.
Vlastně jsem se byl rozloučit. I když jsme si to neřekli, oba jsme tušili, že se
zřejmě vidíme naposled. Těsně před vánoci
Ela odešla do nebeské otčiny. Gabriela byla první evangelizační a pastorační pracovnicí v Církvi bratrské. Ovlivnila mnoho lidí, i mě. <o:p></o:p></p><p class="MsoNormal">Snad nejsmutnější byl pohřeb Olgy. Před čtrnácti lety jsem Machkovi oddával. Tři dětí, pohřební auto, potlesk pro Olgu. Ale i zlé příběhy mohou mít dobré konce.....</p><div style="text-align: left;">Ale jsou i radostné okamžiky. Třeba požehnání dětí. Například Antonína, u kapličky sv. Antonína...</div><div style="text-align: left;"><br /></div><div style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDa-SvUsc5hfimyTYJvU8yWEFm6vYCB1et6yPXgD4uaAQ63JedbSHVoIz0AoHifB2m08VyEieBQcVN7JuqqxzOEZE0Aqh1DDEtELhTMLvrgJTwkZCxMHc7kbYG92MwzqZiwDJkh1k07cSHpUrVSQbOm2_TK4xU-2DpTno7VkpYX992zP3kUJR7XB0_/s998/fdfdf.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="665" data-original-width="998" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDa-SvUsc5hfimyTYJvU8yWEFm6vYCB1et6yPXgD4uaAQ63JedbSHVoIz0AoHifB2m08VyEieBQcVN7JuqqxzOEZE0Aqh1DDEtELhTMLvrgJTwkZCxMHc7kbYG92MwzqZiwDJkh1k07cSHpUrVSQbOm2_TK4xU-2DpTno7VkpYX992zP3kUJR7XB0_/w640-h426/fdfdf.JPG" width="640" /></a></div><br /><h3 style="text-align: left;"> Konec roku jsem trávil tradičně odpočinkově.</h3></div><h2><o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Byl jsem na vánoční návštěvě u bráchy a u sestry, potom jsem
se vydal do Jeseníku na koncert mé oblíbené formace <a href="https://www.idnes.cz/kultura/hudba/letni-kapela-jaromir-99-priessnitz.A220531_667273_hudba_jgo">Letní kapela</a>. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJwJ7-uouzBj5550dG9tM-kQytSXrneZXX281UKUNthfa2uHW6tmuyHEezT2az3TMKZxFdRTPo_AfkWe4VZtrHr8qCl94eCyc_bpkoRfxC-7g2Nx3YBLU4l-Sagm_hu7LdnbYb2zBOD8JrwIhsKyvlpiYFuNjUYMBbrUcvkjT3_rDiMnzv20cgG-KI/s622/20221227_204632.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="473" data-original-width="622" height="486" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJwJ7-uouzBj5550dG9tM-kQytSXrneZXX281UKUNthfa2uHW6tmuyHEezT2az3TMKZxFdRTPo_AfkWe4VZtrHr8qCl94eCyc_bpkoRfxC-7g2Nx3YBLU4l-Sagm_hu7LdnbYb2zBOD8JrwIhsKyvlpiYFuNjUYMBbrUcvkjT3_rDiMnzv20cgG-KI/w640-h486/20221227_204632.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Bylo nádherné
užívat si v peřejích hudby. Následující den jsem se zastavil na jiném famózním koncertě
lidí sdružených kolem folklorního sdružení Nivnička. Jedna jejich "vinšovací" píseň mě
uchvátila. Zvláště přání pro nový rok 2023, s přesvědčením, že: <i><b>„Ten rok jistě
šťastný bude, urodí se vám cibule, křen, mrkva aj sladké zelí, turkyň, řepa
s petrželí.“ </b></i>Nic krásnějšího si přece nemůžeme přát!</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/Jd1Wh_jzd18" width="320" youtube-src-id="Jd1Wh_jzd18"></iframe></div><p class="MsoNormal">Soli Deo Gloria – Samému Bohu budiž sláva za rok 2022</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com3tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-67261678237765268362022-11-24T22:45:00.002+01:002023-02-24T21:49:44.950+01:00Pozdní sběr 2022 <p> Letos jsem na pozdním sběru nebyl. Těsně před odjezdem jsem onemocněl. Nakonec se přece jen několik nadšenců posbíralo. I zápisky udělali a tak je předkládám. </p><p>První z pera Libora Stranského. </p><p>(Fotky Libora a Martina jsem tam vkládal po paměti, území trochu znám.....)</p><h2 style="text-align: left;"><b>Pozdní sběr 2022 / I. část</b></h2>
<p class="MsoNormal">Stoupáme s Darkem na hřeben Javorníků, kolem nás
záplava podzimních barev, hub a ticho. V hlavě se mi znovu přehrávají
události, které přecházely této chvíli… <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Po emailu Zababy, ve kterém oznámil své onemocnění a neúčast
na výpravě, jsem vnímal riziko ohrožení celé výpravy. Což potvrdilo i následné
odřeknutí účasti dalšími putovníky. Tmelicí síla Zababovy osobnosti se ukázala v
den odjezdu – z původních asi 15 adeptů jsme do hor odjížděli dva. Cesta
rychlíkem do Čadce proběhla klidně, pouze náhradní autobusová doprava
z Návsí do Čadce nám zkrátila na nulu čas přestupu do osobáčku, takže si
Darek nestihl koupit lahve s vodou. V osobním vlaku se trochu
spoléháme na hlášení o stanicích z reproduktorů (které je ale poměrně
tiché) – chyba lávky! Zabrali jsme se do rozhovoru a přejeli jsme cílovou
stanici Ochodnica. Vystupujeme tedy až na zastávce Rudina.</p><p class="MsoNormal">Po krátké orientaci
v mapách.cz vyrážíme po silnici k severozápadu. Cestou si Darek
nakupuje chybějící pití v malé restauraci-obchůdku navzdory zavírací době. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFbHN5OT7pEk-lEhEeqtlZTO4Xzc6-9eVGz_gZMOeCaEF63E2ABMcbM0v6sAWn_-cIvf9G31pdObt5ur7hBUEro1r4L97yDbTr4FrJIl3E6Z80FEFUpx-_QmISKMs-bK6dPkb3sAf7Ti94vExYGMreuBVIKtf3SRDYyE4NL55knreSP9k5BxoEgpNP/s1920/00_Obch%C5%AFdek%20v%20Rudin%C4%9B.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhFbHN5OT7pEk-lEhEeqtlZTO4Xzc6-9eVGz_gZMOeCaEF63E2ABMcbM0v6sAWn_-cIvf9G31pdObt5ur7hBUEro1r4L97yDbTr4FrJIl3E6Z80FEFUpx-_QmISKMs-bK6dPkb3sAf7Ti94vExYGMreuBVIKtf3SRDYyE4NL55knreSP9k5BxoEgpNP/w640-h426/00_Obch%C5%AFdek%20v%20Rudin%C4%9B.JPG" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Domorodci jsou zde laskaví. Po pár kilometrech odbočujeme ze silnice na
rozbahněnou cyklostezku, která nás má dovést na modrou značku mířící na hřeben.
Velmi záhy zjišťujeme, že cesta má jednoznačně charakter „spojovacieho
hrebienku“ (ti, co zažili, vědí). Stoupáme do strmých svahů blátivou cestou
zasypanou čerstvým listím, pod kterým se skrývají drolící se kameny. A opět
klesáme. A znovu stoupáme a klesáme. A tak pořád dokola. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkG0kKQarfKF34ZMieaGF6f7p6QxfrBqAv_bLF8nlwQynIRp5ShSnfLcPUenTz6fGiQ8AJkN6DwM0XJ-vhjer-wKnrLIwbIvAmJDAjXsM6_856wQEcxFrlA3LuCjzjz0QtVFzFiOb7aCqhQRbtr4e8TcILuhsHgTbZ8H4qDvMXHyUqeaqF5hbqlUGW/s1920/02_pohled%20na%20JV.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="427" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjkG0kKQarfKF34ZMieaGF6f7p6QxfrBqAv_bLF8nlwQynIRp5ShSnfLcPUenTz6fGiQ8AJkN6DwM0XJ-vhjer-wKnrLIwbIvAmJDAjXsM6_856wQEcxFrlA3LuCjzjz0QtVFzFiOb7aCqhQRbtr4e8TcILuhsHgTbZ8H4qDvMXHyUqeaqF5hbqlUGW/w640-h427/02_pohled%20na%20JV.JPG" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Při výstupu na Plenicu
funím, kyselina mléčná znehybňuje svaly a musím každých pár kroků odpočívat. Co
jako? To mám „kondičku“ v háji díky přibývajícím letům, anebo je příčinou
jakási virózka, jejíž příznaky jsem večer před odjezdem rychle vyhnal
z mysli? </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBPsN-rFS7Zihkaecryuh8rtF_1-cYMBACPI29ymLXgs8hclItiWktm5myJOkT-CzqCNgitv6It2ghuHwawPzniYcSrchKeJJ6rDktV9h3HdaxG-NEvT_S1Ky0Ft-X5USYzaeleYyWRxRz_15R8zDGc0dy4fj4TTr7NUzPfdDDgqA0P-FtXIlXa2_I/s1920/08_t%C3%A1bor%20v%20sedle%20pod%20Kazickou%20K%C3%BD%C4%8Derou.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBPsN-rFS7Zihkaecryuh8rtF_1-cYMBACPI29ymLXgs8hclItiWktm5myJOkT-CzqCNgitv6It2ghuHwawPzniYcSrchKeJJ6rDktV9h3HdaxG-NEvT_S1Ky0Ft-X5USYzaeleYyWRxRz_15R8zDGc0dy4fj4TTr7NUzPfdDDgqA0P-FtXIlXa2_I/w640-h426/08_t%C3%A1bor%20v%20sedle%20pod%20Kazickou%20K%C3%BD%C4%8Derou.JPG" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">První večer jsme se utábořili v Sedle pod Kazíckou
Kýčerou, ještě na modré značce. Stmívá se. Stavíme stany, připravujeme ohniště
a dřevo, vaříme mamaligu se slaninou a cibulí a také batát. Po jídle sedíme u
ohně, povídáme a popíjíme víno (které na Pozdních sběrech nesmí chybět).
Vlastně jsem si to představoval původně jinak – má touha byla si na horách
udělat takový „sociální detox“. Moc se nebavit, být spíše v ústraní velké
skupiny putovníků v jakémsi komunikačním silenciu a nechat se uchvacovat
okolní přírodou… A zatím jsem v úzkém obecenství naší dvojice a na svůj
standard komunikuji hodně. A je to krásné! Těch témat, která jsme probrali, mj.
i otázku přítomnosti Krista při SVP! Mé dilema, zda spát pod širákem nebo ve stanu vyřešil drobný déšť, který se
spustil ve chvíli, kdy jsme se rozhodli jít spát. Inu, tedy stan. Noc je
klidná, jeleni netroubí, jen déšť tiše ťuká na stanovou plachtu.</p><p class="MsoNormal">Ráno je polojasné, ale brzy se zatahuje. Rozfoukávám oheň a
věším kotlík s vodou do plamenů. Krása. Užívám si to. Po chvíli se i Darek
přesune ze stanu k ohni a snídáme. Po sbalení věcí a úklidu tábořiště
ještě čteme z Bible (je neděle) a vydáváme se na další cestu. Na červenou hřebenovku se napojujeme v Sedle pod Grapou, odkud sestupujeme
do osady Mračkov. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxC5dAiiK_Da1lgeqn2yxqyCiGPRKLKRGinbtK57CaMXmsKaPqmRzPuL4p3ZehCL1-bciQLrhZFcqlH6rFAbalLnHMzywG0cPYtf56MGLhUM4V91h4sR1_ZuGv3hLpQgoHCxuEED7KB7EoqBXFs8cLBjCpIV9GBHfpIgMo8CLDSUgmA4pbKsgQCyQ7/s1920/12_osada%20Mra%C4%8Dkov.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxC5dAiiK_Da1lgeqn2yxqyCiGPRKLKRGinbtK57CaMXmsKaPqmRzPuL4p3ZehCL1-bciQLrhZFcqlH6rFAbalLnHMzywG0cPYtf56MGLhUM4V91h4sR1_ZuGv3hLpQgoHCxuEED7KB7EoqBXFs8cLBjCpIV9GBHfpIgMo8CLDSUgmA4pbKsgQCyQ7/w640-h426/12_osada%20Mra%C4%8Dkov.JPG" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Za osadou nabíráme vodu u malého potůčku. Na Mikovčákově
rozhl’adni obědváme. Je to krásné místo k odpočinku i k táboření,
s pěknými výhledy do okolí.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGcwBRk0dvWICq-AgJax9k2GSrJXnyS8MxIYS02PHwaheHNMhYdK-x6g7pbcvMJGdppPsZpuArg4SjnbkhnkGKcGEUQRMrhzcX76D8mTJC8lINgVHuW7DXdWgu2V8BPcUk--PP50el7JVOvDfiiPvFlxs8amTYH7690yLg2J8Q8nGrtJlMHpscGYmF/s1920/13_Mikov%C4%8D%C3%A1kova%20rozhladna.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiGcwBRk0dvWICq-AgJax9k2GSrJXnyS8MxIYS02PHwaheHNMhYdK-x6g7pbcvMJGdppPsZpuArg4SjnbkhnkGKcGEUQRMrhzcX76D8mTJC8lINgVHuW7DXdWgu2V8BPcUk--PP50el7JVOvDfiiPvFlxs8amTYH7690yLg2J8Q8nGrtJlMHpscGYmF/w640-h426/13_Mikov%C4%8D%C3%A1kova%20rozhladna.JPG" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Zde, na hřebenovce, potkáváme turisty i místní domorodce, zatímco na modré
značce bylo pusto. Odpoledne jsme se telefonicky spojili se Zababou, a pak už scházíme do Sedla
Semeteš, kde se občerstvujeme v hospůdce U Cipára. Sedíme
v odpoledním slunku na zahradě, popíjíme pivko a ani se nám odsud nechce.
Dobrá, tak tedy ještě „do druhé nohy“…</p><p class="MsoNormal">
S nachylujícím se odpolednem pokračujeme v putování. Míjíme usedlosti
roztroušené ve skupinách i osamoceně stojící podél cesty. A také kříže. Některé
„vyzdobené“ lidovou tvořivostí. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-c55wv7qgyYyYeH6uMBBBHMvs8e8GaHEnPot_Ac2RwzV4mPYHVBBofDilRB6P0QQgZ8FhK3BubCa3gXMLjnYPWIydcr4huldDjo7wRMoEF_lUzk1UsJQCg51m2876x257pHIVY-frS0y0ZX1GX9UHZR5Nr47y21-pW9MGiFezk2N10YLYsyPDvPPI/s1920/19_osada%20U%20%C5%A0up%C3%ADkov.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1920" data-original-width="1280" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi-c55wv7qgyYyYeH6uMBBBHMvs8e8GaHEnPot_Ac2RwzV4mPYHVBBofDilRB6P0QQgZ8FhK3BubCa3gXMLjnYPWIydcr4huldDjo7wRMoEF_lUzk1UsJQCg51m2876x257pHIVY-frS0y0ZX1GX9UHZR5Nr47y21-pW9MGiFezk2N10YLYsyPDvPPI/s320/19_osada%20U%20%C5%A0up%C3%ADkov.JPG" width="213" /></a></div><p class="MsoNormal">Se západem slunce rozbíjíme tábořiště na
vrcholu Luby u stejnojmenné rozhledny. Jsme zde mimo značku, je tu výborný
rozhled a skvělé, kameny obroubené, ohniště. A větrno. Dřeva je tu naštěstí
také dost. Nemohu nevzpomenout na nesmrtelný výrok dr. Nevrlého
v Karpatských hrách: „…pálíme celé kmeny…“. Ano, pálíme. A díky přebytku
kyslíku (zajištěného větrem) z nich ráno zůstane jen trocha práškového
popela v ohništi. Excelentní účinnost spalování! <span face=""Segoe UI Emoji", sans-serif">😊</span></p><p class="MsoNormal"><span face=""Segoe UI Emoji", sans-serif"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgn9XyotOtdvvYBfqqT2H5TyUmOEGUly2eOon3jiEaBBnTMfXyzhyl_nH0OfAMkH6RFSHULu4BMb3VXFi5zoYNcy_Gx0elyMHsg1SRsSfa3pCFcabDlgXBKfCMjTIjLMgPvcOMNnKtjH0uPgZnF13gMe0NZzOuQ-_e3S1FjDs3IShECzf5jhHuIEh45" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgn9XyotOtdvvYBfqqT2H5TyUmOEGUly2eOon3jiEaBBnTMfXyzhyl_nH0OfAMkH6RFSHULu4BMb3VXFi5zoYNcy_Gx0elyMHsg1SRsSfa3pCFcabDlgXBKfCMjTIjLMgPvcOMNnKtjH0uPgZnF13gMe0NZzOuQ-_e3S1FjDs3IShECzf5jhHuIEh45=w640-h426" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjjHVg60CevzNhM_GQJqkwzQ85OXbKvJgyL6G8zdfTauMZrU5IRcEChjTiwQOdCS4He29FKEVdeSXCDanh7IKlX3Ro28SjeXSQ6IQm9QqyDYksurO6Z-7DC1MeO6bT_EU1kcSkEQ_e2nubiNSrc0tNpQXe9xpbXfL73126tZeyKKvbydn_MGWD60YTa" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjjHVg60CevzNhM_GQJqkwzQ85OXbKvJgyL6G8zdfTauMZrU5IRcEChjTiwQOdCS4He29FKEVdeSXCDanh7IKlX3Ro28SjeXSQ6IQm9QqyDYksurO6Z-7DC1MeO6bT_EU1kcSkEQ_e2nubiNSrc0tNpQXe9xpbXfL73126tZeyKKvbydn_MGWD60YTa=w640-h426" width="640" /></a></div><br />Po večeři (opět mamaliga se slaninou) sedíme u ohně, popíjíme čaj (víno již
není) a čteme z Orkovy knihy o Argentinských nocích. Naštěstí doráží i
Dušan s pozdním sběrem, tak můžeme sedět o to déle. Pěkné bylo večerní
obecenství na Lubech. Noc je jasná a chladná. Spím pod širákem a chci se kochat hvězdami nad hlavou…<p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Zde předávám slovo ve vyprávění Martinovi Machkovi.<o:p></o:p></p><h2 style="text-align: left;"><span style="text-align: justify;">Pozdní sběr 2022 - část II</span></h2><p class="MsoNormal"></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Připojuji se k putovníkům
pondělního slunného rána u rozhledny Luby poblíž vrcholu Luby (v Mapách.cz
půvabně nazvaný Luby east peak…). </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjRKfp-41BYA4UKCbbvRbmWVfMt0yzVaTWYnZyWKF63ZLgDzRUIcQTLXhsMJ4vew4twFtGIb6WcUF5iGW8YDHBoUamKDbRKYgnccA8Q7zQKdR-QNN6qtiFAxH2yyaKlBAeMRZwBNzjkp8pknOpHsC5Up00xEYVBXKmyBDGV51DRCf9_Z3gNWiXTdDEg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjRKfp-41BYA4UKCbbvRbmWVfMt0yzVaTWYnZyWKF63ZLgDzRUIcQTLXhsMJ4vew4twFtGIb6WcUF5iGW8YDHBoUamKDbRKYgnccA8Q7zQKdR-QNN6qtiFAxH2yyaKlBAeMRZwBNzjkp8pknOpHsC5Up00xEYVBXKmyBDGV51DRCf9_Z3gNWiXTdDEg=w640-h426" width="640" /></a></div><br />Jel jsem totiž nočním lehátkovým vlakem do
Čadce, motoráčkem do Turzovky a nočním/ranním pochodem přes sedlo Semeteš a zapadlými
osadami či spíše samotami až k dřevěné rozpadající se rozhledně Luby.
Cestou potkávám slibované sochy Krista v budkách, jedna dokonce lehce
připomíná zděnou trafostanici, a tak moje srdce plesá<span face=""Segoe UI Emoji", sans-serif">😊</span>…<p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg58wh1HKeIlBGczGB799M8VB6_Vi197MyghBtlAnxt4_cmjQyNR4MRaP2A6NUZbOFOsxJH51_DnHLvpujoxONYZvViYyFwSEIHGOUUhRMeU5eztMYRNB5GFy2htAWQPxh-cgELXiJppIYKWIpWqVLFrNqvWnvNbKiPNm_pXal_aNLgqBoX8KBfpQWA" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg58wh1HKeIlBGczGB799M8VB6_Vi197MyghBtlAnxt4_cmjQyNR4MRaP2A6NUZbOFOsxJH51_DnHLvpujoxONYZvViYyFwSEIHGOUUhRMeU5eztMYRNB5GFy2htAWQPxh-cgELXiJppIYKWIpWqVLFrNqvWnvNbKiPNm_pXal_aNLgqBoX8KBfpQWA=w480-h640" width="480" /></a></div><br />Po přivítání a společné snídani
vyrážíme krásnou prosluněnou cestou až k rozcestí U Melocíka, kde
trasa křižuje hlavní silnici na Makov. Přilehlá koliba má otevřeno, a tak rádi zajdeme
na pivo, kapustnicu, další pivo, žinčicu a závěrečnou kávičku. Je veselo a
příjemně, probíráme životní osudy, je radost se zase takhle potkat. Ale je čas
se zvednout, a tak ještě po nezbytném nákupu sýrů míříme na vrchol Čerenka, kde
se odpojuje Darek mířící domů. <p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjMOyRrl4YUPb_FG0KpAGnl-dbH_WWAROTOpz4e1lk8SZ19rbyF-WwPtHcIdMn0DmbbQdx3Eu8sr6FQwrJB_4xWWc-SyY3NjXkKoIuY9hBMZbNL7cuyd4j8NswFx26OIMRGJQjiDW0XUnHcbnV-Q9n-NvnkaevCY3wikMbRtYsLoJRD-ThFm12VYJjb" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEjMOyRrl4YUPb_FG0KpAGnl-dbH_WWAROTOpz4e1lk8SZ19rbyF-WwPtHcIdMn0DmbbQdx3Eu8sr6FQwrJB_4xWWc-SyY3NjXkKoIuY9hBMZbNL7cuyd4j8NswFx26OIMRGJQjiDW0XUnHcbnV-Q9n-NvnkaevCY3wikMbRtYsLoJRD-ThFm12VYJjb=w640-h426" width="640" /></a></div><br />Pokračujeme hřebenovými partiemi s krásnými
rozhledy a zapadlou osadu U Gregušov na Sedlo na Zápačou. Zde se odděluje Dušan
a my osiřelí s Liborem stoupáme skoro pralesovitou cestou na vrch Čemerka,
který je první „tisícovkou“ putování. <p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEinau_tCW4DIYwQKVj_Klx2_ifhwYoNH7gsa8Ugaf4S0MWUf8I0vrnEs6IVS0kzOyWZA1q39kCIzYNl6l9e6zokMoh3uk1fmUWox1V8OPEg5tfPIh3KDx6RRZCg_E2sFTEZ3-5E54SbwKQVliCJb7UQBpgxlyFrxb9zHXg4B2zpVdtOCP0w_xNGXhtf" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1920" data-original-width="1280" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEinau_tCW4DIYwQKVj_Klx2_ifhwYoNH7gsa8Ugaf4S0MWUf8I0vrnEs6IVS0kzOyWZA1q39kCIzYNl6l9e6zokMoh3uk1fmUWox1V8OPEg5tfPIh3KDx6RRZCg_E2sFTEZ3-5E54SbwKQVliCJb7UQBpgxlyFrxb9zHXg4B2zpVdtOCP0w_xNGXhtf=w427-h640" width="427" /></a></div><br /><br />Na další cestě se již slunce stáčí
k západu a my pozorujeme vrchy Javorníků zbarvené různými odstíny
zapadajícího slunce. Přicházíme na Sedlo pod Hričovcom, kde je moc pěkný krytý
přístřešek, ohniště a nedaleko pramen. Moc dlouho neváháme, tady zůstaneme přes
noc. Vaříme těstoviny se sušenými rajčaty, slaninkou, bryndzou, olivami a vše
zapíjíme, jak jinak, pozdním sběrem. Lahodné zakončení dlouhého dne.<div><br /><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEharoy8tQSVluAPlzZBUF1Xl4PLNR2rftoHne9cRD4G9TqignQjStDiIEyJm53-svaYPf0n7ACs9cr2ZDvPCNr0GpEPYDP2Sodw-U20yes9BESX_lF7qJmPflmFxv516p2Zi0ZVl2_g2C3iiqTN0XX8JexBaqyr_WVwj8m8040S0LnBr1CZrCLLpqes" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEharoy8tQSVluAPlzZBUF1Xl4PLNR2rftoHne9cRD4G9TqignQjStDiIEyJm53-svaYPf0n7ACs9cr2ZDvPCNr0GpEPYDP2Sodw-U20yes9BESX_lF7qJmPflmFxv516p2Zi0ZVl2_g2C3iiqTN0XX8JexBaqyr_WVwj8m8040S0LnBr1CZrCLLpqes=w640-h426" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Ranní slunce a trochu i zima nás
vytáhne docela brzo ze spacáků a po snídani vyrážíme přes sedlo Butorky na
nejvyšší vrchol Velký Javorník (1072 m). Nastává čas krásných a dalekých
výhledů na Beskydy, je opět jasno. Dáme si ještě hřebenovku na Stratenec
s další dřevěnou rozhlednou a betonovými kříži na připomínku padlých vojáků. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhdsfaUhXE2s4Ib7Hz8LC3mc4dnviFCyb2qjF6EkVMFU81n4AEN1-JEOtaWRVRb1gjH-KlKL2tSlSejAOBIm1UErw-doQ4AvKkwohtPy3tI7rWKT5Y8DypWJyXIay60a3sV0dYYWzXfG2RPpe40neZSKpcFu9zHhC1SjgkFu5S2FcMUFji1qtVmcrBy" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1920" data-original-width="1280" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhdsfaUhXE2s4Ib7Hz8LC3mc4dnviFCyb2qjF6EkVMFU81n4AEN1-JEOtaWRVRb1gjH-KlKL2tSlSejAOBIm1UErw-doQ4AvKkwohtPy3tI7rWKT5Y8DypWJyXIay60a3sV0dYYWzXfG2RPpe40neZSKpcFu9zHhC1SjgkFu5S2FcMUFji1qtVmcrBy=w427-h640" width="427" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Ze Stratence se vracíme a odbočujeme po žluté směrem k horskému středisku
Kasárne. Bezúspěšně hledáme restauraci ke svlažení hrdla a tak po modré
překračujeme státní hranici a klesáme serpentinami do vesničky Podťaté, kde nám
jede bus do Velkých Karlovic a díky železniční výluce až do Vsetína. Tady nám
hned jede vlak směrem na Prahu a konečně přichází ke slovu vychlazený Budvar. Vzpomínáme
na zážitky z putování, loučíme se v Kolíně a těšíme se na další
setkání, snad v zimě v Mladkově.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p> </o:p><i> Martin Machek</i></p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><i><o:p></o:p></i></p>Tím končí povídání mých milých přátel Martina a Libora a já jen znovu závistivě čtu. Ale lenošit v posteli s ustupující horečkou bylo taky fajn, ale v kulturní krajině přírodě blízké a v tak krásný podzim by bylo mnohem lépe. <p></p></div></div><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh43nhqjEuo-R44p89SgVIEMuH362YgMJ7ZzDeOTdtvDUzbXft9500-XOAqESuH6nGmoE8NMeFSJ5VmjqOeLCcd7YYgoFGbQIy_KJXIVEIk9rdz3ZjWZD86h-zDb0lIy3vgmkYOU4gIuubnml4HvnP9MkwnJg6QQxYc4por_nlgRLfdNNI47lQd1ewK" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img alt="" data-original-height="1280" data-original-width="1920" height="426" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh43nhqjEuo-R44p89SgVIEMuH362YgMJ7ZzDeOTdtvDUzbXft9500-XOAqESuH6nGmoE8NMeFSJ5VmjqOeLCcd7YYgoFGbQIy_KJXIVEIk9rdz3ZjWZD86h-zDb0lIy3vgmkYOU4gIuubnml4HvnP9MkwnJg6QQxYc4por_nlgRLfdNNI47lQd1ewK=w640-h426" width="640" /></a></div><br /><br /></div><div>Inu, co dodat na konec? !!!! Samému Bohu budiž chvála !!!!</div><div><br /></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-85603909921826160302022-09-14T22:17:00.007+02:002023-02-24T21:49:31.335+01:00Rumunsko 2022 - Vladesa - Bihor<p> <i>Ne, ještě jsem se dodnes nenabažil Rumunska, svobody v horách, kde můžete skoro kdekoliv zatábořit a udělat si ohěň. Nenabažil jsem se rozlehlých polan s pastýři a salašemi. Nenabažil jsem se osamělosti uprostřed nekonečného moře kopců. </i><i>Nenabažil jsem se divokých karpatských lesů. Nenabažil, jsem se nádherného podhůří, kopanic, lazů a hlavně mých milovaných kupek sena. </i></p><i><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7lBMsnzw4TvHZDte-4vIyIdGO3S7c8W4OoL0EjO_mmKK0Ygbh8AAPyRukx5lUR5dmKtXdS6R2TGZmT1Yr_EIL_ydifhxqGJH3_SPtvSONMD-nKTK3_Lw3P1L_JX4OrQVm-EUQzeTP3wBUiBI8lHii0RuYTp2JkG6DEVXFNENIMmmfWv278yQK2son/s3983/20220809_165458.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1109" data-original-width="3983" height="178" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi7lBMsnzw4TvHZDte-4vIyIdGO3S7c8W4OoL0EjO_mmKK0Ygbh8AAPyRukx5lUR5dmKtXdS6R2TGZmT1Yr_EIL_ydifhxqGJH3_SPtvSONMD-nKTK3_Lw3P1L_JX4OrQVm-EUQzeTP3wBUiBI8lHii0RuYTp2JkG6DEVXFNENIMmmfWv278yQK2son/w640-h178/20220809_165458.jpg" width="640" /></a></div></i><p></p><p> A tak i letos jsme vyrazili do Rumunských hor. Tentokrát do hor Vladeských a Bihorských. Věděl jsem, že budou civilizované, proto jsem dlouho cestu odkládal. Ale což, za pár let to tam bude ještě horší….. a podzemní hrady volají….tak jedeme.</p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJi87WAE3F_iY80qHawWRqKE6kx5jW1qteuJTwpJz1Rkovlm05fVMOqYWlESintc7n-NjxRh91Nra6UWjUkhvV2V0vVdOz7ILN30ZCA5QXJicaSslTZndLg_nQBlpesuXzQ4qmQ3qb32ywZ4OHTW7d2u0-eSrGbcJBFGkpcqOEp-Z7oSlDfw1hjW_d/s3985/20220807_162907.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1758" data-original-width="3985" height="282" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiJi87WAE3F_iY80qHawWRqKE6kx5jW1qteuJTwpJz1Rkovlm05fVMOqYWlESintc7n-NjxRh91Nra6UWjUkhvV2V0vVdOz7ILN30ZCA5QXJicaSslTZndLg_nQBlpesuXzQ4qmQ3qb32ywZ4OHTW7d2u0-eSrGbcJBFGkpcqOEp-Z7oSlDfw1hjW_d/w640-h282/20220807_162907.jpg" width="640" /></a></div><p>Začátek klasicky železniční. Vlak, bez zpoždění, příjemné EC. Z Budapešti po roce opět zařadili jídelák, tak to bylo fajn. Potom noční město Huedin. Posléze novým, leč značně opotřebovaným vláčkem do stanice Valea Drăganului. Příjezd kolem 4:00. Zapíchli jsme to v poli u řeky <br />za nádražím a blaze spali. Skončila dlouhá neděle.</p><p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4><b>V pondělí ráno…</b></h4><p class="MsoNormal">...šlapeme osou vesnice až do jejího centra. Nakoupili jsme, nabrali vodu a stopli milého chlapíka, který nás vyvezl silničkou na blízký obydlený hřebínek. Začalo pršet. Úkryt poskytl opravený dřevěný kostelík. Nezapomněli jsme na Olgu (+2022) a svíčku jsme zapálili na krytém venkovním svícnu.<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN9yCfq1r3UgMkBDts9ccbPw-_q_gcWw5QOroioTgCgQnHVMDU0pReCkSajqATwQ7FiLREYLeeEYbIaTASv_7F3VMKwCNNTlCwcl_sR_5w2vLOHf-I33jS_QaYV8-a_KCpx-kKnRa9KFveqOpwHvgsJR1sLAtOT0QYD4QWb_UfyCxyyX2oaHzYvoje/s1168/dhdhdh.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="567" data-original-width="1168" height="310" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgN9yCfq1r3UgMkBDts9ccbPw-_q_gcWw5QOroioTgCgQnHVMDU0pReCkSajqATwQ7FiLREYLeeEYbIaTASv_7F3VMKwCNNTlCwcl_sR_5w2vLOHf-I33jS_QaYV8-a_KCpx-kKnRa9KFveqOpwHvgsJR1sLAtOT0QYD4QWb_UfyCxyyX2oaHzYvoje/w640-h310/dhdhdh.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Další krajina mě překvapila. Silnička hezká asfaltová, udržovaná. Louky posekané s kupkami, domy s opravenými střechami. Modernější kopanice, snad podobnější těm civilizovanějším u nás na „valašsku“. Dotace? Zjevně. Já byl naplněn nadějí, že moje milovaná krajina nezanikne tak rychle. Něco, ze staré tu zbývá.</i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxpgTGLD2hWa-onE_IpMHU0OEVCCSVV5AAi7Z88VBF5q-lBgqhx6iLNXfVHlR3vcFW-ANSLE6emFPH8E0ItMfGgSwPVzE3kTJTIwuhWAtQgzM1Vye79uvdZ3n181p7GE2JYxm5ktdwYhwkhQDm9TK9x-WHAgJt4r0bXgLtvnZk6_Tp1hhIv5mgElL1/s1745/hhhhh.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1190" data-original-width="1745" height="436" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhxpgTGLD2hWa-onE_IpMHU0OEVCCSVV5AAi7Z88VBF5q-lBgqhx6iLNXfVHlR3vcFW-ANSLE6emFPH8E0ItMfGgSwPVzE3kTJTIwuhWAtQgzM1Vye79uvdZ3n181p7GE2JYxm5ktdwYhwkhQDm9TK9x-WHAgJt4r0bXgLtvnZk6_Tp1hhIv5mgElL1/w640-h436/hhhhh.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Za posledním domkem začalo stoupání. Cestou potkáváme první lesní plody, které nás posléze provázely celou další cestu. A taky pastýřskou manželskou dvojici se šesti vycvičenými psi. Ráno od nich kupujeme lehce hořké mléko. Táboříme už v horách, i když ještě pod horami. Fantastický a romantický „flek“. Kolem nás výhledy na zvlněné pastviny nad námi lesy. No noci zvesela zpíváme.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEsLuArcWmO3ns4i8hSEIHR_g3uXo-iMwzJ_Yx2Mu617NQYHCBO9pma4BAyVdBVTRuk4fQ-7RzZltsQcBWaUfi0fzEU4MqTiPB_dSz51hogOOYO1Z8tfqs1V4XFtUVhKupKwXbwRNiHXo14H3fwZ-xIAtVNl18-MYVr6WptECW32P1wW6xS_A83A0F/s1107/20220809_082701.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="535" data-original-width="1107" height="310" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEsLuArcWmO3ns4i8hSEIHR_g3uXo-iMwzJ_Yx2Mu617NQYHCBO9pma4BAyVdBVTRuk4fQ-7RzZltsQcBWaUfi0fzEU4MqTiPB_dSz51hogOOYO1Z8tfqs1V4XFtUVhKupKwXbwRNiHXo14H3fwZ-xIAtVNl18-MYVr6WptECW32P1wW6xS_A83A0F/w640-h310/20220809_082701.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhMdu41XlkW4eP89G0IYnHOLmpQipc1tx_RgqglJoNUD8BAKEzLEp-YAshQ79_ByngksQ97QtGeYJlHNmtntd5HOAenevwH8YDOGc7RQx8duTsY_vE4p73IvX8Ff-ZtJSIf-----loUnW4xBmLzTJ_9VMaWl5VekuLC6Rckw8MMWyO72_Rjirs8Ued/s1108/20220809_082445.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="634" data-original-width="1108" height="366" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhhMdu41XlkW4eP89G0IYnHOLmpQipc1tx_RgqglJoNUD8BAKEzLEp-YAshQ79_ByngksQ97QtGeYJlHNmtntd5HOAenevwH8YDOGc7RQx8duTsY_vE4p73IvX8Ff-ZtJSIf-----loUnW4xBmLzTJ_9VMaWl5VekuLC6Rckw8MMWyO72_Rjirs8Ued/w640-h366/20220809_082445.jpg" width="640" /></a></div><h4><br /></h4><h4>V úterý stoupáme... </h4><p></p><p class="MsoNormal">...lesním komplexem na Vladeské polany. Ty se nám představily v mlhách, dešti a bouři. Moc se nám nechtělo za četného blýskání přes nejvyšší hřeben, ale přešli jsme ho. Našli jsme čas a odvahu i pro vrcholové foto. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiPWSyq0QQaPdSLOPeycj5TZtWK3srLvivKErTiLwSbWO1LpqhsrsuwH6W1oOVo1_HctHMcyxOKzUC6bcKMVI7K-7CfOqlIR7KFLdoQW2eraopnU-F9mLAYoTSdnq-dmAOKYgBj53qHiAadRmvVX8bwvpIPXvxuNIhqrtXkKI-8UMpnFmVetCZew4o/s3960/20220809_164125.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2045" data-original-width="3960" height="330" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiiPWSyq0QQaPdSLOPeycj5TZtWK3srLvivKErTiLwSbWO1LpqhsrsuwH6W1oOVo1_HctHMcyxOKzUC6bcKMVI7K-7CfOqlIR7KFLdoQW2eraopnU-F9mLAYoTSdnq-dmAOKYgBj53qHiAadRmvVX8bwvpIPXvxuNIhqrtXkKI-8UMpnFmVetCZew4o/w640-h330/20220809_164125.jpg" width="640" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhulVCioiojx79wciS3m2-Q3q5jelojGrp5J6dyjXD_BYMbI0st32TjzCtabrffChLYjA8XwiYB0Zj312T9EK0Xo0qKxW7qPokSxwBbzKTZmRGZLaT13-mpsmIN9fM8TXudkj_gM139T_kH7TIzacckJGgrHe1c1fY-zxNgrFSLD_5tPu9QDRjsZgpT/s3851/20220809_164228.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1478" data-original-width="3851" height="246" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhulVCioiojx79wciS3m2-Q3q5jelojGrp5J6dyjXD_BYMbI0st32TjzCtabrffChLYjA8XwiYB0Zj312T9EK0Xo0qKxW7qPokSxwBbzKTZmRGZLaT13-mpsmIN9fM8TXudkj_gM139T_kH7TIzacckJGgrHe1c1fY-zxNgrFSLD_5tPu9QDRjsZgpT/w640-h246/20220809_164228.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pro zamilované....</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Bylo krásně pošmourno. Při cestě do sedla opět začalo pršet. Sedlo obydlené, především kravami (rumunsky „vakami“). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTd5LGdRD3ETMgWNgCyjRQF5F1x_youGPwHn4GTWxwwCYS6SQ1KLhzkwdROCSke4BGTkOddLPP6U5KKcZk2zxSnkjrvb4A7ARZLb-OneZ5_y52Apq7GoIdQ7M0DYvhZZ9_zQCLh1AwK_fNx2VPgm3AZ-_NNE4G3PM8hKXjyEib_U3-vBN6kOxB2dML/s1108/20220810_074521.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="652" data-original-width="1108" height="376" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhTd5LGdRD3ETMgWNgCyjRQF5F1x_youGPwHn4GTWxwwCYS6SQ1KLhzkwdROCSke4BGTkOddLPP6U5KKcZk2zxSnkjrvb4A7ARZLb-OneZ5_y52Apq7GoIdQ7M0DYvhZZ9_zQCLh1AwK_fNx2VPgm3AZ-_NNE4G3PM8hKXjyEib_U3-vBN6kOxB2dML/w640-h376/20220810_074521.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Přivlastnili jsme si malý dřevěný přístřešek bez stěn. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioeoNxkEOzwOk-XcIVyb4iif4jjhQLLvQKyoJzM9uWGVeOsbiY_TivkFQz5Rs3ceJMTnvtPDNX4fFnCd3FI-91AB5qx8SmMEtjjuJDAs4Ho4jrNDW6im1Zh8m-Yhs5hYLUWPeshpJ2PqsgKR9cGFfzOHXnE2fz6ovAHZZFNuQuBRaMgzEiiCFkBtxm/s1108/20220810_112733.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="651" data-original-width="1108" height="376" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEioeoNxkEOzwOk-XcIVyb4iif4jjhQLLvQKyoJzM9uWGVeOsbiY_TivkFQz5Rs3ceJMTnvtPDNX4fFnCd3FI-91AB5qx8SmMEtjjuJDAs4Ho4jrNDW6im1Zh8m-Yhs5hYLUWPeshpJ2PqsgKR9cGFfzOHXnE2fz6ovAHZZFNuQuBRaMgzEiiCFkBtxm/w640-h376/20220810_112733.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Fotografie z rána, když přístřešek oschnul </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Za chvíli přišli pastýři. S mírným napětím čekáme jejich reakci. Nevadilo jim, že jsme si ustlali na jejich území. Naopak pozvali nás na salaš, kde jsme si uvařili a usušli. Večer nám dali kravské (vakací :-) mléko. Krása. V noci prší.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Ve středu táhneme... </h4><p class="MsoNormal">....Vladeskými polanami. Pošmourné počasí pokračuje. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBeI7YJCw-SZGKY5yG8r6K4W3pyYyToD48szkhZBJm3CQcWtbrQySZ0tTY5D2af5239itpc0IMDVsJhBQ6xdx8ZmTVRUIiuZldmZl2fMVOF03QLsSODGZvbzlMuM4sx565KaubVlPlAJb2legUo3a58NsSwHdgix-fbMVKkDv1gDBXFxX-wQx1OFqv/s4000/20220810_122333.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1562" data-original-width="4000" height="250" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiBeI7YJCw-SZGKY5yG8r6K4W3pyYyToD48szkhZBJm3CQcWtbrQySZ0tTY5D2af5239itpc0IMDVsJhBQ6xdx8ZmTVRUIiuZldmZl2fMVOF03QLsSODGZvbzlMuM4sx565KaubVlPlAJb2legUo3a58NsSwHdgix-fbMVKkDv1gDBXFxX-wQx1OFqv/w640-h250/20220810_122333.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Před největším slejvákem jsme se ukryly v obydlené salaši bez bači. V dálce pozorujeme krávy i ovce. Asi ze zdejší salaše. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSBJ1S4_KjHvKom3g5cNeQTKKvc6bUqr7hpyWDjDInyiWf13CDSNeUnFNtzvYZxCsWlNTDZ4dq57DV0mhCHHhY-PAUQD2ALpmOZS3F_cyD5PixpBlLw6Op1FxdUtCtlLvym74ff6b30cpmIu9Hg6CuN_yLcbjFQSjHJAc1giFm0MrUf1yZUjuiRCGV/s1108/20220810_161223.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="549" data-original-width="1108" height="318" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjSBJ1S4_KjHvKom3g5cNeQTKKvc6bUqr7hpyWDjDInyiWf13CDSNeUnFNtzvYZxCsWlNTDZ4dq57DV0mhCHHhY-PAUQD2ALpmOZS3F_cyD5PixpBlLw6Op1FxdUtCtlLvym74ff6b30cpmIu9Hg6CuN_yLcbjFQSjHJAc1giFm0MrUf1yZUjuiRCGV/w640-h318/20220810_161223.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Pod námi se již objevilo tajemné krasové údolí, cíl naší cesty – Padis. Pozdravili jsme se s českou výpravou z Písku. Lukáš raketově vyrazil kupředu. Kdesi před námi vidíme postavičku. Domnívali jsme se, že nám utekl. Ale lehkonohý chalan pouze závodil s místním traktorem do kopce. Zvítězil Lukáš! A to i s batohem. Závidím. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiZZEypJ-mcuYdz-lkS_w-FQ0hy8EuOT18rliZAwjMwCqhwszuqMpU1x5GBLj7ShBPSqMIVYeY22BqxKBOgZtq9B56z1g5wChWmpqzMe1Nas6JSeLmZBJMbQrd8NtZj2yB8DGPr6Pr6e633VggIKlJ3MA2_B6JU2s_ONsq2PhSaf45_K2jtSYcqcI9/s3999/20220811_113024.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2363" data-original-width="3999" height="378" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjiZZEypJ-mcuYdz-lkS_w-FQ0hy8EuOT18rliZAwjMwCqhwszuqMpU1x5GBLj7ShBPSqMIVYeY22BqxKBOgZtq9B56z1g5wChWmpqzMe1Nas6JSeLmZBJMbQrd8NtZj2yB8DGPr6Pr6e633VggIKlJ3MA2_B6JU2s_ONsq2PhSaf45_K2jtSYcqcI9/w640-h378/20220811_113024.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Zatábořili jsme pod kopcem Britel. Studánky jsme tu našli a co si přát víc. Středa byl pohodový den a pohodově skončil.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Čtvrtek bojujeme...</h4><p class="MsoNormal">...s velmi bohatou rosou. Snad nikdy jsem nezažil bohatší. Stany byly doslova promočené, spacák taky. Naštěstí tu byl bratr slunce. Dopoledne nás čekal krásný parkový sestup do Padisu.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWqWAMsUQCRUIeQCoK4_OnmvDXeep-omX2LO0-hXkPXgg2b-MIkA-dUBp3jASLpxGv1hwPMF4bJkLPnazoUxPswsE3KKs8X1Lc-JWvIgGHKl43fct70WVLIBuos0uwCazKIADjpi9syGlWukrhT0yfCUSzTDsr7-TZMlJLQdr3JV0W6KFDKimq3FrE/s4000/20220811_114157.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2558" data-original-width="4000" height="410" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWqWAMsUQCRUIeQCoK4_OnmvDXeep-omX2LO0-hXkPXgg2b-MIkA-dUBp3jASLpxGv1hwPMF4bJkLPnazoUxPswsE3KKs8X1Lc-JWvIgGHKl43fct70WVLIBuos0uwCazKIADjpi9syGlWukrhT0yfCUSzTDsr7-TZMlJLQdr3JV0W6KFDKimq3FrE/w640-h410/20220811_114157.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Postupně začínám chápat krajinu pod námi. Nejsou to údolí, ale poloúdolí končící propadáními a nebo naopak začínající výraznou vyvěračkou. Ponorné řeky. Četné závrty, škrapy.</i></p><p class="MsoNormal"><i><o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal">Klesli jsme do „antipolany“ - <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>pastvina v údolí <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>- Poiana Vărășoaia. Auta a turisté. Daň za krásu. Ale (ne)překvapila bouře a hustý déšť. Zažil jsem vůbec takový déšť? </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen='allowfullscreen' webkitallowfullscreen='webkitallowfullscreen' mozallowfullscreen='mozallowfullscreen' width='314' height='262' src='https://www.blogger.com/video.g?token=AD6v5dwxB-QSPoHZhTa-Pl9Scx8X8E-porwddjoeHQZQnquOCHCJtHgH7c616LQ8LLMulgh2C6f0bdP_UoULWmetrg' class='b-hbp-video b-uploaded' frameborder='0'></iframe></div><p class="MsoNormal">Proudy vody padaly z nebe. Po dvou hodinách je po dešti a my vyrazili ve dvou výpravách <br />do jeskyně Cetatea Rădesei.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><i>Jeskyně jsou tak velké, že by se do nich vešly i dva nebo tři kombajny na sobě. Obrovskými prostory protéká řeka. Díky dešti se fenomén jeskyních řek umocnil, jak zvukově, tak vizuálně. Fantastické. Rumuni nechávají turisty svobodně procházet jeskyněmi. Občas nějaké lano a řetěz. Krásná byla nejen jeskyně, ale i okolní scenérie vápencových kaňonů. Navíc, díky průtrži mračen jsme byli v jeskyních sami.<o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlc2e0B3ZhnMuBYRGnsqRhbpzTy52nSnKKHPqGT5jSPrWPQhkW8FDVVNocO3amLQ5hB6uSLH5VXNue3mDq-MZhH1bIncTRSRQFBSHdJXWNnhG85Pnaw5pG7pUC48_oTFWiY1DzS8YiTolDAKtdQ7R1JKjcUAsUC4pJdGh5qG5H67vHfhberiniMLQD/s1742/h2.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1150" data-original-width="1742" height="422" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjlc2e0B3ZhnMuBYRGnsqRhbpzTy52nSnKKHPqGT5jSPrWPQhkW8FDVVNocO3amLQ5hB6uSLH5VXNue3mDq-MZhH1bIncTRSRQFBSHdJXWNnhG85Pnaw5pG7pUC48_oTFWiY1DzS8YiTolDAKtdQ7R1JKjcUAsUC4pJdGh5qG5H67vHfhberiniMLQD/w640-h422/h2.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhx9OF_CMtpOUMg4gAGeCwdq603pnFMYxX_gaXkRCSiGgO59pl148Np0wfUEYxuXXohXdsiLS7NHpmRLBOr2lbmJO-wU1dhlXqJl_IlHvHBi8RmX_dEfUDjunpZRlMuE1iJzKGLjkjGSHkMc9nCyTjlm_EJmI4fGjgRHXhWUrx0dgZdnqRCwwrGBKab/s1724/hn1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1233" data-original-width="1724" height="458" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhx9OF_CMtpOUMg4gAGeCwdq603pnFMYxX_gaXkRCSiGgO59pl148Np0wfUEYxuXXohXdsiLS7NHpmRLBOr2lbmJO-wU1dhlXqJl_IlHvHBi8RmX_dEfUDjunpZRlMuE1iJzKGLjkjGSHkMc9nCyTjlm_EJmI4fGjgRHXhWUrx0dgZdnqRCwwrGBKab/w640-h458/hn1.jpg" width="640" /></a></div></div><p class="MsoNormal">Obě výpravy se nadšeně vrátily. Spíme na balkonu chatičky a ve stanech na Poiana Vărășoaia. Od pastýřů kupujeme sýr a žinčici. Blahý večer. Voda teče všude kolem nás.</p><p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>V pátek táhneme...</h4><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal">...„antipolanami“ – zmíněnými podlouhlými závrty a poloúdolími. Dokonce i jezírka. Krajina velmi romantická a více kulturní. Více chatek ze starých seníků. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWgJOGX-spiF3mvE7glOBnSej3LxMsPBsFTEIgzep2wLMBUE3NwjceUh7Z0WaAXB4oFeDj5xyCwuywXKJqDY30m7ygxN0GwdAlmYPDK5r1lxOk_p48XiT9DKHpRtIIv3yGwuXCVB4S25KVwX-brMbp6MzUjpGxGFPl45ZzSXaphYgM0DPontkEKFjV/s1107/20220811_202538.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="491" data-original-width="1107" height="284" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgWgJOGX-spiF3mvE7glOBnSej3LxMsPBsFTEIgzep2wLMBUE3NwjceUh7Z0WaAXB4oFeDj5xyCwuywXKJqDY30m7ygxN0GwdAlmYPDK5r1lxOk_p48XiT9DKHpRtIIv3yGwuXCVB4S25KVwX-brMbp6MzUjpGxGFPl45ZzSXaphYgM0DPontkEKFjV/w640-h284/20220811_202538.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrjGhR22Z8c2ys2odCfMQiaoKseDAFUalQ0Xc9uDYfxV9gt6Cy6ejQYPo1BL0FvIH6RBCXdVY3dQvlUx4qxW1-gLMA7nJGmfMK2MMPugXE0gRa7T2Da97rwQ-vc7CutoWrh49WdLisRXvkGVw-BvjPNR9kLtRTP8Ur2_GYBDoAy4JaceroUcSKQYYB/s4000/20220812_103535.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><br /><img border="0" data-original-height="2255" data-original-width="4000" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgrjGhR22Z8c2ys2odCfMQiaoKseDAFUalQ0Xc9uDYfxV9gt6Cy6ejQYPo1BL0FvIH6RBCXdVY3dQvlUx4qxW1-gLMA7nJGmfMK2MMPugXE0gRa7T2Da97rwQ-vc7CutoWrh49WdLisRXvkGVw-BvjPNR9kLtRTP8Ur2_GYBDoAy4JaceroUcSKQYYB/w640-h360/20220812_103535.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEVf4-Rz7L-1Yw2tkQYEmXT2cfhexdicPFIYrf-E4dT4W0k3ZnfCnpmwKsOjsgvCg3xlp4RvKCquG5hmm2Zi7eP4Nio6KZEtE93DC-2PTdudMIrIoFntIzaYKFciQYcTEIk9SxGKliIQt__0DwMBFLR3_Aj1hY9q1ZQMu9KUodiRS62i4JN2X9B9Hk/s3981/20220812_124205.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2114" data-original-width="3981" height="340" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiEVf4-Rz7L-1Yw2tkQYEmXT2cfhexdicPFIYrf-E4dT4W0k3ZnfCnpmwKsOjsgvCg3xlp4RvKCquG5hmm2Zi7eP4Nio6KZEtE93DC-2PTdudMIrIoFntIzaYKFciQYcTEIk9SxGKliIQt__0DwMBFLR3_Aj1hY9q1ZQMu9KUodiRS62i4JN2X9B9Hk/w640-h340/20220812_124205.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Krávy, ovce. A maliny a maliny. Snědli jsme jich aspoň kubík. Díky tomu zpomalujeme. Už nejen Martin, ale i já jsem nervózní. Cestu s batohy jsme skončili v Padiském campu. Nejsem si jist, zdali by se zde, v národním parku, dalo stanovat. A camp je blízko jeskyní, kam chceme jít. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRuerm_EWibVb_I9g9264dHgOeE1JZk-xPZp1oD7mDQXVrztg7tzvs1Pj6WjjomCTADFXmIt2S1dB_foxiDaQxmkaB_z3B8Ah66U4LMngnxRGzaie3s1V4zH4AFi9L5ZW_wZRplsaitQdEaY3Nnk6pm1OgVk4pv2LsCopaEtVJhHgGwjTU1rGvXqqV/s3934/20220812_130128.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1791" data-original-width="3934" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiRuerm_EWibVb_I9g9264dHgOeE1JZk-xPZp1oD7mDQXVrztg7tzvs1Pj6WjjomCTADFXmIt2S1dB_foxiDaQxmkaB_z3B8Ah66U4LMngnxRGzaie3s1V4zH4AFi9L5ZW_wZRplsaitQdEaY3Nnk6pm1OgVk4pv2LsCopaEtVJhHgGwjTU1rGvXqqV/w640-h292/20220812_130128.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Odpolední vycházka bez batohů vedla přes „anti“ Polanu Ponor....</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9hUN48yfApPbN5m9OAiqKCpszrlVTuq50hcaq8CkIhNoL_bqCKDWZmi5YMlGbYoZi0B41xIBd5vH9zlQ0huR61rZEqEgRGVHL-Hhzpniln_xyAslNY3E37_KEnKcLQsCQLswBOZIWNYsfRWbAVtReqBWDguOc6aWmFM3M-6cyrBpPAxRTaBseYt8G/s3872/20220812_154658.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1570" data-original-width="3872" height="260" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj9hUN48yfApPbN5m9OAiqKCpszrlVTuq50hcaq8CkIhNoL_bqCKDWZmi5YMlGbYoZi0B41xIBd5vH9zlQ0huR61rZEqEgRGVHL-Hhzpniln_xyAslNY3E37_KEnKcLQsCQLswBOZIWNYsfRWbAVtReqBWDguOc6aWmFM3M-6cyrBpPAxRTaBseYt8G/w640-h260/20220812_154658.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Polana Ponor</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr2X4BR-cHpkFjf_L78tyhk4Cp_9guD3rWxTEuw0dP8zeYkgbk7MmlNCBOAG-ae9y-vlaU2JqtpExcdO9ZJKnyMGF3M7wkvjaIE4SVE8hPsRPcpLmLG1OVZa0uHtfTPTfHxOyyAt1GHA2gp8H6ARjfFsilDeD2__U8o1cl3rePyIzVbLfACVEWsht8/s4000/20220812_155307.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2363" data-original-width="4000" height="378" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhr2X4BR-cHpkFjf_L78tyhk4Cp_9guD3rWxTEuw0dP8zeYkgbk7MmlNCBOAG-ae9y-vlaU2JqtpExcdO9ZJKnyMGF3M7wkvjaIE4SVE8hPsRPcpLmLG1OVZa0uHtfTPTfHxOyyAt1GHA2gp8H6ARjfFsilDeD2__U8o1cl3rePyIzVbLfACVEWsht8/w640-h378/20220812_155307.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ponor řeky a tím i konec údolí. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"> .....k propasti Negru. Jsem nadšen, jednak nádhernou polanou, a také hustým krasovým lesem s četnými propastmi. Jinou cestou se vracíme. V campu nás čeká zasloužilé pivo(a). Je nám dobře.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>V sobotu nás čekala velká výprava </h4><p class="MsoNormal">do krás místního krasu. Do megajeskyní - ponorných hradů. Vyhloubila je pod zem schovávající se řeka Galbena. Dech se tajil hloubkou propastí, po dně chodili lidi. Slezli jsme na dno, a potom hlouběji do jeskyň, kam by se vešel kostel i s věží. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8XvbVVsiumuPLfz2tkPGMWoznPykIythGTccZT_o1SFTHscSo7AwPualwMWPll8PHaq_YduJa23VAmUJDqUW5EkkU96QHABjrKQwHnAq0FBaEO8efPRPIkSkP8ALweT2E3DZZt74prvx-fQ0SZgNrMheF_qNfXVKLGd9uYohH73yTxSIUktXabv5e/s1714/Publikace1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1205" data-original-width="1714" height="450" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj8XvbVVsiumuPLfz2tkPGMWoznPykIythGTccZT_o1SFTHscSo7AwPualwMWPll8PHaq_YduJa23VAmUJDqUW5EkkU96QHABjrKQwHnAq0FBaEO8efPRPIkSkP8ALweT2E3DZZt74prvx-fQ0SZgNrMheF_qNfXVKLGd9uYohH73yTxSIUktXabv5e/w640-h450/Publikace1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohled na dno propasti a do jeskyně - ponorného hradu</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Brodili jsme se podzemní řekou a zase lezli zase „hore“. Byli jsme rádi, že nemáme batohy. Před námi byla ještě delší trasa, přes hřeben, k vývěru Galbeny, na opačné straně hřebene hor.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><i>Odpoledne lidé z hor odešli, kaňoń je opuštěný, tedy náš. Koupáme přímo ve vývěru a posléze valíme liduprázdným divokým průlomem, přes nejrůznější „průlezky“ - pěšiny, skály, ocelové stupy, žebříky, lana. Kolem kolmé stěny, zarostlé srázy, jeskyně, vodopády. Je to nádhera. Dvoukilometrový kaňon je vrchol putování.</i> <i>Zážitek vyvěrající řeky Galbeny už další dny nic nepřekonalo. </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYoHImQ_clybTBmd1aRu0cTf45uz_OMn6J4Uy6vo_qP_hAdKTzJAgUu4hVadc6Er67bkaEImOtmRqi9hucMYUDImIT8TtzwvZ5YM73UlnnRHw5-8-0XTl6r8MTlmQAH0oniU1B16LBuLLXuBEeI2gA2YQhPSX1hElkpiUFh7s_l-yLYO4PbmLGV7k9/s1293/fff.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1293" data-original-width="1219" height="640" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiYoHImQ_clybTBmd1aRu0cTf45uz_OMn6J4Uy6vo_qP_hAdKTzJAgUu4hVadc6Er67bkaEImOtmRqi9hucMYUDImIT8TtzwvZ5YM73UlnnRHw5-8-0XTl6r8MTlmQAH0oniU1B16LBuLLXuBEeI2gA2YQhPSX1hElkpiUFh7s_l-yLYO4PbmLGV7k9/w604-h640/fff.jpg" width="604" /></a></div><i><p class="MsoNormal"><i>Jsme nadšení, ale musíme zpět. Cesta vedla přes hezké romantické posekané louky a potom deset kilometrů přes hřeben. Až za tmy jsme v táboře. Petr nám mezi tím uvařil guláš s těstovinami. (Vrátil se dříve.) A potom zasloužilé pivo(a). Velmi bohatý den.</i></p></i><p></p><h4>Neděli zahajujeme kázáním... </h4><p class="MsoNormal">...Petra Baného vzpourách a vzpouře. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDY0V7M04_G-8uyAuVewEVCYpXhQ2rnsx-x-SqsRpNRul78tZwR4j4Urs1amkzcpqL1mCX6IO0j0M1MLCaXhjlOe8CkoWp7NjsbdGbekvC5zR4nwuNWPdi--OKvrFGRfzSz6zYzBnUTqrNGgz_NbzLGO3MWqyUVb5M4kNKmq02PBPuyebhG7HlCe24/s1108/20220814_110419.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="626" data-original-width="1108" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiDY0V7M04_G-8uyAuVewEVCYpXhQ2rnsx-x-SqsRpNRul78tZwR4j4Urs1amkzcpqL1mCX6IO0j0M1MLCaXhjlOe8CkoWp7NjsbdGbekvC5zR4nwuNWPdi--OKvrFGRfzSz6zYzBnUTqrNGgz_NbzLGO3MWqyUVb5M4kNKmq02PBPuyebhG7HlCe24/w640-h362/20220814_110419.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dan v prorockém vytržení. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">A potom balení. Byl jsem upřímně rád, že jsme už opustili camp. Daleko před námi na nejvyšší hora Bihor nebo též Cucurbăta Mare. Ale předbíhám. Šlapali jsme ještě chvíli krajinou závrtů, ale potom přes polany do turistické vesnice Valtrop. Zde lehká večeře v restauraci, dobití mobilů. Za šera jsme našli nádherné „mikrosedýlko“, relativně dál od civilizace a přece blízko. Rozdělali jsme oheň a zpívali dlouho do noci.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Sobotní ráno se vrácíme...</h4><p class="MsoNormal">...kousek zpět pro vodu, k prvním domům. Potom už drsný a táhlý stoupák na hřeben. Rumunské děti plakaly, když nás viděli s batohy. Po něm pohodlnou cestou až na již zmíněnou horu Bihor neboli Cucurbăta Mare. Nejvyšší bod putování 1849. Opět prší.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxtqqxSCZ4TXAD6W6kLawLXpamneLfa9ewROqULJlj9ZQ_LsvIX_wU1IsV043YTlJaXdS5xS6Oa5qVcUUBU98mLRO4PSOOnxktjnmbyFmh6HU33kVpzZwucSQab12NQ-30KimqXxAc12d2Qa48BGMI78apRTnSpFHb2440clnD5WLfOTstk_VK3ShW/s1737/ggggg.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="425" data-original-width="1737" height="156" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjxtqqxSCZ4TXAD6W6kLawLXpamneLfa9ewROqULJlj9ZQ_LsvIX_wU1IsV043YTlJaXdS5xS6Oa5qVcUUBU98mLRO4PSOOnxktjnmbyFmh6HU33kVpzZwucSQab12NQ-30KimqXxAc12d2Qa48BGMI78apRTnSpFHb2440clnD5WLfOTstk_VK3ShW/w640-h156/ggggg.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Přibližování Cucurbăta Mare.</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Na kopci, k naší nechuti, terénní vozy s mafiány. Zvláště ten chlap s černými brýlemi, flusající slupky od semínek, mě učil lásce k bližnímu. Místní televizní věž svědčící o naprosté neschopnosti balkánských stavbařů. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1p3T6W1o49NzLlzJUG7EbotZvFmMKpLhznERAYBFk8EHtIvGIuzcWvXnlWpSyCFUZqellldfJTVQPb9zIA74IadHCluH_fkuCMIkGbHAqCWY3CzldxBQggVuVqhexc9C6shs9NftQF5Gp_nA2sBZWRuCjyuvgPexrqeP_fI2Jrz5VzlU9WJCEVUrN/s3294/20220815_173430.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1900" data-original-width="3294" height="370" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj1p3T6W1o49NzLlzJUG7EbotZvFmMKpLhznERAYBFk8EHtIvGIuzcWvXnlWpSyCFUZqellldfJTVQPb9zIA74IadHCluH_fkuCMIkGbHAqCWY3CzldxBQggVuVqhexc9C6shs9NftQF5Gp_nA2sBZWRuCjyuvgPexrqeP_fI2Jrz5VzlU9WJCEVUrN/w640-h370/20220815_173430.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Sestup byl odporný - kamenitá cesta, rozvrtaná snahou místních stavitelů inženýrských sítí o uložení elektrických kabelů, které byly stejně na mnoha místech byly obnaženy. Když není chránička, vykašlu se i na ochranou vrstvu. Srdce technika krvácí na místním lajdáctvím a prasectvím. Když do pekla, tak na pořádné kobyle, jak pravil klasik. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik7GAKchORZOLrTnbIzy26Ybn9Nr2RRTLJP7UBFSb2QZmgNR35SmDn-_XC58GTV4RVK3rUtjdBHDKm1dFxuOVMN21VaQM6GxHthLZMl67PO1m6gtOnlyEUd7nyZgTDIeOJAEJQvN-YmtWmBWp0aWq_arY3x83mCvck8XvFHqxgg7_qiFZ9wKZE2x06/s1291/Publikace1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="886" data-original-width="1291" height="440" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEik7GAKchORZOLrTnbIzy26Ybn9Nr2RRTLJP7UBFSb2QZmgNR35SmDn-_XC58GTV4RVK3rUtjdBHDKm1dFxuOVMN21VaQM6GxHthLZMl67PO1m6gtOnlyEUd7nyZgTDIeOJAEJQvN-YmtWmBWp0aWq_arY3x83mCvck8XvFHqxgg7_qiFZ9wKZE2x06/w640-h440/Publikace1.jpg" width="640" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;">Ale dost rozhořčení. Rozčarování napravilo nádherné tábořiště s chladnými prameny nalevo i napravo. A taky dobrá večeře. Je nám blaze.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDagPvqaXnj43JZoLKExX3E8HdGa24-PjuMv5dqxaBYleU-_lFk5rVoz2xjV9H0jurA33taZTka46FVWJHjbzgDqingoU2BSj49U87Glo21Rluc4oF_ABbZ2MBLftg1lj3WXQ7g19CxVA1DMCZqvzMAm2vSAdwrOsgpjqQVlCoGRM6QysVMnRLIIY4/s3984/20220815_202130.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2378" data-original-width="3984" height="382" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhDagPvqaXnj43JZoLKExX3E8HdGa24-PjuMv5dqxaBYleU-_lFk5rVoz2xjV9H0jurA33taZTka46FVWJHjbzgDqingoU2BSj49U87Glo21Rluc4oF_ABbZ2MBLftg1lj3WXQ7g19CxVA1DMCZqvzMAm2vSAdwrOsgpjqQVlCoGRM6QysVMnRLIIY4/w640-h382/20220815_202130.jpg" width="640" /></a></div><h4><br /></h4><h4>Úterní den jsme táhneme... </h4><p class="MsoNormal">....bihorskými horami. I zde, celkem vysoko v horách, začala mít krajina jižní charakter. Dříve četné prameny ubyly. Ostružiny přibyly na množství i kvalitě. Šlo se hezky. Na večer jsme měli v patách famózní kovadlinový bouřkový mrak. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjuI-TvJt0iN50LTl0FB_WLzhvCDyGbjsPaEUPA_xIhPEGmE54zDaikUmUyD86I8yoheAiblN5mqPsVQxSlJZXm18x27DtOhKeZX-CylX9cZWwKmZWYjoxnhWcFGpqNLW71dNWNbeGQiLH_yl4l3tdLwCCrolreYTN9-i5y20BQE25dBoEZ5WaXcAG/s3967/20220816_191414.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1714" data-original-width="3967" height="276" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgjuI-TvJt0iN50LTl0FB_WLzhvCDyGbjsPaEUPA_xIhPEGmE54zDaikUmUyD86I8yoheAiblN5mqPsVQxSlJZXm18x27DtOhKeZX-CylX9cZWwKmZWYjoxnhWcFGpqNLW71dNWNbeGQiLH_yl4l3tdLwCCrolreYTN9-i5y20BQE25dBoEZ5WaXcAG/w640-h276/20220816_191414.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHEtK8L0ofeZ2We8R3s0YKthzdX5ihhjVe9m7AKSGzAPTtdmXJQDqR8Gy1KJ5DixSiSN5cFJuV89VTweTMKNVa9KxBdvahcgPOGosHEdmX2A5qrpukjhh7rDYj3xWznFSZIByFZ1CIjx4IxRz7qkOCHJNCppcB3M1NorYgpCDeiHRVmj9duireFEfn/s3949/20220816_185508.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1803" data-original-width="3949" height="292" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHEtK8L0ofeZ2We8R3s0YKthzdX5ihhjVe9m7AKSGzAPTtdmXJQDqR8Gy1KJ5DixSiSN5cFJuV89VTweTMKNVa9KxBdvahcgPOGosHEdmX2A5qrpukjhh7rDYj3xWznFSZIByFZ1CIjx4IxRz7qkOCHJNCppcB3M1NorYgpCDeiHRVmj9duireFEfn/w640-h292/20220816_185508.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Přes nebezpečí divokého deště jsme dobyli poslední vrchol puťáku Muntele Găina Cruce. (tedy nestál ani za řeč.) Zdá se, že sem jezdí Rumuni slavit: Pod horou přírodní hlediště a betonové jeviště, hromady vypitých lahví, na vrcholu nejen stožár, ale o velký pomník. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOaCYjXBqdBaUTNYlUoXzfbU1oxdJ-6ntWmAMp1rRaEav7XUp1771bK1oNSNlYLEiXgdgIW3bzJs4vGwZbZBaeDzh7r-Rd1qhM1cuDn7EdZRNI9zqiHiXIUDOqIuoSGXH0wg-BWNQ_bSJfWDuHxhbIlFZC8jQDAWfsmWP_yvb5FD5M0P5HbBKBARJT/s3982/20220816_192912.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1872" data-original-width="3982" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjOaCYjXBqdBaUTNYlUoXzfbU1oxdJ-6ntWmAMp1rRaEav7XUp1771bK1oNSNlYLEiXgdgIW3bzJs4vGwZbZBaeDzh7r-Rd1qhM1cuDn7EdZRNI9zqiHiXIUDOqIuoSGXH0wg-BWNQ_bSJfWDuHxhbIlFZC8jQDAWfsmWP_yvb5FD5M0P5HbBKBARJT/w640-h300/20220816_192912.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Nevěděli jsme komu. Utábořili jsme se v krásném táhlém sedýlku pod kopcem. Větrno a opět ostružiny.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Středou zahajujeme... </h4><div>...táhlý dvoudenní sestup z hor, na který jsem se upřímně těšil. Očekával jsem krásné lazy. Ale nejdříve nabíráme vodu, pod horou Bihor prýštil z nerezových trubek nádherný pramen. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFv3dD3c4B_rjrWP3Nv-dMN_TLr8AUkZzdVUT69roWOYet16UHZ-Etif5ExzWnVulfnioQFkH1QhZljCcV7RXcMDSvrQvfJNmiwHNBjMydgfDi1jrBjC2sk0iI-_bX4fSMKjjNEWsUtaIM-fbnnTE0eTHKx83dIzK1ZHCnIaf5uAheGD7u8zV0pRW2/s3943/20220817_111923.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2002" data-original-width="3943" height="324" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiFv3dD3c4B_rjrWP3Nv-dMN_TLr8AUkZzdVUT69roWOYet16UHZ-Etif5ExzWnVulfnioQFkH1QhZljCcV7RXcMDSvrQvfJNmiwHNBjMydgfDi1jrBjC2sk0iI-_bX4fSMKjjNEWsUtaIM-fbnnTE0eTHKx83dIzK1ZHCnIaf5uAheGD7u8zV0pRW2/w640-h324/20220817_111923.jpg" width="640" /></a></div><div><br /></div><div>Pak už jižní krajina kolem nás. Ostružiny houstnou. Nešlo se nezastavit „ke konzumu“. (Kdo čte rozuměj .-)</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj12gp_mB4LdzDggwWIm8gcC6WblkDE-gF_LvMZXcHbBE5UfxMdxewEWwtywA_3WwHvBLqrCjgj-Ap5crI9Jl7ktd6ClEe5Ul51ZKHrNOOvBzR9ZWAjaA_rIEXpB5_SLPJIODw1wpQ4O5BeUWGwxnNn2RrSjFHJBDTbsE5LhHN8ewIvGcW0r0ApBoFZ/s3999/20220817_163321.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1905" data-original-width="3999" height="304" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj12gp_mB4LdzDggwWIm8gcC6WblkDE-gF_LvMZXcHbBE5UfxMdxewEWwtywA_3WwHvBLqrCjgj-Ap5crI9Jl7ktd6ClEe5Ul51ZKHrNOOvBzR9ZWAjaA_rIEXpB5_SLPJIODw1wpQ4O5BeUWGwxnNn2RrSjFHJBDTbsE5LhHN8ewIvGcW0r0ApBoFZ/w640-h304/20220817_163321.jpg" width="640" /></a></div><br /><div>Sestup je pozvolný. Vřesoviště, snad vojenské cvičiště, hezké lesy. </div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><i>Ale já nedočkavě vyhlížím lazy a kopanice. Táhneme po nové hřebenové cestě, kolem nás buřinou zarostlé dávné zahrady, kdysi s ovocnými stromy. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Také pastviny se proměnily v hustník jalovce a papratky. Je to smutná, opuštěná suchá krajina. Pod námi propustný vápenec. Na druhou stranu famózně divoké území. Pro zvířata a ptáky stvořené. Občas se vynořila pastvina, občas, snad jednou i dům. Občas kdesi pod námi štěká pes. Asi tam taky někdo bydlí. Trochu na nás padá deka. Je teplo a pálí na nás slunce. </i><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHpH9W3QMU-elIALmWWXzfvnhzpnLXnAGL01LGXSPrh5QQlYaqsD9MqqTaF1QM3sP8jdhrDr7s8f7Uxo0z7jb6IRcsYcTKrwe_AxagUNF73DznmaY4ZrWC1AuHJL-4dHIyPZn6oisGQ7lDaSC9UtYeIx20x5NpDR5CbFe1dnu_DFdC1LyVOLdpqUSI/s1107/20220817_153521.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="549" data-original-width="1107" height="318" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjHpH9W3QMU-elIALmWWXzfvnhzpnLXnAGL01LGXSPrh5QQlYaqsD9MqqTaF1QM3sP8jdhrDr7s8f7Uxo0z7jb6IRcsYcTKrwe_AxagUNF73DznmaY4ZrWC1AuHJL-4dHIyPZn6oisGQ7lDaSC9UtYeIx20x5NpDR5CbFe1dnu_DFdC1LyVOLdpqUSI/w640-h318/20220817_153521.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtyDyKqPMqxXOWmemAWqNl40XpJMFpaTShePqUqtqXP3S1vltbZLPJ9vjByKpElIKDxWJVdR1DrPndwHAVDHkc4ozNX0f-sg1ohOM1b9nGy6UCOSvE_XYqDu1yQv-uH6ub3XawsIlve314ZxGuLP5KFuBCtMqrKAX6C5BOp_XmVz7Nr_VapTlpWjqh/s3984/20220817_165943.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1468" data-original-width="3984" height="236" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgtyDyKqPMqxXOWmemAWqNl40XpJMFpaTShePqUqtqXP3S1vltbZLPJ9vjByKpElIKDxWJVdR1DrPndwHAVDHkc4ozNX0f-sg1ohOM1b9nGy6UCOSvE_XYqDu1yQv-uH6ub3XawsIlve314ZxGuLP5KFuBCtMqrKAX6C5BOp_XmVz7Nr_VapTlpWjqh/w640-h236/20220817_165943.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCxCckBagqF3FwqsPwxIMSGiEXbhvrPRjWWymdlEoYOLelU4VbLdOVf6Q_Mm7EsONswxt329iW84bFbt1SDNz--O3v9IHAaIJ_UJU_-Sx3GnP8ZjRAbjMvG10g59HDaXZuzhjR6YXbqSBQXXqwzhYZ4FnH2cmhOCSboYThkg94klO1FzKcdDrWu-xd/s1108/20220817_183518.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="578" data-original-width="1108" height="334" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgCxCckBagqF3FwqsPwxIMSGiEXbhvrPRjWWymdlEoYOLelU4VbLdOVf6Q_Mm7EsONswxt329iW84bFbt1SDNz--O3v9IHAaIJ_UJU_-Sx3GnP8ZjRAbjMvG10g59HDaXZuzhjR6YXbqSBQXXqwzhYZ4FnH2cmhOCSboYThkg94klO1FzKcdDrWu-xd/w640-h334/20220817_183518.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Přišli jsme do hřebenové vesničky Grohot, tedy zbytku dřívějšího osídlení – našli jsme pár obydlených, ale opravených chalup, obdělávaný sad a krávy. </p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuDoCZsOMoF1V3R_O6D5aYcS78C9iCovoStChHnvX8GhrceAlaqOKtawMeUi9Y-HVcXmbkMLLMG4Y9qD7ShlUvJFbeInhCk-xMLv2BeYKq5F2jTFZc0g95t98HwIlQpt2DwUkP0JJfMw1KDHKnRhS8GdyogvYVZkEj4FSZlWJpzUDkp826hHTpHREE/s4000/20220818_113214.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhuDoCZsOMoF1V3R_O6D5aYcS78C9iCovoStChHnvX8GhrceAlaqOKtawMeUi9Y-HVcXmbkMLLMG4Y9qD7ShlUvJFbeInhCk-xMLv2BeYKq5F2jTFZc0g95t98HwIlQpt2DwUkP0JJfMw1KDHKnRhS8GdyogvYVZkEj4FSZlWJpzUDkp826hHTpHREE/w640-h480/20220818_113214.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Tady jsem se dočkal kopaničářského charakteru hřebene. Zahrady, louky, pastviny. Ovce a krávy. Lidé sbírají blumy, psi vyjí, vaky bučí.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Se stařečkem domlouváme mléko. Voda byla hluboko v závrtu. Kvalitou nic moc, ale místní ji pili. </i></p><p class="MsoNormal">Stany jsme situovali na hezké suché pastvině. Jíme Danovu extrémně sytou kaši - klíčky, kakao, ořechy. Do noci zpěvem narušujeme noční klid. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Ve čtvrtek ráno jdeme pro vodu.... </h4><p class="MsoNormal">....a taky na výzkumy. Nacházíme mimo jiné i kostelík schovaný v husté buřině. Je přesto používaný. Také nejeden opravovaný domek. Zajímavá krajina. Pak už boříme stany a hurá do údolí. Paní hospodářka nám upekla na rozloučenou buchtu. Dojemné. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxn1ijoHwGj07rxtAE1beIa5r-6mpfLt355Eu9xkUsFm2vTpmcos6QqpqOf1Ygyj7X4VBNCeXbiB4FcIdlezaMZrNqL6uDwa2QwksTbpiAKZRH_8Yx3RVsYWXqdBdAkdoJtqcWupjOIKXsIp4mOlNUjIjmh9YtfW0i5CCzklVQlcbVSGd-nFMgJ8PZ/s2048/306278554_1792748387732904_4939791906832944783_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgxn1ijoHwGj07rxtAE1beIa5r-6mpfLt355Eu9xkUsFm2vTpmcos6QqpqOf1Ygyj7X4VBNCeXbiB4FcIdlezaMZrNqL6uDwa2QwksTbpiAKZRH_8Yx3RVsYWXqdBdAkdoJtqcWupjOIKXsIp4mOlNUjIjmh9YtfW0i5CCzklVQlcbVSGd-nFMgJ8PZ/w640-h480/306278554_1792748387732904_4939791906832944783_n.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Užívám si s nadšením zbytky obdělávané krajiny. Se švestkami a blumami. Pokosenými pláněmi. Kupkami. Toulal bych se tu snad celý den. Ale musíme dolů do údolí.</i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMu2sZ7UJQmSCyaTPj_E3Ir3uGCRDDiPIvXh05xAKfkzsmi-zDmeDb24RMjqLhFyt0d-tQSp2f4Ba7hftwcq8VM6qeIf1LzViQ1GSjIFjSg-gaWwpfLOdIKfBPXMjYyYQaftaeJhg_ydYNBzxIQtJyNMyGY5xvSinovqfwLuCRA3KWQk7ddXyl0BjF/s3984/20220818_114206.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2435" data-original-width="3984" height="392" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiMu2sZ7UJQmSCyaTPj_E3Ir3uGCRDDiPIvXh05xAKfkzsmi-zDmeDb24RMjqLhFyt0d-tQSp2f4Ba7hftwcq8VM6qeIf1LzViQ1GSjIFjSg-gaWwpfLOdIKfBPXMjYyYQaftaeJhg_ydYNBzxIQtJyNMyGY5xvSinovqfwLuCRA3KWQk7ddXyl0BjF/w640-h392/20220818_114206.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQC6By2jHeE-CW57BHzlqmORPIIZJUHPWTF4z1GmeeCOxOMOG2Td-TqQe8UG0OwEHDDtMtDyw9SgA6VxJfcKZ1E-Ef3dy-mlwbY-OfaM_r1a4Wg2yXa0cx0I0RLZ1bozfIzqyXTqToNSU3ESf27-ss4y716kHPp9LlSX0Zqs8i2gMDqqsbwoOMzsoy/s3999/20220818_114417.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2233" data-original-width="3999" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjQC6By2jHeE-CW57BHzlqmORPIIZJUHPWTF4z1GmeeCOxOMOG2Td-TqQe8UG0OwEHDDtMtDyw9SgA6VxJfcKZ1E-Ef3dy-mlwbY-OfaM_r1a4Wg2yXa0cx0I0RLZ1bozfIzqyXTqToNSU3ESf27-ss4y716kHPp9LlSX0Zqs8i2gMDqqsbwoOMzsoy/w640-h358/20220818_114417.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBRGVguQdY-F4j0Vbpi-PHP0h8G3aeWZcItrfrnkOpjhrOmMaCDN0OsXuBa4kOM0hzqLrrdQFPTlZl1XX-QtmZTFG6hMKnulpa7fBEqmy7OK1ZypRp1Il0BdSj_6Z3k0AvR43zbzGgv0P0QZJ2CMbbUGhKtzW7ZGvTBQhxrHhStE3ZFwSAsJf8HMX5/s3960/20220818_120121.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2190" data-original-width="3960" height="354" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjBRGVguQdY-F4j0Vbpi-PHP0h8G3aeWZcItrfrnkOpjhrOmMaCDN0OsXuBa4kOM0hzqLrrdQFPTlZl1XX-QtmZTFG6hMKnulpa7fBEqmy7OK1ZypRp1Il0BdSj_6Z3k0AvR43zbzGgv0P0QZJ2CMbbUGhKtzW7ZGvTBQhxrHhStE3ZFwSAsJf8HMX5/w640-h354/20220818_120121.jpg" width="640" /></a></div>Tam šumí řeka a my se v ní blaženě vykoupali, smyli prach a lepkavý pot. Potom ještě na rozloučenou procházíme kaňonem. Následuje hezké, již kulturní, údolí. Asfalt, louky, kupky, domečky hodní lidé, kteří soucitně donesli vodu a pivo. <p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW6QKqZ0vq6FMzxCZ7dt6EXiyg2u5HJFETmidL3TJoQvaxDMbh8E_omFA8IFcJze0oBURiYwDv1_vFPckd7Typc9mHzUO6DaYp4kRGCCiwaltpscG-wXfMfTJqCkjpWRja0pfh6Q7EUBEisWZnj-IEhostNDj87r9I6m7SfIIIJriVO-6h1smj4wkz/s3983/20220818_154101.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2701" data-original-width="3983" height="434" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjW6QKqZ0vq6FMzxCZ7dt6EXiyg2u5HJFETmidL3TJoQvaxDMbh8E_omFA8IFcJze0oBURiYwDv1_vFPckd7Typc9mHzUO6DaYp4kRGCCiwaltpscG-wXfMfTJqCkjpWRja0pfh6Q7EUBEisWZnj-IEhostNDj87r9I6m7SfIIIJriVO-6h1smj4wkz/w640-h434/20220818_154101.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Končíme v Ribitě. Místo tradiční opulentní večeře si jsme pojedli skvělý bílý chléb a výborný čerstvý sýr. A nezbytné pivo. Skromné, ale bohatýrské jídlo. Je nám dobře. S večerem se přesunujeme na nádraží a oddáváme se krátkému spánku. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Pátek máme oddělený na cestu....</h4><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal">....Martin musí být v sobotu u dětí. Cesta zpět začala ve 04:00 příjezdem vlaku. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvd2-ve0P3EVgK8pm74OeHWf9lU5SnIoo7llZwZ1UpGbCMZfMeAuQ2h9H90tnYADVOCk2NxPZXnIBnUVq421sQmErkNm7-cPcTmxNnl_2OphmVe-iTkUlcPrs2ddgUEH6eQd0YpOOxnudJYDlYtl5qJHNvKSIXxLm3vyJ_RhIJ0d4h4KTflmCXdGan/s4000/20220819_040936.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1314" data-original-width="4000" height="210" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjvd2-ve0P3EVgK8pm74OeHWf9lU5SnIoo7llZwZ1UpGbCMZfMeAuQ2h9H90tnYADVOCk2NxPZXnIBnUVq421sQmErkNm7-cPcTmxNnl_2OphmVe-iTkUlcPrs2ddgUEH6eQd0YpOOxnudJYDlYtl5qJHNvKSIXxLm3vyJ_RhIJ0d4h4KTflmCXdGan/w640-h210/20220819_040936.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">To byl jediný vlak na trase, co neměl zpoždění. V Aradu následný vlak - hodina zpoždění. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Nestíháme tedy návazný spoj v Budapešti. Ale i ten měl dvě hodiny. Marin chtěl dojet v 18:00, dojel až v sobotu ve 03:00 v noci.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><h4>Ohlédnutí za laskavými lidmi</h4><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><i>Bylo to super putování. Já osobně jsem byl nadmíru spokojen. Famózní byli hodní lidé. Hned první den nás vzal řidič ochotně na hřebínek a nic od nás nechtěl. Mléko a žinčicu jsme měli vícekrát zadarmo. Pastýři nás nechali přespat a uvařit si večeři na jejich kamnech. V bufetu nám dali navíc palačinky, snad za naši věrnost. Závěrečná buchta od milé paní a pivo u muže v údolí. I psi byli letos hodní. Až na jednoho, ale ten byl na řetězu.</i><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjylJc1EeHZ36Wh9lp7BzjM2AA0q114L8PddH4UcMKioKpzxE0muMK0nWT8K1sl7s31YzBNuwmL8ERDj5hosCrunYGEvJq6JUf7LYv6R5O9pZZYF0UAPB8kIwAiH6z7zl1wc6w8FZKCNc3F8tmSF56s-cZslWs99Dg_Szxj9C4fTa4VrZgWRnQWTYs_/s3999/20220808_104109.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2242" data-original-width="3999" height="358" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjylJc1EeHZ36Wh9lp7BzjM2AA0q114L8PddH4UcMKioKpzxE0muMK0nWT8K1sl7s31YzBNuwmL8ERDj5hosCrunYGEvJq6JUf7LYv6R5O9pZZYF0UAPB8kIwAiH6z7zl1wc6w8FZKCNc3F8tmSF56s-cZslWs99Dg_Szxj9C4fTa4VrZgWRnQWTYs_/w640-h358/20220808_104109.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Petr machek s milou paní na začátku cesty. </td></tr></tbody></table>Díky Bohu za ochranu i za hodné lidi.<p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><i>Soli Deo Gloria – Samému Bohu budiž sláva</i></p><p class="MsoNormal"><i><br /></i></p><p class="MsoNormal"><i><br /></i></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-212877541031260972022-09-04T21:56:00.004+02:002023-02-24T21:49:22.613+01:00Vzpomínka na milou Naďu Šebestovou<p>Naďa Sebestová a vůbec oba Šebestovi před léty vstoupili do
mého života. Příběh začal jednou neděli, kdy ke mně přišla po bohoslužbách
menší žena. Velmi rozhodným, ale i jemným hlasem řekla, že to bylo velmi
krásné a že k nám chce chodit. Myslel jsem si, že to je někdo, kdo chce
přestoupit ze sousedního sboru, který byl v v té době ve stavu
rozpadu. Zatvářil jsem se neutrálně. Nemám moc rád přestupování. Ona postava se objevovala ve společenství častěji, vzniklo první
pozvání, rozhovory a přátelství.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHkoeoljw1C0lZBSrVSqF8xPy5RpQz4L0zi0I-OzgUkB3KmIJKNotDPTKBwexKoOYmxW4dz15Hl_44XUZ8E1xZ5y3Ou0qRRtjzbgLuxYxGJjzgcDQijVKQencg0xwzbCkcCqQTs69IgiI0SCOfw2pKcYpuG1d2BfTjeLBgf_VwcQ201I_HFM-OH4ZS/s1135/dddd.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="339" data-original-width="1135" height="192" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiHkoeoljw1C0lZBSrVSqF8xPy5RpQz4L0zi0I-OzgUkB3KmIJKNotDPTKBwexKoOYmxW4dz15Hl_44XUZ8E1xZ5y3Ou0qRRtjzbgLuxYxGJjzgcDQijVKQencg0xwzbCkcCqQTs69IgiI0SCOfw2pKcYpuG1d2BfTjeLBgf_VwcQ201I_HFM-OH4ZS/w640-h192/dddd.jpg" width="640" /></a><br />Návštěvy u Šebestů byly vždy velkolepé. Naďa ráda vařila a
pekla, takže se návštěvy proměnily v hody. A byly to návštěvy dlouhé.
Jedna se protáhla skoro na celý den. (Dodnes cítím ten trapný pocit, kdy se venku
sešeřilo. Pravda byl podzim, ale přece jen….) Měl jsem pocit, že jsem se setkal
s bílými vránami. Brzy jsme po lehkém oťukávání zjistili, že máme podobné
názory na svět. Bylo nám celkem jasné, kdo ve světě stojí na straně zla. Ne
nadarmo Naďa patřila mezi zakládající členy Občanského fora v Havířově.
Byla i se svým manželem idealistka. Ale nejen. Byla i realistka. Silu a moc zla
vnímala velmi silně a konkrétně. Mezi lidmi, ve vztazích, v politice.
Dokázala o zlu mluvit pevně, ale s jemností. Jakoby tušila, že za
jakoukoliv lidskou nenávistí a záští, je ještě něco silnějšího, vzbuzujícího reálný
strach. </o:p></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhg_-N3L-0PCGKLTk9fXjyrmPxoQU5sl7qfogDaUSeOxGllGopsz7qZR5yGay2NWpPGNHy7tHc43V015H5cFbWu8W8514Hjxo0PSsGcEPp7K2fIFcQzo7PGEgJN5FexanZVyRKGTjK_J-YgaXAp_hiC4QLcSQ6gzr8Z-QKBzxvEvrLzru445qlAvF4g/s636/kraka5.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="325" data-original-width="636" height="328" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhg_-N3L-0PCGKLTk9fXjyrmPxoQU5sl7qfogDaUSeOxGllGopsz7qZR5yGay2NWpPGNHy7tHc43V015H5cFbWu8W8514Hjxo0PSsGcEPp7K2fIFcQzo7PGEgJN5FexanZVyRKGTjK_J-YgaXAp_hiC4QLcSQ6gzr8Z-QKBzxvEvrLzru445qlAvF4g/w640-h328/kraka5.jpg" width="640" /></a></div>Naďa projevila touhu se pokřtít a připojit se ke
společenství. Často lidé chtějí jen křest bez připojení se ke společenství církve.
Naďa byla zcela opačný příklad. Byla přesvědčena, že stát se členem církve je
správné. Chtěla přijmout zodpovědnost. Chtěla se i finančně podílet na chodu
sboru. Chtěla se zapojit a zapojila se. Přítomností, radou, konkrétní pomocí,
pečením, četbou z Písma, pokračování služby v Dětském domově.<p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Když jsme se sekávali při přípravě na křest místo souhlasu
často říkala: „Krásné“. A ano, evangelium, radostní zpráva o Boží cestě za
člověkem, je opravdu krásné. Ten její výraz ukazoval k tomu, že Naďa
do víry zapojovala cit. Podobně jako cítila sílu zla, cítila i sílu Boží lásky,
milosrdenství a milosti. Kolikrát jsme se bavili o tom, že láska je silnější
než jakékoliv zlo. A právě Boží láska, která se za nás v Kristu obětovala,
byla moc, před kterou sily zla kapitulovaly. Ano, vše to je opravdu krásné,
krásné. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhb_JhMCTD25qeLjHpQzUOcXybgz5gdgcLmsritZEhaa9p70bDErBMv3Y7W2pXvuKKNXrRvZu42ej5D0JWfEvyTC2_qeSMR7UuEB-FLuuIosUC-L8dJfwoJXevKmy5cJwYhdcxgsZr-QMmtxCqbJRgBKkESnfW0HRWj9VMJdB4MNPGVATjZKAyvUn8i/s340/rainbow-cross-1-340x255.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="255" data-original-width="340" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhb_JhMCTD25qeLjHpQzUOcXybgz5gdgcLmsritZEhaa9p70bDErBMv3Y7W2pXvuKKNXrRvZu42ej5D0JWfEvyTC2_qeSMR7UuEB-FLuuIosUC-L8dJfwoJXevKmy5cJwYhdcxgsZr-QMmtxCqbJRgBKkESnfW0HRWj9VMJdB4MNPGVATjZKAyvUn8i/w640-h480/rainbow-cross-1-340x255.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Oporou pro ni byla v celém životě její rodina.
S manželem Milošem se uzavřela manželství v den svých osmnáctých
narozenin. Seznámili se, kde jinde než, na „cvičáků psů“. Manželství horníka a
dramatické umělkyně. Může takový vztah
fungovat? Prožili spolu bez jednoho měsíce čtyřicet pět let společného života. A
měli se velmi rádi. Radost oběma manželům dělala, i dělá, dcera se svým
manželem a vnoučaty. V mysli vidím stále hezký rodinný obraz vnoučat,
který visel nad jídelním stolem u Šebestů a byl předmětem mnoha našich
rozhovorů. Jak byla za své vnoučata vděčná, jak se těšila z jejich úspěchů
a výroků. Krása poslouchat. Naše přátelství se rozšířilo celkem přirozeně i na
Miloše, jejího manžela.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMJNKmSMQ8jT_iYJUsNy-1TK_3Ey36oKh5Mc6oGtefgRwj-5u7F4-S8QKmrWxvpPxIjxakCk5pecInJ-i8nZ7znwAUt74cvaEfjXq-VW__6Jp-GwaDw_8_7yMxl1rlWqC6m1XP7TsZJ5Wq1yq3NUkMOxWuySAEEY-DwcDf9S9R8vX8JHLptOadaGfG/s1707/P1040522%20(1).jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="666" data-original-width="1707" height="250" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjMJNKmSMQ8jT_iYJUsNy-1TK_3Ey36oKh5Mc6oGtefgRwj-5u7F4-S8QKmrWxvpPxIjxakCk5pecInJ-i8nZ7znwAUt74cvaEfjXq-VW__6Jp-GwaDw_8_7yMxl1rlWqC6m1XP7TsZJ5Wq1yq3NUkMOxWuySAEEY-DwcDf9S9R8vX8JHLptOadaGfG/w640-h250/P1040522%20(1).jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Naďa sedí u stolu a manžel Miloš vlevo. (Setkání literárního klubu Petra Bezruče) </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Naďa se těšila, že mě seznámí se svými dětmi a
vnoučaty. Seznámili jsme se nakonec sami. V noci 4.9.2021 mi došla zpráva, že
Naďa zemřela. Infarkt. Ten den jsem zrovna oddával. „Eto žizň – To je život“, cituji
si v těchto chvílích svého východního kamaráda.... <br />Naďa už s námi není.
Miloš byl nešťastný: „Co mi to udělala!?“. Křesťanský čtenář Letopisů Narnie zná
krásnou myšlenku, že život je pro každého věřícího v Krista úvodní
kapitola knihy, která nikdy nekončí a jejíž každá další stránka, je lepší než
předcházející. Mám tedy důvod věřit, že Naďa nyní obrací další nové stránky
života a znovu opakuje: „Krásné, krásné“.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVWjOpBAxvItW0HP_3dKCIkDHqdDrReZ5YrqigB_IcaKHcCBip12kz7dDbiVebeBDwrz5yWvEXb4bL7IzGDovks6V1czEF1lac6-58D91PQ8-q2rIRPRsTUqmSzIbEM-SN7jGkH3NUECXRFEpn931SvP3uLiHdKXWtEFCfuiVMJ4ktHH19KTACof1n/s1741/altes-buch-mit-neuer-brille-222c5e0e-f777-468b-ae62-e8fc001cdcc5.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1741" height="398" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgVWjOpBAxvItW0HP_3dKCIkDHqdDrReZ5YrqigB_IcaKHcCBip12kz7dDbiVebeBDwrz5yWvEXb4bL7IzGDovks6V1czEF1lac6-58D91PQ8-q2rIRPRsTUqmSzIbEM-SN7jGkH3NUECXRFEpn931SvP3uLiHdKXWtEFCfuiVMJ4ktHH19KTACof1n/w640-h398/altes-buch-mit-neuer-brille-222c5e0e-f777-468b-ae62-e8fc001cdcc5.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Nakonec jen stručně o jejím životě. Naďa Šebestová se
narodila v roce 1959 v Opavě. Dětství neměla jednoduché. Snad i proto
získala jemnou a citlivou duši, kterou oslovilo umění. Vystudovala
na ostravské univerzitě obor herectví a svůj profesní život zasvětila
výchově nových generací dramatických umělců. Vychovala a ovlivnila celou řadu herců
a rétorů i režisérů zvučných jmen. Byla pedagožkou na ostravské univerzitě, na
konzervatoři v Havířově, na gymnásiu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhT5DlIKrnGzlUqjz9i93-3XEoHr-K2o4oxfj4MGG0E1B3vDq5xsVV-MxJjRytR7kcgx5o3GfB3C4qVNote38ukFCJ6tpWkgieeNdWR1CNSr0XhMm94AZHKfpM75GkrRCx_guzSJ8xDFzULmCNAV929NAFVEuCrASQcLDTR4KU0qz1mMEhrysj04BB4/s960/e5e3c3a1ef195ce7dd68ef15d2aa57ba.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="540" data-original-width="960" height="360" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhT5DlIKrnGzlUqjz9i93-3XEoHr-K2o4oxfj4MGG0E1B3vDq5xsVV-MxJjRytR7kcgx5o3GfB3C4qVNote38ukFCJ6tpWkgieeNdWR1CNSr0XhMm94AZHKfpM75GkrRCx_guzSJ8xDFzULmCNAV929NAFVEuCrASQcLDTR4KU0qz1mMEhrysj04BB4/w640-h360/e5e3c3a1ef195ce7dd68ef15d2aa57ba.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Budova ZUŠ v Havířově. Zde dlouho působila a ráda na ty časy vzpomínala. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Byla velmi oblíbená a obdarovaná. A to
nejen jako vyučující. Byla i literárně činná, psala básně. Kolikrát ji musel
její manžel chodit pro nové propisky a bloky. Když člověk dělá dobré věci, je
často kritizován. I ona byla i terčem mnoha pomluv a závisti, což pro ni bylo
příjemné a zatěžující. Později onemocněla. Ale i v invalidním důchodu dál
rozvíjela svůj vznešený ideál krásy a dobra. Chodila pravidelně do dětského
domova, vedla děti k četbě, a i sama jim čítávala. Za svou práci byla
oceněna organizací Adra. Byla činná i v literárním klubu Petra Bezruče,
který se snažila idealisticky ovlivňovat. A právě v této době jsme se
setkali.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVbRA4rhp04Up9L7gDoWQYTXoTFPE2UVTa12ywDeaauQ3YV3DtUogjpEuYNMjjzt5BnjyJRgaOgSsvVH0HfIIQJasApPNL9dUnwG2JSXtJCfoYPx4Aa7P9qflhuMwGtr_7eqat-lDERaTmAmGTv85jVIRrosstDO7HHzUi4oshRlHSAzKuFNU6t4SF/s703/PA170009.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="703" data-original-width="578" height="320" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiVbRA4rhp04Up9L7gDoWQYTXoTFPE2UVTa12ywDeaauQ3YV3DtUogjpEuYNMjjzt5BnjyJRgaOgSsvVH0HfIIQJasApPNL9dUnwG2JSXtJCfoYPx4Aa7P9qflhuMwGtr_7eqat-lDERaTmAmGTv85jVIRrosstDO7HHzUi4oshRlHSAzKuFNU6t4SF/s320/PA170009.jpg" width="263" /></a></div><p class="MsoNormal">Napsal jsem tyto řádky z vděčnosti s touhou, aby
její život nezmizel tak snadno ve skladišti lidských příběhů. Ale mám důvod
věřit, že její příběh je zapsán v nebeské knize života. A odtud ji nikdo
nevymaže. Nese pečeť Kristovy krve.</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-64748399939036955672022-07-19T23:47:00.007+02:002023-02-24T21:49:03.901+01:00Štvordnovka: Gugu – Godean – Planina Borascu<p> <i>Byla to pro mě akce jako sen, který přišel a byl krásný,
trval čtyři dny (16.6.- 19.6.) a potom návrat do reality. Nebeský pocit snu zůstal…..</i></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Byla to fakt rychlo-akce: Večer mám ještě setkání
s přáteli nad Bibli, potom večeřička s doktorem Vojtíškem a posléze
přijel Tomáš s autem a já ani nechápal a…..a už jsme na cestě. Ráno svítá a
před námi už pohoří Tarcu a za chvíli bájná dědinka Sarmezigetušra a potom
údolím až k přehradě Lapusnicul mare. Zde předáváme auto pod dozor hlídačů
hráze a dále už po svých. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFOG0Gep-HfJBw7S5_KU56gP0nR6D-ZUC2tk9yfCWGCJWEn-kQRJlvwiPE7LgjXmUlH8ras23fEJFFqZky0g_rYLAeJ1V9AgIhzYwLGs6RznIIeldkIE2KwrZ_O4EfoTYHRjx_hBvpGM7rv9MiqsE4DQ_2dEJT8QoTOt_YnynA_ibfzY8lGNNQfz_4/s3999/20220616_102556.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1971" data-original-width="3999" height="317" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgFOG0Gep-HfJBw7S5_KU56gP0nR6D-ZUC2tk9yfCWGCJWEn-kQRJlvwiPE7LgjXmUlH8ras23fEJFFqZky0g_rYLAeJ1V9AgIhzYwLGs6RznIIeldkIE2KwrZ_O4EfoTYHRjx_hBvpGM7rv9MiqsE4DQ_2dEJT8QoTOt_YnynA_ibfzY8lGNNQfz_4/w640-h317/20220616_102556.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><i style="text-align: left;">Je to opravdu sen. Včera odpoledne ještě v ruchu
Bratislavy a dnes ráno pod horami milovaného pohoří Godeán. Vše jsme plánovali
už od podzimu. Mělo nás jet více, nakonec jsme
čtyři. Dušan, Roman, Tomáš a moje maličkost. Poprvé československá
výprava. </i></div>
<p class="MsoNormal">Obešli jsme přehradou zatopené území a za necelou hodinku
stoupáme podél bystřiny Lapusnicul mic. Je pěkná, vody dost. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWkN8UnKfdDdAkrUd2xAIfQpsnZAxq3fn18khXUWwJN2iDQZwtSzzAfDnMV8tMto3u8LS3s9Nd64-oWvMk9nTk2bip2gG1_ahac8Cjbzp9qNnHFBtBr1uCu3QqzD8W7biUx35WAXKvXu7mhtTRVRy8_WMSjK3eOJLPqIA13tP2PpJGYMwgFXqcz778/s1742/Publikace1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="660" data-original-width="1742" height="242" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhWkN8UnKfdDdAkrUd2xAIfQpsnZAxq3fn18khXUWwJN2iDQZwtSzzAfDnMV8tMto3u8LS3s9Nd64-oWvMk9nTk2bip2gG1_ahac8Cjbzp9qNnHFBtBr1uCu3QqzD8W7biUx35WAXKvXu7mhtTRVRy8_WMSjK3eOJLPqIA13tP2PpJGYMwgFXqcz778/w640-h242/Publikace1.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Scenérie také krásné.
Těším se na vodopád, ale cesta odbočuje lesem vzhůru k bývalé salaši –
dnes útulně. Cesta vzhůru mi opět dokazuje, že „obyčejný“ rumunský les je
divočejší než bežná středoevropská rezervace. Divočinka. Výstavy stromů. Tlející
dřevo. Buky → smrky → kosodřevina → louky.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_hA6RXZ8wy-aQoTMAkFZAmbXjuXVM4QrzWefHuVfp1zqpWJlrJ1dbJ738cssJtjKlnKZPWzNkst4y7wYaAfhLI9xn_f62fyejc0UA4QgxCryhC4cILejC6xqG0LLOS0mSrO6Bnd-FE70ERuc11ssBMLFxAzji6FdexWcdYMdr-x2t7ESQRUGVlweF/s4000/20220616_145506.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEh_hA6RXZ8wy-aQoTMAkFZAmbXjuXVM4QrzWefHuVfp1zqpWJlrJ1dbJ738cssJtjKlnKZPWzNkst4y7wYaAfhLI9xn_f62fyejc0UA4QgxCryhC4cILejC6xqG0LLOS0mSrO6Bnd-FE70ERuc11ssBMLFxAzji6FdexWcdYMdr-x2t7ESQRUGVlweF/w640-h480/20220616_145506.jpg" width="640" /></a></div><i style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><i style="text-align: left;"><br /></i></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1T5cR1WuJKTBSaA4pAOVIQB9HSB2XmJpKUlBnFpWUo2LGjqMQ7gj6BWOg2d5aU7gJpuRqXpSDZU8-MmLrDUDXjR0jDGArBCb-mfx5gjSmPcycyfJGUsABVBv2H2EcykkfQJtwrngQGd1ljzRPrlCg7r-mlgFo_KAo0G2UexPmsUHSRX9eGwgLAZF4/s4000/20220616_163611.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1T5cR1WuJKTBSaA4pAOVIQB9HSB2XmJpKUlBnFpWUo2LGjqMQ7gj6BWOg2d5aU7gJpuRqXpSDZU8-MmLrDUDXjR0jDGArBCb-mfx5gjSmPcycyfJGUsABVBv2H2EcykkfQJtwrngQGd1ljzRPrlCg7r-mlgFo_KAo0G2UexPmsUHSRX9eGwgLAZF4/w640-h480/20220616_163611.jpg" width="640" /></a></div><br /></div>Cestou Tomáš zjišťuje, že nechal igelitku s večeří
v autě. Já zase začínám tušit, že jsem nechal mamaligu doma. Tušení se
stalo skutečností. Trapné. Velmi trapné. Na polovinu dní nemáme večeři. Jsem
právem terčem mnoha vtipných poznámek. Ale s jídlem to dopadlo dobře. Dali
jsme všechny pokrmy dohromady a jedli jsme do sytosti. Večer, na turistickém refugiu, jsme našli brambory, a tak vznikla jedinečná horská bramboračka. </i></div>
<p class="MsoNormal">Zůstali jsme tedy na onom "refugiu". Měl jsem chuť vyrazit
výše, ale Dušan mě přesvědčil slovy, že je to „fantastický flek“. A byl. Jsme
sice vysoko, ale nad námi stále hory, zelené stráně a skály, pod námi les, vody
dost. A navíc salaš. Žádní lidé. Až na večer přišla dvojice poutníků. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzRCC_5i8uN4Mk_6LNKciZ1xT1UKicAjKepJ__184Qg5b6K8VL7Tlj8BPZGoyxlRzIGQ9Gg96M6o6GANKESPVAh-_2QkZGZAjtIu2yzZTDK8tbAhlCHJ-Wbm082KfTPWs2WMZscSeMl9LC2Lr8i7fUxzvYhiuDaV7oKjwjEctMrWTaa7wMvFWZdJDA/s4000/20220617_093803.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjzRCC_5i8uN4Mk_6LNKciZ1xT1UKicAjKepJ__184Qg5b6K8VL7Tlj8BPZGoyxlRzIGQ9Gg96M6o6GANKESPVAh-_2QkZGZAjtIu2yzZTDK8tbAhlCHJ-Wbm082KfTPWs2WMZscSeMl9LC2Lr8i7fUxzvYhiuDaV7oKjwjEctMrWTaa7wMvFWZdJDA/w640-h480/20220617_093803.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Po nočním cestování autem jsme unaveni a tak jdeme brzy
spát. Usínáme ještě za šera. Noc byla rovněž nádherná. Občas se probudím, nade mnou
hvězdy, kolem zvuky lesa. Ráno v šeru přišla liška. Hledala zbytky po
turistech. Přišla i za ranního rozbřesku a opět hledala. Vylízala i konzervu hrášku.
Byla oranžovosivá. Nehýbal jsme se. Koukali jsme si navzájem do očí. Krásné
ráno.</i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn5646Sk13VsuBFpaXydKyJIRRZ6SscKPgOtNYZPGJgnI4ayRIZNpWmW57A-VkEU0ulWAE6UAYZDXnbC5KjNfVkDjmb99-zh_aPMg8Y_PWfiLSXe74wfolcs2ssJaV7k7FqJpjLGTRJdqpZJCBv1Gd9_fOOJ_K8-V_ifPUbLUYFjstupwVQTioRly-/s600/ImgW.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="333" data-original-width="600" height="223" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjn5646Sk13VsuBFpaXydKyJIRRZ6SscKPgOtNYZPGJgnI4ayRIZNpWmW57A-VkEU0ulWAE6UAYZDXnbC5KjNfVkDjmb99-zh_aPMg8Y_PWfiLSXe74wfolcs2ssJaV7k7FqJpjLGTRJdqpZJCBv1Gd9_fOOJ_K8-V_ifPUbLUYFjstupwVQTioRly-/w400-h223/ImgW.jpg" width="400" /></a></div><div><br /></div>Po snídani nastává stoupání na „gugujský“ boční hřeben. Získáváme
stále větší nadhled. Na protější strabně vidíme Borascu, cíl cesty. <p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUEeFV7cuCOSyDpfYH7Okq0X-9Zqz1pP47xM9FQHMi3jvSw-0hE1_fvpmpQYkQD0QPShwQ7HzFG72ac75qbpc7mvOkHZ_l4VPRBftZYWSLGEnzm4sjZ3om6IDAi3EKHibJO6s2W03910fqZ_pNWMg8Qs0vPaoN-4RvfknCcUl-jI_aQNhuev8PJE7k/s4000/20220617_101736.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhUEeFV7cuCOSyDpfYH7Okq0X-9Zqz1pP47xM9FQHMi3jvSw-0hE1_fvpmpQYkQD0QPShwQ7HzFG72ac75qbpc7mvOkHZ_l4VPRBftZYWSLGEnzm4sjZ3om6IDAi3EKHibJO6s2W03910fqZ_pNWMg8Qs0vPaoN-4RvfknCcUl-jI_aQNhuev8PJE7k/w640-h480/20220617_101736.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Jdeme kolem starého
tábořiště před sedmi lety. Skoro nechápu, že jsme na to svahu mohli spát. Na samém
hřebení je rýha, kterou teče voda. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLY3JB-Qp9g47HKYqmUaqhvWTy6jpAeaygLKUZudTfhGBTa72SPfXpMvf4a6KpatkwOn8sQDF4EVnvAeXuNWLAdxLumZjjY6GQZSMim4qUMg1s1rc13-XSugYa47Mt93Ag51v91pTJjzqa-cNk2FMDSz4XPXSqaw6hxcQxp0w-RApUsEn070Pu_34r/s3984/20220617_111804.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1938" data-original-width="3984" height="312" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiLY3JB-Qp9g47HKYqmUaqhvWTy6jpAeaygLKUZudTfhGBTa72SPfXpMvf4a6KpatkwOn8sQDF4EVnvAeXuNWLAdxLumZjjY6GQZSMim4qUMg1s1rc13-XSugYa47Mt93Ag51v91pTJjzqa-cNk2FMDSz4XPXSqaw6hxcQxp0w-RApUsEn070Pu_34r/w640-h312/20220617_111804.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Nabíráme zásoby a valíme dál, na Gugu. Vrchol
dobýváme ve dvou skupinách. Slovenska rychlá a československá pomalá. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsCVZdbltQtxsPzL5BQpr5IhIFSp6R0gPC2YUPpJIerjgw4swqD_AJeTrRRm6SVL92GymofJxu1QY5woQLedGIC_EvxPhzBD3JxZXpRR9As1TMByoDivI0rAABRxIXpE2IoCwwQC01CxSQWlXNCR7gIUGx54N8ng5lWKFVsRGjaYSHtw0HSzjctrvT/s4000/20220617_122827.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgsCVZdbltQtxsPzL5BQpr5IhIFSp6R0gPC2YUPpJIerjgw4swqD_AJeTrRRm6SVL92GymofJxu1QY5woQLedGIC_EvxPhzBD3JxZXpRR9As1TMByoDivI0rAABRxIXpE2IoCwwQC01CxSQWlXNCR7gIUGx54N8ng5lWKFVsRGjaYSHtw0HSzjctrvT/w640-h480/20220617_122827.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Začalo
pršet a jako přístřešek a pro oběd se skvělé hodí Romanův nový „tarp“ - lehké pončo. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLBTG9viVqrfTeW-j3yOZZukNBpH3MmALQeN7M3K0RIdzug2ERa5pFNoHj_qW1jZU-2aJlALJdPKKARF9zFARZpaftio8kc7Br4BtGzoHKZVvdodIio7a0en8h0QWGwKWiTaNq7f69zt89cFlgEKctUSfcccY30TUHICinQFo7idp99cRF_ryZSCeo/s4000/20220617_141445.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhLBTG9viVqrfTeW-j3yOZZukNBpH3MmALQeN7M3K0RIdzug2ERa5pFNoHj_qW1jZU-2aJlALJdPKKARF9zFARZpaftio8kc7Br4BtGzoHKZVvdodIio7a0en8h0QWGwKWiTaNq7f69zt89cFlgEKctUSfcccY30TUHICinQFo7idp99cRF_ryZSCeo/w640-h480/20220617_141445.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Potom už dál na hlavní na
hřeben pohoří Godeanu. Pod námi nádherné Godeánské kotle.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRpxyJBBpzquozmhj5xLhYIh9lXzZHOXj48yAvnxV0N6mqPvgv4e8B1IUpnLWRIJqGCuEq4DIDClfUVLjzYxgU8F4EP3AfsMA1M7lh9ljOjodGfoAh6kduv8Z8Qq0OPRBFPGPYHZgWrKp7o_FHwSUp-lb0meO5cJw8e-m29pdFXSSh504pnfs3iig-/s4000/20220617_150708.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgRpxyJBBpzquozmhj5xLhYIh9lXzZHOXj48yAvnxV0N6mqPvgv4e8B1IUpnLWRIJqGCuEq4DIDClfUVLjzYxgU8F4EP3AfsMA1M7lh9ljOjodGfoAh6kduv8Z8Qq0OPRBFPGPYHZgWrKp7o_FHwSUp-lb0meO5cJw8e-m29pdFXSSh504pnfs3iig-/w640-h480/20220617_150708.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Na rozcestí zůstávám sám, propouštím zbytek výpravy
k dobyti hory Godeán. Já toužím po chvíli klidu na kreslení.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>Kreslil jsem Gugu. Koukáním si člověk uvědomí horské
detaily. Stále jsem kontroloval z dálky batohy. Nikde ani živáčka. </i></p><p class="MsoNormal"><i>Když
jsem si kreslil Godeán, uvědomil jsem si, že jsme tuto horu už jednou kreslil.
Kdy? 1998? 2003? 2013? 2018?. Ale znovu jsem si uvědomil, jak se kreslení
vepisuje do paměti. Moc dobrý čas.¨<o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSW_324iJDBaP-HDfZjqfCC-8BVVrmLXtc9RMcrZH_nZEinNJa5foagDqMpzfmqZiyArhiUB_-FK4IanSrZgSih_7pCJWozy6WVBlpjZuwvj6dxDJWNp3GGu1u6MJueDY0NKMLLi3hSWMrNnvc8XgNPCuK29ldGon2tPzbjYpP3e78h0epGXuOuT3q/s3508/parte%20Bo%C5%BEenka.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2496" data-original-width="3508" height="456" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhSW_324iJDBaP-HDfZjqfCC-8BVVrmLXtc9RMcrZH_nZEinNJa5foagDqMpzfmqZiyArhiUB_-FK4IanSrZgSih_7pCJWozy6WVBlpjZuwvj6dxDJWNp3GGu1u6MJueDY0NKMLLi3hSWMrNnvc8XgNPCuK29ldGon2tPzbjYpP3e78h0epGXuOuT3q/w640-h456/parte%20Bo%C5%BEenka.JPG" width="640" /></a></div><br /><i><br /></i><p></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgafwlK5JzcBT57EE7sZlbTqfacOUqikb0Est6bnilsK4RRJJ6XCqsYSNjp7o9yT4RwXJA04iKjLHYkkZ4SVp_MPlimzRkvNM4ECxKROpTazTzNuDsLgGlxR08oRxKGGBc-dZziCceR_fULsKReRVuzNCOWsR27npJzGZqssuzxcYAYBn-4nEHm8Bf_/s3986/20220618_080414.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1106" data-original-width="3986" height="178" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgafwlK5JzcBT57EE7sZlbTqfacOUqikb0Est6bnilsK4RRJJ6XCqsYSNjp7o9yT4RwXJA04iKjLHYkkZ4SVp_MPlimzRkvNM4ECxKROpTazTzNuDsLgGlxR08oRxKGGBc-dZziCceR_fULsKReRVuzNCOWsR27npJzGZqssuzxcYAYBn-4nEHm8Bf_/w640-h178/20220618_080414.jpg" width="640" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal">Rozpršelo se a sešeřilo. Chlapci se vrací. Vaříme večeři.
Tomáš ztratil cestou mobil a šel ho hledat. Vrátil se s nepořízenou.
Marné. Raději spím ve stanu. Je vlhko, silně fouká a je zima.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji3Ar3q4ct0j-yAtMvuJN6zZSfFZiRty0p060qPIY5A3jQA4xsVQIKq88RTYHYfIiLcTAFmtlnIj3nHS2xeM2IUhneVKyy_ErDnawSCR0Up_dbAemsq8PKQQUlzlACi9ro7Jp8qufLuet-yRMiLzHjZG1RYhoy_lCgCeCigKZx-3CJkjaDF322TCz7/s3840/aky-mobil-si-kupit-na-jar-2020-257302-6915399.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2160" data-original-width="3840" height="225" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEji3Ar3q4ct0j-yAtMvuJN6zZSfFZiRty0p060qPIY5A3jQA4xsVQIKq88RTYHYfIiLcTAFmtlnIj3nHS2xeM2IUhneVKyy_ErDnawSCR0Up_dbAemsq8PKQQUlzlACi9ro7Jp8qufLuet-yRMiLzHjZG1RYhoy_lCgCeCigKZx-3CJkjaDF322TCz7/w400-h225/aky-mobil-si-kupit-na-jar-2020-257302-6915399.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Ráno budím Tomáše a jdeme znovu hledat mobil. Potom ještě
všichni zkoušíme rojnici. Marné. Je mi Tomáše líto. Modlím se. Včera jsem
ztratil při malování nůž a našel jsem ho. Proč by Tomáš nemohl najít mnohem
dražší mobil?</i></p>
<p class="MsoNormal">Pokračujeme hřebenovkou. Sestupujeme mlhou, spíše oblakem, k jezeru
Scărișoara. Jsou tu ovce. <br />I včera jsme je viděli. (Na Gugu ovšem nebyli.)<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Od jezera volíme pro jistotu vrcholovou
cestu. <br />Je namáhavá, ale krásná. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwcENmznr0CEg8X-IIoJmP9nhD4Scnb_VeItVj3YsjEe7WaW0K_StxDNkmP2aKKYLbWJ8edXYRSyIXM8b1L4Yk2ys8qz3B0pOhOF3Niu5l-eMcdgB2uwhTxa0AR50O39yHWvSHMxHbDlA3yMBvhKCilS06DM2Pbk3gjD5p7MfwJYF5r2xGn06fb8WB/s4000/20220618_092050.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2065" data-original-width="4000" height="330" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgwcENmznr0CEg8X-IIoJmP9nhD4Scnb_VeItVj3YsjEe7WaW0K_StxDNkmP2aKKYLbWJ8edXYRSyIXM8b1L4Yk2ys8qz3B0pOhOF3Niu5l-eMcdgB2uwhTxa0AR50O39yHWvSHMxHbDlA3yMBvhKCilS06DM2Pbk3gjD5p7MfwJYF5r2xGn06fb8WB/w640-h330/20220618_092050.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Godeánské žebra</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9jXookuTioL5gTeJpiYCPzCh_nRJaJw0TYSnlPLUkDhSRzMxDmUM3UYEpp01ix8T3qiSDcsHYaIhPeD_elNRTnOgzFjC3smgMZeLNSmbmXFztf1pEDZEKMlNhS1jGcM7QRsFKjiOnv7zIpkLULBNzA3EAAMn2QMF_yRkC3RKsvoIXVA-e3AFXvB5U/s3985/20220618_122122.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1918" data-original-width="3985" height="308" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi9jXookuTioL5gTeJpiYCPzCh_nRJaJw0TYSnlPLUkDhSRzMxDmUM3UYEpp01ix8T3qiSDcsHYaIhPeD_elNRTnOgzFjC3smgMZeLNSmbmXFztf1pEDZEKMlNhS1jGcM7QRsFKjiOnv7zIpkLULBNzA3EAAMn2QMF_yRkC3RKsvoIXVA-e3AFXvB5U/w640-h308/20220618_122122.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Cestou jdeme kolem studánky, o které kdysi Bublina napsal
povídku. Dnes ze studánky zbylo jen vlhké místo a hromada kamení. Snad
neodolala sněhu, snad neodolala ovcím. Doufám, že ji někdo nerozkopl.</i></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicKm6QlJI1E3AJmyefohtBhu8RF77QDTVlfYdDmm145_mz2Gje1EVXHeMWgbvOopSNFlhl_nZ1DzTL0QsHUIP7jFnvQ7cOk9UMnwm5gVU_uJwScmkMeY-jfhdQD_xro4dcfJZZ3YiF4BZgSP-NzjSGjCAWQpejzE5HYGtKyoFrIoNz9ryPRWdUhk9w/s1754/Publikace1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="661" data-original-width="1754" height="242" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEicKm6QlJI1E3AJmyefohtBhu8RF77QDTVlfYdDmm145_mz2Gje1EVXHeMWgbvOopSNFlhl_nZ1DzTL0QsHUIP7jFnvQ7cOk9UMnwm5gVU_uJwScmkMeY-jfhdQD_xro4dcfJZZ3YiF4BZgSP-NzjSGjCAWQpejzE5HYGtKyoFrIoNz9ryPRWdUhk9w/w640-h242/Publikace1.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kresba z roku 1999 a dnešní realita. Nakonec, vydržela dlouho....</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Bajná Borascu se stále přibližuje. Vlastně od prvního dne ji
máme před sebou. Po pidi spojovacím hřebínku stoupáme na bájnou horu.</p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnfKFb4pqZRv04zmpWQdgZ6G_G9ix2Zq2EZsCqGsb9Icewqj0RuT8o6zDXcnJIIF5SbKmo13XtedBNd7YAUWtkxOjnPNON9TAAfNH5A-pQyMuRkPVpL3Sv52kd-4pItxu3UZQ8lcTEScEvqLjWlnQbMMtZZohcnm5YwbjtOMEtLpLkJ2moikQa5oZ4/s4832/20220618_174232.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2192" data-original-width="4832" height="290" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgnfKFb4pqZRv04zmpWQdgZ6G_G9ix2Zq2EZsCqGsb9Icewqj0RuT8o6zDXcnJIIF5SbKmo13XtedBNd7YAUWtkxOjnPNON9TAAfNH5A-pQyMuRkPVpL3Sv52kd-4pItxu3UZQ8lcTEScEvqLjWlnQbMMtZZohcnm5YwbjtOMEtLpLkJ2moikQa5oZ4/w640-h290/20220618_174232.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Kdo neví, co je to Borasku, potom pár slov popisu. Je to
veliké horské plato ve tvaru širokého bumerangu. Na délku měří tato hora více než
tři kilomery. Výškově je mezi levým a pravým vrcholem pár metrů. Tedy plošina.
Ne nadarmo ji Rumuni nazývají platforma. Snad i letiště by se tu dalo postavit.
Nikdy jsem tu nezažil pastvu. Jen koně. A ani ti tu nebyli. Vzhledem
k tomu, že jde o ostrovní horu, odhadoval bych, že pastevci odtud odešli
nejdříve. </i>Z údolí je <i>na ni je obtížná cesta. Snad divokým kotlem, snad úzkou stezkou, snad
spojovacím hřebínkem od Godeanu. Ať to bylo jakkoliv, odhaduji, že právě
z důvodů dostupnosti tu pastva ustala jako první v Godeáanu. Prtě po
ovcích však zůstali hojně a asi navěky.</i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXhtmKiMAILepUav-PUjTkfXv30fHRZ5u5UhfHFunOfCasO1vRSzwkC394hzsAcS0kaXM7Jk3l7hGfnG1_Wvjx4vQWZF6tHv9Hrld0FehZWABld3xOQiNmI0F_0cYy5akEZf39b0ZmnMo6TmhvGtJC3Qdtn9JQaFHBFncgOcDmJHx406ZhLbNdFs6u/s4000/20220618_190642.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1316" data-original-width="4000" height="210" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjXhtmKiMAILepUav-PUjTkfXv30fHRZ5u5UhfHFunOfCasO1vRSzwkC394hzsAcS0kaXM7Jk3l7hGfnG1_Wvjx4vQWZF6tHv9Hrld0FehZWABld3xOQiNmI0F_0cYy5akEZf39b0ZmnMo6TmhvGtJC3Qdtn9JQaFHBFncgOcDmJHx406ZhLbNdFs6u/w640-h210/20220618_190642.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHfshycMtXVZkKUaN--BfzBqTnOv8t0dlGxUbzwGVmNsjHzRaqVm6X4nVQE68mpFdVBGcB7BCN-ScXzKYXWh-acatOwmmiegPOrs9b0P522Hv_pLk__wL_fVVAuA92pEjdMmVJuZ08aqmyuZG1SbMMwB6sF6BvkE7wKwaWd1TfL34OG86cKhDg48uH/s3931/20220618_191737.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1230" data-original-width="3931" height="200" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhHfshycMtXVZkKUaN--BfzBqTnOv8t0dlGxUbzwGVmNsjHzRaqVm6X4nVQE68mpFdVBGcB7BCN-ScXzKYXWh-acatOwmmiegPOrs9b0P522Hv_pLk__wL_fVVAuA92pEjdMmVJuZ08aqmyuZG1SbMMwB6sF6BvkE7wKwaWd1TfL34OG86cKhDg48uH/w640-h200/20220618_191737.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Spíme přímo na vrcholu Borascu Mare, dá-li se vůbec nazvat
vrcholem. Prohlížíme si námi prošlou cestu. A především na Retezat, který je
přes údolí. Není tu ano větvičky na oheň a ani kapičky vody. Vaříme na plynu. Základem
polevky je zásoba Tomášových cibulí, Dušanova mrazem sušená strava, polévky,
špek. Chleba. Je nám blaze. Zapadá slunce. Dýmečka. Usínáme opět za šera. Jsme
unaveni.</p><p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>Ráno se probouzím za šera. Východ slunce sleduji ze spacáku.
Přes aplikaci Peakfinder si najdu v kolik a kde bude vycházet slunce. V 04:50
za horou retezatskou Bukura, v překladu <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Radost. A opravdu přesně ve vypočítanou hodinu
vychází v jedné vteřině (spíše minutě) vychází slunce. </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUttdnyJn0SK5X_0KVIFC3ra-n4xc7ToFhQojfrUOB5SnJmqgd8ssWnU7uwyZbsZ7xHeDTdPmKXcBaCB1iOzGYUvxBxo2DGLjtdfY1F5a9rEZoYTabex4gJgfFyWpYIPJwsfxrs3uW3n0vGMlE5-Zspdjq2bn0TJSgx362tygjJKaaYyea-VOelw8g/s3999/20220619_055039.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1918" data-original-width="3999" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiUttdnyJn0SK5X_0KVIFC3ra-n4xc7ToFhQojfrUOB5SnJmqgd8ssWnU7uwyZbsZ7xHeDTdPmKXcBaCB1iOzGYUvxBxo2DGLjtdfY1F5a9rEZoYTabex4gJgfFyWpYIPJwsfxrs3uW3n0vGMlE5-Zspdjq2bn0TJSgx362tygjJKaaYyea-VOelw8g/w640-h306/20220619_055039.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal" style="font-style: italic;"><i>Já vstávám a jdu se
projít po milované Borascu. Moc jsem si přál někdy zažít takovou procházku. Ranní
cesta na protější konec hory znamená tam a zpět šest kilometrů. Fakt legrační
hora. Přichází snové myšlenky: Dnes na Borascu a zítra se už probudím ve
vlastní posteli. Je to možné? Opět si říkám: „Sen“</i></p><p class="MsoNormal" style="font-style: italic;"></p><div class="separator" style="clear: both; font-style: italic; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhId-G7YmFNH4xMPq5q9G4--pOYeoLzhDhyuH8PnGGhZb6p9zJtx9NN2Jr9R-PP1VjOT0yrRpGZe5CkdDefKzSnaLNVQZVcok5SVACuhhjcMWXMytrH0yn86kEU-jR8142VIu9EpyOFvGuvezUgL1ShZQylWE0tAbtCpJxORp9GWElLwiIW0_iUfNjv/s4000/20220619_055820.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1337" data-original-width="4000" height="214" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhId-G7YmFNH4xMPq5q9G4--pOYeoLzhDhyuH8PnGGhZb6p9zJtx9NN2Jr9R-PP1VjOT0yrRpGZe5CkdDefKzSnaLNVQZVcok5SVACuhhjcMWXMytrH0yn86kEU-jR8142VIu9EpyOFvGuvezUgL1ShZQylWE0tAbtCpJxORp9GWElLwiIW0_iUfNjv/w640-h214/20220619_055820.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Při návratu chlapci vstali a zahajujeme sestup. Pěšinka v mapě.cz
přesně odpovídá realitě. </span><span style="text-align: left;">A cesta famózní. Putování se završuje ve stylu hostiny v Káni Galilejské. </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6YQKQNIirPBwZQbBDEvnktDzCrJgNPNhozC26z9LP5hL5nS0a6w7i2hl3VpEFPk_QDLj4Qtyy-BQphrTv1O6lR7R21qhCRxGHGal5J07sxguKaaV7csiBpG3v3yhj6I49y4tOf7cWKU4hub33DPzVGcdgZjIHLPlf8jr4m7tQUx6jpEqlIwANV2EO/s4000/20220619_100339.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEj6YQKQNIirPBwZQbBDEvnktDzCrJgNPNhozC26z9LP5hL5nS0a6w7i2hl3VpEFPk_QDLj4Qtyy-BQphrTv1O6lR7R21qhCRxGHGal5J07sxguKaaV7csiBpG3v3yhj6I49y4tOf7cWKU4hub33DPzVGcdgZjIHLPlf8jr4m7tQUx6jpEqlIwANV2EO/w640-h480/20220619_100339.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Nejlepší víno až naposled. Sestup traverzovým zářezem ve skalách, divokými
scenériemi kleče a borovic, které tu narostly sami bez péče zahradního
architekta. Draví ptáci nad hlavou.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4tV74kJRjQOhsj_khlzFZRenJpFfl6eZ4ZZvQNxBfmfJPngCBMIWs-h6Fnb8oYXFW192nUfW05v--r7NngmIX7ziu9msuOgEw02vyF6zTuWzP7VPfz7e-AIGlkxHS1YxswQqckslh4PUzcXhhP99QxitsjGulobTdElKTJ3tZbqCFQ1tzSxVLau2T/s2481/Publikace1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1063" data-original-width="2481" height="274" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEi4tV74kJRjQOhsj_khlzFZRenJpFfl6eZ4ZZvQNxBfmfJPngCBMIWs-h6Fnb8oYXFW192nUfW05v--r7NngmIX7ziu9msuOgEw02vyF6zTuWzP7VPfz7e-AIGlkxHS1YxswQqckslh4PUzcXhhP99QxitsjGulobTdElKTJ3tZbqCFQ1tzSxVLau2T/w640-h274/Publikace1.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Pod Borascu, již hodně hluboko, nacházíme pěkně opravené fefugium
pro turisty. Ale opět famózní flek. Nad námi skály. Stará salaš a opravené refugium. Kolem louky,
které by bylo dobré posekat. Měl bych chuť zde pobýt s kosou. Pod salaší,
o poschodí níže je silný pramen. Potok už o sobě díval vědět dříve. Byl ho slyšet
pod kameny. Samozřejmě opět nádherný les.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilvfYGKHOWfWjCWKFAHrnyYJL79tu4vIc3IQUn8y5xB-88db4DF0J6gdSoNs_jR9ulIznsCZAhIDyZuix8hEYUVl_bdlmPZxuJBrIcVCRhRM3leEddF2N__DcmEj4FR8Mtp8DCXnIa5quhgQFrLCT1wnVtNQ89QLJ8CTPtrLMJBn214k7EUofGheH0/s4000/20220619_134040.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="480" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilvfYGKHOWfWjCWKFAHrnyYJL79tu4vIc3IQUn8y5xB-88db4DF0J6gdSoNs_jR9ulIznsCZAhIDyZuix8hEYUVl_bdlmPZxuJBrIcVCRhRM3leEddF2N__DcmEj4FR8Mtp8DCXnIa5quhgQFrLCT1wnVtNQ89QLJ8CTPtrLMJBn214k7EUofGheH0/w640-h480/20220619_134040.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">A potom už konec. Přehrada a pobřežní cesta po niž jsme
přišli. Auto přežilo. Balíme. Ještě hojná večeře v předražené "nóbl" restauraci. Návštěva samoobsluhy a potom už domů noční tmou. V Bratislavě
jsme v jednu hodinu noční. Sen, jako sen....</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>V pondělí mi volal Tomáš. „Ahooooj Tome!“, halasně volám do mikrofinu Na druhé
straně se mi ozve anglický hlas. Ve vteřině mi dojde, že to nemůže být Tomáš a
že je to asi nálezce mobilu v Rumunsku. Jako sen. Mobil za pár dní došel
DHLkem Tomášovi domů. Konec dobrý všechno dobré. Nádherný sen, který byl
realitou.</i></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-17968129063266615652022-03-31T12:04:00.013+02:002022-03-31T21:48:14.188+02:00Vzpomínka na mystika služby Bohu - Bohuslav Smutný .............(* 23.8.1924 + 15.3.2022) <p>Je pro mě velkou ctí, že mohu
vděčně vzpomenout na milého Slávka Smutného. Vtěsnat celých 97 let plodného života do několika řádků
však není možné. A tak to bude jen několik krátkých, spíše osobních vzpomínek doplněných
podle jeho vlastního životopisu.</p><p>Bratr Slávek Smutný byl praktik, dodal bych křesťanský praktik.
To je asi to první, co se mi vynoří z mé paměti. Nebyl velký filosof. Na
svět a život se díval jasnýma a přesnýma očima technika. </p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhW13I483jArvN6W0L-fmQ7ItbAeTgYhmr6dPG1XYV-7UULDDoybgGI6R-tPdxrF7x_x8qZBwwLbzdyiQDNVVC8uj5a9s6kYBcL_RakxaoEOLHTo4hby2SLJxvhfqdO_wZlsrUqatSNAjRKSYFepRON9GKOSG4GDLLGrttvkSrRhOySx56B5esQqQxK/s1637/smutrn%C3%BD%20hhh.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="645" data-original-width="1637" height="253" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhW13I483jArvN6W0L-fmQ7ItbAeTgYhmr6dPG1XYV-7UULDDoybgGI6R-tPdxrF7x_x8qZBwwLbzdyiQDNVVC8uj5a9s6kYBcL_RakxaoEOLHTo4hby2SLJxvhfqdO_wZlsrUqatSNAjRKSYFepRON9GKOSG4GDLLGrttvkSrRhOySx56B5esQqQxK/w640-h253/smutrn%C3%BD%20hhh.jpg" width="640" /></a></div><p>Svou víru,
lásku projevoval konkrétními činy a rozhodnutími. Když bylo cokoliv
potřeba sehnat, sehnal to zpravidla Slávek, ať se jednalo o toaletní papíry za
socializmu nebo speciální elektronické součástky do rádia. Měl řadu obchodních styků
doma i na západě a dokázal takřka nemožné. Když něco nesehnal on, tak už nikdo.
Dokázal snad všechno spravit, vyměnit, vylepšit. Pomáhal lidem blízkým i
vzdáleným opravovat instalace, přišroubovat garnýže a třeba sehnat a opravit
dvířka ke kamnům. (Ta dvířka předtím vyjmul z vyhozených kamen
v kontejneru na ulici. Bylo to v neděli. On v obleku, vyjmul
z kožené brašny kladívko, vlezl do kontejneru a dvěma čistými poklepy
sejmul. Teenageři, kteří ho pozorovali, to okomentovali slovy: „Čistá práce.“) </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1N5tDsM0B1TnV4sIf93JhPdL7Nu8i5biaAQ5wYpTmGhceBFpH2QxsnkT0TwhdWtLnzjSfv6F98xgcQEwPNOCrjKb7sH8H_ZS2FIO5C2lTnXwnOu1G_MjjlDQcUeovAyOs567Z_Iex0E42H2QLhqEYotO2Xtbh-SnGh3rD1-wiQjhUym2rXGXV_Bbq/s1200/148169971.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="568" data-original-width="1200" height="302" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEg1N5tDsM0B1TnV4sIf93JhPdL7Nu8i5biaAQ5wYpTmGhceBFpH2QxsnkT0TwhdWtLnzjSfv6F98xgcQEwPNOCrjKb7sH8H_ZS2FIO5C2lTnXwnOu1G_MjjlDQcUeovAyOs567Z_Iex0E42H2QLhqEYotO2Xtbh-SnGh3rD1-wiQjhUym2rXGXV_Bbq/w640-h302/148169971.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Nebál
se i </span><span style="text-align: left;">velkých činů</span><span style="text-align: left;">. Díky jeho
iniciativě máme dnes v předním domě </span><span style="text-align: left;">výtah</span><span style="text-align: left;">. Dal dohromady projekt, materiál, brigádníky. Byl na stavbě zástupcem
investora, stavbyvedoucím, stavebním dozorem i zedníkem v jedné osobě. Jindy
se nebál spolu s dalšími spolupracovníky sestavit z jednotlivých integrovaných
obvodů, odporů a kondenzátorů digitální varhany v našem sboru. Nástroj
v našem sboru dlouho sloužil.</span></div><p></p>
<p class="MsoNormal">To vše a mnohem víc bylo
motivováno především touhou sloužit svými obdarováními Pánu Bohu. Byl <span style="mso-bidi-font-weight: bold;">aktivním členem</span> sboru Církve bratrské
v Brně na Kounicově ulici. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhW0NPwO26KOH_YzvgRwnjmOIzA9J-tN7mOjfCQjOJ2D0OYbWF7UON_5nTotQRkrd9Es2IdA-bZ0BqKDHSKGwPi4Z_dIXqbRez0dzdNNKv2FFOMDjxyZSbztL_F-eLkGYQRu6SMhPn0kqCyLZgRxGmwjMgGXQOPSuWpNfvsuoI8R3MIxrPJZ11nFK0B/s1096/20211205_173815.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="586" data-original-width="1096" height="342" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEhW0NPwO26KOH_YzvgRwnjmOIzA9J-tN7mOjfCQjOJ2D0OYbWF7UON_5nTotQRkrd9Es2IdA-bZ0BqKDHSKGwPi4Z_dIXqbRez0dzdNNKv2FFOMDjxyZSbztL_F-eLkGYQRu6SMhPn0kqCyLZgRxGmwjMgGXQOPSuWpNfvsuoI8R3MIxrPJZ11nFK0B/w640-h342/20211205_173815.jpg" width="640" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Čtyřicet let prožil ve funkci staršího našeho sboru!
To znamená, že čtyřicet let požíval důvěry od členů sboru, kteří ho opakovaně
volili. Jako presbyter sboru měl na starost věci hospodářské a provozní. Starší
sboru v Církvi bratrské často káží, on však moc nekázal, a pokud ano, jeho
slova byla vždy jasná, stručná, praktická a konkrétní. Slávek byl v křesťanském životě jakýsi mystik praktičnosti</span><span style="text-align: left;">.
Službu bližním vždy doplňoval modlitbou a službou zvěstování evangelia o
potřebě pokání a poznání Pána Ježíše Krista. To dělal zcela důsledně a vždy.
Například když vytahoval zločince ze světlíkové šachty, kam spadl při útěku, neváhal mu
během poskytování první pomoci před příjezdem záchranářů připomenout možnost
pokání a nového života skrze Pána Ježíše Krista.</span></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">V jeho celém životě byla
zřetelná touha po zvěstování evangelia. A v této věci podnikal <span style="mso-bidi-font-weight: bold;">i velké činy</span>. A ty byly opět
praktické. Stál u zrodu myšlenky založení křesťanského knihkupectví Naděje
v přední části sborového domu. Za tuto věc se modlil i v době vlády
soudruhů. A modlitby byly vyslyšeny. Knihkupectví Naděje bylo jedno
z prvních v postsocialistické době. A osobně tam prodával. A opět
nezapomínal říci kupujícím knih něco osobního z evangelia o Boží lásce. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Za dob socialismu, kdy tu
vládla jedna povinná ideologie, stál u zrodu české sekce rádia TWR. Tedy
křesťanského rozhlasového vysílání, tehdy zakázaného a rušeného. Spolupracoval,
jak jinak než prakticky.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilIFHlna2yCuNqfoAwXZ7KNEEhcmWZ1k9uwbs70MX62MylLJQC-CmCvPjb19xWU59fJ-Is5W-ZtOFpyQwebrm4rDrTarvAuC9Dgx0RKYY15Ci5sxj4HVy7TwG3JPJTMaygkW-K_If6pYM4st_ogfK0ff2Cz3gY1mCAnTy6jqlmFz-hR_mRCZ4HwOK7/s508/1200x630wp.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="273" data-original-width="508" height="215" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEilIFHlna2yCuNqfoAwXZ7KNEEhcmWZ1k9uwbs70MX62MylLJQC-CmCvPjb19xWU59fJ-Is5W-ZtOFpyQwebrm4rDrTarvAuC9Dgx0RKYY15Ci5sxj4HVy7TwG3JPJTMaygkW-K_If6pYM4st_ogfK0ff2Cz3gY1mCAnTy6jqlmFz-hR_mRCZ4HwOK7/w400-h215/1200x630wp.png" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Doma u Smutných se nahrávaly některé pořady, konaly se
konspirační porady. A v devadesátých létech měl radost z toho, že česká
redakce TWR může svobodně působit a i zde.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Po výčtu množství činností a
aktivit nás <span style="mso-bidi-font-weight: bold;">napadne otázka</span>, kde
je v té záplavě služby a konkrétní práce jeho rodina.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>A ta tu je s námi. Milující manželka
Vlasta, děti Dan a Maka, vnoučata. Jsou všichni skvělí. Vedle mnohostranně
aktivního manžela a tatínka nestrádali. Vzhledem k tomu, že naše rodina Kučerů
byla propojena s rodinou Smutných celkem čile, vím, že byl Slávek spolehlivým
a pozorným manželem, laskavým i přísným otcem. Nemohlo to být vždy jednoduché. A tak vděčnost za jeho život patří
i jeho rodině, zvláště manželce Vlastě, která vytvářela krásné a trpělivé
zázemí. Manželka a děti se o Slávka pečlivě a příkladně staraly do poslední
chvíle. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Když jsme u osobních věcí,
dovolím si jednu věc, která byla na Slávkovi příznačná a příkladná. <span style="mso-bidi-font-weight: bold;">Měl rád přesnost, dochvilnost a pořádek</span>.
A v socialistických organizacích, ale i v církvi vládl často
nepořádek a „bratrské fušerství“, jak sám říkával. Ne nadarmo se Slávek
rozohnil spravedlivým hněvem. Jako dítě jsem se ho někdy i trochu bál. A párkrát
jsem to od něj i schytal. Pravda, rozdělávat ohýnek na střeše modlitebny byl
opravdu hloupý nápad… Slávek se však vždy snažil, aby chvíle spravedlivého
hněvu nezastínila dobré a pěkné vztahy. Když bylo potřeba, uměl se konkrétně omluvit,
třeba i za lehce přehnaný hněv. A to i mladším lidem i svým dětem. Znal dobře
biblický verš: <i>Hněváte-li se, nehřešte, nenechte nad svým hněvem zapadnout
slunce. </i>Slávek se vždy snažil žít podle Bible, znal mnoho veršů zpaměti,
četl Bibli, komentáře, dokonce mnohé překládal. A verš o hněvu je příkladem
konkrétní poslušnosti Pána Boha. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiv_oZ_i-8otLy0Xj4z8lrVTbOXUQnasqgKAMbSwjUxRbllw3Uzp_npPQ93uQxz5at1auzUyInL7ohjmY1lYS3FYWtsAJphC1Nm3Ok5Vo026ye_qzB9PvDiAvd9RCLSsGsdJLkK0s_G2sEKdCpRL4XEzzV2T3GzBhc7GpxMIjkLEH7GPoLf1IOfHdym/s1493/20140414170037.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="505" data-original-width="1493" height="216" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiv_oZ_i-8otLy0Xj4z8lrVTbOXUQnasqgKAMbSwjUxRbllw3Uzp_npPQ93uQxz5at1auzUyInL7ohjmY1lYS3FYWtsAJphC1Nm3Ok5Vo026ye_qzB9PvDiAvd9RCLSsGsdJLkK0s_G2sEKdCpRL4XEzzV2T3GzBhc7GpxMIjkLEH7GPoLf1IOfHdym/w640-h216/20140414170037.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Vlastně jsem ještě přímo
neřekl, co je zjevné, že Slávek Smutný byl tělem i duší křesťan. Jak napsal do
kolonky důležité okolnosti ve vojenském dotazníku: „<i>V roce 1941 jsem čtením
Bible a skrze kázání Slova Božího poznal, že jsem ztracený hříšník jdoucí do
věčného zahynutí a z milosti Boží jsem směl uvěřit, že Ježíš Kristus zemřel,
aby mne krví svou vykoupil. Od té doby jsem přijal Písmo svaté za pravidlo
svého života. Snažím se milovati Pána Boha svého z celého srdce svého, ze vší
duše své i ze vší mysli své a bližního svého jako sebe samého. Toto je
nejdůležitější okolnost mého života.“ </i>Patřil do tzv. Stuartovy generace
brněnského sboru, tedy do generace lidí, kteří se pro následování Krista
rozhodli na evangelizačních bohoslužbách, kde kázal skotský kazatel James Stuart.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS9NkFf0xkiZLjS4cwNR4ax7JHfv6IDZ6hwuuWeJdFmlvNysLVOu31kixXLiMz8kMopx5hulNPaOngWwFMLaccg2MHZm1J2iRGnh44Wl3G6UuHMRm1jDHGwqiu2tBRQJZebL-WaXVKjjJ0_YWbEqc4RO4aBlcCUX2GRNPEkOvRkFXMQeYoEe_eiPLW/s999/kkkk.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="548" data-original-width="999" height="352" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjS9NkFf0xkiZLjS4cwNR4ax7JHfv6IDZ6hwuuWeJdFmlvNysLVOu31kixXLiMz8kMopx5hulNPaOngWwFMLaccg2MHZm1J2iRGnh44Wl3G6UuHMRm1jDHGwqiu2tBRQJZebL-WaXVKjjJ0_YWbEqc4RO4aBlcCUX2GRNPEkOvRkFXMQeYoEe_eiPLW/w640-h352/kkkk.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Na závěr bych rád zmínil pár
životopisných dat. Slávek Smutný se narodil 23. srpna 1924 v Tišnově. Jako
dopívající mladík prožil druhou světovou válku se všemi radostmi i strastmi.
Zažil totální nasazení, útěky na venkov, přechod fronty i ruské rabování jejich
domu. Během války vystudoval vyšší průmyslovou školu technickou. Svůj profesní
život zasvětil krásnému oboru technická zařízení budov. Pracoval jako
projektant, později se věnoval katalogizaci různých zařízení. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtL9S0cFjXV7HyLbjpHIG9LZmVLpnpRXVY26fqLAl0gNJh2wvBY9PpHGZDGWmvDpMXpy8MXeJ281cAQ78V1ktDGhad8wocyUsRS6XnH6PXz06olTBPd9PBh-lLzrxjVbVYaMj1dd6MzX_bDgIr1cZ26DQURZHEFHBJT5uwFDeoUv7hu66_1tP9xqeU/s3151/40033446_2064128606953463_8714482613449916416_o.jpg" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1330" data-original-width="3151" height="270" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEjtL9S0cFjXV7HyLbjpHIG9LZmVLpnpRXVY26fqLAl0gNJh2wvBY9PpHGZDGWmvDpMXpy8MXeJ281cAQ78V1ktDGhad8wocyUsRS6XnH6PXz06olTBPd9PBh-lLzrxjVbVYaMj1dd6MzX_bDgIr1cZ26DQURZHEFHBJT5uwFDeoUv7hu66_1tP9xqeU/w640-h270/40033446_2064128606953463_8714482613449916416_o.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">A díky tomu měl
mnohé kontakty. V mládeži Jednoty českobratrské, kam chodíval, si všiml
mladého drobného děvčete s krásnýma očima. Chodili spolu osm let, vyčkal, až
dostuduje lékařskou fakultu. A prožili spolu bez dvou dní 66 let manželského života.
Společně vychovali dvě děti, Dana a Marcelu. Dočkali se i sympatických vnuků. I
jako penzista byl stále aktivní, jak v pomoci, tak v psaní dopisů a překládání.
S přibývajícími léty tělo přestávalo poslouchat a chřadlo. Zemřel 15.
března, v den devadesátých narozenin své manželky.</p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimQT6kVboU5UKlb7oCjRyrl8hZSCNoAWn4gWVk8wiVyoBmdCrQLXLqkVtP4WR285vPQGYfEahZ1HFx_ECIZeSTbgO46umcRCoagc9GM2RompdhtfF3NVzrlOZMk6fuT7pRABLOW25ewLK-JGu982LxOtZNfkqL90p2pSvtID6I80BeStmfTAR1CWsm/s1468/smutn%C3%BD%2021.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="602" data-original-width="1468" height="262" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEimQT6kVboU5UKlb7oCjRyrl8hZSCNoAWn4gWVk8wiVyoBmdCrQLXLqkVtP4WR285vPQGYfEahZ1HFx_ECIZeSTbgO46umcRCoagc9GM2RompdhtfF3NVzrlOZMk6fuT7pRABLOW25ewLK-JGu982LxOtZNfkqL90p2pSvtID6I80BeStmfTAR1CWsm/w640-h262/smutn%C3%BD%2021.jpg" width="640" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal">Hodilo by se ještě mnoho
povědět. O tom, že do svých devadesáti let jezdil na kole, o jeho hezkém vztahu
k přírodě, o tom, že uměl dobře jazyky, a to i svůj mateřský, miloval
Kralickou bibli, měl charizma vítání u dveří ve sboru. Chodíval na modlitební
chvíle a často, opět konkrétně a prakticky, se modlíval při bohoslužbách nahlas.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">A tak končím jeho vlastní
modlitbou, kterou končí svůj životopis: <br />
<i>„Díky, Pane, za život, za spasení, manželku, děti a vnuky, za obdarování i
za to, pokud jsem mohl něčím být prospěšný. A díky za sbor, všechny bratry a
sestry, přátele a jejich modlitby!“</i></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-26423385612500324722022-02-17T17:57:00.014+01:002022-03-31T21:47:52.595+02:00Úlovky uplynulého roku aneb ohlédnutí za rokem 2021<p>Byl to rok bohatý na kvalitní úlovky hezkých i vážných událostí. Však posuďte sami. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhPXuQkLVnDQz8bmZQN-5HAVJ9Ds0Yz4e1W18hogdqwUM2D4SlnWOwNwQTbXL5fIA40ITSSDoGEIWNMGbxemsIl0WwMouQxnOqPug7PpJWTM-O8oDsiDL9ae_gXUDOqnq3DsZKoi1-ctPXHpr9gxZr_0WgJvqp09hE9Lxk29Ok45Xrjt66CGFOvuAHV=s966" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="545" data-original-width="966" height="362" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhPXuQkLVnDQz8bmZQN-5HAVJ9Ds0Yz4e1W18hogdqwUM2D4SlnWOwNwQTbXL5fIA40ITSSDoGEIWNMGbxemsIl0WwMouQxnOqPug7PpJWTM-O8oDsiDL9ae_gXUDOqnq3DsZKoi1-ctPXHpr9gxZr_0WgJvqp09hE9Lxk29Ok45Xrjt66CGFOvuAHV=w640-h362" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ryby na břehu Seneckých jazer. Nesmírně sympatické dílo v Betanii Senec. </td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><h3 style="text-align: left;"><b>Rok na Slovensku</b></h3>
<p class="MsoNormal">Loňský rok jsem prožil celý na Slovensku. Slůvko „ano“ mizí z mé mluvy a do mé češtiny
vniklo slovenské „hej“.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Google a Microsoft
poněkud šílí a nechápou, co je to za Slováka, který se vyjadřuje česky. Začíná
vznikat síť nových vztahů v nové zemi. Ano, zčásti jsem začal nový
život.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiT8Cwju8IDxb72J-LAWx9jkLqrJAfoLiLgP5YKh148Uj5v0QP18Al2KjrUj2UMEswZ1gKjneJzeiNLbewnw8QBXn-FCP8tMahd2Fx0aFuS2YEvPR3FMy_1YCV7JTSM1lsQUMoFjfdsOnpqU1hvz_blH7bIPGWovWYzqtsfwuydW9lZ47UQWPtTQuIq=s1023" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="509" data-original-width="1023" height="159" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiT8Cwju8IDxb72J-LAWx9jkLqrJAfoLiLgP5YKh148Uj5v0QP18Al2KjrUj2UMEswZ1gKjneJzeiNLbewnw8QBXn-FCP8tMahd2Fx0aFuS2YEvPR3FMy_1YCV7JTSM1lsQUMoFjfdsOnpqU1hvz_blH7bIPGWovWYzqtsfwuydW9lZ47UQWPtTQuIq=s320" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Byl jsem přítel Československa. Po roce vím, že severní segment karpatského oblouku obývá svébytný slovenský národ. Staletí nás dělila uherská
hranice. Podhorské slovenské etnikum se pomaleji vynořovalo z historie lidstva. Slováci jsou
srdcaři, nadšenci. V každé větě cítíte emoci. Jsou to velcí pohodáři a jak je zle aj b(pi)itkári. Národ zdobný, zpěvný, užívající si
krás své přírody a oceňující chuti dobrého jídla. Vztahy se zeměmi českými však byly vždycky čilé a časté. Kéž jsem toho dobrým dokladem.</p><h3 style="text-align: left;"><b>Rok s covidem</b></h3>
<p class="MsoNormal">Rok jsem začal s covidem. Týden jsem ležel
v horečce a další týden jsem se vzpamatovával. Covid se mě však dotknul mnohem
více. Jeden večer mi pípla zpráva: „Timoteus je nemocný." Na dálku jsem sledoval Jeho boj. Přicházely zprávy. Poslední byla: „Tima umřel.“ Nechápal
jsem. Chodil jsem jako ve snách. Timoteus mi byl velmi blízký. (Více o něm <b><a href="https://zababik.blogspot.com/2021/06/vzpominka-na-pritele-timotea-dymcenka.html">zde</a>.</b>) Na zhlédnutí videa z jeho pohřbu jsem sbíral síly celý měsíc. Kdybych měl říci, které video z bohoslužeb mě oslovilo
v loňském roce nejvíc, pak to z Timoteova pohřbu.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiFxHpgVYXgWddKONnU269rZJjy9Y5lmfYfRoYmWIj4DM8ao3aSbqsKiRogp_5op_F0W3QnihjpyTx8tlCNjZrYX9FRiCmiBMrhLg4viWi3kZ6SIqcHwxy70SFj8QNwNHD6p4pfOQ2wZBI1xE3OWKmqKqFB6ymj61aooFjZ1DVG2QoOzl5piQWuBtSv=s1360" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="787" data-original-width="1360" height="370" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiFxHpgVYXgWddKONnU269rZJjy9Y5lmfYfRoYmWIj4DM8ao3aSbqsKiRogp_5op_F0W3QnihjpyTx8tlCNjZrYX9FRiCmiBMrhLg4viWi3kZ6SIqcHwxy70SFj8QNwNHD6p4pfOQ2wZBI1xE3OWKmqKqFB6ymj61aooFjZ1DVG2QoOzl5piQWuBtSv=w640-h370" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Mohu konstatovat, že covid nám všem trvale znepříjemňoval život.
Na Slovensku byla opatření mnohem přísnější, a to jak pro církve, tak pro
jednotlivce. Byli jsme polozavřeni. Když jsem na konci dubna vyjel po
několika měsících karantény na Moravu, prožíval jsem cosi jako euforii. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>První jaro a Velikonoce v Bratislavě</b></h3>
<p class="MsoNormal">Jaro tu začíná hned kousek od modlitebny, v Ondrejském
cintorině začínají kvést sněženky. Pod Děvínskou Kobylou jsem objevil naleziště
medvědího česneku. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh19NggFlQSf6ilLtjFIf0iJpk_VBFRNONMVH--XxU1yHgPvqs9VI6DhrwfSc74Nw_TBiCT30i3DG8pXzL89iPB_XBZIuT0UHCs1Dq4w6u3vhrIPmGRF5cTg1k95WDKV9VQ7vPbdASPuqZVzs4lNIg7wZS4o0-NBB_H41G-tEoAn2_Y5de3SOtvr1fL=s1204" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="408" data-original-width="1204" height="216" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEh19NggFlQSf6ilLtjFIf0iJpk_VBFRNONMVH--XxU1yHgPvqs9VI6DhrwfSc74Nw_TBiCT30i3DG8pXzL89iPB_XBZIuT0UHCs1Dq4w6u3vhrIPmGRF5cTg1k95WDKV9VQ7vPbdASPuqZVzs4lNIg7wZS4o0-NBB_H41G-tEoAn2_Y5de3SOtvr1fL=w640-h216" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Za jarních vod mi bylo umožněno proplout zaplaveným dunajským lužním
lesem. <br />Na stromech rostly sírovce. Krása. Nestihl jsem rozkvetlé stepi nad Dunajem. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhXXB7_Omfi2mHWBDMd-rDq5GSho7X_PXC2-kO_IhC4dt1NdEmjMj5njJfz6mU65UEsLrv4_ktgX2JzjOYw2ZJO6gcKnRv7emgJsIj6BXvGNVoMRxyx1JgGrloSQD5UREdnqBd-SO4WmA_XNC7Y-rIewwv-hbnzSiG6v4npc0FYf6tZpvnY_S5-I2I3=s554" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="265" data-original-width="554" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhXXB7_Omfi2mHWBDMd-rDq5GSho7X_PXC2-kO_IhC4dt1NdEmjMj5njJfz6mU65UEsLrv4_ktgX2JzjOYw2ZJO6gcKnRv7emgJsIj6BXvGNVoMRxyx1JgGrloSQD5UREdnqBd-SO4WmA_XNC7Y-rIewwv-hbnzSiG6v4npc0FYf6tZpvnY_S5-I2I3=w640-h306" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Velikonoce jsem podruhé zažil v covidové izolaci.
Kostely byly zavřené, bohoslužby předem nahrané. A tak jsem vyrazil na
bratislavskou kalvárii a byl potěšen kolik zbožných jednotlivců a rodin jsem tu
potkal. Nerušeně se na veřejnosti modlili a četli nahlas pašije. Velký pátek i Vzkříšení jsem prožíval u obrazovky doma.
Přesto pro mě byly tyto svátky pěkné a budu na ně rád vzpomínat. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiXNFrKSyM4oMJem4Gn3_bs-P-TRAQav0s-KHrX_h_eUFbaZ8SxUwVrHYpo1yUT2rBnnnX_9DJ1yQgRkOu7XmWED2HI1q8e1nsgIb_4KPa1AIN94QbBBM2rExcvUlgZntOFJ2anwndS_i5lLgDoq2tWv4-M1Rb5yC-s34vK76tqChlqQKDpB_8esL7L=s1089" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="552" data-original-width="1089" height="325" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEiXNFrKSyM4oMJem4Gn3_bs-P-TRAQav0s-KHrX_h_eUFbaZ8SxUwVrHYpo1yUT2rBnnnX_9DJ1yQgRkOu7XmWED2HI1q8e1nsgIb_4KPa1AIN94QbBBM2rExcvUlgZntOFJ2anwndS_i5lLgDoq2tWv4-M1Rb5yC-s34vK76tqChlqQKDpB_8esL7L=w640-h325" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Velký pátek</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><b><br /></b></h3><h3 style="text-align: left;"><b>Čas volnosti a skautíků</b></h3>
<p class="MsoNormal">Po Velikonocích se už omezení lehce rozřeďovala a začal čas volnosti. Mohli
jsme začít s bohoslužbami, s živým dorastom. Vyjel jsem rád do Brna,
abych se opět viděl s bráchou a sestrou. Bylo to milé shledání u dobrého
jídla. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEi2n3W75Al2wG8j61CWlKJbkXJhIQf-BbOxr1d4_2Is-iKPAoMLMjMfoZVR4BwM7A8aKKW4yelLj-hKtcvYidQaIWZ8ANV6vvcD8giQ42kHH8BqWPdpqwHSQ_s5kYqzPsCzUVuxBEj7dEx2ScXAhg1BdBpPd9Aj8_TAjsN6UYkMGqWMIdOIsdhEGyvz=s1080" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="1080" height="240" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEi2n3W75Al2wG8j61CWlKJbkXJhIQf-BbOxr1d4_2Is-iKPAoMLMjMfoZVR4BwM7A8aKKW4yelLj-hKtcvYidQaIWZ8ANV6vvcD8giQ42kHH8BqWPdpqwHSQ_s5kYqzPsCzUVuxBEj7dEx2ScXAhg1BdBpPd9Aj8_TAjsN6UYkMGqWMIdOIsdhEGyvz=s320" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Jinak za největší předletní zahraniční počin považuji skautskou
misi. V rámci Dorostové unie jsme založili boční skautský kmen. I když
jsem patřil do instruktorského týmu, poněkud jsem váhal slibovat skautský slib.
Zřejmě jsem tím i štval celý tým.
Nakonec, právě na výše uvedené večeři, mě brácha a sestra postavili před
hotovou věc: „Tím přece naplníš tatínkovy touhy..." A tak jsem sliboval v Mladkově na kurzu, jehož jsem byl
instruktorem. :-) Tatínkův skautský klobouk jsem měl na hlavě.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhWCdqANM-a9io1c60BY2OQSb64eQh0LFz2_yxV5qpLH6xW6WceNzwkTWVYDes3T-CG0tErDsRuBzVLIKBBmrWI4mijC-BbmycpA9LJ51I5wGwb7kWYeZGpoCj6dqf0oepINYPWsMcdK5jHG9iB5zOSPHj8xYWXsWmGagxTY3NjPJAhgXlZ_hJdO_Zd=s1073" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="646" data-original-width="1073" height="386" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhWCdqANM-a9io1c60BY2OQSb64eQh0LFz2_yxV5qpLH6xW6WceNzwkTWVYDes3T-CG0tErDsRuBzVLIKBBmrWI4mijC-BbmycpA9LJ51I5wGwb7kWYeZGpoCj6dqf0oepINYPWsMcdK5jHG9iB5zOSPHj8xYWXsWmGagxTY3NjPJAhgXlZ_hJdO_Zd=w640-h386" width="640" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><b><br /></b></h3><h3 style="text-align: left;"><b>Prázdniny</b></h3>
<p class="MsoNormal">Ty začaly krásnou tatínkovskou akcí ve Vysokých Tatrách.
Dobyli jsme Rysy, užili si společenství i s malými dětmi, prohloubili vztahy. Objel jsem trochu
Slovensko, zvláště vesničku Dovalovo na Liptove, kde o prázdninách bydlí téměř
celá Cukrová. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">V srpnu začala velká dovolenková jízda: <br />
Prázdninové Rumunsko. Předposlední den jsem viděl více medvědů než za celý
život. Kde? V divočině? Ne, přece v civilizaci, kolem hotelů. (Více <b><a href="https://zababik.blogspot.com/2021/11/rumunsko-2021.html">zde</a></b>.)<o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgh73fHA2CF3Bs396ooJbktvw-XaihfiGChgdbkMtrPZevDMZsawKSQozscA5a98FWtZzdPd-_WfNEEz-0cKpTkS14W_izB-gNLxr4llrAzuAJ8EYKJ8-HjCA5J66HpcQOD2Kw8z_CxCNYbwQ-GMg1Legaxblj_nXwzzY1CzSq39Z0G9NLP8HPGvszr=s1103" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="492" data-original-width="1103" height="286" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgh73fHA2CF3Bs396ooJbktvw-XaihfiGChgdbkMtrPZevDMZsawKSQozscA5a98FWtZzdPd-_WfNEEz-0cKpTkS14W_izB-gNLxr4llrAzuAJ8EYKJ8-HjCA5J66HpcQOD2Kw8z_CxCNYbwQ-GMg1Legaxblj_nXwzzY1CzSq39Z0G9NLP8HPGvszr=w640-h286" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pohoří Cehlau</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Ukrajina: Prakticky jediný tak trochu osobně svobodný čas.
Návštěvy starých známých. Zkoumání funkcionalismu v Užgorodě. Nádhera.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgBohPXMDs-PPitImSUjKOr0re53i4IMQIIAEAT0oN13pMm58yjRwL4_O-SeBuZxh73DJLx0k-hDu7Kyjq9foSIrClw-ZRjbSKlA6KATYGfklQuGNabsHQHp0K4Sp9SnmxIrAga7vkM1S-zOlpGM_dQTknXoMmPsSJTP0QbCbXJiSeEZ_KMABp3CTmW=s1089" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="563" data-original-width="1089" height="330" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgBohPXMDs-PPitImSUjKOr0re53i4IMQIIAEAT0oN13pMm58yjRwL4_O-SeBuZxh73DJLx0k-hDu7Kyjq9foSIrClw-ZRjbSKlA6KATYGfklQuGNabsHQHp0K4Sp9SnmxIrAga7vkM1S-zOlpGM_dQTknXoMmPsSJTP0QbCbXJiSeEZ_KMABp3CTmW=w640-h330" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Milovaná krajina nad Volchovskými lazy</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Rádcovká škola: Tradiční akce mého života. Kurz pro vedoucí
dorostu, který se mění v košatý malý „UNITED", jak říkávám. Opět super,
s krásnými lidmi, s krásnými ranními procházkami ikonickou krasovou
krajinou.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEigtZyi4sUEBy5I3pylgZpCbwWlSxV-2R-DXR-ySVCv0tqqBd2g6ynoYWTL-w7s1Gn40YAddMq_22MlCmd6joNxigAH1SGE4N3JO5sF4U4aDBkNanBR5182mkw0C_aSOskF5-m8Hlid70mn4Ui0I8v-AlE2MmmBLkNTTIz9YnGmMgudbqe0_zlhrBiB=s985" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="516" data-original-width="985" height="336" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEigtZyi4sUEBy5I3pylgZpCbwWlSxV-2R-DXR-ySVCv0tqqBd2g6ynoYWTL-w7s1Gn40YAddMq_22MlCmd6joNxigAH1SGE4N3JO5sF4U4aDBkNanBR5182mkw0C_aSOskF5-m8Hlid70mn4Ui0I8v-AlE2MmmBLkNTTIz9YnGmMgudbqe0_zlhrBiB=w640-h336" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Před výpravou do přírody se skupinou starších vůdců</td></tr></tbody></table><h3 style="text-align: left;"><b><br /></b></h3><h3 style="text-align: left;"><b>Plný a pestrý podzim</b></h3>
<p class="MsoNormal">Potom náraz pracovních povinností, ale uprostřed nich
mnoho oddychového. Podzimní cesta se Zdeňkem Vojtíškem do Vídně byla
nezapomenutelná. Zdeňkův syn nám připravil seznam významných staveb. Nádhera.
Vše na kole. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhFeUlIDXCUSbZeDQO2n7zhnpMSExg0HjNodtXaetU7a57OgSJS6mQqBZOjCnp7J_CBjsKJKwffPCF7NYz3KQHWawIUz-nEKbxbBf01N3lewfqxgmMEhDo837SNVlrXDOT-TC3Xc2ptWMc-DRWz9L47CzCVy1nyXtR2xrgzPzyNOAJD8TLuSCwRLvGf=s1105" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="669" data-original-width="1105" height="388" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhFeUlIDXCUSbZeDQO2n7zhnpMSExg0HjNodtXaetU7a57OgSJS6mQqBZOjCnp7J_CBjsKJKwffPCF7NYz3KQHWawIUz-nEKbxbBf01N3lewfqxgmMEhDo837SNVlrXDOT-TC3Xc2ptWMc-DRWz9L47CzCVy1nyXtR2xrgzPzyNOAJD8TLuSCwRLvGf=w640-h388" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sídliště Wohnpark Alterlaa (1973-1985)</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Po celou dobu na Slovensku jsem pozorně sledoval českou politickou situaci
a ony zlé osobnosti na Hradě i v čele vlády. Proto jsem vyrazil na volby
do Čech. Nezapomenu na neuvěřitelné odpoledne, kdy jsme sledovali výsledky
voleb a každou hodinu více slavili. Vše zakončeno rodinným šampaňským. Slavit přijeli i moje sestra se švagrem. Odjel jsem posledním vlakem. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhFTmRe9nJ8alZEn__v68sPncBjZFVJCuhO2iLeRr-hSBSQDbTNT4uZDWSdsiqG-Bn_Owk_0ljTPW0xIoIPei5l53pVm-6BOBpfFdMRTASzKlr5eQrvy5uoHWmVrUI3znfQiN_mJyTttJz1OeKk89AdikX6C7lA8KiY9pScEN1tX6s9O4T_Orv896hw=s1718" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="752" data-original-width="1718" height="280" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEhFTmRe9nJ8alZEn__v68sPncBjZFVJCuhO2iLeRr-hSBSQDbTNT4uZDWSdsiqG-Bn_Owk_0ljTPW0xIoIPei5l53pVm-6BOBpfFdMRTASzKlr5eQrvy5uoHWmVrUI3znfQiN_mJyTttJz1OeKk89AdikX6C7lA8KiY9pScEN1tX6s9O4T_Orv896hw=w640-h280" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Synovec na terase v nadějném očekávání | Je co slavit | Večer na nádraží</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Na podzim jsem stačil zvládnout kultovní akci „Pozdní sběr“.
Prošli jsme za čtyři prosluněné a chladné dny okolí Vlárského průsmyku. Stromy se barvily. Krásné společenství. Uctění památky <br />ing. Indruha, barda místních hajných
(horárov). (Víze <b><a href="https://zababik.blogspot.com/2021/11/pozdni-sber-2021.html">zde</a></b>)</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgNMWVfLYcZwBuQbReVI6hvNDklveU6_PfmaLEt3vILvMbG1gEq827EI_HAX5YdGqplL_EIpjcHcZ3xR0cZQqqA6ZTXAAKXPBw34iR480xei31NdGIEhIv722K0SFoKTNtMLZ4eP2D0JCFGetEAhFSULAZxqPMHTpFz3jbbpSmiUrPhExe2aXrg41Qz=s934" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="345" data-original-width="934" height="237" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgNMWVfLYcZwBuQbReVI6hvNDklveU6_PfmaLEt3vILvMbG1gEq827EI_HAX5YdGqplL_EIpjcHcZ3xR0cZQqqA6ZTXAAKXPBw34iR480xei31NdGIEhIv722K0SFoKTNtMLZ4eP2D0JCFGetEAhFSULAZxqPMHTpFz3jbbpSmiUrPhExe2aXrg41Qz=w640-h237" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Podzim byl také přelomově význačný vydechnutím od dorostové
práce v Čechách. Skončil jsem s předsedovstvím odboru dorostu v Čechách
a vzal si sabatikl. Úleva - víc času a méně úkolů v hlavě. Jeden z největších zlomů loňského roku. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEj2wqhMA41KLI--452aQRQIUdfzD9ya2YSz51lwn-tcUgquk0aKYfLvw-QVTP9xMERT17odM5HAxu-V3FAeUpuXsWsGxbsGxTHXsbP1JCKDM3xQptkqWRoPTPrQj_UExhk0_7zdlCo9A_D64KDAhR8I9w16_gVraqYWxhnLMgM6aIkIYflpZdR4IwCW=s1333" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="561" data-original-width="1333" height="169" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEj2wqhMA41KLI--452aQRQIUdfzD9ya2YSz51lwn-tcUgquk0aKYfLvw-QVTP9xMERT17odM5HAxu-V3FAeUpuXsWsGxbsGxTHXsbP1JCKDM3xQptkqWRoPTPrQj_UExhk0_7zdlCo9A_D64KDAhR8I9w16_gVraqYWxhnLMgM6aIkIYflpZdR4IwCW=w400-h169" width="400" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><b><br /></b></h3><h3 style="text-align: left;"><b>A Vánoce</b></h3>
<p class="MsoNormal">Vánoce jsem prožil v duchu prologu k Janovu evangeliu.
Snad nikdy jsem se do něj tak hluboko nenořil. <i>Slovo se stalo tělem a
přebývalo mezi námi.</i> Vánoční svátky byly tradičně mezi rodinou <br />v Brně a Bratislavou. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEi6Am5d_-YepCYQBNeNrSH18jjRP4zmc_O03JKN_04cnCIu6Hs6qfTTPSP9cUdQ7Q6FAOWA1-AD7d2bLVQGCKvu3FVbBlHUpZt-6h7Vjc3gOuGCReiLdAhti0Rgj7m1vpqVOCyvi5-CGRBcN1Hjo_uF1ygqzhzLtvK2UCSMTKKQEhfuH1c4P6Q6N96T=s617" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="463" data-original-width="617" height="300" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEi6Am5d_-YepCYQBNeNrSH18jjRP4zmc_O03JKN_04cnCIu6Hs6qfTTPSP9cUdQ7Q6FAOWA1-AD7d2bLVQGCKvu3FVbBlHUpZt-6h7Vjc3gOuGCReiLdAhti0Rgj7m1vpqVOCyvi5-CGRBcN1Hjo_uF1ygqzhzLtvK2UCSMTKKQEhfuH1c4P6Q6N96T=w400-h300" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z vánoční vycházky s mou sestrou</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Nový rok jsme uvítali v klubu osamělých srdcí. Byli jsme tam fakt všichni
z různých důvodů „singláči“. Bylo to pěkné nebýt poslední minuty sám.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>A co sbor?</b></h3>
<p class="MsoNormal">Možná, pokud někdo dočetl až sem, se ptá, jak se mi žije
v Bratislavě jako kazateli. Vždy odpovídám: „Lidé jsou tu zlatí, sbor je
složitý.“ Lidé jsou ochotní, mílí pohostinní, fandí mi a projevují mnoha
způsoby lásku. Ve sboru se učím pracovat v týmu. Zvykám si, že se o všem
dlouho mluví, myšlenky procházejí mnoha síty. Pokračujeme s dorastom a
začali jsme mládež. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgvgC4YT4-Yp0RaY42cMid7TS9MZtqP8T_JdXvKkql2ynJu0R_ZF9QoVcRgDmmXgf7lB6RPqltdJaJ6jvJFszXfP2OVb23u6Nf-PG60dsNm-4rVbrxLRMGHiQSID93DOW0nz71cjdnD5Zg22MDb48nEEFVV54U1X9Cvs5-y43P-jaAjOtp9VKoee4YX=s1020" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="458" data-original-width="1020" height="288" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgvgC4YT4-Yp0RaY42cMid7TS9MZtqP8T_JdXvKkql2ynJu0R_ZF9QoVcRgDmmXgf7lB6RPqltdJaJ6jvJFszXfP2OVb23u6Nf-PG60dsNm-4rVbrxLRMGHiQSID93DOW0nz71cjdnD5Zg22MDb48nEEFVV54U1X9Cvs5-y43P-jaAjOtp9VKoee4YX=w640-h288" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Z podzimní výpravy "dorastu"</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Všichni jsme zvědaví, co se sborem udělá covid. Polovinu
roku jsme byli zavřeni, jen ve virtuálnu. Půl druhé poloviny byly dovolené.
Lavice jsou poloprázdné. Lidé se ptají, co bude dál. Nezbývá, než spolu
s Luďkem Rejchrtem odpovědět: „To nevím, to ví jen Pán Bůh,“ A to, že jsme
v Jeho ruce, je super.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg-5aoG2NeY-lrOBbjwIibkyTRBIrWTGhtSxzfCPcdVlzwV3Mz6oro7R-knUwpS3a1PA844YqLsnVruW_8-QFRSBp9wRhWdH0aEvMPvwa6W9myJ0_w4ORiU3xKdJpRKbOGpNVRdJvZSydk0uqiBfoWmQLHBFktGlP_PgR7d-beHVNBYV0nr1Cyusni9=s1020" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="685" data-original-width="1020" height="269" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg-5aoG2NeY-lrOBbjwIibkyTRBIrWTGhtSxzfCPcdVlzwV3Mz6oro7R-knUwpS3a1PA844YqLsnVruW_8-QFRSBp9wRhWdH0aEvMPvwa6W9myJ0_w4ORiU3xKdJpRKbOGpNVRdJvZSydk0uqiBfoWmQLHBFktGlP_PgR7d-beHVNBYV0nr1Cyusni9=w400-h269" width="400" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><b>Moje rovy</b></h3>
<p class="MsoNormal">Na závěr si dovolím vzpomenout některé blízké, kteří odešli v roce 2021 z tohoto světa: <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Posledního strýce svého života Mirka Sejkoru, maminčina
bratra. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b> Naďu Šebestovou, přelaskavou idealistku z Frýdku, kterou jsem křtil i pohřbil. <b>| </b>Evu Kakáčovou <b>- </b>kuchařskou legendu mého života a maminku švagra. | Larryho Crabba - amerického psychiatra a
křesťanského myslitele, který mě celoživotně ovlivnil <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| ¨</b>Františka Liznu, kněze, který mě naučil mít rád svátek Krista Krále. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b>Jana Sokola - velkého a krásného i skromného člověka i bratra v Kristu. <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b>Lucii Mandlovou - skvělou maminku dnes už dospělých
dorostenců. <b>| </b><span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Zdenka Brokla - muže, od kterého jsem se učil vnímat napětí v Bibli i křesťanském
životě. <b> <br /></b><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgHTt2c_jH6hvfLz4X3U20i775p2QKi6rPmp9cRP0cxkcqyDo8lu0li3d0U_iJiBq-qMG13HBsZwGSKs9zKEDFF_9vdeTE_pUc98Erjhutrjq5k5BccABrvwpxBCVe6EI9_KCNpbfCImQEg1EKIlkRhzmkc7rB0tQYtz6eaaFS-WJbJS6aEarwKNBUY=s1754" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1240" data-original-width="1754" height="452" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEgHTt2c_jH6hvfLz4X3U20i775p2QKi6rPmp9cRP0cxkcqyDo8lu0li3d0U_iJiBq-qMG13HBsZwGSKs9zKEDFF_9vdeTE_pUc98Erjhutrjq5k5BccABrvwpxBCVe6EI9_KCNpbfCImQEg1EKIlkRhzmkc7rB0tQYtz6eaaFS-WJbJS6aEarwKNBUY=w640-h452" width="640" /></a></p><p class="MsoNormal">A taky loni na podzim
se rozpustil Spirituál kvintet, legenda mého jinošství. Spirituál
sice už není, ale jeho písně žijí svými životy.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg4XW7-GEhn5e2aAgYl79CTSXxil8xAzcmnYwCdc9VVcoBPyADDQK14ML4GgUNWLmUYdfAic8-XUB3YrFFHgysWroFEF3fXVpyoiTS1oLDxr43ns6R742b8io5_SFBE0-kn6nEPutxHJnO7-2plbso67jUJF9jCyr6_JxtSw1rr0o940z_HCGZgtynl=s994" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="293" data-original-width="994" height="189" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/a/AVvXsEg4XW7-GEhn5e2aAgYl79CTSXxil8xAzcmnYwCdc9VVcoBPyADDQK14ML4GgUNWLmUYdfAic8-XUB3YrFFHgysWroFEF3fXVpyoiTS1oLDxr43ns6R742b8io5_SFBE0-kn6nEPutxHJnO7-2plbso67jUJF9jCyr6_JxtSw1rr0o940z_HCGZgtynl=w640-h189" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Kéž i moje píseň
vděčnosti za uplynulý rok se líbí Pánu Bohu.</p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-weight: bold;">Soli Deo Gloria - Samému Bohu budiž chvála. </span></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-12446004351321360202021-11-28T00:05:00.135+01:002022-01-11T16:37:35.947+01:00Rumunsko 2021 - Ceahlau + Hasmas + Ciuc + Bodoc<p>Když jsem v jinošství poprvé otevřel knihu Karpatské hry
(přinesl mi je do postele tatínek), tam mě v nich vždy pohoří
Ceahlau, snad svým názvem. Nevím. Zpětně viděno, pohoří mi připomíná mohutný skalnatý poschoďový ostrov. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-YdIOKiB9_iE/YaKoiyNiG5I/AAAAAAAAS_0/6GoSSTtd6QQjL6xhc96hmg3qrOfT23jSQCLcBGAsYHQ/s1204/IMG_20210804_164329.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="903" data-original-width="1204" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-YdIOKiB9_iE/YaKoiyNiG5I/AAAAAAAAS_0/6GoSSTtd6QQjL6xhc96hmg3qrOfT23jSQCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210804_164329.jpg" width="400" /></a></div><p>A měl jsem je spojené s obrázkem hry na „Zelenou propast času“ na
následující straně. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-nv7jiPk2FbI/YaKgRkrrzlI/AAAAAAAAS_o/VISZmuFU9QcztqJqbtB4s9bQq0sRgKcfQCLcBGAsYHQ/s2588/%25C4%258Dlov%25C4%259Bk0001.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2588" data-original-width="1215" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-nv7jiPk2FbI/YaKgRkrrzlI/AAAAAAAAS_o/VISZmuFU9QcztqJqbtB4s9bQq0sRgKcfQCLcBGAsYHQ/s320/%25C4%258Dlov%25C4%259Bk0001.JPG" width="150" /></a></div><p>"Jednou se tam vydám", říkal jsem si. Prošli jsme za uplynulá léta vyšší rumunská pohoří,
některá i vícekrát, ale letos dozrál čas nižší Ceahlau.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Vyrazilo deset, tři jen na sedm dní.
Sestava věkově i zájmově různorodá: Jana a Petr (tiskoví mluvčí výpravy<b style="mso-bidi-font-weight: normal;">) | </b>Martin (vedoucí literárního klubu a
kazatel) <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b>Hanka ( stabilizátor) <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b><span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Darek (lékař výpravy) <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b><span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Tom (dobrá duše výpravy) <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b><span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Ríša (navigátor) <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b><span style="mso-bidi-font-weight: bold;">Míša</span><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-spacerun: yes;"> </span></b>(pokladník
a lékarnice) <b style="mso-bidi-font-weight: normal;">| </b><span style="mso-spacerun: yes;"> </span>a moje maličkost.<o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-aSjqjRSQNYQ/YaKo2lc7oFI/AAAAAAAAS_8/1RjJF0IlWPQSF9if-Ubt7XfBpqdxxu7XgCLcBGAsYHQ/s1797/IMG_20210806_192556_rb.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1797" height="296" src="https://1.bp.blogspot.com/-aSjqjRSQNYQ/YaKo2lc7oFI/AAAAAAAAS_8/1RjJF0IlWPQSF9if-Ubt7XfBpqdxxu7XgCLcBGAsYHQ/w640-h296/IMG_20210806_192556_rb.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zleva: Hanka, martin Petr, Jana, Riša, dole Míša a nad ní Tom, Darek a Zababa (foto: Ríša)</td></tr></tbody></table><h2 style="text-align: left;"><b><br /></b></h2><h2 style="text-align: left;"><b>Cesta tam</b></h2>
<p class="MsoNormal"><b>(Neděle)</b> Nechtěl jsem vyrazit na nedělní vlak ve
chvíli, kdy budou účastníci po bohoslužbách před modlitebnou. Ale nechtěné se stalo.
Za veselých i obdivných poznámek věřících jsem vyrazil s batohem na zádech
směr nádraží. Byla sranda. A potom už vlakem přes Budapešť dál a dál až do
milované rumunské země. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-eh0Yt1nJ2CM/YaKpr5m4DqI/AAAAAAAATAE/uqTVQEodh_Uiz0h4gdnqgi4MSoOGwAO7gCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210801_164955.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-eh0Yt1nJ2CM/YaKpr5m4DqI/AAAAAAAATAE/uqTVQEodh_Uiz0h4gdnqgi4MSoOGwAO7gCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210801_164955.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Doprava na cestě skřípala. Marně jsme se snažili dopředu nakoupit
místenky do vlaku z Maďarska <br />do Rumunska. Nějak to nešlo ani
v Čechách, ani na Slovensku, ani v Maďarku. Realitu jsme zjistili až
na nádraží <br />v Budapešti. Maďaři tímto směrem vypravují pouze !třívagonový!
mezinárodní EC! Snad z důvodů
covidu. <br />Díky tomu jsme se moc nevyspali, často jsme stáli v uličce. Bída.</i></p><p class="MsoNormal"><i>
<b>(Pondělí)</b> Ale dojeli jsme do Tolpity. Zde jsem předpokládal, že pojedou
busy naším směrem. Ale zjistili jsme, že v podstatě nic nejede. Nebylo tu
ani kloudné bus-nádraží. Taková "</i><i>prdel" světa. Ovšem díky šarmu našeho tiskového
mluvčího jsme sehnali dva taxíky za rozumnou cenu a jedeme směr vesnička
Pintlic, kterou jsme pracovně přejmenovali na „Pintlich“.<o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-7nIPnbvIvVM/YaKqdOD6oUI/AAAAAAAATAM/TDJrCElGnBocR68mF6BRSccZSNdHXLMpgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210802_141413.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-7nIPnbvIvVM/YaKqdOD6oUI/AAAAAAAATAM/TDJrCElGnBocR68mF6BRSccZSNdHXLMpgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210802_141413.jpg" width="320" /></a></div><h2 style="text-align: left;"><b><br /></b></h2><h2 style="text-align: left;"><b> Na Ceuhlau</b></h2><p></p>
<p class="MsoNormal">Brzy odpoledne vystupujeme z taxíků a procházíme vesnicí až ke
klášteru. Kousek od něho je minerální pramen. Vzhledově nic moc, ale voda je
fantastická, jemně perlivá, osvěžující. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-_ugC_BTFmsA/YaKskYRMtHI/AAAAAAAATAU/8_FU-hpbzbcVY7tGB986xuDBWWiv4epQgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210802_144616.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-_ugC_BTFmsA/YaKskYRMtHI/AAAAAAAATAU/8_FU-hpbzbcVY7tGB986xuDBWWiv4epQgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210802_144616.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Jsem nadšen. Jsem také potěšen možností
vidět způsob malby nástěnných maleb na stěnách místního kostela.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-H7uqOlNCAYA/YaKstGAcbpI/AAAAAAAATAY/kQWt3V_IbGUiPpnuk3lWd5Ah0t8HZP5UgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210802_150138.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-H7uqOlNCAYA/YaKstGAcbpI/AAAAAAAATAY/kQWt3V_IbGUiPpnuk3lWd5Ah0t8HZP5UgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210802_150138.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Celkem zprudka vystoupáme na hřeben. Z něj je vidět
„masivul Ceuhlau“. Pokračujeme po hřebeni až do sedla pod hůrkou Strungilor. Táboříme.
Voda tu není, ale víme o vodě o poschodí výše.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-DqSD8Gm1f4o/YaKs7L-n8zI/AAAAAAAATAg/6waTDkZqsYYPCRbOHYVOjfACkG0ql02-ACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210802_191658.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-DqSD8Gm1f4o/YaKs7L-n8zI/AAAAAAAATAg/6waTDkZqsYYPCRbOHYVOjfACkG0ql02-ACLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210802_191658.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal"><b>(Úterý)</b> Masív
Ceuhlau je tvořen skoro kolmými slepencovými stěnami, kterými vedou cesty po
jakýchsi velkých stupních. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-pi9oW7nBnVg/YaKtPJlljZI/AAAAAAAATAo/BMgsmTGSXNoLKDpHsppXRcQcPGZrant3gCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210803_135154.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-pi9oW7nBnVg/YaKtPJlljZI/AAAAAAAATAo/BMgsmTGSXNoLKDpHsppXRcQcPGZrant3gCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210803_135154.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">K našemu šoku již ve výšce 1500 m. nad mořem nacházíme nejen pramen, ale i lesní cestu s parkovištěm. Uf! Díky autům i je
tu i celkem dost lidí. Přesto stojí za to stoupat vzhůru až na nejvyšší horu
Toaca (1904) - nejvyšší vrchol celého putování. Nahoru vede jeklové schodiště.
Hrůza, i když chápu snahu nezdupat okolí. Rumuni se prostě s problémy
„nes….ou“</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rJ89gL-XgMk/YaKtV4j-l6I/AAAAAAAATAs/Dx3vyEZU9oYae1YcwosdKPKUk9xYGoEUwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210803_172922.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-rJ89gL-XgMk/YaKtV4j-l6I/AAAAAAAATAs/Dx3vyEZU9oYae1YcwosdKPKUk9xYGoEUwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210803_172922.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Cestou míjíme klášter a s ním i mnicha, a také
restauraci s výhledem. Necháváme zde batohy. Cestou zpět se tu vděčně
zastavujeme a dáváme si výbornou čorbu – místní polévku skvostné jižní chuti.
S polévkou přichází i chuť na místní pivo značky Ursus – Medvěd. Mám ho
rád, pro jeho název. Tuším, že tady vznikl pojem: „interaktivní výstavka (medvědů)“.
Jinými slovy: „Jdeme na pivo!“.</i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SOnuuAlgfes/YaKt69Hr4eI/AAAAAAAATA4/6TPATLSjTvohFCOIGDNLi523gLvGTFBsgCLcBGAsYHQ/s530/bere-ursus-530x509.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="509" data-original-width="530" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-SOnuuAlgfes/YaKt69Hr4eI/AAAAAAAATA4/6TPATLSjTvohFCOIGDNLi523gLvGTFBsgCLcBGAsYHQ/s320/bere-ursus-530x509.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Blízko horské chaty je tábořiště, my však pokračujeme dál. Klesáme
nádhernou cestou, jakoby po kolmých skalách. </p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-XByiZ6yRFOY/YaKuYRYrG1I/AAAAAAAATBA/WnklB6d_Pl87OEpgRJ-shc4rDOCFYmzxgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210803_194258.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-XByiZ6yRFOY/YaKuYRYrG1I/AAAAAAAATBA/WnklB6d_Pl87OEpgRJ-shc4rDOCFYmzxgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210803_194258.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Končíme u lovecké chatičky s krásným pramenem. Je v ní
čisto a dá se v ní spát.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b>(Středa)</b> Ráno máme volno na procházku místní
krásou. Ceuhlau je zvláštní ostrovní pohoří, tak na jeden den. Proto si jej
chceme užít, než z něho sejdeme. Je tu nádherně. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zPF5ueLS67o/YaKu0w9b-OI/AAAAAAAATBI/6x4KHp3X3FEX8RxiSiXWNkBk47YS3fj2ACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210804_112216.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-zPF5ueLS67o/YaKu0w9b-OI/AAAAAAAATBI/6x4KHp3X3FEX8RxiSiXWNkBk47YS3fj2ACLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210804_112216.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-jORYu3uH6VI/YaKu6uuUAsI/AAAAAAAATBM/H_qUQwPjVpERq_C88A7MoLAKjBnP2nRaACLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210804_104539.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-jORYu3uH6VI/YaKu6uuUAsI/AAAAAAAATBM/H_qUQwPjVpERq_C88A7MoLAKjBnP2nRaACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210804_104539.jpg" width="240" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-QHFYtVwCOrg/YaPFiU7Q1oI/AAAAAAAATG4/u84hHPWDp9EmOr7lTz3I3_q9Dce7K3IWgCLcBGAsYHQ/s1204/IMG_20210804_105618.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="903" data-original-width="1204" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-QHFYtVwCOrg/YaPFiU7Q1oI/AAAAAAAATG4/u84hHPWDp9EmOr7lTz3I3_q9Dce7K3IWgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210804_105618.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><h2 style="text-align: left;"><b>Z Ceuhlau</b></h2>
<p class="MsoNormal">Až téměř odpoledne sestupujeme malým skalním městečkem..... </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-O6eDAxSViKk/YaKvXZPDIfI/AAAAAAAATBk/eUDr0y43Kyw5JNRVardrQqQk6uUpatFHgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210804_152027.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-O6eDAxSViKk/YaKvXZPDIfI/AAAAAAAATBk/eUDr0y43Kyw5JNRVardrQqQk6uUpatFHgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210804_152027.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"></td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-g_fofpf8PfQ/YaKvXQbZZOI/AAAAAAAATBo/RiyL-JtINsgKJB2AUvOKTg56lTcfz81ogCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210804_152857.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-g_fofpf8PfQ/YaKvXQbZZOI/AAAAAAAATBo/RiyL-JtINsgKJB2AUvOKTg56lTcfz81ogCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210804_152857.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal">....do nádherného sedla. Nacházíme v něm nový kříž, na kterém je přivrutován Kristus. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-4s9Oc7OwpqY/YaKvnsg7YSI/AAAAAAAATB0/gWkIVhUaemw6Cg9QGtfBrxOWoetzNNPVwCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210804_165142.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-4s9Oc7OwpqY/YaKvnsg7YSI/AAAAAAAATB0/gWkIVhUaemw6Cg9QGtfBrxOWoetzNNPVwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210804_165142.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal">Potom ke klášteru a cestou
níže a níže. Táboříme na schované nepoužívané lesní cestě. Nádhera.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-A4wL8m-HeR0/YaKvxNysbKI/AAAAAAAATB4/mOJfc_iFdlY64JYLGMiTnItRHssgV1lPQCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210805_091354.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-A4wL8m-HeR0/YaKvxNysbKI/AAAAAAAATB4/mOJfc_iFdlY64JYLGMiTnItRHssgV1lPQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210805_091354.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><b>(Čtvrtek)</b> Další den do údolí. Darka chytly záda, a tak
se mírním v plánování. Využíváme čas ke koupeli (tzv. kompletka). Potom se
stavujeme na „interaktivní výstavku Ursusú“ v místní rybárně.
S vděčnou výmluvou <br />na Darka, který se léčí na teplé dlažbě, si dáváme
místního vynikajícího grilovaného pstruha. Dokonalé.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Potom už vzhůru poněkud neznámou cestou směr Hasmas. Tušil
jsem, že cesta nebude jednoduchá. V mapě takové divné cesty - necesty.
Nakonec na divoko lesem až do hezkého sedýlka. Nacházíme tu i vzpomínku na
nedávnou českou skautskou výpravu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-2bW_3kmE4Uo/YaKwS_YYHZI/AAAAAAAATCE/1KATTapKG9A1r9KkltdDyTPq5BBcvnm1wCLcBGAsYHQ/s1250/245333011_215880850557920_2562170770710163051_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1250" data-original-width="928" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-2bW_3kmE4Uo/YaKwS_YYHZI/AAAAAAAATCE/1KATTapKG9A1r9KkltdDyTPq5BBcvnm1wCLcBGAsYHQ/s320/245333011_215880850557920_2562170770710163051_n.jpg" width="238" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ozve se někdo ze skautů? </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Krásný večer, v noci prší a ráno pohoda.
<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><b>(Pátek)</b> Je nám jasné, že před námi je obtížný úsek. Varoval před ním i moravský gurú Rumunska Michal Medek. Bez cesty na hřeben. Uf. Nacházíme tu sice značku, ale jsme prakticky bez cesty. Nakonec v polomech
mizí i značka. Nastává tradiční „kambodža“. Máme celkem dost. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-q7rKv0REiYs/YaKwl97yR5I/AAAAAAAATCM/jkef2SPrD8sjOhWicKKqV1WzFnBwn21ZwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210806_130802.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-q7rKv0REiYs/YaKwl97yR5I/AAAAAAAATCM/jkef2SPrD8sjOhWicKKqV1WzFnBwn21ZwCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210806_130802.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-eA0O26H7Jlg/YaKwmMK5gBI/AAAAAAAATCQ/M7-xN3UNnXgX1qVyAGKqd5J-wFA1Wp56QCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210806_144217.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-eA0O26H7Jlg/YaKwmMK5gBI/AAAAAAAATCQ/M7-xN3UNnXgX1qVyAGKqd5J-wFA1Wp56QCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210806_144217.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Ale, jako mávnutím
proutkem se před námi objevují pastviny a výhledy, včetně hory Poiana mare (1502 m.).</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-tAXYtA0uP1A/YaKwvNvDsiI/AAAAAAAATCU/iDtu4UlfiP0Bm9LdU26xzE1bXjQCr5bFwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210806_150139.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-tAXYtA0uP1A/YaKwvNvDsiI/AAAAAAAATCU/iDtu4UlfiP0Bm9LdU26xzE1bXjQCr5bFwCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210806_150139.jpg" width="400" /></a></div><h2 style="text-align: left;"><b>Hasmas</b></h2>
<p class="MsoNormal">Vlastně ani přesně nevím, kde začíná pohoří Hasmas. Ale jsme už zřejmě v něm. Po obědě vzhůru na Poiana Mare – Velkou Polanu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-09jmzYPiO74/YaKxcoUePRI/AAAAAAAATCo/pPwKqFTUGBcIYjd59588NFVcT2E_F-1WACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210806_151749.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-09jmzYPiO74/YaKxcoUePRI/AAAAAAAATCo/pPwKqFTUGBcIYjd59588NFVcT2E_F-1WACLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210806_151749.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Miluji horsaké louky, kupky a seníky. Hora za seníkem vypadá nevině.....</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Stoupání
bylo náročné, místy se muselo po čtyřech, ale nakonec jsme se vyplazili až nahoru. Krása. <br />Za
horou po hřebínku do hezké pastvinné krajiny, ale bez vody. Večer propátráváme
terén, ale marně.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b>(Sobota)</b> Vodu vděčně nacházíme až ráno. Napřed
zteplalou a špinavou u divných pastýřů a posléze dokonalou u hipstrovských
manželů pečujících o krásnou louku, zjevně již dotační. V sedle se
s námi rozloučil Darek a Hanka. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Zbytek družstva se valil dál hadovitou cestou, která famózně
proplouvala zvlněnými kopci. Nádherná a pohodlná trasa. Naše výprava mi
připomínala konvoj lodí, plující mezi megavlnami hor.<i> </i></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-7MQay71rWdM/YaKxUWj0lZI/AAAAAAAATCk/ur6nTepnb246QCxoiRMiMk3-S2rGXwRwACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210807_142038.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-7MQay71rWdM/YaKxUWj0lZI/AAAAAAAATCk/ur6nTepnb246QCxoiRMiMk3-S2rGXwRwACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210807_142038.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Trasa je lemována četnými
pastvinami mezi lesy, se stády ovcí. V jednom případě i s poměrně
divokými psy.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-q9I5aXNvgoE/YaKxkQV39mI/AAAAAAAATCw/mc9nivV6e-kcMDFkZXV-Au1yjdGI5-JnQCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210807_175251.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-q9I5aXNvgoE/YaKxkQV39mI/AAAAAAAATCw/mc9nivV6e-kcMDFkZXV-Au1yjdGI5-JnQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210807_175251.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Krajina připomíná Muráňskou planinu s četnými
pastvinami mimo hřebeny hor. Je tu krásně, dobře se šlape i povídá. Končíme na
hřebínku, na krásném místě s výhledem na majákovou horu Vithovoș. Je tu i
mini studánka. Za tu jsme velmi rádi. Vůbec tento den </i><i>byl "</i><i>na pohodu".</i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-jhqyzIc6NWU/YaKxwQwQVMI/AAAAAAAATC4/BCkMyLc9LaUnKziDnBiw3JeplF2JFVDhQCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210808_110705.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-jhqyzIc6NWU/YaKxwQwQVMI/AAAAAAAATC4/BCkMyLc9LaUnKziDnBiw3JeplF2JFVDhQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210808_110705.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><b>(Neděle)</b> Normálně bychom vyhlásili odpočinkový den.
Je neděle. Ale zatím jdeme dosti pomalu. Tak s mírou odpočíváme. Martin véce kázání. Dále ultra pohodlnou hadí cestou do sedla Pângarați. Zde je civilizace v plném
proudu. Restaurace, auta, parkoviště, stánky. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3B53TwuzpMk/YaKyHZ_l-uI/AAAAAAAATDE/qqdv_JBTlh0JvGcVHUmdve0JyWPAFeSFwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210808_192413.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-3B53TwuzpMk/YaKyHZ_l-uI/AAAAAAAATDE/qqdv_JBTlh0JvGcVHUmdve0JyWPAFeSFwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210808_192413.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Neodoláváme a účastníme se „interkativní
výstavky Ursusů“, odoláváme jídlu a jdeme dál. Končíme u tábořiště s ohništěm vedle prašné
písčité cesty. Jsme celkem rádi, že včas končíme. Bylo i
poměrně teplo.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-PY823mT8J98/YaKyM5ENteI/AAAAAAAATDI/mUnkgOL5O4UY1dK5AWZA0fun8-qcYYRtwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210809_104915.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-PY823mT8J98/YaKyM5ENteI/AAAAAAAATDI/mUnkgOL5O4UY1dK5AWZA0fun8-qcYYRtwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210809_104915.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Zážitek přišel až v noci. Ležíme ve spacácích a
najednou vidím zář reflektorů a slyším motor auta. "Pastýři", říkám si. Potom
vidím blýskat červené majáčky! Hasiči? Strážci parku? Policie? Sanitka? Snad nejednou
za námi? Jednou. Zastavili přímo u nás! Polil mě pot. </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-uSKNyMgfV1k/YaPJjt_VAtI/AAAAAAAATHA/ZvPunJ_mOLIKel1S5cYZFBpz7WpJeqsjgCLcBGAsYHQ/s680/pompieri-noaptea-surs%25C4%2583-foto-Ziarul-de-Roman.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="365" data-original-width="680" height="172" src="https://1.bp.blogspot.com/-uSKNyMgfV1k/YaPJjt_VAtI/AAAAAAAATHA/ZvPunJ_mOLIKel1S5cYZFBpz7WpJeqsjgCLcBGAsYHQ/s320/pompieri-noaptea-surs%25C4%2583-foto-Ziarul-de-Roman.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><i style="text-align: left;">Naštěstí se slova ujal
tiskový mluvčí. Téměř ty statečné chlapce v helmách je uvítal chlebem a
solí. Dozvěděli jsme se, že dostali hlášení o ohni, a tak přijeli. Když
spatřili náš slušný oheň s vyhasínajícími uhlíky (slovensky tzv. „pahrebu“),
řekli, ať jej neřešíme, ale ráno jej zahladíme a odjeli. Byl jsem za Petra
vděčný, jak to pozitivně zvládl! Traumátko však v sobě nosím dodnes. Nikdy
jsem takový zážitek neměl.</i></div><p></p>
<h2 style="text-align: left;"><b>Na vrchol Hasmasu <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>a na Ciuc </b></h2>
<p class="MsoNormal"><b>(Pondělí)</b> Potom pomalu stoupáme krajinou nízkých
smrkových porostů. Pohodová krajina s loukami, skalami a hůrkami, tež s ovcemi a kravami i pastýři. No, a kdyby jen....i s debily na motorkách. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-sczJh3IQQuo/YaKyuJ4AR7I/AAAAAAAATDY/-5HDfr28O_MOCPeWZkr7BdAR6LqCDlhMgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210809_125510.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-sczJh3IQQuo/YaKyuJ4AR7I/AAAAAAAATDY/-5HDfr28O_MOCPeWZkr7BdAR6LqCDlhMgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210809_125510.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Potkáváme nádherné stádo ovcí s ukrytými psy. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-o6OtiNtCfUY/YaKy0AmB3WI/AAAAAAAATDc/IyRYHFhPfu851_-GiSu6gca1kcIVONg2wCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210809_120114.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-o6OtiNtCfUY/YaKy0AmB3WI/AAAAAAAATDc/IyRYHFhPfu851_-GiSu6gca1kcIVONg2wCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210809_120114.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Hledej psa!</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Vody je tu poměrně dosti.
Děláme si odbočku bez batohů až na vrchol Hasmasu Mare (1773). Krásná plochá hora. Táboříme dále, pod skalní vápencovou jehlou Piatra Singuratică.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zVCD-ZjjWNE/YaKzCcKdwsI/AAAAAAAATDk/dUAKS-GnWXAx6RQm6ZHE_qVCFqXv1db1ACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210810_112519.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-zVCD-ZjjWNE/YaKzCcKdwsI/AAAAAAAATDk/dUAKS-GnWXAx6RQm6ZHE_qVCFqXv1db1ACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210810_112519.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Kolem skalní jehly jsou živé pastviny s kravami a
ovcemi. Přímo pod jehlou horská chata. Táboříme na opačné straně jehly. Já mám
trauma z včerejších hasičů, a z něho plynoucí strach z ochranářů. Spolupoutníci se
mi smějí a rozveselují mě představou krávy, která má na uších kamery. „Vypusťe
krávu“, přikáže ochranář z centrály a u monitorů kontroluje aktivitu
turistů. Uklidněn jdu spát. </i></p>
<p class="MsoNormal"><b>(Úterý)</b> Další den mírně a pohodlně sestupujeme směr
pohoří Ciuc. Ještě na poslední nenápadnou vysokou roku Ecem (1707). Na vrcholové louce nacházíme skvostnou propast, snažíme se měřit její
hloubku pomocí svépomocné přístrojové techniky. Úchvatné a zábavné. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-uESYXf-_3qY/YaKzRCLKowI/AAAAAAAATDs/X-op4n2JcY4pjAEozdZrG4OOIWjTMiAEwCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210810_124426.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-uESYXf-_3qY/YaKzRCLKowI/AAAAAAAATDs/X-op4n2JcY4pjAEozdZrG4OOIWjTMiAEwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210810_124426.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal">Klesáme
níže a níže až na hranice pohoří Ciuc. Víme, že ho nejsme schopni přejít celé.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Stsc_A70Xd8/YaKzZayAkuI/AAAAAAAATD0/UejSrRl4eJkLQYMi_7QfIEkyrclc6k8xwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210810_163838.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-Stsc_A70Xd8/YaKzZayAkuI/AAAAAAAATD0/UejSrRl4eJkLQYMi_7QfIEkyrclc6k8xwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210810_163838.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Krajina se zcela změnila. Nižší nadmořská výška, pastviny
s ojedinělými lesíky, převážně smrkovými. Opět hledáme vodu. Jdeme na
salaš, ale k ní životodárnou
tekutinu dokonce dovážejí. Suchý vápenitý kraj. Na cestě zpět se do nás oboří psi. Jeden cvaká zubama tak blízko, že cítím jeho dech. Nějak mi ruply nervy. Stříkl jsem na něj přímou dávku
spreje proti psům a padouchům. Zubatá bestie ji dostala mezi oči. Zavyla a svíjela se
v bolestech. Ostatní psi okamžitě zkrotli. Bylo mi té polodivoké šelmy i
trochu líto. Dlouho bylo slyšet její naříkání.</i></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">K našemu milému překvapení jsme cestou minuli několik
pramenů a u jednoho, na bočním hřebínku táboříme. <br />Je to nádherné místo.<i> <o:p></o:p></i></p>
<p class="MsoNormal"><b><i>(Středa)</i></b><i> Ráno vstávám, je mi jasné, že
sestupujeme z hor a další už budou civilizované. Jdu na vycházku.
Údolí jsou zalita nízkou oblačností. Je tu krásně a je mi i trochu smutno.
Připadám si jako na konci cest. Ale ještě je pár dobrodružných dní před námi! <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-P3gE9Zp2eIw/YaKzyX7xJoI/AAAAAAAATEA/GUzDBP-KrF83Q5p7ZelV1fgDQn65p7c1QCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210811_063617.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-P3gE9Zp2eIw/YaKzyX7xJoI/AAAAAAAATEA/GUzDBP-KrF83Q5p7ZelV1fgDQn65p7c1QCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210811_063617.jpg" width="400" /></a></div><i><br /></i><p></p>
<h2 style="text-align: left;"><b>Na smrdutou horu (a taky za medvědy)</b></h2>
<p class="MsoNormal">Sestupujeme hezkou cestou do údolní vesnice Junca de Jos na
vlak. Krajina je stejná jako včera. Pastviny, smrtky. Následný hlavní hřeben se
přímo ztrácí v záplavě kopečků. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Přibývají samoty, salaše, občas kosené a občas nekosené
louky a také divocí psi. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-cBkEJZNJiJY/YaK0C2HCPeI/AAAAAAAATEI/e7q3BvYD8C46KVeGC1eE-Acy5Zar__nvwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210811_134408.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-cBkEJZNJiJY/YaK0C2HCPeI/AAAAAAAATEI/e7q3BvYD8C46KVeGC1eE-Acy5Zar__nvwCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210811_134408.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Ve vesnici hledáme železniční zastávku, ale nenašli jsme ji. Snad
poprvé „mapy.cz“ zcela selhaly. Místní nás posílají <br />do další vesnice. Ťapkáme
vedrem a po asfaltovém chodníku „alá dotace EU“ po rumunském způsobu. Tedy opět
ne….ou se s ničím, ani s tím, že vprostřed chodníku roste strom…..</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Potom už vymoženosti civilizace. Jízdenky kupujeme uvnitř skvostné
pracovny výpravčího. Peníze vybírá z mohutného trezoru. V sámošce kupujeme
si jogurty a další pochutiny. Účastníme se „interaktivní výstavky Ursusů“.
Zažijeme průtrž mračen. Prostě super. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Vlak nás dovezl do maďarského města uprostřed Rumunska:
Miercurera Ciuc. Nikdo tu nemluví jinak než maďarsky. Plakáty i nápisy též. Výprava
vyráží na rekognoskaci města a já si dovoluji na chvíli odpočinout. Stejně vlak
jede za chvíli. Za šera přijíždíme do lázeňského města Baile Tusnad. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-l8CB56gJcPE/YaK0NYLzdbI/AAAAAAAATEM/oZV7XLMD6yU4YXzOdNK3QcVEvyn7qjfpACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210811_205221.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-l8CB56gJcPE/YaK0NYLzdbI/AAAAAAAATEM/oZV7XLMD6yU4YXzOdNK3QcVEvyn7qjfpACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210811_205221.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Tábořiště hledáme v kempu u řeky. Je zavřený a
zabezpečený elektrickým ohradníkem. Zvláštní způsob, říkáme si. Jak úsměvné
jsou naše poznámky! Stavíme stany, má pršet. Petr vyráží na procházku městem.
Chce si dát Ursusa na benzínce a nečekaně, uprostřed města, se setkává s ursusem
(medvědem), ale chlupatým a živým.</i></p><p class="MsoNormal"><i>
<b>(Čtvrtek)</b> Ráno nám vypráví, jak se schoval do auta k neznámému řidiči. Postupně
nám dochází, že jsme v oblasti medvědů. Každý dům je proto obehnán elektrickým
ohradníkem. <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-eXc3iX6O2gU/YaK0YxfSw2I/AAAAAAAATEU/RY8vQJM4jkYjFdl5aLvH4-OWVVKH_T23QCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210812_111922.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-eXc3iX6O2gU/YaK0YxfSw2I/AAAAAAAATEU/RY8vQJM4jkYjFdl5aLvH4-OWVVKH_T23QCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210812_111922.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Posilujeme se místní lázeňskou vodou z typicky
rumunského pramene: rozbořeného.... </p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-4jre-KrO-BU/YaK0sTETfWI/AAAAAAAATEg/5ULYO2LBzlUGkcVJi2Te6M9BV4GMcrhQwCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210812_114156.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-4jre-KrO-BU/YaK0sTETfWI/AAAAAAAATEg/5ULYO2LBzlUGkcVJi2Te6M9BV4GMcrhQwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210812_114156.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">...stoupáme úctyhodným převýšením a „kambodžou“
vzhůru vábeni jezerem svaté Anny a hlavně bájnou horou Puturosu (1143), ze které
vychází podzemský smrad a dým. Jsme v pohoří Bodoc. </p><p class="MsoNormal">Jezero svaté Anny je velká atrakce. Zatopený kráter sopky. Udělalo
na mě dojem. A to i přes množství lidí, stánek s trdelníky, elektrickou lodí na vodní hladině a zákaz
koupání. Uf. Posedíme a potom stoupáme zpět. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-GEJVbjHE3NM/YaK1C-YGUuI/AAAAAAAATEs/04jVQGx3WfwjfSPXOf_0c8UlrVc1IggfgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210812_164740.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-GEJVbjHE3NM/YaK1C-YGUuI/AAAAAAAATEs/04jVQGx3WfwjfSPXOf_0c8UlrVc1IggfgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210812_164740.jpg" width="400" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-H22eUWjdRz4/YaK1C0lfnGI/AAAAAAAATEo/u0kPhztTjRUKpRgcdZDweU-FjWJ--5NigCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210812_173658.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-H22eUWjdRz4/YaK1C0lfnGI/AAAAAAAATEo/u0kPhztTjRUKpRgcdZDweU-FjWJ--5NigCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20210812_173658.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kráter</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Únava na nás doléhá, ale přesto táhneme
lesy a silnicemi až pod onu bájnou horu. Sirovodík je cítit už z dálky. Pod
horou stojí slušný a hezký hotelový komplex. Co naděláme. Chceme vidět smrdutou horu. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>Ale v této civilizaci nás (ne)překvapila všudypřítomná
stopa medvědů. Nejdříve nás lidi varují před noclehem venku. Vidíme mohutnou zapálenou vatru před hotelem i turisty na terasách hotelu, těšící se, že uvidí medvěda. Všude
ohradníky a varovné tabule – areál medvěda! </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3HVXX7nyrRw/YaK1595MyCI/AAAAAAAATFI/LIye3fZ7i3g6Zz1FmDYW7ENZHqp2XdvBACLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210813_133040.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-3HVXX7nyrRw/YaK1595MyCI/AAAAAAAATFI/LIye3fZ7i3g6Zz1FmDYW7ENZHqp2XdvBACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_133040.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Nejdříve vylezl přesně tam, kde
jsme chtěli postavit stan. Potom se zjevil přímo nad pramenem, kde jsme brali
vodu. Celá rodina. Potom před námi - opět celá rodina. </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-UQN0nLgB4tg/YaK1SrJbQNI/AAAAAAAATE4/vo3EIQx4MNQRohZQ4P2C0oAqQrgZKUlxgCLcBGAsYHQ/s2016/IMG_0920.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1512" data-original-width="2016" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-UQN0nLgB4tg/YaK1SrJbQNI/AAAAAAAATE4/vo3EIQx4MNQRohZQ4P2C0oAqQrgZKUlxgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_0920.jpg" width="320" /></a></div><i><p class="MsoNormal"><i>Vzdáváme to a tiskoví
mluvčí (Petr a Jana, chvála jim) domlouvají nocleh v hotelu. Je to
jistota. Spíme všichni v jednom zcela posledním pokoji. Večeři si dáváme
taky v hotelu a bezpečná interaktivní výstavka Ursusú se rovněž konala.</i></p></i><p></p>
<p class="MsoNormal"><b>(Pátek)</b> Ráno se probouzíme, sprchujeme v teplé vodě
a vyrážíme vzhůru na smradlavou horu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-9KlMDFfEZ6U/YaK1m0UWnQI/AAAAAAAATFA/-wehB7bJUvYVwP08cewRAX_wbLstj3VRQCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210813_090225.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-9KlMDFfEZ6U/YaK1m0UWnQI/AAAAAAAATFA/-wehB7bJUvYVwP08cewRAX_wbLstj3VRQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_090225.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vaření kaše v hotelovém pokoji :-)</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Opravdu nacházíme jeskyně, ze kterých
vychází smrtonosný zápach, kde se pod hladinou normálního vzduchu udusíte. Jen trochu
jsem se nadýchl a bylo to hnusné. U jeskyní nebohé mrtvolky brouků. Podobných otvorů do nitra země je tu bezpočet. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qNg2S7a8L8c/YaK2GA86tpI/AAAAAAAATFM/qBpw1SHWSeA2tEibgMj439KPf-I44uWrQCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210813_100357.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-qNg2S7a8L8c/YaK2GA86tpI/AAAAAAAATFM/qBpw1SHWSeA2tEibgMj439KPf-I44uWrQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_100357.jpg" width="240" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Žluto-zelená hladina smrtí</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-L6hxQcYZSe0/YaK2GJc_FjI/AAAAAAAATFQ/z3rxYkf8z5I5g-hT6VD4p4jYOwjgR1McQCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210813_100842.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-L6hxQcYZSe0/YaK2GJc_FjI/AAAAAAAATFQ/z3rxYkf8z5I5g-hT6VD4p4jYOwjgR1McQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_100842.jpg" width="240" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-RrWnHfxEzRg/YaK2GC7kAFI/AAAAAAAATFU/EYQpd0f-bo86Y1ME1bJYZ_kU3kQFuJOHwCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210813_101452.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-RrWnHfxEzRg/YaK2GC7kAFI/AAAAAAAATFU/EYQpd0f-bo86Y1ME1bJYZ_kU3kQFuJOHwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_101452.jpg" width="240" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Udušení brouci....usnuli</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"> Potom
hledáme jeskyni mrtvých ptáků. Našli jsme ji. Ale mrtví ptáci jsou zřejmě
uvnitř. Uposlechli jsme varování na cedulkách a nejdeme dovnitř. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-nvKWZOGg4G4/YaK2Nq1aaPI/AAAAAAAATFc/aiZSsm2mAAsQbrkgFopSoUlZ9VUkLTEYQCLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210813_105840.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-nvKWZOGg4G4/YaK2Nq1aaPI/AAAAAAAATFc/aiZSsm2mAAsQbrkgFopSoUlZ9VUkLTEYQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_105840.jpg" width="240" /></a></div><br /><h2 style="text-align: left;"><b>Domů…..</b></h2>
<p class="MsoNormal">Potom zpět k hotelu a odtud dolů do dalších lázní Balvanyos.
Turistická trasa k nim tradičně zarostlá a neschůdná. Klesáme raději po silnici. K mému
překvapení se jedná o malou nenápadnou vesnici.</p><p class="MsoNormal"><i>V lesích nad ní
nacházíme skvostné lesní lázně s probublávající studenou vodou. Koupání v minerálkách.
Sauna. Nic se neplatí. Ne mnoho lidí. Občas se něco rozpadá. Rumunsko. Relaxujeme
a je nám fajn.</i> <o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-WxSc0DHpb2s/YaK2fq9Vt5I/AAAAAAAATFo/uJHxlLMgx3U4OY5SMdygdOcaEay6uDZfQCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210813_153519.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-WxSc0DHpb2s/YaK2fq9Vt5I/AAAAAAAATFo/uJHxlLMgx3U4OY5SMdygdOcaEay6uDZfQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_153519.jpg" width="320" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-DZXPPbLGOyc/YaK2f_UEy_I/AAAAAAAATFs/nu7gT-gPt4kzyvsAsihVN9fuMDjNfF1xACLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210813_153723.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-DZXPPbLGOyc/YaK2f_UEy_I/AAAAAAAATFs/nu7gT-gPt4kzyvsAsihVN9fuMDjNfF1xACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_153723.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Neupravený a nebo snad kdysi upravený pramen</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Bmq-9KKvmcg/YaK2f-ZiYrI/AAAAAAAATFw/S_xKzvgyBSkJJETeQyPWvSjBbZUALgAKQCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210813_153950.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-Bmq-9KKvmcg/YaK2f-ZiYrI/AAAAAAAATFw/S_xKzvgyBSkJJETeQyPWvSjBbZUALgAKQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_153950.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Malá sauna....</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-PtX5dbNbGpw/YaK2gctWCVI/AAAAAAAATF0/DtgeQrEPYOwfxFq0l_0Q5kQGtCGIBOdDgCLcBGAsYHQ/s1107/IMG_20210813_154618.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-PtX5dbNbGpw/YaK2gctWCVI/AAAAAAAATF0/DtgeQrEPYOwfxFq0l_0Q5kQGtCGIBOdDgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_154618.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Drobné bazénky rozeseté v lese - krása!</td></tr></tbody></table><p></p><p class="MsoNormal">Potom už zpět. Nastává nervák se sháněním odvozu zpět. Busy
nejednou. Taxíky nejsou. Nakonec nás odvezl muž, který se živí odvozem turistů do
přírody za krásami, jehož plakáty visely v Baile Tusnad všude. Poměr cena
a kvalita – super. Cestou vidíme přímo z auta medvěda. Stihneme večeři v místní restauraci, ale ta tak. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Přijíždí třívagonové ECčko. Padá večer, nádražní lampy se rozsvěcí. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-xJ5Vwa6gGc0/YaK3CZm50EI/AAAAAAAATGM/MFdZ-rK2InAs0hFGqDCst_FAgeGqgPmAACLcBGAsYHQ/s830/IMG_20210813_203314.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="622" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-xJ5Vwa6gGc0/YaK3CZm50EI/AAAAAAAATGM/MFdZ-rK2InAs0hFGqDCst_FAgeGqgPmAACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210813_203314.jpg" width="240" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Nastupujeme. Ve vlaku se dá najít místo. To, že nemáme povinné místenky nikomu
nevadí, oproti minulým létům. Martinovi se podařilo získat sympatie "mašinfíry" a ten ho vzal na tzv.
stanoviště sstrojvedoucího. Vrátil se za dvě hodiny tak nadšený tak, že dodnes vidím
jeho blažený obličej. Celkem si pokecali. Strojvedoucí mají svou řeč.</span></div><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b>(Sobota)</b> Potom už klasika. Budapešť, přesun. Já jsem
vlastně skoro doma. V bývalé metropoli Uherska. A za chvíli jsem doma v Bratislavě,
hlavním městě Slovenka. Kdysi jsem tu vystupoval jen na „čumendu“, nyní se sem
vracím domů. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-vc4rdeYrBmY/YaK5ADLLbdI/AAAAAAAATGY/ZO5x90Y7jyAX9LX8UDUiCDs4-ku-Don8ACLcBGAsYHQ/s1920/350-013-9-linka-S50-Stanica-Bratislava-hlavn%25C3%25A1-stanica.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1279" data-original-width="1920" height="213" src="https://1.bp.blogspot.com/-vc4rdeYrBmY/YaK5ADLLbdI/AAAAAAAATGY/ZO5x90Y7jyAX9LX8UDUiCDs4-ku-Don8ACLcBGAsYHQ/s320/350-013-9-linka-S50-Stanica-Bratislava-hlavn%25C3%25A1-stanica.jpg" width="320" /></a></div><br /><p class="MsoNormal">Krásný celý čas! Díky Bohu za něj. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Soli Deo Gloria – Samému Bohu budiž sláva.</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-43815240999268952462021-11-22T10:50:00.060+01:002022-01-11T16:37:43.551+01:00Pozdní sběr 2021<h3 style="text-align: left;"> <b>Zadání výpravy</b></h3>
<p class="MsoNormal">Po loňské covidové prodlevě, jsme mohli znovu uspořádat kultovní
akci „Pozdní sběr“. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-w67CdHjueMY/YZtnaEd3myI/AAAAAAAAS9s/pxTvk4UYnbgTWZxP7mgXJRsdRG4iX0j3wCLcBGAsYHQ/s1107/20211017_115746.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-w67CdHjueMY/YZtnaEd3myI/AAAAAAAAS9s/pxTvk4UYnbgTWZxP7mgXJRsdRG4iX0j3wCLcBGAsYHQ/s320/20211017_115746.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Letos s poditulem „hodně pozdní sběr“, to proto, že
termín byl už v chladném říjnu a v období krátkých dní. Tma začíná už
někdy kolem 19:00. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-JjMYcfvAsmg/YZtomTVgBUI/AAAAAAAAS98/_8QOgwkma7UfAgM5fiA1JPsw01zVLxkjgCLcBGAsYHQ/s512/Inkedunnamed%2B%25281%2529_LI.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="368" data-original-width="512" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-JjMYcfvAsmg/YZtomTVgBUI/AAAAAAAAS98/_8QOgwkma7UfAgM5fiA1JPsw01zVLxkjgCLcBGAsYHQ/w400-h288/Inkedunnamed%2B%25281%2529_LI.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div>Předpokládal jsem, že budeme chodit brzy spát a včasně vstávat. Krásný předpoklad :-). Jiný význam Pozdního sběru je v přítomnosti vína, v kvalitě pozdního sběru. Díky covidové situaci jsme vzdali slovenské varianty a zvolili variantu českou, s trasou z části po československých hranicích. <div><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-XXtY-MfK9Ic/YZzNV5XRXfI/AAAAAAAAS-g/vChNXeSCRQI-mZknESds3NYeBhs2VOk5ACLcBGAsYHQ/s850/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.PNG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="777" data-original-width="850" height="366" src="https://1.bp.blogspot.com/-XXtY-MfK9Ic/YZzNV5XRXfI/AAAAAAAAS-g/vChNXeSCRQI-mZknESds3NYeBhs2VOk5ACLcBGAsYHQ/w400-h366/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.PNG" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><a href="https://mapy.cz/s/copecahefe">https://mapy.cz/s/copecahefe</a><br /></td></tr></tbody></table><div><br /></div><div>Počet přihlášených se také stále proměňoval. (Pro neznalé našich výprav – nejsme jedna parta, ale stále proměňující se sestava poutníků.) Nakonec se ustálila skupina: Libor, Pavel a Katka, Honza, Petr, Tomáš, Dušan a moje maličkost. Nutno říci – skvělá sestava. Putování jsme nazvali „Po stopách ing. Indrucha“. Ale o něm až dále.<p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Pátek večer</b></h3>
<p class="MsoNormal">Dojel jsem na místo srazu za tradičně hektických okolností. Ale
nakonec v sestavě Petr, Honza a já parkujeme Petrovo auto v Bylnici,
někdy po 22:00, a odtud pomalu stoupáme do svahů Bílých Karpat směr nedaleké
jezírko u sadu. Čeká tam na nás i předvoj: Pavel s Katkou a Dušanem, kteří
přijeli o chvíli dříve. Stavíme stan, vítáme se, popíjíme burčák a já si dávám
dýmečku. Krásný večer po hektickém dni. Zbylí účastnící přijedou až zítra. <o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b>Sobota</b></h3>
<p class="MsoNormal">Vstáváme hodně pozdě. Fakt hodně pozdě. Čekal jsem, že nás
díky pozdnímu ránu zastihne Libor a Tom, ale nakonec se dopolední setkání posunuje
a naše malá skupina vyráží vzhůru. Před tím obhlížíme okolí, místní sad, rybníček,
studnu bez sací trubice. Je to krásné ráno. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-VQQIg-NUdew/YZteSG0EPrI/AAAAAAAAS6Y/VFjI2ul-6dAS6aznSiqeGobPA5c6GYiLACLcBGAsYHQ/s2048/20211016_104911.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-VQQIg-NUdew/YZteSG0EPrI/AAAAAAAAS6Y/VFjI2ul-6dAS6aznSiqeGobPA5c6GYiLACLcBGAsYHQ/w240-h320/20211016_104911.jpg" width="240" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-6eR3TmCqq7Q/YZteSHSx1xI/AAAAAAAAS6g/WpS2U2DWyNEziD4ZCHS0K7UViPUrJJXhQCLcBGAsYHQ/s2048/20211016_105428.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-6eR3TmCqq7Q/YZteSHSx1xI/AAAAAAAAS6g/WpS2U2DWyNEziD4ZCHS0K7UViPUrJJXhQCLcBGAsYHQ/w240-h320/20211016_105428.jpg" width="240" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-P2U1yQIH6Wc/YZteSF4ohrI/AAAAAAAAS6c/XGh8mibSEJE7OtY0K7RkhxY-dIvgEKkTgCLcBGAsYHQ/s2048/20211016_121823.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-P2U1yQIH6Wc/YZteSF4ohrI/AAAAAAAAS6c/XGh8mibSEJE7OtY0K7RkhxY-dIvgEKkTgCLcBGAsYHQ/w400-h300/20211016_121823.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Stoupáme v klidu vzhůru rezervací Lazy až na hřebínek,
obědváme a pokračujeme dál, směr hraniční hřeben. My jej ale podcházíme k prameni
na krásných loukách Penažná a pod sedlem Třešňová. Chtěl jsem ty louky po
létech vidět. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-fXY85qAxcbw/YZtfGp39lFI/AAAAAAAAS64/KSTpSeYc1ag-_7yPrZm1w6raokXdDpJcQCLcBGAsYHQ/s2048/20211016_160715.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-fXY85qAxcbw/YZtfGp39lFI/AAAAAAAAS64/KSTpSeYc1ag-_7yPrZm1w6raokXdDpJcQCLcBGAsYHQ/s320/20211016_160715.jpg" width="320" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qo921JZ-kX0/YZtfGqq-mVI/AAAAAAAAS60/tDZb2tDZuHUwFZBqQOyZxZ7ENAvDRg-ewCLcBGAsYHQ/s2048/20211016_161830.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-qo921JZ-kX0/YZtfGqq-mVI/AAAAAAAAS60/tDZb2tDZuHUwFZBqQOyZxZ7ENAvDRg-ewCLcBGAsYHQ/s320/20211016_161830.jpg" width="240" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Studánka na Pěňažné</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Odtud hraniční stezkou po červené na Javorník, jeden z mnoha
karpatských Javorníků. Za ním, pod Chladným vrchem, chceme tábořit. Padá tma. </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-x4ez2STpqU8/YZtiDE0EIUI/AAAAAAAAS7Q/Fr3HKHzuCSomqnbv57GRoOHmxMXfa3IUwCLcBGAsYHQ/s2048/20211016_174656.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-x4ez2STpqU8/YZtiDE0EIUI/AAAAAAAAS7Q/Fr3HKHzuCSomqnbv57GRoOHmxMXfa3IUwCLcBGAsYHQ/s320/20211016_174656.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Večerní obzory slovenské</td></tr></tbody></table></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Tomáš
a Libor mezi tím dorazili z údolí a připravili ohniště. Ovšem přijíždí nezvaný
host, myslivec a lesná stráž v jednom, což je přímo ďábelská kombinace! Strážce si chlapců
ani nevšiml mysle na kýženou „polovačku“. My se nocí přesujeme o
kousek níže na neméně krásnou loučku. </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Někteří z nás staví stan v Česku
a někteří na Slovensku. Oheň máme v Česku, slovenská lesná stráž na nás tedy
nemůže. Honza staví skvostný a nesmírně zajímavý závěs na kotlík ze zkroucených
klacků. Nic takového jsem ještě neviděl.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qWsk1UBpWDU/YZtk7hqozsI/AAAAAAAAS8o/Dpm0MWS7fCsFGgy3jVxQjTXO1vp9BAaHgCPcBGAsYHg/s800/image.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="800" data-original-width="600" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-qWsk1UBpWDU/YZtk7hqozsI/AAAAAAAAS8o/Dpm0MWS7fCsFGgy3jVxQjTXO1vp9BAaHgCPcBGAsYHg/s320/image.jpg" width="240" /></a></div><i style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><i style="text-align: left;"><br /></i></div>Na tomto hřebeni jsem už po čtvrté. Kdysi jsem tudy táhl za
středoškolských let. Spali jsme tehdy na Peňažné. I proto jsem ty louky chtěl
vidět. Podruhé jsem tudy šel brzy zjara sám, z krásného a mnou milovaného Vlárského
průsmyku. Bylo mi cca 25. Po horách jsem ještě běžel. Na loukách nad námi jsem
pozoroval Halleyovu kometu. A přiletí příště, už tu nebudu…. </i></div><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-6s17avr06VQ/YZtiO4vpR8I/AAAAAAAAS7U/B0IkmkygdMQIXEZRTakDH-Q8CsHGSpD8wCLcBGAsYHQ/s620/lspn_comet_halley1_181225-112239_ako.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="349" data-original-width="620" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-6s17avr06VQ/YZtiO4vpR8I/AAAAAAAAS7U/B0IkmkygdMQIXEZRTakDH-Q8CsHGSpD8wCLcBGAsYHQ/s320/lspn_comet_halley1_181225-112239_ako.jpg" width="320" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"><i>Potřetí, po mnoha
létech loni, při putování z Lipova do Mostů. A nyní opět letos. Kolem nás lesy
lesníka Indrucha. I přes noční příchod jsme tušili, že místo je velmi hezké. Jdeme
pozdě spát. Popíjíme vínko. <o:p></o:p></i></p>
<p class="MsoNormal"><b>Neděle<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Opět vstáváme pozdě. Kolem jinovatka. Spojuji se s Bratislavou.
Fotím pro bohoslužby náš oheň. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-JskN_KUP_PE/YZtilba6DqI/AAAAAAAAS7c/vYxuKY_dI6oGN45ZS_1Vdefddmr4wKO3ACPcBGAsYHg/s4000/20211017_090236_027.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="4000" data-original-width="3000" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-JskN_KUP_PE/YZtilba6DqI/AAAAAAAAS7c/vYxuKY_dI6oGN45ZS_1Vdefddmr4wKO3ACPcBGAsYHg/s320/20211017_090236_027.jpg" width="240" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Foto pro bratislavské bohoslužby</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Po sbalení nás už opouštějí Pavel a Katka.
Čekají na ně děti. Tedy tuto noc nás bylo nejvíce. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-tmvTQgx1pLY/YZtisz2hmlI/AAAAAAAAS7g/P19NLDFo3lMwYZwxOJNc13oFl4O2QcFlACLcBGAsYHQ/s2048/20211017_111305.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-tmvTQgx1pLY/YZtisz2hmlI/AAAAAAAAS7g/P19NLDFo3lMwYZwxOJNc13oFl4O2QcFlACLcBGAsYHQ/s320/20211017_111305.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Postupujeme k vrcholu naší
výpravy, k lokalitě Potůčková, s pomníkem ing. Indrucha. Lesní rybníček
snadno nacházíme a s rozkoší jej obcházíme. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-8mA37CMY8mI/YZti7ZGeYgI/AAAAAAAAS7o/odTs9bfAvGMyOVSZ7J0iDjMfH4BGXKl7QCLcBGAsYHQ/s2048/20211017_130149.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-8mA37CMY8mI/YZti7ZGeYgI/AAAAAAAAS7o/odTs9bfAvGMyOVSZ7J0iDjMfH4BGXKl7QCLcBGAsYHQ/s320/20211017_130149.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><a href="https://1.bp.blogspot.com/-hdwfXsEGTH4/YZti7bqds8I/AAAAAAAAS7s/Ki9tLJ5Ipwcdzs9mLm-pQ-5BXSymnLNhACLcBGAsYHQ/s2048/20211017_120709.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-hdwfXsEGTH4/YZti7bqds8I/AAAAAAAAS7s/Ki9tLJ5Ipwcdzs9mLm-pQ-5BXSymnLNhACLcBGAsYHQ/s320/20211017_120709.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-R_KItAuyJvw/YZti7aL-FGI/AAAAAAAAS7w/5gCgEOy7nu0SUEQ-mlPj6wYt8_PnixE_ACLcBGAsYHQ/s2048/20211017_115912.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-R_KItAuyJvw/YZti7aL-FGI/AAAAAAAAS7w/5gCgEOy7nu0SUEQ-mlPj6wYt8_PnixE_ACLcBGAsYHQ/w300-h400/20211017_115912.jpg" width="300" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pomníček ing. Aloisovi Indruchovi, lesů pánovi</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Brzy jsme našli i pomník
velkému bardovi zdejších lesů. Nutno říci, že pomník je mizerný, skoro nečitelný
díky skleněné desce. Ale přesto jsme rádi,
že jsme jej našli.</p><p></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>Ing. Indruch je bájná postava lesnického Sionu i mého života.
Ještě v jinošství jsem shlédl vynikající film o jeho práci. Snažil se
používat lesnické postupy přírodě blízké. Zachovával druhovou pestrost lesů.
Kácel výběrovým způsobem. Nebyl ale přítelem pouhé laciné přirozenosti, bez zásahu
lidské ruky. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Byl pěstitel lesa. Pro mě
představitelem pastýře Božího stvoření – lesů.<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>Ne nadarmo se dodnes jezdí delegace lesníků a ne nadarmo mu pohrobci
postavili pomník. <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"><i></i></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://lh3.googleusercontent.com/-S25PtxZYoHA/YZtj0b8ZzHI/AAAAAAAAS8A/MbTiyglSv8Ei6RciswVx4xbqSLMSFb1rQCLcBGAsYHQ/image.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="" data-original-height="140" data-original-width="359" height="156" src="https://lh3.googleusercontent.com/-S25PtxZYoHA/YZtj0b8ZzHI/AAAAAAAAS8A/MbTiyglSv8Ei6RciswVx4xbqSLMSFb1rQCLcBGAsYHQ/w400-h156/image.png" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ing. Alois Indruch, dlouholetý vedoucí lesní správy Vlára</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><i></i></div><i><br /></i>Na loučce konáme ztišení nad Božím slovem pod vedením emeritního
vězeňského kaplana Honzy Kočnara. Je neděle ráno. Krásný čas. Potom klesáme,
hluboko do průlomu řeky Vlára. Sestupujeme lesy, loukami a nakonec údolní ovčí
pastvinou. <p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-geIlMVmV8-Q/YZtj9v2eLiI/AAAAAAAAS8I/g0OMznHIjPI97-x4UHYBjScI76PDMEg8gCLcBGAsYHQ/s2048/20211017_134149.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-geIlMVmV8-Q/YZtj9v2eLiI/AAAAAAAAS8I/g0OMznHIjPI97-x4UHYBjScI76PDMEg8gCLcBGAsYHQ/s320/20211017_134149.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">A přes zakázaný most k legendární stanici Vlárský průsmyk. Zastavuje
to pouze několik vlaků, snad čtyři vlaky za týden, jen v pátek a v neděli.
Nás ale zajímá více místní hospoda, kde si dáváme pivko, brambůrky, oběd a družíme
se s místními. Fotíme se. Hezký čas.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-LVid3p4nC2Q/YZtkF_jndjI/AAAAAAAAS8Q/uLIVmtVSGQg7kDpIi29BbYzsOysbP1bewCLcBGAsYHQ/s2048/20211017_145540.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-LVid3p4nC2Q/YZtkF_jndjI/AAAAAAAAS8Q/uLIVmtVSGQg7kDpIi29BbYzsOysbP1bewCLcBGAsYHQ/s320/20211017_145540.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Potom po údolní československé hranici, sklářskou vesnicí Sidonie
do stejnojmenné reservace Sidonie. Do pralesního vstupujeme už na lehkého šera,
ale stojí to za to. Divoký karpatský les. Pravda. mnohé běžné rumunské a
ukrajinské lesy se mu vyrovnají, ale přesto je pozdrav karpatské divočiny
nádherný. Mohutné buky, popadané kmeny. </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-tG-S48VcrmU/YZtkYrVoiFI/AAAAAAAAS8c/2nvkjxlfJGorOhwKC1OX0eV4Ym0Ke1kLACPcBGAsYHg/s4000/20211017_172137.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-tG-S48VcrmU/YZtkYrVoiFI/AAAAAAAAS8c/2nvkjxlfJGorOhwKC1OX0eV4Ym0Ke1kLACPcBGAsYHg/s320/20211017_172137.jpg" width="320" /></a></div><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-mPp56dz47Kc/YZtkjjQxdAI/AAAAAAAAS8g/Nw05dL3OccodW3-fPmkQMGXTlu8HRXrKQCPcBGAsYHg/s4000/20211017_172530.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="3000" data-original-width="4000" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-mPp56dz47Kc/YZtkjjQxdAI/AAAAAAAAS8g/Nw05dL3OccodW3-fPmkQMGXTlu8HRXrKQCPcBGAsYHg/s320/20211017_172530.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal"><i>Les nad lesní cestou už zdaleka není
tak drsný, i když patří do rezervace. My v noci stoupáme až na mezi vršky
Pyrtě a Tratihůšť. Převýšení 370 metrů. Pěkný závěr dne.</i></p>
<p class="MsoNormal">Opět za tmy stavíme tábor. Tak trochu na dvakrát. Přemístili
jsme se na hezčí loučku. Z nedaleká troubí krávy. Krásný dlouhý a pestrý nedělní
den. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><b>Pondělí<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Opět vstáváme celkem pozdě. Objevuje se muž s traktorem, snad
majitel louky. Ale dobře se s ním domlouváme. Dnes nás konečně čeká hřebenovka. Upřesňuji, že hřebenovka se stády krav, což z mapy nešlo vyčíst. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-4Ehjd4UUCPo/YZtlImEMbMI/AAAAAAAAS8s/NwbnCDo7nhYSxHTPstmhzGmezGO06y-cACLcBGAsYHQ/s2048/20211018_112007.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-4Ehjd4UUCPo/YZtlImEMbMI/AAAAAAAAS8s/NwbnCDo7nhYSxHTPstmhzGmezGO06y-cACLcBGAsYHQ/s320/20211018_112007.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Nejprve loukami přes horu Průklesy až hraniční hřeben s červenou značkou. Odtud
celkem zprudka dolů, <br />do významného sedla nad Nedašovou Lhotou. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-YxyNVjgiGrA/YZtnylz7t2I/AAAAAAAAS90/a4khmcTkZG8FO2FcTIKLADykdfT1qeRvQCLcBGAsYHQ/s1107/20211018_165850.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="830" data-original-width="1107" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-YxyNVjgiGrA/YZtnylz7t2I/AAAAAAAAS90/a4khmcTkZG8FO2FcTIKLADykdfT1qeRvQCLcBGAsYHQ/s320/20211018_165850.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Za sedlem mírným
traverzem přes krásné usedlosti, nesoucí půvabné jméno Zadky až na hřeben k pozorovatelně
Durch. Loučka s dřevěnou moderní stavbou a hlavně se studánkou.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>Právě místní Zadky považuji za nejhezčí místo dnešního
dne. Uprostřed lesů loučky, pole, sady a usedlosti. Padá večer. V malém domečku
se svítí. Čekáme na Libora a potom tmavými lesy, opět za tmy hledáme cestu,
občas bažina, občas hledání trasy. V lese jsou staré i nové cesty. <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SKefKxmF4cQ/YZtl4fAqIeI/AAAAAAAAS88/wjeGLDrEYUk70q6tCH7pIK2GG013N5X7QCLcBGAsYHQ/s2048/20211018_175506.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-SKefKxmF4cQ/YZtl4fAqIeI/AAAAAAAAS88/wjeGLDrEYUk70q6tCH7pIK2GG013N5X7QCLcBGAsYHQ/s320/20211018_175506.jpg" width="320" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"><i>Ten den bylo mnoho hezkých míst. Louky pod Tratihuští,
studánka pod Průklestem, výhledy do dálav, že musíme přemýšlet, který obzor je
který. Přemýšlel jsem, co je tou závěrečnou pozorovatelnou Durch. Opravdu jsem
nečekal, že na konci cesty potkám architektonické dílo brněnského architekta Fráňka,
novodobé legendy české architektrury a postrachu všech realizátorů jeho staveb.
Nakonec jsme v pozorovatelně dokonce spali…. Poprvé spím ve Fráňkové
stavbě. A byla to dobrá noc. Tak díky Fráňku. <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-8hkfP-fp-7A/YZzMm2yMzZI/AAAAAAAAS-Y/dkJ5HG8mbWoqk_BhjWrn6SbfHjPMfmzMQCLcBGAsYHQ/s376/prof-ing-arch-zdenek-franek.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="376" data-original-width="376" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-8hkfP-fp-7A/YZzMm2yMzZI/AAAAAAAAS-Y/dkJ5HG8mbWoqk_BhjWrn6SbfHjPMfmzMQCLcBGAsYHQ/w200-h200/prof-ing-arch-zdenek-franek.jpg" width="200" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Prof. ing. Arch Zdeněk Fráněk</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-CCJ9YuJe68I/YZtmFUa4lOI/AAAAAAAAS9E/EhT7bRTm35YUdNiiKwzLsXxTSmqNoEK2QCLcBGAsYHQ/s2048/20211019_101235.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-CCJ9YuJe68I/YZtmFUa4lOI/AAAAAAAAS9E/EhT7bRTm35YUdNiiKwzLsXxTSmqNoEK2QCLcBGAsYHQ/s320/20211019_101235.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-MrwOvwPUV38/YZtmFUL6HvI/AAAAAAAAS9I/nGuHdnbOzrsql-miXlVfPkWr2NxMSR28QCLcBGAsYHQ/s2048/20211019_103651.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-MrwOvwPUV38/YZtmFUL6HvI/AAAAAAAAS9I/nGuHdnbOzrsql-miXlVfPkWr2NxMSR28QCLcBGAsYHQ/s320/20211019_103651.jpg" width="320" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"><b>Úterý<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Poslední den. Už toho před sebou moc nemáme. Hřebenovkou až
k rozhledně Královec. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-yyN8I7692dA/YZtmOjUf1nI/AAAAAAAAS9Q/rlbLOUGkXYEV1CKOmxJOTJNp69MHa2P8gCLcBGAsYHQ/s2048/20211019_121306.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-yyN8I7692dA/YZtmOjUf1nI/AAAAAAAAS9Q/rlbLOUGkXYEV1CKOmxJOTJNp69MHa2P8gCLcBGAsYHQ/s320/20211019_121306.jpg" width="240" /></a></div><p class="MsoNormal">Výhledy odtud byly nádherné a se šlehačkou završily
naše putování. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-AQzmzbM7MhY/YZtmOvBVTTI/AAAAAAAAS9U/fDEoPZeJn2EZ0CL3hXvzxph39h3ZEaoTACLcBGAsYHQ/s2607/20211019_115932.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="1207" data-original-width="2607" height="296" src="https://1.bp.blogspot.com/-AQzmzbM7MhY/YZtmOvBVTTI/AAAAAAAAS9U/fDEoPZeJn2EZ0CL3hXvzxph39h3ZEaoTACLcBGAsYHQ/w640-h296/20211019_115932.jpg" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Potom už z hor, do Valašských Klobouk. Nikdy jsem v tomto
městě nebyl. Scházíme až na náměstí, dáváme si skvělý oběd a v cukrárně kávičku.
Jsme v pohodě až do chvíle, kdy zjistíme, že nám už jede vlak. Někteří ho
stihli, já s Honzou ne. Ale bylo to podle plánu. Petr nás laskavě vyzvedl
a jedeme do Starého města u Uherského Hradiště. Zde se rozloučíme s Petrem,
za chvíli s Honzou a i já za chvíli jedu vlakem do Bratislavy.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i>Smyslem Pozdního sběru ne poprázdninové nadýchnutí. Možnost
vypadnout pro otce a maminky rodin. Možnost vypadnout pro ty, co mají málo
dovolené. A zadařilo se. Výprava se nám moc líbila a bavila nás. Hezké a pestré
krajiny, dobré společenství i pěkné rozhovory. Buď pozdraven pozdní sběre 2021!
<o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qMPnIngO40A/YZtmh78i3fI/AAAAAAAAS9k/o3bV9h-iXKILY2CD8Az43BR5TSQyfruqgCLcBGAsYHQ/s2048/20211016_132606.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-qMPnIngO40A/YZtmh78i3fI/AAAAAAAAS9k/o3bV9h-iXKILY2CD8Az43BR5TSQyfruqgCLcBGAsYHQ/s320/20211016_132606.jpg" width="240" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"><i>Bylo to putování</i></p><p class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="mso-list: l0 level1 lfo1;">→ s nočními příchody na tábořiště, nebyl jediný večer bez stavění stanů za světla<br /> → s fascinujícími Honzovými divokými závěsy nad ohni <br /> → poprvé ve vyloženě české (spíše moravské krajině) <br /> → byl jsem rád, že jsem nemusel být nejstarším. Díky Honzo. <br /> → měli jsme bohatě výborného vína<br /> → bylo to poutování velmi barevné, nádherně podzimní</p><p class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="mso-list: l0 level1 lfo1;"><i>Tedy na konec tradičně: Samému Bohu budiž sláva za krásné
putování.</i></p></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-2946098057298284472021-10-14T23:17:00.034+02:002022-01-11T16:37:51.115+01:00Vděčné ohlédnutí za šedesáti lety Spirituál kvintetu<p> Ve středu 12.10.2021 odehrála legendární skupina Spirituál
kvintet poslední koncert. Byla s námi šedesát let! Musím přiznat jistou
míru sentimentu. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Jr0MbcNQHek/YWiWwbWS6zI/AAAAAAAASio/Umqe_a74oC0fMqwfLGB6RGVOMa4qvA6BACLcBGAsYHQ/s994/Spiritu%25C3%25A1l-kvintet_50-let-v-Lucern%25C4%259B-2010.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="293" data-original-width="994" height="188" src="https://1.bp.blogspot.com/-Jr0MbcNQHek/YWiWwbWS6zI/AAAAAAAASio/Umqe_a74oC0fMqwfLGB6RGVOMa4qvA6BACLcBGAsYHQ/w640-h188/Spiritu%25C3%25A1l-kvintet_50-let-v-Lucern%25C4%259B-2010.jpg" width="640" /></a></div><h2 style="text-align: left;"><br /></h2><h2 style="text-align: left;">Seznamování</h2><p>Skupina mě, zejména v prvních dekádách života, doprovázela
životem, jak na koncertech, tak na vinylových „deskách“. A především nepřímo
při společném při zpěvu u ohňů, při nočních bděních, ve vlacích, u krbu. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-NxloaQ4yGX0/YWiYBK-jl-I/AAAAAAAASiw/XiCDHGI6Z0cg5HtziyLDNI1CG8r-1giVQCLcBGAsYHQ/s2048/Obr%25C3%25A1zek2.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1368" data-original-width="2048" height="268" src="https://1.bp.blogspot.com/-NxloaQ4yGX0/YWiYBK-jl-I/AAAAAAAASiw/XiCDHGI6Z0cg5HtziyLDNI1CG8r-1giVQCLcBGAsYHQ/w400-h268/Obr%25C3%25A1zek2.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Možná právě zpíváme SPQ...</td></tr></tbody></table><p>Skupina
mě pomáhala v minulých časech otevírat oči. Uvědomoval jsem si, že jsou zakázané písně i zakázané
soubory. Díky nim jsem si uvědomoval, že žiji ve státě, který se bojí
ušlechtilosti a svobody. Zároveň jsem se učil plout spolu se Spirituály plout mezi zákazy
a cenzory.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-WoEs2c1Zdgs/YWiZPkciE0I/AAAAAAAASi8/IBdBz4O61IkHiy5lTGnLP7ZFsLuEb7tBACLcBGAsYHQ/s517/hjgzgz.PNG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="71" data-original-width="517" height="88" src="https://1.bp.blogspot.com/-WoEs2c1Zdgs/YWiZPkciE0I/AAAAAAAASi8/IBdBz4O61IkHiy5lTGnLP7ZFsLuEb7tBACLcBGAsYHQ/w640-h88/hjgzgz.PNG" width="640" /></a></div><p>Soubor to byl geniální. S tichotovskými evangelickými
kořeny, s duchovním poselstvím, které si každý posluchač interpretoval po
svém. Naše evangelijní sekce samozřejmě taky po svém. Projektovali jsme do
jednotlivých zpěváků své představy o jejich bytostné víře. Ale představy jsou
jen představy. Spirituálové samotní byli rádi, že si tam každý našel svou víru. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-FSgb36JUUpY/YWiZ8YH2heI/AAAAAAAASjE/Jf7R0XD9-hQ_R83Z5i06LUGXMeAFgUmYwCLcBGAsYHQ/s615/IMG_20210804_165142.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="615" data-original-width="552" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-FSgb36JUUpY/YWiZ8YH2heI/AAAAAAAASjE/Jf7R0XD9-hQ_R83Z5i06LUGXMeAFgUmYwCLcBGAsYHQ/w179-h200/IMG_20210804_165142.jpg" width="179" /></a></div><p>Dodnes vzpomínám na svůj první koncert v Brně na
Musilce. Bylo mi možná čtrnáct. Seděl jsem vpravo, v rohu, na balkoně u
starého světlometu. Byl jsem unesen atmosférou, písněmi, inteligentním moderováním
Jiřího Tichoty a Dušana Vančury. Lehkým humorem, narážkami na dění ve
společnosti. Byl jsem unesen zjevem, zpěvem a živým soulovým přednesem Irenky
Budweiserové. S bráchou jsem zápasil o její přízeň. Marně. Brácha se
s ní seznámil a já, jako mladší ucho, jsem neměl šanci. Byly to nádherné
časy.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-pZ1puAh0KIQ/YWiaF-bsA5I/AAAAAAAASjM/yG1Sx6bdRaE_Gq3hgPGcjjf77_-6K8UkwCLcBGAsYHQ/s800/14.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="599" data-original-width="800" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-pZ1puAh0KIQ/YWiaF-bsA5I/AAAAAAAASjM/yG1Sx6bdRaE_Gq3hgPGcjjf77_-6K8UkwCLcBGAsYHQ/s320/14.jpg" width="320" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-bINLy1VGl-s/YWiaF0LhafI/AAAAAAAASjI/bytp4VA1nrg9IkDVI2Fs-KctNjUQGNUnACLcBGAsYHQ/s850/71527.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="638" data-original-width="850" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-bINLy1VGl-s/YWiaF0LhafI/AAAAAAAASjI/bytp4VA1nrg9IkDVI2Fs-KctNjUQGNUnACLcBGAsYHQ/s320/71527.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Legendární Musilka</td></tr></tbody></table><p>Snad žádná skupina nevstoupila do společnosti tak silně,
jako Spirituálové. Jejich písně zdomácněli, najdete je ve zpěvnících základních
škol i ve evangelickém Svítáku. Zpívají se na výletech, na domácích sešlostech,
stále znějí i zde, na Slovensku. (Naposled jsem si je zpíval s dětmi před
měsícem. Česky.) Pravda, kvinteťácké písně
si přivlastnili všichni. Tichota vzpomíná, na Marii Kabrhelovou, předsedkyni
svazu žen, která "vlníc funkcionářskými bůčky", probíhala včele lidského hadu sjezdovým
palácem, právě za zvuku písně <i>„Jednou budem dál“.</i> Ble.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-51jkh9hazw4/YWiaP8fVlkI/AAAAAAAASjU/DxJ7Sa8eJmsqraDDVXKVeA9nZqlcrM36gCLcBGAsYHQ/s800/KOT2ef26c_kabrhelova.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="545" data-original-width="800" height="218" src="https://1.bp.blogspot.com/-51jkh9hazw4/YWiaP8fVlkI/AAAAAAAASjU/DxJ7Sa8eJmsqraDDVXKVeA9nZqlcrM36gCLcBGAsYHQ/s320/KOT2ef26c_kabrhelova.jpg" width="320" /></a></div><p>V době mé puberty se se s kapelou spojily i životy
naší rodiny. Z drobné opravy auta mým švagrem vzniklo se Spirituály přátelství,
které trvá až dodnes. To byly
slavné obědy na Kounicově (Tehdy Leninově) u mé sestry. Chodili jsme se dívat k Horským na
členy souboru jako do ZOO. Dnes mi je jich trochu líto, ale byla jiná doba. Vše
mělo přídech jisté vzpoury a sešlosti neprorežimních lidí. Později zpívali na
požehnání jejich dcery Miriam, v modlitebně Církve bratrské. Jedna sestra se vyjádřila:<i> „Takové vyžilé tváře….“</i>
Člověk se musí smát.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-0P8uuif3awY/YWia-_6_QDI/AAAAAAAASjk/9VhpQt1DvHoSe1lSyta-OBmVVZ5PGr_MQCLcBGAsYHQ/s512/unnamed.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="354" data-original-width="512" height="276" src="https://1.bp.blogspot.com/-0P8uuif3awY/YWia-_6_QDI/AAAAAAAASjk/9VhpQt1DvHoSe1lSyta-OBmVVZ5PGr_MQCLcBGAsYHQ/w400-h276/unnamed.jpg" width="400" /></a></div><br /><h2 style="text-align: left;">Vrchol (z mého pohledu)</h2><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Po převratu nastaly zlaté doby Spirituálů. Zpěv
z balkónu Melanrichu v listopadu 1989. Jiří Tichota: <i>„Pche jeden
mikrofon pro šest lidí. Znám balkón, kde dávají šest mikrofonů pro jednoho“.</i>
Později zpěv s americkými prezidenty. Vyprodané Lucerny. Konečně možnost
svobodně vydávat desky, CDčka, zpívat kde se zachce. Fúzovat se s kým
chtějí. Do souboru se vrátil Karel Zich. Naprostá paráda. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-fYCKkvicm8E/YWibvvO1XHI/AAAAAAAASjs/nnOI6VTo-9sjya3GZ-UbawF5Pdud992uACLcBGAsYHQ/s500/Audiokniha-Kdyz-je-na-co-vzpominat-Vladimir-Bernasek.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="500" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-fYCKkvicm8E/YWibvvO1XHI/AAAAAAAASjs/nnOI6VTo-9sjya3GZ-UbawF5Pdud992uACLcBGAsYHQ/s320/Audiokniha-Kdyz-je-na-co-vzpominat-Vladimir-Bernasek.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Mnozí jsme se v nové době ptali, bude vůbec o čem
zpívat? Mohou ještě účinkovat na posluchače „protestsongy“? Je přece svoboda! Ani nás
nenapadlo, jak rychle lidé budou zapomínat a jak potřebné písně Spirituál kvintetu
budou: <i>„Nejvíc svobody si važ…..“</i> A opět plné sály. Slzy. Vytleskávání. Nádhera. Která skupina, takto, inteligentně,
nelacině oslovuje posluchače? Dodává víru, lásku a naději? Moc jich není.</p><p class="MsoNormal">Poslední koncert s nimi jsem zažil v Zábřehu na
Moravě. Jejich řady začaly řídnout. Zemřel Olda Ortinský. Nešťastně, v moři, skončil i Karel Zich. Ze
skupiny se vzdálila Irenka Budweiserová. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-_3JRrFPci1g/YWiczm27EpI/AAAAAAAASkM/fmW80zgi5ZQ2CMX6Nww6ooMJJgS9sDmRACLcBGAsYHQ/s560/KOT1429a1_zahrada1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="428" data-original-width="560" height="245" src="https://1.bp.blogspot.com/-_3JRrFPci1g/YWiczm27EpI/AAAAAAAASkM/fmW80zgi5ZQ2CMX6Nww6ooMJJgS9sDmRACLcBGAsYHQ/s320/KOT1429a1_zahrada1.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">To mi bylo nejvíce líto. Odešel starý zvuk
souboru. Přišel Jiří Holoubek a další posily. Starý Spirituál už to nebyl, ale styl
stále geniálně zůstával. Stále přinášeli krásné písně, hudbu i poselství. Já je
aspoň na dálku sledoval. Stále vyprodané sály, kostely a na koncertě všechny
generace. Dědečkové babičky, děti a vnoučata. A všichni nadšeni.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-cSJyHI1WEb0/YWicGmqZfgI/AAAAAAAASj0/L4YZrV5Q8S0fUc6kNeWk9gk_DSEKr6CNQCLcBGAsYHQ/s1000/profimedia-050232566_211013-084844_ako.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="667" data-original-width="1000" height="266" src="https://1.bp.blogspot.com/-cSJyHI1WEb0/YWicGmqZfgI/AAAAAAAASj0/L4YZrV5Q8S0fUc6kNeWk9gk_DSEKr6CNQCLcBGAsYHQ/w400-h266/profimedia-050232566_211013-084844_ako.jpg" width="400" /></a></div><h2 style="text-align: left;">Šedesátka</h2><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Závěr fenomenální. Poslední koncerty po šedesátileté
existenci. Šestnáctkrát za sebou vyprodali Lucernu. Důstojně oslavit závěr a
důstojně skončit. Nečekat až mi to budou muset říkat jiní. Velké umění života. Moc
díky i za toto poučení! </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-oYPcYcLrHzg/YWicXnvOhBI/AAAAAAAASj8/m1j1lKiNrncVd-GlBQlZVy38iHoJYHr_QCLcBGAsYHQ/s2048/243088660_1858817911172563_7010802437887610577_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1367" data-original-width="2048" height="268" src="https://1.bp.blogspot.com/-oYPcYcLrHzg/YWicXnvOhBI/AAAAAAAASj8/m1j1lKiNrncVd-GlBQlZVy38iHoJYHr_QCLcBGAsYHQ/w400-h268/243088660_1858817911172563_7010802437887610577_n.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Smutné bylo, že rozloučení s posluchači bylo už
bez Dušana Vančury, který se toho „megakonce“ už nedočkal. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-A_UdDuQ64MI/YWicgCqKrwI/AAAAAAAASkA/kgxWGSuD3UASV84ogx3xpB0vKrrg0MNVQCLcBGAsYHQ/s690/6288448.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="365" data-original-width="690" height="211" src="https://1.bp.blogspot.com/-A_UdDuQ64MI/YWicgCqKrwI/AAAAAAAASkA/kgxWGSuD3UASV84ogx3xpB0vKrrg0MNVQCLcBGAsYHQ/w400-h211/6288448.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Spirituál
definitivně skončil. Ale je zjevné, že jejich písně s námi budou dál a
nové a nové generace je budou zpívat. Možná, se zapomene na autory a fenomén Spirituál
Kvintetu. Písně zůstanou. Jsem rád, že jsem se mohl tohoto fenoménu dotýkat. Tedy Díky Bohu na vše. </p><p class="MsoNormal">Na závěr musím vzdát poctu. Komu? Jiřímu
Tichotovi. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-sxGoBwRPWjc/YWidB70I4OI/AAAAAAAASkQ/mj83GEhk6wkYUN2TeF451Iq30-_n7D3kgCLcBGAsYHQ/s288/8477.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="288" data-original-width="216" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-sxGoBwRPWjc/YWidB70I4OI/AAAAAAAASkQ/mj83GEhk6wkYUN2TeF451Iq30-_n7D3kgCLcBGAsYHQ/s0/8477.jpg" width="216" /></a></div><p class="MsoNormal">On byl motorem Spirituál kvintetu. Jediný se dočkal konce. Ach, jeho
nadání, vzdělání, rozhled, vědeckost, inteligence a humor. Jeho motýli! Nikdy
nezpíval sóla. Jen tiše bokem krásně hrál a zpíval sbory. Občas pokynul rukou.
Slyšel každý falešný tón. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-uO_auH3xwVE/YWidJdWyuLI/AAAAAAAASkY/f8VoCWydMnAmDJnRU87z7QAvkWu193N7ACLcBGAsYHQ/s1020/07e25d8c81a23be0a62621d19e5155d6_extract%253D48%252C0%252C1894%252C1066_resize%253D1020%252C574_.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="574" data-original-width="1020" height="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-uO_auH3xwVE/YWidJdWyuLI/AAAAAAAASkY/f8VoCWydMnAmDJnRU87z7QAvkWu193N7ACLcBGAsYHQ/s320/07e25d8c81a23be0a62621d19e5155d6_extract%253D48%252C0%252C1894%252C1066_resize%253D1020%252C574_.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Měl na soubor, na jeho zvuk, vysoké nároky. Vyplatilo se. Díky! Velké
díky! (Na jedné sešlosti ho podobně vychválila Jiřího Irenka. A on na to
reagoval slovy (přibližně): <i>„Už jsem si myslel, že to nikdo neřekne..." </i></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Co říci nakonec? Zacitovat dvorního textaře Františka
Novotného: <i>„Lucerna věčná nechť jim svítí, jsou věčnější než trilobity, kdo,
no přece naši Kvinteti.“ <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-TrUxgpMia0w/YWiebP4j_II/AAAAAAAASkk/MFmsyzxy9R0AhLoRhx5zyTzl-J8n35OlQCLcBGAsYHQ/s960/245753770_10222954794835726_5509565065440653164_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="720" data-original-width="960" height="240" src="https://1.bp.blogspot.com/-TrUxgpMia0w/YWiebP4j_II/AAAAAAAASkk/MFmsyzxy9R0AhLoRhx5zyTzl-J8n35OlQCLcBGAsYHQ/s320/245753770_10222954794835726_5509565065440653164_n.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lucerna, před posledním koncertem. Foto mé sestry. </td></tr></tbody></table><br />Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com2tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-18233513486407856552021-07-26T22:46:00.006+02:002022-01-11T16:38:14.104+01:00Vztahy nejen na putování, aneb co tématu radí kniha Přísloví<p>Putování na horách je přímo laboratoř vztahů. To, co se
člověk v horách naučí, v údolí jako když najde. Putování
v horách je záležitost silně vztahová. Můj tatínek někdy mluvil o puťáku, jako o <i>„líbezném společenství srdcí“. </i>Ano, právě na „dobrou partu“ se
na puťácích těšívám. Ale putování po horách je i zkouškou toho, jak spolu
vycházet, je to opravdu laboratoř vztahů a osobní test sociálně-emoční
inteligence.</p><p>Přesně
v duchu pozorování autora biblické knihy Přísloví: <i>„</i><i>Jako se železo ostří železem, tak člověk
ostří tvář svého bližního</i><i>.“ (Př. 27:17)</i></p><p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-2yRHR_biQjg/YP8WwO02v7I/AAAAAAAARQQ/PxmdVrlqAW8CdfPXTnsAI1iqi_ZsbPoZgCLcBGAsYHQ/s750/ostrenie-noza-ocielkou.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="750" src="https://1.bp.blogspot.com/-2yRHR_biQjg/YP8WwO02v7I/AAAAAAAARQQ/PxmdVrlqAW8CdfPXTnsAI1iqi_ZsbPoZgCLcBGAsYHQ/s320/ostrenie-noza-ocielkou.jpeg" width="320" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-bidi-font-style: italic;">Dovolil bych si
upozornit na některé situace, ze kterých mívám nejen v horách i "v údolích" obavu. A na závěr si dovoluji nabídnout pár rad. Odpusťte mou troufalost. Při
psaní jsem se z mnoha důvodů styděl. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></span></p>
<h2>Ponorka<o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">To první, o čem se musím začít, je tzv. ponorková nemoc.
Kniha Přísloví radí: <i>„</i><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Čiň svou
nohu vzácnou v domě svého bližního, jinak se tě přesytí a bude tě nenávidět</i>.“
<i>(Př. 25:17)</i> Puťák je pravým opakem této rady! Těch pár dní v kopcích
spolu lidé žijí natěsno. Sdílejí spolu takříkajíc kuchyň, obývák, <span style="color: black;">koupelnu</span> i ložnici. Znají své povahy, potíže,
návyky. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-NJrEI0mn8bE/YP8Xz5NPXDI/AAAAAAAARQY/7NMiHBSPbIsPLrFznud4a6Qmhp7FeTI8gCLcBGAsYHQ/s1600/IMG_8268.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" src="https://1.bp.blogspot.com/-NJrEI0mn8bE/YP8Xz5NPXDI/AAAAAAAARQY/7NMiHBSPbIsPLrFznud4a6Qmhp7FeTI8gCLcBGAsYHQ/s320/IMG_8268.JPG" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Pár dní to jde, ale mám odpozorováno, že zhruba za čtyři dny, přichází,
jakoby v papučích, „napětíčko“. Lidé vám začnou lézt na nervy. Důvod je
prostý: <i>„</i><i>Tlak na mléko působí
máslo, tlak na nos působí krev a tlak hněvu působí hádku.“ (Př. 30:33)</i> Ale
odejít z putování zpravidla nemůžete. I když, i to jsem zažil.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Je potřeba upustit napětí. Jak se to dělá? Obvykle jdu na
chvíli někam sám. Vydechnu, nevidím ostatní, modlím se. Taky ostatní obvykle
moc nemluví. Ten den často u ohně čítávám Nevrlého hru na „Zelenou propast
času“ – kdo slyší, rozuměj. A pak nezbývá než opatrně našlapovat, mluvit. Super
jsou lidi, kteří svou povahou dokáží napětí upustit, třeba jen drobnou veselou
poznámkou. Nebo dokážou změnit unavenou náladu nadhozením zajímavého tématu
k rozhovoru. Ano, jak pravdivé je slovo: <i>„</i><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Jako zlatá jablka na stříbrných mísách je slovo promluvené v pravý čas.“ </i>(Př. 25:11) Kéž jsou naše slova i v údolí jablky na stříbrných mísách! Kéž, Pane pomoz!</p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-IWA3WjPySQA/YP8YNOYfQAI/AAAAAAAARQg/qzsON_fhtL8JADiXDPpvh3zXVq0x2kNPQCLcBGAsYHQ/s880/bowl-fruits-apples-pears-lettuce-leaves-bowl-of-fruits-lettuce-food-healthy.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="587" data-original-width="880" src="https://1.bp.blogspot.com/-IWA3WjPySQA/YP8YNOYfQAI/AAAAAAAARQg/qzsON_fhtL8JADiXDPpvh3zXVq0x2kNPQCLcBGAsYHQ/s320/bowl-fruits-apples-pears-lettuce-leaves-bowl-of-fruits-lettuce-food-healthy.jpg" width="320" /></a></div><h2><br /></h2><h2>Zamilovaní a rozchody<o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Napětí vznikaly mezi manželskými dvojicemi či zamilovanými
nebo i mezi těmi, kdo k sobě cestu nacházeli a také mezi těmi, kdo od sebe
naopak odcházeli nebo prožívali vztahovou krizi. Je to nepříjemné ani pro
dvojici samotnou, ani pro přihlížející. Je také nepříjemné vidět, jak se váš
kamarád(ka) zamiluje do vaší životní lásky. Nemůžete utéci. V takových
časech sestupuje na zbylé účastníky výpravy pocit odpovědnosti. Je tendence řešit
vztahy a to k dobré atmosféře nepřidá: <i>„</i><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Severní vítr přinese déšť, potajmu mluvící jazyk nahněvané tváře.“ (Př.
25:23) </i></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-t6iXNjM5SVU/YP8ZSJNfpRI/AAAAAAAARQo/dLPZUSCM-O81gVtWvHab4mvY2x5LER4CwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_8343.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-t6iXNjM5SVU/YP8ZSJNfpRI/AAAAAAAARQo/dLPZUSCM-O81gVtWvHab4mvY2x5LER4CwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_8343.JPG" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">A opět člověk očekává dobré slovo! Dodnes vzpomínám na jednu
skvostnou větičku, kterou pronesla jedna z účastnic k náhle osamělému
chlapci. Dala mu tehdy čokoládu a řekla: <i>„Musíš teď jíst hodně sladkého...“ </i>V té větě bylo vše, nic neřešila, ale
byla v ní účast i praktická pomoc. Trapně mlčenlivá atmosféra byla
prolomena. (A já dodám, že všichni účastníci milostného trojúhelníku během
dalších let získali jiné a skvělé partnery, všem jsem byl na svatbách.)</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Když jsme v údolí, můžeme utéci do míst, kde je mi
dobře. Máme blízkého, kterému se můžeme vyplakat. V horách je to těžší. <o:p></o:p></p>
<h2>Moc chytrý účastník <o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Jindy bývá zkouškou vztahů sebevědomý účastník výpravy,
který „vše ví a vše zná“ a přitom „neví, že neví, že neví“. (Tzv. Dunning-Krugerův
efekt.) </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SQtbssb9HYw/YP8gTjL11pI/AAAAAAAARRg/IDzqWqhYCMcP5rENCaNHfWZnHezXGFfkgCLcBGAsYHQ/s1400/1_0B24-8TzSrxd2xMGIMXcNw.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="679" data-original-width="1400" height="194" src="https://1.bp.blogspot.com/-SQtbssb9HYw/YP8gTjL11pI/AAAAAAAARRg/IDzqWqhYCMcP5rENCaNHfWZnHezXGFfkgCLcBGAsYHQ/w400-h194/1_0B24-8TzSrxd2xMGIMXcNw.png" width="400" /></a></div><br /><p class="MsoNormal">Bývá nejdříve úsměvné jej poslouchat, ale časem je to už únavné. Ještě
těžší vysvětlovat, že nemusí mít tak docela pravdu nebo že je zcela mimo. Pokud
je takový člen komunity obdařen drzostí a asertivitou, je to ještě obtížnější.
Ovšem zajímavá<span style="color: black;"> j</span>e situace, kdy účastníci
výpravy zjistí, že onen zchytralec má pravdu. Třeba, že jeho „zaručený“ návod
na přípravu kaše je fakt hodně dobrý a výsledek je přímo nebeský. Najednou se
dostanete do situace, že jste to vy, co „neveděli, že nevěděli, že nevěděli“. Tedy
je dobré se nebrat tak moc vážně. </p><p class="MsoNormal">Hodnověrné je slovo: <i>„</i><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Na stříbro je kelímek, na zlato je pec,
člověk je zkoušen podle své chvály.“ (Př. 27:21)</i> Inu, v údolí si tedy
zachovávejme veselou pokoru a nadhled na sama sebe a zároveň nebuďme udiveni
z toho, že někdo je schopnější a má svěžejší mysl. To se prostě stává. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SXU6ReMv8DM/YP8abR8B6jI/AAAAAAAARQw/umwNN7DaT8IUN1B1KyEpEksnf5DXMBgEwCLcBGAsYHQ/s1600/MzN_0560.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" src="https://1.bp.blogspot.com/-SXU6ReMv8DM/YP8abR8B6jI/AAAAAAAARQw/umwNN7DaT8IUN1B1KyEpEksnf5DXMBgEwCLcBGAsYHQ/s320/MzN_0560.jpg" width="320" /></a></div>
<h2>Výkonnost horalů<o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Jsou rychlonozí poutnici a unavenější poutníci. I zde vzniká
mnoho příležitostí se naštvat. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Z toho,
že ti vpředu se ženou a nepočkají nebo naopak, že moc zastavujeme a táhneme se.
Někdy je vše podporováno tichou latentní závistí, že někdo je zdatnější. (Tu mám furt.) Obecně
platí, že výprava by měla pamatovat na posledního, což bývám naštěstí já. Čím
jsem starší a tím jsou na putování mladší horalové. Obvykle uctivě čekají a
povzbuzují...díky chlapci a děvčata. <span style="mso-spacerun: yes;"> </span><br />
A v údolí, v běžném životě, na mě taky laskavě čekají mladší přátelé,
třeba na mé „dlouhé vedení“, dlouhé dodací termíny. Je skvělé mít kolem sebe
chápavé a tolerantní přátele. Je dobré, když jsme i my tolerantní a chápaví.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Mám moc rád verš: <i>A</i> <i>tak, bratří (a
sestry) moji, když se shromažďujete k společnému stolu, čekejte jeden na
druhého. (1. Kor. 11: 33)</i><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rGXWStm3Utw/YP8bGyNXxcI/AAAAAAAARQ4/b26BxIrhZ90QQR8pjpEE_kr24C4BAZqwQCLcBGAsYHQ/s1600/Photo0193.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1600" data-original-width="1200" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-rGXWStm3Utw/YP8bGyNXxcI/AAAAAAAARQ4/b26BxIrhZ90QQR8pjpEE_kr24C4BAZqwQCLcBGAsYHQ/s320/Photo0193.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ondra s Pavlou, laskaví čekači<br /></td></tr></tbody></table><i><br /></i><p></p>
<h2>Co pomáhá přežití v horách (a<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>nakonec i v údolích)? <o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">Na putování (i v údolí) je třeba držet se dobrých životních
zásad:<o:p></o:p></p>
<p class="MsoListParagraphCxSpFirst" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"></p><ul style="text-align: left;"><li>Mluvit s lidmi laskavě – <i>„Vlídná odpověď odvrátí zlobu, ale slovo, které zraňuje, budí hněv.“ </i>(Př. 15:1).</li><li>Nedělat důležité obličeje, nevést otcovsky (mateřsky) poučné řeči.</li><li>Nelpět skálopevně na svých návycích a zažitých představách.</li><li>Na výpravě je třeba naučit se odpouštět a naučit se milovat lidi i s chybami. Jiná cesta prostě není. Jak praví Petr: <i>„láska přikryje množství hříchů.“(1.Pt 4:8) </i>Odpuštěním odpustíme ono napětí a přetlak, ale to nejde tak jednoduše.<br /></li><li><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zFgzDH-F5UQ/YP8c8AxaZPI/AAAAAAAARRI/c8qloOPGE7c-aWrfY3ndDlBnbHc3gDJSQCLcBGAsYHQ/s1024/497_te-2852-pojistny-ventil.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="1024" src="https://1.bp.blogspot.com/-zFgzDH-F5UQ/YP8c8AxaZPI/AAAAAAAARRI/c8qloOPGE7c-aWrfY3ndDlBnbHc3gDJSQCLcBGAsYHQ/s320/497_te-2852-pojistny-ventil.png" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pojistný ventil</td></tr></tbody></table><br /></li><li>Nevztekat se, neurážet se. Nad „kravinkami“ mávejme rukou. <br /></li><li>Občas je dobré si někde zařvat či kopnout do kořenů. Ale tak, abych nerušil druhé, bokem. Není to hezký pohled. Je dobré mít na výpravě přítele, kterému se mohu svěřit.</li><li>Zamiluji-li se, což je skvělé, je třeba dbát na to, aby se početnější společenstvo nezúžilo na dvě osoby.</li></ul><h2>Uměřenost</h2>Na puťáku i v životě je mnoho těžkých situací otázkou míry. <ul style="text-align: left;"><li>Například, je potřeba mít oči otevřené pro pomoc druhým. A na putování je mnoho prostoru k přemožení své lenosti! Ale s pomocí to taky nepřehánět, protože lidé nechtějí vypadat jako chudáčci. A přílišné pečování je někdy až nepříjemné. (Stačí vzpomenout na tetu Kateřinu.)</li></ul><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-yTNFgHX_SIQ/YP8hJMc8OWI/AAAAAAAARRo/b1JbBcP-8N4h47NpFZbaTehc5cJw31XpACLcBGAsYHQ/s480/hqdefault.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="360" data-original-width="480" src="https://1.bp.blogspot.com/-yTNFgHX_SIQ/YP8hJMc8OWI/AAAAAAAARRo/b1JbBcP-8N4h47NpFZbaTehc5cJw31XpACLcBGAsYHQ/s320/hqdefault.jpg" width="320" /></a></div><ul style="text-align: left;"><li>Jistě je dobré brát situace s humorným nadhledem. Humor hodně pomáhá. Dává lidem nadhled a schopnost nebrat se vážně. Ale někdy je úsměvu až moc, protože: <i>„I při smíchu může bolet srdce, na konci radosti je žal.“ (Př. 14:13) </i></li><li>Jindy pomáhá povzbuzování, ale i toho s mírou. Někdy totiž „hecování“ vyzní trapně a dovede rozčílit. Kolikrát jsem trapně dodával psychických sil. Jednou jsem v lijavci prohlásil: <i>„To je super, mohlo by pršet mnohem víc...“ </i>Na bodavé pohledy zmoklých účastníků vzpomínám dodnes. </li></ul><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-vG0m0yRP0F0/YP8eSHWXU4I/AAAAAAAARRQ/TPmkGC7REMsxr2GBw-XBVBQcUR_ttDCQwCLcBGAsYHQ/s2048/DSCN4197.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-vG0m0yRP0F0/YP8eSHWXU4I/AAAAAAAARRQ/TPmkGC7REMsxr2GBw-XBVBQcUR_ttDCQwCLcBGAsYHQ/s320/DSCN4197.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div>Tady končím poučení o uměřenosti. <div><br /></div><div>Jsou chvíle, kdy je potřeba radikálních řešení. Zvýšit hlas a zavést na omezený čas diktaturu. Stává se to tak často uprostřed bouří, kdy lidé moc nechápou, že jde o život. Ale i diktatura je marná, máte-li kolem sebe lid sebevědomý. A tak se vracím ke slovům dr. Nevrlého: <i>„Svoje zásady si má člověk šetřit jen pro mezní případy, na ostatní postačí jen trocha milosrdenství“.</i><br /><br /><div>Vztahy na výpravě, ale i v životě, mají povahu milosti. Za milost se prosí modlitbou. Proto se i před výpravou modlím za sebe i za druhé, abychom to společně zvládli.</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rT-7WaGXXmo/YP8iJhfrt_I/AAAAAAAARR0/NGHuKQuuAcMlbaTuvLsJeBfZxsf2m5GOACLcBGAsYHQ/s1024/F-UNICA-albrecht-durer-manos-que-oran-e1621220501338.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="595" data-original-width="1024" src="https://1.bp.blogspot.com/-rT-7WaGXXmo/YP8iJhfrt_I/AAAAAAAARR0/NGHuKQuuAcMlbaTuvLsJeBfZxsf2m5GOACLcBGAsYHQ/s320/F-UNICA-albrecht-durer-manos-que-oran-e1621220501338.jpg" width="320" /></a></div><div><p class="MsoNormal">Je jasné že výše uvedené rady na přežití v horách se
hodí i dole v údolí po celý rok, počínaje nelpěním na svých životních
zásadách přes odhadnutí míry-uměřenost a modlitbou konče. <o:p></o:p></p>
<h2>Sám<o:p></o:p></h2>
<p class="MsoNormal">A pak je tu ještě jedna možnost. Jít do hor sám. Vykašlat se
na pokusy přežít ve „vztahové laboratoři“. To je taky super! Mám vyzkoušeno, že
zhruba po třech dnech se vyloženě velmi těším na lidi. Dodnes vzpomínám na samotářskou
výpr<span style="color: black;">avu do</span> Slovenského rudohoří, po čtyřech
dnech samoty jsem na blátivé lesní cestě potkal dřevorubce s pilou
v ruce. Jen jsme se pozdravili. A já dodnes na toto milé setkání
vzpomínám. Tedy vztahy lze řešit také jistým odloučením, na čas, na chvíli. Ale
ne moc dlouho, protože: „<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Kdo se odděluje,
hledá vlastní touhy, rozzuří se proti každé obezřetnosti.“ (Př 18:1)</i><span style="mso-spacerun: yes;"> </span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Lt7cazSOOpo/YP8e6K235EI/AAAAAAAARRY/TMRTqIckVYAS100NVeNuz8s_n6rrhNSgwCLcBGAsYHQ/s4051/DSCN4180.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="776" data-original-width="4051" height="122" src="https://1.bp.blogspot.com/-Lt7cazSOOpo/YP8e6K235EI/AAAAAAAARRY/TMRTqIckVYAS100NVeNuz8s_n6rrhNSgwCLcBGAsYHQ/w640-h122/DSCN4180.jpg" width="640" /></a></div><p></p><p class="MsoNormal">Tady končím své poučení. Při psaní jsem si uvědomil,
kolikrát jsem nezvládal sám sebe i ostatní. </p><p class="MsoNormal"><i>Pane Ježíši, buď milostiv nám
hříšným. </i><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><i><br /></i></p><p class="MsoNormal"><i>(Původně psáno pro časopis Kompas 2021)</i></p></div></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-2978121632036505582021-07-06T19:39:00.089+02:002021-07-09T09:05:20.047+02:00Zachovat si při čtení Bible dětskou duši....!<p> Křesťan, zejména ten evangelický, čte Bibli. A je to
dobře. Při studijním volnu jsem žil týden v rodině svého kamaráda Tima v Mukačevě. Ke snídani si manželka dospívající
děti přinášely nejen prázdný žaludek, ale i svou vlastní Bibli a každý si ji četl.
Měly je ošoupané a podtrhané. Krása!</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-LsL1VSoVAK8/YF2nfyh79mI/AAAAAAAAQHs/ayC-pDcyFLUWaKfvkeS3NTI1HD6dQRhAACLcBGAsYHQ/s501/photo-1576506542790-51244b486a6b.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="501" data-original-width="334" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-LsL1VSoVAK8/YF2nfyh79mI/AAAAAAAAQHs/ayC-pDcyFLUWaKfvkeS3NTI1HD6dQRhAACLcBGAsYHQ/s320/photo-1576506542790-51244b486a6b.jpg" /></a></div><p>Každý čtenář Bible dříve nebo později začne číst Písmo s
jakýmsi předporozuměním. To získává, ať chce či nechce, díky své církevní tradici, výchově, knihám, které četl. Jinak čtou
Bibli filozofové a jinak ji čteme my (já), technici. A pokud se čtenář Písma
stane církevním pracovníkem nebo dokonce pastorem, tlak na předporozumění je masivnější. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-dIuGtwvbyYs/YOfv-i0FAqI/AAAAAAAARHI/9ko8Bp_jzbs7-lf65O1L4Xc01Rd7XZE5QCLcBGAsYHQ/s1610/154971870_4117864961558166_6814796671125959550_o.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1610" data-original-width="1440" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-dIuGtwvbyYs/YOfv-i0FAqI/AAAAAAAARHI/9ko8Bp_jzbs7-lf65O1L4Xc01Rd7XZE5QCLcBGAsYHQ/s320/154971870_4117864961558166_6814796671125959550_o.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;"><span style="background-color: rgba(0, 0, 0, 0.03); color: #0f1419; font-family: -apple-system, BlinkMacSystemFont, "Segoe UI", Roboto, Helvetica, Arial, sans-serif; font-size: 15px; text-align: start; white-space: pre-wrap;">"Pieces of us" Portland, Oregon</span></td></tr></tbody></table><br /><p>Zásadní vliv začínají mít jiskrní profesoři biblistiky, tlusté knihy komentářů, konferenční řečníci. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-s2Oj-MBkXvs/YOfpNNy9cHI/AAAAAAAARFY/DODPrXpfpM8ZOC0nv04OYW1WwTF7vrQSwCLcBGAsYHQ/s912/img287_1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="912" data-original-width="623" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-s2Oj-MBkXvs/YOfpNNy9cHI/AAAAAAAARFY/DODPrXpfpM8ZOC0nv04OYW1WwTF7vrQSwCLcBGAsYHQ/s320/img287_1.jpg" /></a></div><p>Začal jsem číst Bibli jako dospívající dítě. Dodnes
vzpomínám na ty naivně čisté časy. Z
Písma do mého života pronikal neznámý, nový Boží svět. Do té doby jsem znal Bibli
převyprávěnou ústy laskavých učitelů nedělní školy nebo od rodičů a prarodičů.
Tím jsem si už pradávno vytvořil jakýsi předběžný obraz Boha a života s ním.
Při samostatném čtení jsem ale objevil reálný biblický svět. Drsný,
nečernobílý, jiný, milosrdný, ale i drsný a rozporuplný: </p><p class="MsoNoSpacing"></p><ul style="text-align: left;"><li>Slavný David v žalmech téměř až nadával na Boha! A tento
svatý král navíc zabíjel ostošest a někdy snad jen tak pro zábavu! </li><li>Pán Ježíš vyprávěl podobenství proto, aby je posluchači nepochopili! </li><li>Vyvolil si Pán Bůh některé a
ostatní zavrhl? </li><li>Proč je v Bibli zlo?</li></ul><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-l_LxMZCMSKM/YOfqyZZgidI/AAAAAAAARFw/yAEukX3rA6UBhNDCo_XnlN978PfGy5LDACLcBGAsYHQ/s306/photo-1601027847350-0285867c31f7.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="306" data-original-width="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-l_LxMZCMSKM/YOfqyZZgidI/AAAAAAAARFw/yAEukX3rA6UBhNDCo_XnlN978PfGy5LDACLcBGAsYHQ/s0/photo-1601027847350-0285867c31f7.jpg" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Za své otazníky jsem se styděl. </span><i style="text-align: left;">„Asi tomu špatně
rozumím,“ </i><span style="text-align: left;">říkal jsem si. </span><i style="text-align: left;">„Nemám takové znalosti jako bratr kazatel, učitelé,
kteří vše ví a všemu rozumí.“ </i><span style="text-align: left;">I lidé
kolem mě se mi zdáli spokojení, jako by takové otazníky vůbec neměli. </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HGEtUP79jrk/YOfs7kWEGNI/AAAAAAAARF4/ydIsOu7pTcgFjV8hlPOy3jjw9dUv-CANACLcBGAsYHQ/s512/02830313.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="341" data-original-width="512" src="https://1.bp.blogspot.com/-HGEtUP79jrk/YOfs7kWEGNI/AAAAAAAARF4/ydIsOu7pTcgFjV8hlPOy3jjw9dUv-CANACLcBGAsYHQ/s320/02830313.jpeg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Mají otazníky a nebo nemají.....<br /></td></tr></tbody></table><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Ale byly
to zároveň krásné chvíle, kdy mi Písmo mluvilo do mého života a já se jím
nechával ovlivňovat. Jednotlivé biblické
verše mě jednoduchou zvěstí oslovovaly a já je s dětskou naivitou a radostí přenášel
do svého života, i když třeba špatně a izolovaně od kontextu. Propojovaly se s
životem. V žalmech jsem nacházíval
podobnost se svým životem, což mi pomáhalo v pubertálních zákrutách žalu i
radosti. Pán Ježíš mě uchvacoval svou ostrostí a jasem svých rad. Existenční
otázky zůstávaly.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ow2Vmibz7L8/YOfvdFVZRfI/AAAAAAAARG8/LpzbahCC-EYvvxnSRoRczkqJ8nEr4hAKACLcBGAsYHQ/s2048/Obr%25C3%25A1zek2.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1367" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-ow2Vmibz7L8/YOfvdFVZRfI/AAAAAAAARG8/LpzbahCC-EYvvxnSRoRczkqJ8nEr4hAKACLcBGAsYHQ/s320/Obr%25C3%25A1zek2.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Já v této době, možná při biblické soutěži</td></tr></tbody></table><o:p style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><o:p style="text-align: left;"><br /></o:p></div> </o:p><span style="text-align: left;">Pak přišly časy studia teologie, kazatelování. Postupně
jsem začal chápat, jak mám Písmo chápat. Ztratil jsem původní dětskou naivitu,
nořil jsem se s chutí do světa velké i malé teologie. Konečně jsem věděl, jak správně
vykládat ten či onen příběh z Bible. Pochopil jsem, jak nahlížet na
jednotlivé verše. Seznamoval jsem se s vykladačskými proudy. Vyučoval jsem s
velkou sebevědomou drzostí na kurzech exegezi (výklad Bible). Dnes se za to
poněkud stydím.</span></div><p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-c5NOuRg0HrQ/YOfv1WzS5WI/AAAAAAAARHE/gj4oZXJ28MUT9GS1yT4VTUtwimVJnYNVgCLcBGAsYHQ/s702/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.PNG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="702" data-original-width="557" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-c5NOuRg0HrQ/YOfv1WzS5WI/AAAAAAAARHE/gj4oZXJ28MUT9GS1yT4VTUtwimVJnYNVgCLcBGAsYHQ/s320/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.PNG" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kultovní pomůcka obrázek z doby počátků DU</td></tr></tbody></table><p class="MsoNoSpacing"><o:p> </o:p>Sám nevím, kdy ta vzpomínka přišla. Ale jednou jsem
zatoužil zase číst Písmo jako dítě. Vrátit se do starých časů. Odložit zrcadlo
dobového pozadí, historické kritiky, hermeneutických pouček. Zjednodušit svůj
výklad Písma. Sám pro sebe jsem si tuto metodu nazval povrchní (orální), ale pečlivé čtení. Vzdělání mě přivedlo k poznání,
že upřímná teologie dodnes nemá zodpovězeny otázky, které mě trápily už
v dětství. Pastýřská služba dala poznání, že těmito otázkami se trápí snad
každý. Dodnes například nikdo uspokojivě nevysvětlil problém zla a vyvolení. Zřejmě
si každý vykladač musí aspoň trochu zachovat duši dítěte. <i>Nebudete-li jako děti, nikoliv nevejdete do království nebeského.</i> To
ale znamená, že do „nebe“ vejdeme s nedopovězenými otázkami. Nebo lépe s poctivě
„nakousnutými“ otázkami.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-CKhLvs5Hx9Q/YOfwQ_yHFXI/AAAAAAAARHY/ayM3YOYsLIk3vm5_Z-IZJJ6KMS9ytxKFQCLcBGAsYHQ/s306/photo-1601027847350-0285867c31f7.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="306" data-original-width="180" src="https://1.bp.blogspot.com/-CKhLvs5Hx9Q/YOfwQ_yHFXI/AAAAAAAARHY/ayM3YOYsLIk3vm5_Z-IZJJ6KMS9ytxKFQCLcBGAsYHQ/s0/photo-1601027847350-0285867c31f7.jpg" /></a></div><p class="MsoNoSpacing">Jako evangelijní (evangelikální) křesťané jsme často vybízeni ke studiu Písma.
Někteří mluví o hlubším pochopení Písma. Kazatelé mohou prohlubovat dojem, že
Bibli není jednoduché pochopit a uchopit, protože mnohé výklady jsou i proti
původnímu smyslu textu. Od určité doby jsem přestal používat pojem studium
Bible. Zprotivili mi ho přátelé, kteří svatá Písma spíše pitvají. Já sám nejraději Bibli čtu. Snažím se o pozornost a soustředěnost, snažím se ji
brát slovo za slovem. Větu za větou. Tak jak přede mnou leží. Bojím se různých vykladačských
úkroků, úskoků či piruet.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-75KpsrZMn4I/YOfw7fBC8OI/AAAAAAAARHk/Y_pVOWv1BrQPAxRGUsAkbUZeKFd0sMBsQCLcBGAsYHQ/s512/unnamed.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="512" data-original-width="356" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-75KpsrZMn4I/YOfw7fBC8OI/AAAAAAAARHk/Y_pVOWv1BrQPAxRGUsAkbUZeKFd0sMBsQCLcBGAsYHQ/s320/unnamed.png" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Snaha o správný výklad tady a teď. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNoSpacing"><o:p> </o:p>Snad několik osobních pouček:</p><p class="MsoNoSpacing"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Čti to, co zrovna čteš, dočítej věty do konce.
Nevybírej si jen to, co se ti líbí či hodí <br />
do tvého myšlenkového světa. Přesto nechávej Boží slovo pronikat do běžného života, do svého dne, který dnes žiješ.</p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Všímej si každého detailu, třeba<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>obyčejné spojky ve verši.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>V tomto smyslu chápu, že každé Písmenko
v zákoně najde své naplnění a smysl. Ale i velké příběhy mají své velké
detaily!<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Nehledej <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>za
každou cenu velké myšlenkové konstrukty, stačí jen malé. Nesnaž se zbrkle hledat
mezi řádky. Je dobré na sebe nechat slova Písma působit – tedy přemýšlet o
nich. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Čti Písmo pozorně. Rychlé čtení je snad<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>„kojenecký“ nešvar. Člověk si má oddíl
přečíst alespoň dvakrát. Nejlépe v jiných překladech. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNoSpacing" style="margin-left: 36pt; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -18pt;"><!--[if !supportLists]--><span style="font-family: Symbol; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]-->Nebuď překvapen nečekanými informacemi, které ti
nezapadají do dosavadního životního konceptu. Naopak nad nimi přemýšlej.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-skwTsRSipCM/YOfxiuHEVwI/AAAAAAAARHs/Sv5WtiP_YQkcbVAgspF2aau20910lafYwCLcBGAsYHQ/s1280/158370201_1850031705164162_1179133207607662555_o.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="1280" src="https://1.bp.blogspot.com/-skwTsRSipCM/YOfxiuHEVwI/AAAAAAAARHs/Sv5WtiP_YQkcbVAgspF2aau20910lafYwCLcBGAsYHQ/s320/158370201_1850031705164162_1179133207607662555_o.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Proč zrovna Roháč? </td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Kdysi jsme uskutečnili na Ukrajině sociologický průzkum
mezi příjemci humanitární pomoci. </span><span style="text-align: left;">Mladá socioložka si všimla hezkého jevu: Příjemci z řad baptistických křesťanů často používali při odpovědích jako ilustrace příběhy z Bible. Nakonec i já vzpomínám na jednu tamní návštěvu. Měl jsem rozvázané tkaničky. Stará žena se sehnula a zavázala mi je. Bylo mi trapně. Ona mi však radostně vysvětlila, že i Abraham, když přišli vzácní hosté, jim ihned umyl nohy. Stále měli po ruce nějaký odkaz na verš či příběh. Bible jim ležela nejen na stolech, ale i v myslích.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-lMfvpyhEcG4/YOfx0HlAxdI/AAAAAAAARH4/GhvPI_dSgiYGf3vbqQ6E0TpEyi7-NlSQQCLcBGAsYHQ/s690/11-normal690-2833582.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="408" data-original-width="690" src="https://1.bp.blogspot.com/-lMfvpyhEcG4/YOfx0HlAxdI/AAAAAAAARH4/GhvPI_dSgiYGf3vbqQ6E0TpEyi7-NlSQQCLcBGAsYHQ/s320/11-normal690-2833582.jpg" width="320" /></a></div><span style="text-align: left;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div>Chci nás povzbudit, abychom si nemysleli, že Bible je jen
pro vzdělané a poučené. Nebojme se ani toho, že nás Bible nebaví. Některá místa
jsou nezáživná. Čtěme Bibli každý den. Nechme biblické příběhy a verše pronikat
do našich příběhů. Nechť se stanou zrcadlem pro naše myšlení a rozhodování. Přemýšlejme
nad tím, co jsme četli. </span><span style="mso-spacerun: yes; text-align: left;"> </span><span style="text-align: left;">Modleme se. Máme
nakonec hezké zaslíbení: </span><i style="mso-bidi-font-style: normal; text-align: left;">Uvažuj o tom, co
říkám. Pán ti dá, abys všechno pochopil. (</i><span style="text-align: left;">2 Tim 2:7) </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Psáno pro časopis Život víry z roku 9/2020 a zveřejněno ku příležitosti teologického rozhovoru <br />s milým nadšencem. </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><p class="MsoNoSpacing"><o:p></o:p></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-68529016633969234852021-06-23T08:50:00.037+02:002021-06-28T14:33:15.283+02:00Jak se žije přistěhovalci v Bratislavě <p></p><p class="MsoNormal"><br />Mnozí se mě ptáte, jak se žije v Bratislavě. Tedy slyšte:
„Je tu hezky!“ <span style="text-align: justify;">Bratislava mě přijala do své náruče. Obavy ze změny jsem měl:
velkoměsto, jiný jazyk, národ, krajina. Čekal jsem, že si budu dlouho a těžce
zvykat. Stalo se ale cosi zvláštního.</span><span style="mso-spacerun: yes; text-align: justify;"> </span><span style="text-align: justify;">Ve
chvíli, kdy jsem projížděl věžní konstrukcí známého mostu SNP, jako bych projel
bránou nového života. Starý život skončil a začal nový. Byl to až zázračný okamžik. Dar od Boha.</span></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-enGPyTMPR-A/YNLK1jYmhYI/AAAAAAAAQ5o/GOf3YjQvOJUgQh0zAXKpjPg0-Uw-X43AQCLcBGAsYHQ/s1080/118929673_10218467937033835_2541507060970970992_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: center;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="1080" src="https://1.bp.blogspot.com/-enGPyTMPR-A/YNLK1jYmhYI/AAAAAAAAQ5o/GOf3YjQvOJUgQh0zAXKpjPg0-Uw-X43AQCLcBGAsYHQ/s320/118929673_10218467937033835_2541507060970970992_n.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Most SNP přes Dunaj</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"></p><p class="MsoNormal">Začátky ovšem byly náročné. Kdo se stěhoval, ten ví. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-xJLgpHnoGH8/YNLLNy60dRI/AAAAAAAAQ5w/RGrbLTsn_5sQPYVWCljirJPegdfMFBNEQCLcBGAsYHQ/s1080/119043180_10218474008825626_2013680943406341307_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="1080" src="https://1.bp.blogspot.com/-xJLgpHnoGH8/YNLLNy60dRI/AAAAAAAAQ5w/RGrbLTsn_5sQPYVWCljirJPegdfMFBNEQCLcBGAsYHQ/s320/119043180_10218474008825626_2013680943406341307_n.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Byt byl
ještě zčásti staveniště. Řemeslníci se tu střídali jeden za druhým. Všude
bedny. Škoda, že nemám z této doby nějaké fotky. Člověk neví, kde co má, a
neví, kde koupit to, co nemá. (Třeba jen ty pitomé hmoždinky). </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-i0bwTvYbAc8/YNLOCLe2F4I/AAAAAAAAQ6I/FMCzrAYOxzEjGQiQhpHm1mPr59fFO_a8ACLcBGAsYHQ/s872/IMG_20201008_175529.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-i0bwTvYbAc8/YNLOCLe2F4I/AAAAAAAAQ6I/FMCzrAYOxzEjGQiQhpHm1mPr59fFO_a8ACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201008_175529.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stolaři namontovali knihovnu</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Ale nakonec postupně ze staveniště vyrostlo
příjemné a vzdušné bydlení. Jako první se zrodila kancelária, potom spaľňa,
potom ďalšie izby. Poslední, co zbývá, je zostaviť skriňu v hosťovskej izbe.
Pro jednu osobu je to byt obrovský, s dvěma koupelnami a poschodími. Nikdy jsem
takto reprezentativně nebydlel. Jsem místní církvi vděčný za péči.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-U2iOshaGkj8/YNLLjXKXP_I/AAAAAAAAQ54/j56xt1mbXuU-IhKrjJFePGPYJimUr3tAQCLcBGAsYHQ/s872/IMG_20210208_232034.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-U2iOshaGkj8/YNLLjXKXP_I/AAAAAAAAQ54/j56xt1mbXuU-IhKrjJFePGPYJimUr3tAQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210208_232034.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Kucyňojídelnoobbývák po instalaci svítidel</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Metropole Slovenska, Bratislava, je velké a podle mého
vnímání moderní a progresivní město.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-OfEyAIye46I/YNLWrvbWq2I/AAAAAAAAQ8w/-YO2sH0HVg0NOTTScz53GRsZWCwj1brcwCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20200916_190535.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-OfEyAIye46I/YNLWrvbWq2I/AAAAAAAAQ8w/-YO2sH0HVg0NOTTScz53GRsZWCwj1brcwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200916_190535.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Uprostřed sídlišť mě překvapují jezera. </td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-GctEvSdW4nw/YNLWrjEnn-I/AAAAAAAAQ8s/zA97O1X3SDwC6JHvKUdsmZSb9_Yurr1DQCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20200918_130502.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-GctEvSdW4nw/YNLWrjEnn-I/AAAAAAAAQ8s/zA97O1X3SDwC6JHvKUdsmZSb9_Yurr1DQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200918_130502.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jeden z mnoha dokladů moderního města</td></tr></tbody></table></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Překvapilo mě právě svou současností. Zdá
se mi, že jeho rozvoj začal především po první světové válce. Místní domy jsou
často postaveny ve stylu jižního funkcionalismu a najdete tu opravdové skvosty! </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-oIjlPryOsLQ/YNLMB0E-zwI/AAAAAAAAQ6A/fXejTCy1PXcwWj9RDbJc6zmUWQrycDRfQCLcBGAsYHQ/s872/IMG_20210218_124645.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-oIjlPryOsLQ/YNLMB0E-zwI/AAAAAAAAQ6A/fXejTCy1PXcwWj9RDbJc6zmUWQrycDRfQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210218_124645.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Palác Avion, skvost funkcionalismu</td></tr></tbody></table><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Často mi místní styl architektury něčím připomíná Rumunsko, Ukrajinu anebo
rovnou Izrael. </span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rBSCRa6QO20/YNLXJbzsl-I/AAAAAAAAQ9M/ZmB3ppCUNsQ6_-xhrmB1tzM8UZUIw4upACLcBGAsYHQ/s872/IMG_20200927_131147.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-rBSCRa6QO20/YNLXJbzsl-I/AAAAAAAAQ9M/ZmB3ppCUNsQ6_-xhrmB1tzM8UZUIw4upACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200927_131147.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jižní expozici dokládají fíky na zahrádkách</td></tr></tbody></table></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;">Snad je to roletami v oknech, snad teplotou, snad vzrostlými
vysokými stromy v ulicích anebo lehce rozbitými chodníky. Kdo ví. Každopádně
jsem se v Bratislavě vrátil do svého brněnského dětství.</span><span style="text-align: left;"> </span><span style="text-align: left;">Po ulicích jezdí tramvaje (električky). Velké
město, ulice, jižní expozice.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: justify;"><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-nu05GZAQyJE/YNLOJqk8ppI/AAAAAAAAQ6M/Tk-T45XKJ78bA0gzDu-GNX7FjoiK8n4KgCLcBGAsYHQ/s872/IMG_20200915_171017.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-nu05GZAQyJE/YNLOJqk8ppI/AAAAAAAAQ6M/Tk-T45XKJ78bA0gzDu-GNX7FjoiK8n4KgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200915_171017.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jedna z bratislavských ulic, <br />která mi přišla jako typická </td></tr></tbody></table></div><p></p><p class="MsoNormal">Bratislava je velebná především Dunajem, který dodává městu
důstojnost a význam. Je to opravdu mohutná, <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>ctihodná řeka, násobně přemostěná řeka. Po
Dunaji tiše plují remorkéry a lehce připomínají mi mou dětskou touhu být
kapitánem. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-k-tmhu7Yusc/YNLOQJ5eU_I/AAAAAAAAQ6Q/epF6xlAZaxk5sp_3QKycKQBdtqv14dKEQCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20200912_192027.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-k-tmhu7Yusc/YNLOQJ5eU_I/AAAAAAAAQ6Q/epF6xlAZaxk5sp_3QKycKQBdtqv14dKEQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200912_192027.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Starý most</td></tr></tbody></table><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-LDxeX0CnkTA/YNLW07hkkbI/AAAAAAAAQ80/tNdRNHB0T1U3qEw97g3GhzE4ql7cLjkZACLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20201025_045017.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-LDxeX0CnkTA/YNLW07hkkbI/AAAAAAAAQ80/tNdRNHB0T1U3qEw97g3GhzE4ql7cLjkZACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201025_045017.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Starý most v noci, příkladně zrekonstruovaný. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Bratislava je město korunovační. Marie Terezie zde v roce
1741 přijala uherskou korunu. Slavnostní akt se uskutečnil v gotickém dómu sv.
Martina. Klasických starších historických památek tu tolik nenajdete. Ale
korunovace císařovny je dokladem historického významu města.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-QQNtdweT6i4/YNLOoMTdTDI/AAAAAAAAQ6g/MeMgu_EHp08xHPJFcl-wP6Pf-ft83C7WgCLcBGAsYHQ/s512/unnamed.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="384" data-original-width="512" src="https://1.bp.blogspot.com/-QQNtdweT6i4/YNLOoMTdTDI/AAAAAAAAQ6g/MeMgu_EHp08xHPJFcl-wP6Pf-ft83C7WgCLcBGAsYHQ/s320/unnamed.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Dóm sv. Martina</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Čím si mě Bratislava zcela získala, jsou místní zeleninové
trhy. Pro mě fascinující! Východní rynk! (V Česku byl jejich nejjižnějším
výběžkem Zelný trh v Brně.) Bratislavské trhoviště jsem našel po čichu. Jel
jsem na kole na setkání pastorů a najednou si na jednom místě říkám, že tady je
atmosféra i odér jako v Mukačevě na rynku. Ale rozhlédnu se a kousek ode mě
vchod na největší Miletickou tržnici.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-fPEcGq52Eko/YNLO7LAtTfI/AAAAAAAAQ6s/Y6XX8eiuwJ0AkdDe2CPq5VTuJ4gerEv0gCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20201003_102219.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-fPEcGq52Eko/YNLO7LAtTfI/AAAAAAAAQ6s/Y6XX8eiuwJ0AkdDe2CPq5VTuJ4gerEv0gCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201003_102219.jpg" width="320" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rJgUc82Uk5k/YNLO7F7mE8I/AAAAAAAAQ6o/Nmy3qymS0w8NrLufbK3X_uyTNlbW7raIwCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20201003_102253.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-rJgUc82Uk5k/YNLO7F7mE8I/AAAAAAAAQ6o/Nmy3qymS0w8NrLufbK3X_uyTNlbW7raIwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201003_102253.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tržnička na Žilinskej</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Po dlouhé době jsem ochutnal vyzrálá rajčata, okurky,
švestky. Je tu oddělení (ulička) kysaného zelí z beček. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-srDo-SjfoMU/YNLPFNL6_uI/AAAAAAAAQ6w/-voJ31ydJYQAZXyPMrqsAcYyFpUB9w50QCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20201114_094841.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-srDo-SjfoMU/YNLPFNL6_uI/AAAAAAAAQ6w/-voJ31ydJYQAZXyPMrqsAcYyFpUB9w50QCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201114_094841.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zelna ulička na Miletičově trnici</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Koupíte tu vynikající
papriky různých barev a tvarů. Zjistíte, že existuje bílá, červená, oranžová i
černá mrkev! Najdete tu domácí kuřata, slípky aj kačice. Šokem pro mě byly
pařáty zabalené uvnitř drůbeže.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-tx76ojfxjd0/YNLPNQQA_0I/AAAAAAAAQ68/T0F2JPRk3Vsh88yhJWItiYKYYH6jFJ-sACLcBGAsYHQ/s918/IMG_20201109_105830.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="918" data-original-width="688" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-tx76ojfxjd0/YNLPNQQA_0I/AAAAAAAAQ68/T0F2JPRk3Vsh88yhJWItiYKYYH6jFJ-sACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201109_105830.jpg" /></a></div><p class="MsoNormal"> Měl jsem je prý vyvařit v polívce, byla by
lepší. A jižní klobásy…ach. A taky změť jazyků. Je tu hodně Maďarů. U jednoho
stánku mi musela prodavačka odvedle překládat. Ale dosti tržišť. Bratislava je
i město vína. Pěstují se tu i speciální slovenské odrůdy– Hron, Dunaj a Děvín. Pivo tu čepují téměř výhradně české. Dokonce i Holbu a Starobrno. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-pFuN_XRA3jo/YNLQsFKBrCI/AAAAAAAAQ7E/s0fGHPwr91YQrhSxtL1w4pGe_MwGpobWwCLcBGAsYHQ/s1200/Holba%2Blogo.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="250" data-original-width="1200" src="https://1.bp.blogspot.com/-pFuN_XRA3jo/YNLQsFKBrCI/AAAAAAAAQ7E/s0fGHPwr91YQrhSxtL1w4pGe_MwGpobWwCLcBGAsYHQ/s320/Holba%2Blogo.png" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Do krajiny dětství jsem se vrátil i jinak. Třeba lesy jsou
zde jiné než na severu, kde jsem žil dvacet let. Teplomilné doubravy. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-cUZat1h3UBU/YNLSDai86eI/AAAAAAAAQ7g/20Kthu-enkkRAvNgvwKDyehCvAkGVLiWwCLcBGAsYHQ/s1551/IMG_20201019_110338.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1551" src="https://1.bp.blogspot.com/-cUZat1h3UBU/YNLSDai86eI/AAAAAAAAQ7g/20Kthu-enkkRAvNgvwKDyehCvAkGVLiWwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201019_110338.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Malé karpaty - jižní dobravy</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Habry,
duby a nezbytný silný „jarní aspekt“ – dymnivky, plicníky a samozřejmě sněženky
a česnek. A také jsou tu jižní stepní louky na Děvínské kobyle, kde mimo jiné
začínají Karpaty. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-cxyBg6_90qk/YNLXdez5XoI/AAAAAAAAQ9U/_wFqfxi84iQKRp39zrdvVqrreXpqeS_MQCLcBGAsYHQ/s872/IMG_20200920_165320.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-cxyBg6_90qk/YNLXdez5XoI/AAAAAAAAQ9U/_wFqfxi84iQKRp39zrdvVqrreXpqeS_MQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200920_165320.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pod hradem Děvín</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">A také krajinou dětství jsou zdejší luhy a nivy a krajina s
nimi spojená.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zZlDxrEWqxQ/YNLRDNNzLJI/AAAAAAAAQ7Q/SQCPzBjVPqAz2R3iK3PiOV5rv95HgGpowCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20200919_102913.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-zZlDxrEWqxQ/YNLRDNNzLJI/AAAAAAAAQ7Q/SQCPzBjVPqAz2R3iK3PiOV5rv95HgGpowCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200919_102913.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><p class="MsoNormal">Místní bratří dbají o to, abych zdejší kraj poznal. Jsem
zásobován mapami, průvodci. Vyrážíme spolu na výpravy do karpatských kopců. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-QaJwmZtnrQI/YNLR52uqi9I/AAAAAAAAQ7c/GsaCN_oyoPESkM1liosIjJL4kZK97PVFACLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20201019_100620.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-QaJwmZtnrQI/YNLR52uqi9I/AAAAAAAAQ7c/GsaCN_oyoPESkM1liosIjJL4kZK97PVFACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20201019_100620.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">S Dušanem Čičelem v karpatech</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Bratří přes hory spíše běží, ale i to se učím. Je tu hodně „namakaných“
sportovců středního věku, co se na túře ani neposadí. Už jsem absolvoval i
výbornou výpravu na kánoích do místních luhů. Krása.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Se Slovenskem je spojená slovenština. Ptáte se často: „Už
mluvíš slovensky?“. Ne, ne! Chvíli jsem si myslel, že to bude hračka, nyní
raději mluvím česky. Neznám slova, přízvuk, melodii hlasu. Občas se pokusím
promluvit slovensky a lidé mi nerozumí. Tak to řeknu česky a už mi rozumí.
Poněkud tragické. Slovenština je krásná řeč. Někdy při jejím poslechu dostávám
extatické stavy. Ty jejich zdrobněliny: „Posadkajtě si tu, polažkajtě si tu,
klipkajú mi očka.“ </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Tp9BC859XAc/YNLbqFXjMeI/AAAAAAAAQ9c/zz6yr5Nopnska7btJpD21UAlf_ZWRH1bQCLcBGAsYHQ/s1000/a1b0fb0c2b91899cf2759c2406bafbef.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="667" data-original-width="1000" src="https://1.bp.blogspot.com/-Tp9BC859XAc/YNLbqFXjMeI/AAAAAAAAQ9c/zz6yr5Nopnska7btJpD21UAlf_ZWRH1bQCLcBGAsYHQ/s320/a1b0fb0c2b91899cf2759c2406bafbef.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Polévka? Ne! Polievočka!</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Víte, jak se řekne slovensky postel? Čech ho vysloví buď
jako „postěľ “ nebo „postěl“, ale správně je posteľ. Prostě se slovenštinou
není radno si zahrávat. A tak mluvím, kážu, čtu česky. Ale místní děti zde
stále poslouchají české pohádky, hudbu, čtou česky.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Slováci se mi zdají poněkud přímočařejší a emočnější. Jdou k
jádru věci a nebojí se do každé informace dát kus svých citů. Češi jsou sušší a
racionálnější. Ale já jsem z Moravy, tak jsem v pohodě. Moraváci mají na
Slovensku viditelně lepší startovací pozici: „Aj, vy ste z Brna, to sú zlatí
chalani.“ <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Do Bratislavy jsem přijel dělat kazatele. Sice stále
nechápu, co zde na Cukrové 4 (adresa sboru) dělám.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-YmtIxFN4dQo/YNLTQsXiktI/AAAAAAAAQ78/308_6VRo674q9LW1sqaHuOiCyPav9jKwQCLcBGAsYHQ/s2000/A9_06884_u.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="2000" src="https://1.bp.blogspot.com/-YmtIxFN4dQo/YNLTQsXiktI/AAAAAAAAQ78/308_6VRo674q9LW1sqaHuOiCyPav9jKwQCLcBGAsYHQ/s320/A9_06884_u.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Moje instalace na Cukrové. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"> Ale jsem tu, odhodlán
posloužit místnímu společenství obdarováními, která mám. Sic nevím, která to
jsou, ale jsem tu. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-pTttof6mu8Y/YNLSnwfnUhI/AAAAAAAAQ7s/iC6GIBsovNofvbWT_wPk6GZPDROjgM7_ACLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20210328_115334.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-pTttof6mu8Y/YNLSnwfnUhI/AAAAAAAAQ7s/iC6GIBsovNofvbWT_wPk6GZPDROjgM7_ACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210328_115334.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Veselá chvíle po květné neděli</td></tr></tbody></table><p></p><p class="MsoNormal">Sbor na Cukrovej byl a stále je slavný sbor. Už od dětství
jsem o něm slýchával a už tehdy přitahoval léta mou pozornost. Je to
společenství velmi specifické v rámci Církvi bratskej. Přirovnal bych ho k
jezeru, které prosakuje do okolí. Místní lidé jsou totiž velmi aktivní ve
společnosti a svými projekty ji pozitivně ovlivňují. Kolem sboru najdete řetězec
škol „Narnie“, sociální zařízení a další skvělé sociální a intelektuální a
kulturní projekty. Na druhou stranu mi připadá, že samotný církevní sbor je
poněkud podceněný a možná nedoceněný. Mým úkolem je mimo jiné „všetko spájat“. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Jinou charakteristikou je detailní příprava a promýšlení
všeho. Inu, Pán Bůh mě učí tomu, v čem jsem byl spíše slabý. A tak mě znovu
překvapuje, že se tu promýšlí i květinová výzdoba k tématu kázání. Lidé ve
sboru jsem velmi přejní a přátelští. V době, kdy jsem onemocněl covidem, se o mě
laskavě starali. Bylo to až dojemné. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Samotné bohoslužby jsem zažil cca dva měsíce. Potom jsme
přešli do online a nastoupili cestu mírné imitace skutečných bohoslužeb.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-mgI5cZYZdOQ/YNLS4LZOKFI/AAAAAAAAQ70/ImaajsRYE3Mnz396oOOSh8Ip4Nrox4DgACLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20210404_111349.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-mgI5cZYZdOQ/YNLS4LZOKFI/AAAAAAAAQ70/ImaajsRYE3Mnz396oOOSh8Ip4Nrox4DgACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210404_111349.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Večeře Páně na dálku v šesti povolených osobách</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Místní
technici udělali spoustu práce, vzniklo režijní pracoviště a přenos je podle mě
podařený. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SanEdyaRHJA/YNLSxRuVDUI/AAAAAAAAQ7w/ha2N5D8QeuISd1V5DfomFBM-j3_bgI7FQCLcBGAsYHQ/s1163/IMG_20210221_095425.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="1163" src="https://1.bp.blogspot.com/-SanEdyaRHJA/YNLSxRuVDUI/AAAAAAAAQ7w/ha2N5D8QeuISd1V5DfomFBM-j3_bgI7FQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210221_095425.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Nyní jsme opět naživo spolu a pomalu se scházíme. Samotné bohoslužby
v podání C4 jsou něco mezi liturgií, koncertem a komunitním sdílením. Sami se
podívejte a posuďte. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/X4QoqHG2HDg" width="320" youtube-src-id="X4QoqHG2HDg"></iframe></div><p class="MsoNormal">Do Bratislavy jsem se přestěhoval v době covidové. Z mého
pozorování se Slováci chovali jak na místní, tak i vládní úrovni zodpovědněji. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-uZt9t2zn5RA/YNLTe3HKt8I/AAAAAAAAQ8A/g_DRVO0ctSkXsOAKpjizbdU_NgF-kGIjgCLcBGAsYHQ/s974/IMG-20201027-WA0000.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="974" src="https://1.bp.blogspot.com/-uZt9t2zn5RA/YNLTe3HKt8I/AAAAAAAAQ8A/g_DRVO0ctSkXsOAKpjizbdU_NgF-kGIjgCLcBGAsYHQ/s320/IMG-20201027-WA0000.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Na ulicích se nosily roušky a desinfekční automaty nebyly jen na ozdobu. I
různá nařízení tu byla přísnější (na bohoslužbách pouze šest osob!). Uzavření
okresů. Do Čech jsem se dostal jen na Vánoce. Vlastně mě ani nenapadlo, že do
Frýdku-Místku přijedu až skoro po roce. Přesto všechno zřejmě potvora covidová
nějak působila, snad v tajných hospodách, kdo ví. Nemocných tu bylo téměř
srovnatelně jako v Čechách.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-aA2WOltwdmU/YNLTohTEtSI/AAAAAAAAQ8I/298x-FA3kQoXmY-6Zl92a36nWsQwJ39PACLcBGAsYHQ/s872/IMG_20210411_160105.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="872" data-original-width="654" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-aA2WOltwdmU/YNLTohTEtSI/AAAAAAAAQ8I/298x-FA3kQoXmY-6Zl92a36nWsQwJ39PACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20210411_160105.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Očkovací centrum</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Postupně se mě dotýká i slovenská politická scéna, která je
poblázněná jako v Čechách. Ale místním premiérem je bratr katolík,
charizmatický křesťan, jehož kázání o Duchu svatém si najdete na youtube. Přesto, že na politické scéně je to tu
divoké, zbožného premiéra a krásně decentní prezidentku jim můžeme, jako Češi,
velmi závidět. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SfTCSdM18Fw/YNLUSaq6JNI/AAAAAAAAQ8U/kDTdpgGqPbkzsQ57ILUp4CDsc4kZHXcsgCLcBGAsYHQ/s625/6177341_625x.jpeg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="417" data-original-width="625" src="https://1.bp.blogspot.com/-SfTCSdM18Fw/YNLUSaq6JNI/AAAAAAAAQ8U/kDTdpgGqPbkzsQ57ILUp4CDsc4kZHXcsgCLcBGAsYHQ/s320/6177341_625x.jpeg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Premiér Heger</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-AzEEVcudQL4/YNLUSdrQKOI/AAAAAAAAQ8Y/io8lbjzp_WwRyUOUymjzHksckfeTDlX0ACLcBGAsYHQ/s700/biography-gallery-1.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="392" data-original-width="700" src="https://1.bp.blogspot.com/-AzEEVcudQL4/YNLUSdrQKOI/AAAAAAAAQ8Y/io8lbjzp_WwRyUOUymjzHksckfeTDlX0ACLcBGAsYHQ/s320/biography-gallery-1.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Naše Zuzanka</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">I slovenská vnitrocírkevní politika je jiná. Cirkev bratská na
Slovensku je početně menší, má i kvůli tomu centralističtější vedení a
viditelnější snahu o teologické a organizační sjednocení. Ovšem klasická
teologická a sborová mnohobarevnost Církve bratrské stále převažuje. Přál bych
si oprašovat staré československé cestičky.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Mm6wUT_tBns/YNLWd3_vydI/AAAAAAAAQ8k/OX6BPTxLVjMSZO0E7q2v70iyhqCNPs4YgCLcBGAsYHQ/s2000/A9_06861_u.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="2000" src="https://1.bp.blogspot.com/-Mm6wUT_tBns/YNLWd3_vydI/AAAAAAAAQ8k/OX6BPTxLVjMSZO0E7q2v70iyhqCNPs4YgCLcBGAsYHQ/s320/A9_06861_u.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">S předsedou slovenské větve CB Štefanem Evinem</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Zdá se, že jsem vyčerpal témata. Zbytek nechávám na osobní
rozhovory. Tak tedy, takto se žije v Bratislavě. Jak jsem řekl na začátku:
„Žije se tu velmi hezky!“ Děkuji za optání.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><o:p> </o:p></p><p></p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-43324005449893747632021-06-07T22:46:00.110+02:002021-06-28T14:29:59.427+02:00Vzpomínka na přítele Timotea Dymčenka (11. 1. 1967 - 14. 4. 2021)<p> Dlouho jsem psaní vzpomínky na Tymotea odkládal. Nechtělo se
mi smutnit při oživování všeho krásného, co jsme s Tymoteem prožili, a přiznat si, že se zde na
zemi neobejmeme. Ale je čas zavzpomínat. Vděčně, velmi vděčně zavzpomínat. Chvála
Pánu Bohu za jeho život!</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-m1sZ3GBKX0E/YL6AVa0IY8I/AAAAAAAAQuw/m90v7e60lakCNb-DpJPQ3DemdaNFyEhXwCLcBGAsYHQ/s960/173221922_2573730242927829_4507325392799889235_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="804" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-m1sZ3GBKX0E/YL6AVa0IY8I/AAAAAAAAQuw/m90v7e60lakCNb-DpJPQ3DemdaNFyEhXwCLcBGAsYHQ/s320/173221922_2573730242927829_4507325392799889235_n.jpg" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><b>Na koho vzpomínám?</b></h3>
<p class="MsoNormal">Tymoteus se narodil ve východním Mariopolu, tedy
v oblasti Ukrajiny, kde se mluví rusky. Sám o sobě říkal, že je Ukrajinec
mluvící rusky. Od mládí znal Kristovo evangelium a spojil s Ním svůj
život. Byl učitelem hudby. Hrál na klavír i na housle. Později vystudoval
biblickou školu v Oděse a stal se kazatelem a misionářem. Pracoval
s mládeží, věnoval se zpěvu. V roce 1997 se odstěhoval se svou
rodinou na Zakarpatskou Ukrajinu a zde zakotvil. Nejdříve sloužili ve vesničce
Ruské Pole a potom ve velkém městě Mukačevo. Na východní straně tohoto města
založil sbor Milost (Blagodať) a postavil moderní modlitebnu evropského střihu.
A v projektech pokračoval dál. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-I3BtcSuiu3Y/YL6BoW8e_QI/AAAAAAAAQvQ/oreWuwOU43Ug8imuq2so47T96crrd78_ACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_2348.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1204" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-I3BtcSuiu3Y/YL6BoW8e_QI/AAAAAAAAQvQ/oreWuwOU43Ug8imuq2so47T96crrd78_ACLcBGAsYHQ/s320/IMG_2348.JPG" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Před hrubou stavbou modlitebny. <br /><br /></td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Tgo6EQmfe88/YL6AjrjX3BI/AAAAAAAAQu0/QFENHf3uneYp1yUp2Xlynwpz-nUb9eDpgCLcBGAsYHQ/s1600/P1040705.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" src="https://1.bp.blogspot.com/-Tgo6EQmfe88/YL6AjrjX3BI/AAAAAAAAQu0/QFENHf3uneYp1yUp2Xlynwpz-nUb9eDpgCLcBGAsYHQ/s320/P1040705.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Stavba modlitebny v Mukačevě</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Před dvěma měsíci mi napsala Tymoteova sestra, že její bratr
je ve vážném stavu. Napadl ho ten „blbej“ covid. Začali jsme se modlit. Modlili
se snad všichni na celém světě, protože ho znali, odhaduji, všude. Ale Pán Bůh si Tymotea vzal
k sobě. Říká se, že Pán Bůh si bere ty nejlepší. A Tymoteus byl opravdu
nejlepší, nebo snad jeden z nejlepších.</p><p class="MsoNormal">Tymoteus byl především přítel a bratr v Kristu. Nebyl
můj přítel, byl <b>náš</b> přítel. Přítel každého. Nešlo nebýt jeho přítelem.
Byl laskavý, a přitom ne sladký. Od první chvíle se ke mně choval velmi
přátelsky a bratrsky, snad bych řekl kristovsky. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-7uT8KYDLh3w/YL6A3FPAg6I/AAAAAAAAQvA/a2TD9MPlHY8hmhqvC7l_d60UuqlQWpbawCLcBGAsYHQ/s2048/_DSC0040.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1356" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-7uT8KYDLh3w/YL6A3FPAg6I/AAAAAAAAQvA/a2TD9MPlHY8hmhqvC7l_d60UuqlQWpbawCLcBGAsYHQ/s320/_DSC0040.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Setkání s vedením baptistické církve v Kyjevě.<br />Ve fialovém svetru Tymoteus a vprostřed Daniel Fajfr. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Seznámil mě s ním bratr Heczko: „Tady u hřbitova
v Mukačevě bydlí šikovný, mladý kazatel. S ním si budeš dobře
rozumět.“ A tak se stalo. Při jedné z cest na Ukrajinu, snad v roce
2007, jsem čekal ve tmě mukačevského nádraží na neznámého muže, který pro mě měl
přijet autem. Objevilo se auto, bylo plné lidí, ani do tváře jsme si neviděli. Přeskočila
mezi námi jiskra a začal příběh. Několikrát byl Tymoteus u mě doma,
v Třebové i ve Frýdku. A mnohokrát, opravdu mnohokrát jsem byl u něj.
Trávil jsem u nich studijní volno. Měl jsem u Dymčenků „svůj“ pokoj. Věděl
jsem, jak se k nim domů dostat, i když nebudou doma. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ynFuYblRoXQ/YL6BWvovz2I/AAAAAAAAQvI/hw1lKrUos0oykNeogo_UJtOBqDAd0VK4ACLcBGAsYHQ/s2048/DSCN0529.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-ynFuYblRoXQ/YL6BWvovz2I/AAAAAAAAQvI/hw1lKrUos0oykNeogo_UJtOBqDAd0VK4ACLcBGAsYHQ/s320/DSCN0529.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">U Dymčenků na zahradě po putování</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Rádi jsme spolu pili
čaj a kávu. Naučil mě vařit černý čaj. S úsměvem vždy říkal: „Dlja
cholastnikov“ – pro neoženěné.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3UIikuE-DvI/YL6JA-Uv33I/AAAAAAAAQxA/-DdhzzUS58g0LYHIeKCTEFFdSBj96Z3wQCLcBGAsYHQ/s1440/DSC_0211.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1440" data-original-width="1229" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-3UIikuE-DvI/YL6JA-Uv33I/AAAAAAAAQxA/-DdhzzUS58g0LYHIeKCTEFFdSBj96Z3wQCLcBGAsYHQ/s320/DSC_0211.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">S manželi Dymčenkovými</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Tím se dotýkám Tymoteovy rodiny. Bez ní by bylo jen půl
Tymotea. Jeho žena Taňa je jemná, obětavá, pracovitá, konzervativní i moderní žena.
Přesně v duchu Přísloví 31,16 založila secondhandový byznys. A Pán Bůh jim
žehnal v podnikání i v rodině. Společně vychovali pět krásných dětí. Dnes
jsou synové a dcery dospělí, i když stále mladí. Dymčenkovi se stali i šťastnými
prarodiči. Bavilo mě sledovat jejich lásku k dětem, jejich zásadovost,
jejich upřímný až bytostný zájem o osobní víru v Krista u svých potomků.
Být u Dymčenků znamenalo posedět u krásného, silného, osvěžujícího pramene.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-w3hErB7ha54/YL6B8ZRJBsI/AAAAAAAAQvY/Jo0TnaxYJtATXttzCLkJtCDYmamva945gCLcBGAsYHQ/s1507/P1030520.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1507" data-original-width="980" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-w3hErB7ha54/YL6B8ZRJBsI/AAAAAAAAQvY/Jo0TnaxYJtATXttzCLkJtCDYmamva945gCLcBGAsYHQ/s320/P1030520.JPG" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tymoteus se svou ženou Taňou</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-FGSRUF_pjJ8/YL6CAUXCNUI/AAAAAAAAQvc/8PM6vj-Er7gIIuGh6TIqbIgtnB_IuDlwgCLcBGAsYHQ/s2048/DSCN0526.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-FGSRUF_pjJ8/YL6CAUXCNUI/AAAAAAAAQvc/8PM6vj-Er7gIIuGh6TIqbIgtnB_IuDlwgCLcBGAsYHQ/s320/DSCN0526.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">U stolu s naší výpravou do hor.</td></tr></tbody></table><br /><h3 style="text-align: left;"><b>Za co jsem Tymoteovi vděčný?</b></h3>
<p class="MsoNormal"><b>Díky Němu jsem poznal jsem, co je to pohostinnost</b>. Dodnes
vzpomínám, jak jsem u Tymotea spal na Vánoce. Jejich dům byl plný cca 20
teenagerů, kteří přijeli na lyžovačku. A Dymčenkovi přijali dalších šest hostů
z Čech. Tymoteus to bral jako samozřejmost, s úsměvem. Hostiny u
Dymčenků byly také východně skvostné. Ukrajinci mají pro pohostinnost výraz
„gostiprinimatělnost“. Tuto vlastnost jsem se učil u Tymotea a jeho rodiny. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Bz5LJji3fUQ/YL6ECAD1PtI/AAAAAAAAQwg/HSZmoLeNGQgzlKGvM42ZmRQ9lDbB4PbfACLcBGAsYHQ/s1160/IMG_20180408_135016.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="870" data-original-width="1160" src="https://1.bp.blogspot.com/-Bz5LJji3fUQ/YL6ECAD1PtI/AAAAAAAAQwg/HSZmoLeNGQgzlKGvM42ZmRQ9lDbB4PbfACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20180408_135016.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Byla Pascha - Velikonoce</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-BFBkkRdvzdc/YL6CqW9KR5I/AAAAAAAAQvk/9iGnPEn0Hk8qf2vshi6wZzzXKAJxWzmXQCLcBGAsYHQ/s1160/IMG_20180408_135004.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="870" data-original-width="1160" src="https://1.bp.blogspot.com/-BFBkkRdvzdc/YL6CqW9KR5I/AAAAAAAAQvk/9iGnPEn0Hk8qf2vshi6wZzzXKAJxWzmXQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20180408_135004.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Malé pohoštění u Dymčenků <br />(Vašek Dvorský nevěřícně fotí)</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b>Díky Tymoteovi jsem pochopil, co je to být duchovním pastýřem</b>. Opět – Ukrajinci mají hezký výraz pro
pastoraci – „dušepopečitělstvo“ – „péče o duši“. A právě v této disciplíně
Tymoteus vynikal. Nebyl psycholog. Těm se spíše bránil. (Paradoxně jeho syn psychologii
studoval…) Ale dokázal promluvit s člověkem laskavě, věcně, jasně. Vedl
k vyrovnání se s realitou života. Dokázal lidské nitro poposunout, přerámovat
realitu v realitu Boží. Byl pastýř. Zajímal se o lidi. Zajímal se i o
konkrétní osoby ve frýdeckém a třebovském sboru.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-6urO3_FojcM/YL6C3wlvzOI/AAAAAAAAQvo/BFk8mwdSD3wMnYeE55wYvVY0yzMLxfazgCLcBGAsYHQ/s800/IMG_5420.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="600" data-original-width="800" src="https://1.bp.blogspot.com/-6urO3_FojcM/YL6C3wlvzOI/AAAAAAAAQvo/BFk8mwdSD3wMnYeE55wYvVY0yzMLxfazgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_5420.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Rozhovor v nemocnici v Luhansku</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b>Tymoteus byl špičkový kazatel</b>. Prostě uměl kázat a měl od Boha dar. Ne
nadarmo učil homiletiku. Dodnes vzpomínám na evangelizační kázání ve
Frýdku-Místku. Jeho homilie měly vše, co mají mít. Dokázal <a>držet </a>posluchače
v pozornosti a v napětí. Používal příklady. Dokázal vyvolat jemné
emoce. Zaměřit naši mysl na osvobozující evangelium. A mysl strhla i duši. Kázání
byla prosycena biblickými příběhy.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/--WhOwLBq2F0/YL6DDSNvkCI/AAAAAAAAQvw/bbwZ0pXA8T8PI2NOWapQoTNy5RNu873AgCLcBGAsYHQ/s640/9996_527021984006751_1933115414_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="428" data-original-width="640" src="https://1.bp.blogspot.com/--WhOwLBq2F0/YL6DDSNvkCI/AAAAAAAAQvw/bbwZ0pXA8T8PI2NOWapQoTNy5RNu873AgCLcBGAsYHQ/s320/9996_527021984006751_1933115414_n.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tymoteus při evangelizaci ve Frýdku-Místku</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b>Tymoteus byl vizionář</b>. Dodnes vzpomínám na návštěvu v bohoslužeb v malé jednoduché místnosti bývalého obchodu. Tehdy snil o modlitebně. Proto
jsme později společně projeli celý východočeský kraj a navštívili nově
postavené modlitebny, mluvili s uživateli. Fotografovali jsme. Namlouvám
si, že zde Tymoteus našel inspiraci postavit něco jiného než klasickou
nepraktickou východní modlitebnu. Modlitebna v Mukačevu je velmi moderní.
Ale u toho nezůstalo. Tymoteus měl jasnou vizi, dokázal pro ni nadchnout svůj
tým. Měl poslání pro svůj sbor – misie, sociální práce, zaměření na děti a
jejich rodiče. A práce se dařila.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-NfoLMqWYk-s/YL6DR-b6dxI/AAAAAAAAQv4/IvqhwdY1ntEO5dxuaHQis3gP1fNjNiTHwCLcBGAsYHQ/s1160/IMG_20180408_122428.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="870" data-original-width="1160" src="https://1.bp.blogspot.com/-NfoLMqWYk-s/YL6DR-b6dxI/AAAAAAAAQv4/IvqhwdY1ntEO5dxuaHQis3gP1fNjNiTHwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20180408_122428.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Interiér modlitebny</td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-EUAu_cJDwjQ/YL6DYMDZHLI/AAAAAAAAQwA/vIb91sBuVeoObYciDrNYtg9Qpyah1jL9wCLcBGAsYHQ/s1600/P1040700.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1200" data-original-width="1600" src="https://1.bp.blogspot.com/-EUAu_cJDwjQ/YL6DYMDZHLI/AAAAAAAAQwA/vIb91sBuVeoObYciDrNYtg9Qpyah1jL9wCLcBGAsYHQ/s320/P1040700.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sociální práce v modlitebně</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b>Tymoteus byl muž činu</b>. Když jsem ho požádal o pomoc při
distribuci finanční pomoci do oblastí zasažených válkou s Ruskem, stal se
naším více než cenným průvodcem. Seznamoval nás s důvěryhodnými pastory.
Dával cenné rady. </p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-YhC089uRmmY/YL6DsCf8IbI/AAAAAAAAQwQ/M0xfb3_ZNQQFlCgNFVyWKp8HVIrVyVt1gCLcBGAsYHQ/s2048/P1050657.JPG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-YhC089uRmmY/YL6DsCf8IbI/AAAAAAAAQwQ/M0xfb3_ZNQQFlCgNFVyWKp8HVIrVyVt1gCLcBGAsYHQ/s320/P1050657.JPG" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">S Davidem Novákem v Doněcku<br /></td></tr></tbody></table>Nakonec vzal zbytek peněz a se skupinou mládeže zajeli do
Luhanska. Postavili nový dům na místě rozbombardovaného. Byl to muž konkrétního činu. <p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-dRcW9E7HgOc/YL8A7dEVFbI/AAAAAAAAQxI/6mIs5GUOnlMRxxY5D-bW4nNUpiM4nyWsQCLcBGAsYHQ/s1024/%255E3CC722508F76C3C38A9E7D06071A10D609504A9EA7896F30D3%255Epimgpsh_fullsize_distr.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="681" data-original-width="1024" height="266" src="https://1.bp.blogspot.com/-dRcW9E7HgOc/YL8A7dEVFbI/AAAAAAAAQxI/6mIs5GUOnlMRxxY5D-bW4nNUpiM4nyWsQCLcBGAsYHQ/w400-h266/%255E3CC722508F76C3C38A9E7D06071A10D609504A9EA7896F30D3%255Epimgpsh_fullsize_distr.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Před postaveným domem, který byl rozbombardován. <br />Skupina brigádníků, Tyma uprostřed. <br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Když jsme chtěli s dorostovým odborem navštívit tábory dětí
v Zakarpatí, nebyl problém. Dělal nám průvodce, poskytl své auto a čas. </p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-g4GOIQiWSSE/YL6DqH1UBGI/AAAAAAAAQwM/7oz0tTc7XgkMZlCBjtV6uHAXgMErXbXegCLcBGAsYHQ/s275/IMG_20180727_150920.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="206" data-original-width="275" src="https://1.bp.blogspot.com/-g4GOIQiWSSE/YL6DqH1UBGI/AAAAAAAAQwM/7oz0tTc7XgkMZlCBjtV6uHAXgMErXbXegCLcBGAsYHQ/s0/IMG_20180727_150920.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">S delegací Dorostové unie <br /></td></tr></tbody></table>Když
jsme ho požádali o evangelizaci ve Frýdku, přijel. Plánovali jsme evangelizační
turné po Čechách a Moravě.<p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Rq0cl811EYg/YL9YDsR2GVI/AAAAAAAAQxQ/GB_WVShj-eoWYUhhQ5wsMtbCd_dKCG1EwCLcBGAsYHQ/s700/pozvanka-duben-2013-web.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="468" data-original-width="700" height="268" src="https://1.bp.blogspot.com/-Rq0cl811EYg/YL9YDsR2GVI/AAAAAAAAQxQ/GB_WVShj-eoWYUhhQ5wsMtbCd_dKCG1EwCLcBGAsYHQ/w400-h268/pozvanka-duben-2013-web.png" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pozvánka na evangelizaci ve Frýdku-Místku</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b>Tymoteus byl muž konzervativních biblických zásad</b>. I proto jsem k němu
rád jezdil. Znal meze. Ty byly pro naše západní myšlení přísné. Vždy se ptal,
kam až liberalizace v Čechách postoupila. Jak byl překvapený, když na
sjezdu mládeže viděl kluky s dlouhými vlasy. Ale nějak to skousl. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-1UqFLRuTdtw/YL6D7hvbBKI/AAAAAAAAQwY/xvLbwBIBkhkOx2wCI7W14O1yecOBIDo-QCLcBGAsYHQ/s1280/tumblr_nvi3tlXgvM1qmszouo1_1280.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="848" data-original-width="1280" src="https://1.bp.blogspot.com/-1UqFLRuTdtw/YL6D7hvbBKI/AAAAAAAAQwY/xvLbwBIBkhkOx2wCI7W14O1yecOBIDo-QCLcBGAsYHQ/s320/tumblr_nvi3tlXgvM1qmszouo1_1280.jpg" width="320" /></a></div><p class="MsoNormal">Věděl,
že si v Česku dáme pivo. Smutně pokrčil rameny. „Eto vaša kultura.“ Opravdu
těžce nesl, když jsem ho seznámil s kazatelem, který měl v uchu
náušnici.<br />Jednou jsem byl na putování po horách. Nešťastnou shodou okolností vyplynulo,
že jsem druhou část cesty měl absolvovat pouze ve dvojici s vdanou ženou.
Z důvodů divného svědomí jsem to odmítl, což bylo pro onu ženu hodně
smutné. Byl jsem ze situace rozladěný. Večer jsem celý příběh vyprávěl
Tymoteovi. On jen pokýval hlavou a řekl: „Eto nělzja.“ – To nejde. – Mé
dilema mu nestálo za delší rozebírání.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SlUqFGzq8RE/YL6EW-f1n3I/AAAAAAAAQws/JrgIchtaHvABJSUWlgusfNjbM5JNOfDgACLcBGAsYHQ/s1600/174813192_5275208059219744_6719275050582445275_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1067" data-original-width="1600" src="https://1.bp.blogspot.com/-SlUqFGzq8RE/YL6EW-f1n3I/AAAAAAAAQws/JrgIchtaHvABJSUWlgusfNjbM5JNOfDgACLcBGAsYHQ/s320/174813192_5275208059219744_6719275050582445275_n.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tymoteus s biskupem Zakarpatí Ivanehm Kondorem</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b>Tymoteus může i za to, že jsem nyní v Bratislavě</b>. Jeli
jsme spolu autem. Vyprávěl jsem mu o svém těžkém rozhodování. Jednoznačně mi řekl,
že nechápe, co řeším. Bůh mě do Bratislavy volá! „Má o tobě zjevně lepší mínění
než ty sám o sobě“. Těšil se z toho, že budu v Bratislavě. Chtěli misijně
působit mezi Ukrajinci na Slovensku a v Rakousku: „U těbja budet naša baza.“</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-jmARZqrz57o/YL6Eh_KMFcI/AAAAAAAAQww/yyNU2ryu_BgNMJrKR-tkwVynw1UZKwqEACLcBGAsYHQ/s2048/173946192_10221909921634549_5527357559949025375_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-jmARZqrz57o/YL6Eh_KMFcI/AAAAAAAAQww/yyNU2ryu_BgNMJrKR-tkwVynw1UZKwqEACLcBGAsYHQ/s320/173946192_10221909921634549_5527357559949025375_n.jpg" width="320" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">U mé sestry doma, s pěveckým sborem.</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Těšil jsem se na pokračování příběhu. Bůh ale má jiné plány.
Pohřeb Tymotea byl krásný a slavný. Ano, často zaznělo, že nechápeme a jsme
zmateni. Byl cítit velký smutek. Ale pevná víra v Boha a ve vzkříšeného
Krista pronikala každý proslov, píseň, snad i každou částici vzduchu. <i>„Hospodin
vzal, Hospodin dal, Hospodinovo jméno budiž pochváleno.“ „Nikdo nemá právo Bohu
nic vyčítat,“ </i>řekl jeho rodný bratr, kazatel z Mariopolu. To je Východ, to
je Ukrajina, to byl náš milý Tymoteus.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HUYJeKz7M9k/YL6EywBfR2I/AAAAAAAAQw4/MyXdVwfKICIHS2VngPNrJwop7JX7b-6eACLcBGAsYHQ/s1124/153654719_266208065188926_8524873225438288168_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1124" data-original-width="843" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-HUYJeKz7M9k/YL6EywBfR2I/AAAAAAAAQw4/MyXdVwfKICIHS2VngPNrJwop7JX7b-6eACLcBGAsYHQ/w300-h400/153654719_266208065188926_8524873225438288168_n.jpg" width="300" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tymoteova rodina bez Tymotea. </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Soli Deo Gloria. Samému Bohu budiž sláva za tak skvělého
muže + ! + ! +</p><p class="MsoNormal"><br /></p><div style="mso-element: comment-list;"><div style="mso-element: comment;"><div class="msocomtxt" id="_com_2" language="JavaScript"><p class="MsoCommentText"><o:p></o:p></p>
<!--[if !supportAnnotations]--></div>
<!--[endif]--></div>
</div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-78348649741084594172021-01-16T18:08:00.074+01:002021-01-31T08:17:20.902+01:00O šťastné vesnici, jménem Ropice (Ropica)<div style="text-align: left;">Ó, jak šťastná je obec Ropice! Proč, dozvíte se při čtení dál!</div><div style="text-align: left;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-0mRU71UIxfc/YAMgNOAVavI/AAAAAAAAPu4/GMm2ypG-gq0cTXNaSIt_EI0NaT7kBxingCLcBGAsYHQ/s1257/IMG_20200608_154346.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="943" data-original-width="1257" src="https://1.bp.blogspot.com/-0mRU71UIxfc/YAMgNOAVavI/AAAAAAAAPu4/GMm2ypG-gq0cTXNaSIt_EI0NaT7kBxingCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154346.jpg" width="320" /></a></div><br /><div style="text-align: left;"><br /></div><h1 style="text-align: left;">Nejdříve krátce o České Třebové</h1><p>Než se dostanu k Ropici, musím začít jiným městem. Žil
jsem devět let v České Třebové, v městě s největším železničním uzlem
ve střední Evropě. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-J_7hdHxuQ1A/YAMUgj_n8-I/AAAAAAAAPuQ/gnSg0buz25g-TVxO6M044_hoxoTSPptggCLcBGAsYHQ/s700/ct7.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="370" data-original-width="700" height="211" src="https://1.bp.blogspot.com/-J_7hdHxuQ1A/YAMUgj_n8-I/AAAAAAAAPuQ/gnSg0buz25g-TVxO6M044_hoxoTSPptggCLcBGAsYHQ/w400-h211/ct7.jpg" width="400" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-AVaRrGZ0wco/YAMUnU1mJnI/AAAAAAAAPuU/LjlzNXTKlhMjVO4r-W6j8U1m91eTrGrEACLcBGAsYHQ/s700/ct11.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="312" data-original-width="700" height="179" src="https://1.bp.blogspot.com/-AVaRrGZ0wco/YAMUnU1mJnI/AAAAAAAAPuU/LjlzNXTKlhMjVO4r-W6j8U1m91eTrGrEACLcBGAsYHQ/w400-h179/ct11.jpg" width="400" /></a></div><p>Celé město protíná čtyřkolejová železniční osa, udávající
atmosféru celému městu. Jezdí tu vlak za vlakem. Česká Třebová má cca 15 500
obyvatel. Na délku, podle hlavní osy, měří ČT cca 5 km. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HsbJcyJGJYQ/YAMYMhbsbvI/AAAAAAAAPug/vf6oHilDRgAcefpZl76Ikwb3VByE8BnmwCLcBGAsYHQ/s712/%25C4%258Det.PNG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="703" data-original-width="712" src="https://1.bp.blogspot.com/-HsbJcyJGJYQ/YAMYMhbsbvI/AAAAAAAAPug/vf6oHilDRgAcefpZl76Ikwb3VByE8BnmwCLcBGAsYHQ/s320/%25C4%258Det.PNG" width="320" /></a></div><p>Co se týče zastávek vlaku –
najdete zde jen jednu jedinou, pravda velkou železniční stanici. Na
Severu Třebové se rozkládá sídliště Lhotka, žije v něm cca 2200 obyvatel a
od středu města je vzdáleno cca 3,5 km. Právě v okolí Lhotky se dlouho
uvažovalo o vybudování zastávky vlaku. Dodnes
k tomu nedošlo, i když jednání byla.</p><h1 style="text-align: left;">Sťastná vesnice Ropice</h1><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Oproti tomu tu máme velešťastnou obec Ropice. Nachází se v sousedství Českého Těšína a Třince. Nešlo si této osady nevšinout, vždyť z reproduktorů ve vláčcích se často ozývalo: „Ropice – Ropica“.
Ropice jen malá obec s rozptýlenou zástavbou. Žije v ní cca 1700 obyvatel. (8x menší
než zmíněná Třebová). Nejdelší vzdálenost, přibližně jiho-severní je cca 5 km. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-p2luO3OkVSw/YAMbmyo2rZI/AAAAAAAAPuo/-GL2MLaMwAEToOLDRqMPQv2qoHJv8ZiHQCLcBGAsYHQ/s658/ropice%2Brozm%25C4%259Br.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="658" data-original-width="481" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-p2luO3OkVSw/YAMbmyo2rZI/AAAAAAAAPuo/-GL2MLaMwAEToOLDRqMPQv2qoHJv8ZiHQCLcBGAsYHQ/s320/ropice%2Brozm%25C4%259Br.png" /></a></div><p class="MsoNormal">A
nyní se blížím k meritu věci. Proč je Ropice tak šťastná? <b>Protože má tři
vlakové zastávky</b>: Ropice | Ropice zastávka (prystanok) | Ropice-Zálesí. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-U_U1oHQGTGo/YAMbuqeydXI/AAAAAAAAPus/1bbFMC1D5fgG0_vVeZ4PzYxLnkfwWJ3igCLcBGAsYHQ/s658/ropice%2B-%2Bzast%25C3%25A1vky.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="658" data-original-width="481" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-U_U1oHQGTGo/YAMbuqeydXI/AAAAAAAAPus/1bbFMC1D5fgG0_vVeZ4PzYxLnkfwWJ3igCLcBGAsYHQ/s320/ropice%2B-%2Bzast%25C3%25A1vky.png" /></a></div><p class="MsoNormal">To
znamená cca. na každých 550 obyvatel jedna vlaková zastávka. Šťastná to vesnice! Vzdálenost
mezi zastávkami je cca 825 m: Ropice zastávka – Ropice. A 2,5 km: Ropicí a Ropicí-Zálesí. Jedna zastávka je na rameni hlavní železniční trať Bohumín - Jablunkov - Žilina a dvě zbývající je na trati Český Těšín - Frýdek-Místek. Vydal jsem se jednou v červnu na výpravu, abych tento div světa
spatřil. Vystoupil jsem na zastávce "Ropice-zastávka (Ropica-prystanok)" </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-55-RXIadFkU/YAMLjaRCISI/AAAAAAAAPr4/85JvIuGlBz4CELjLIfLOxiR8O6Ij5-mIgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_152429.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-55-RXIadFkU/YAMLjaRCISI/AAAAAAAAPr4/85JvIuGlBz4CELjLIfLOxiR8O6Ij5-mIgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_152429.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Kromě dvou zděných zastávek tu najdete kryté bezbariérové rampy. </div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3pJ0A4jO4pU/YAMLjRaElSI/AAAAAAAAPr8/se4J7Y24__wvTpM3aVp5uMbXPppqAvBsQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_152516.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-3pJ0A4jO4pU/YAMLjRaElSI/AAAAAAAAPr8/se4J7Y24__wvTpM3aVp5uMbXPppqAvBsQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_152516.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Jsou pravda úhledné, ale těch peněz, co to muselo stát....</div><div style="text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ASL8Ta5Fryc/YAMLkHZ-w1I/AAAAAAAAPsE/FISfre51-E8s1ou4S3RbBBu68BtjxI50wCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_152619.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-ASL8Ta5Fryc/YAMLkHZ-w1I/AAAAAAAAPsE/FISfre51-E8s1ou4S3RbBBu68BtjxI50wCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_152619.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-N_xVfPD7ET4/YAMLkZx0CfI/AAAAAAAAPsI/p09GJbSIGgIswNNIfDHdE1BnC5TqLejJQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_152703.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-N_xVfPD7ET4/YAMLkZx0CfI/AAAAAAAAPsI/p09GJbSIGgIswNNIfDHdE1BnC5TqLejJQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_152703.jpg" width="320" /></a></div><div>¨</div><div style="text-align: center;">Překonávají úctyhodné převýšení mezi silnici a náspem. </div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-o7k7zymoTgQ/YAMLkpm3upI/AAAAAAAAPsQ/W-qYqjXsgegjGzMEgCLgkprhIQxwAt3UACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_152727.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-o7k7zymoTgQ/YAMLkpm3upI/AAAAAAAAPsQ/W-qYqjXsgegjGzMEgCLgkprhIQxwAt3UACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_152727.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;">Od nich romantickými pěšinkami do Ropice </span></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-HZsLSHSxBps/YAMLlcEn-FI/AAAAAAAAPsc/VkwHJy7xBHMMKaBhIaeQ4-DBphKb5S6bQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_153244.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-HZsLSHSxBps/YAMLlcEn-FI/AAAAAAAAPsc/VkwHJy7xBHMMKaBhIaeQ4-DBphKb5S6bQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_153244.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-j6GyVtt2yWs/YAMLl8HBQfI/AAAAAAAAPsk/sYHrnLt3Cfwinir2wx-D1Gl9TljsF2DrgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_153414.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-j6GyVtt2yWs/YAMLl8HBQfI/AAAAAAAAPsk/sYHrnLt3Cfwinir2wx-D1Gl9TljsF2DrgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_153414.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-lA5fIcpL96Y/YAMLl1UYpBI/AAAAAAAAPso/__7iGIq1WTUBcJnl5AguNRPx4UB4a7vagCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_154258.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-lA5fIcpL96Y/YAMLl1UYpBI/AAAAAAAAPso/__7iGIq1WTUBcJnl5AguNRPx4UB4a7vagCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154258.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Krásná budova pamatující slavnější časy minulé</div><div><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-E1aQagwWl6M/YAMLmrKisSI/AAAAAAAAPs0/FIBcike6GXYS2OHMT_2gU5tN2bjH1h1egCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_154442.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-E1aQagwWl6M/YAMLmrKisSI/AAAAAAAAPs0/FIBcike6GXYS2OHMT_2gU5tN2bjH1h1egCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154442.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-39FNJnhcV_M/YAMLmVBWr6I/AAAAAAAAPss/MzktzGoabrEovCamZbsUbbeOizKR44kawCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_154506.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-39FNJnhcV_M/YAMLmVBWr6I/AAAAAAAAPss/MzktzGoabrEovCamZbsUbbeOizKR44kawCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154506.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Dnes uzavřená. Fotky uvnitř svědčí o její dávné plné funkčnosti. </div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Mp76VTPC7F0/YAMLnMqfX7I/AAAAAAAAPs4/Vb1qrAPAmecI-0VIioOU0ZTVg_3fXmwygCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_154557.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-Mp76VTPC7F0/YAMLnMqfX7I/AAAAAAAAPs4/Vb1qrAPAmecI-0VIioOU0ZTVg_3fXmwygCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154557.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Dnes je tu pro cestující nová moderní unifikovaná zastávka. Čůrat můžete do keřů....</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rwNRpAodxV0/YAMLoK4AypI/AAAAAAAAPtA/NOeIYQLjPSUT7c4WLYU6-Yk9NOHRMuA1QCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_154946.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-rwNRpAodxV0/YAMLoK4AypI/AAAAAAAAPtA/NOeIYQLjPSUT7c4WLYU6-Yk9NOHRMuA1QCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154946.jpg" width="320" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Ale těch pár lidí obslouží </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><a href="https://1.bp.blogspot.com/-TWOgZ8XAvlg/YAMLnoz4TAI/AAAAAAAAPs8/2A-IXfdkqEsVY3v7oaaf2yFe3-W9vSFJACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_154850.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-TWOgZ8XAvlg/YAMLnoz4TAI/AAAAAAAAPs8/2A-IXfdkqEsVY3v7oaaf2yFe3-W9vSFJACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_154850.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Ještě něco s kdysi povinné vybavenosti</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-BQ6ObVEoUZI/YAMLoUK3puI/AAAAAAAAPtE/JC54WhPqpd0gBNCHFUwGjuKXCXcjZGtPACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_155004.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-BQ6ObVEoUZI/YAMLoUK3puI/AAAAAAAAPtE/JC54WhPqpd0gBNCHFUwGjuKXCXcjZGtPACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_155004.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">A potom už krásnou cestou mezi zahradami do poslední zastávky</div><div><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Eg8mqG_RnnY/YAMLov10HhI/AAAAAAAAPtI/8L1SLWtkvG84tszqLkEn529BxyIk0HUHQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_155744.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-Eg8mqG_RnnY/YAMLov10HhI/AAAAAAAAPtI/8L1SLWtkvG84tszqLkEn529BxyIk0HUHQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_155744.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-jeFwjqErxk8/YAMLon5XfxI/AAAAAAAAPtM/Yv0jJDxBQwU628Nyx6uBzwR47Rc2P5meACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_160444.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-jeFwjqErxk8/YAMLon5XfxI/AAAAAAAAPtM/Yv0jJDxBQwU628Nyx6uBzwR47Rc2P5meACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_160444.jpg" width="320" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">Po cestami malou lávkou k zastávce</div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-F5hov4m8Sbo/YAMLpful3aI/AAAAAAAAPtY/ZITmwHz3WYUND10jXnk6D1Dc1UnAH5nvwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_163026.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-F5hov4m8Sbo/YAMLpful3aI/AAAAAAAAPtY/ZITmwHz3WYUND10jXnk6D1Dc1UnAH5nvwCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_163026.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">Ta je krásná i s obydleným drážním domkem</div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ajUGZfCiEVo/YAMLpt6IODI/AAAAAAAAPtc/S3MvAeEYY3QlmFool_tOYmjkrU-lQabaQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_163128.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-ajUGZfCiEVo/YAMLpt6IODI/AAAAAAAAPtc/S3MvAeEYY3QlmFool_tOYmjkrU-lQabaQCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_163128.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">A moderní boudičkou, která má aspoň trochu duši </div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Lkfgl9wJ-v4/YAMLpqA-C2I/AAAAAAAAPtg/9vyQ4AY02mg5A4j6bSTt0Sm3gx90IZKbgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_163218.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-Lkfgl9wJ-v4/YAMLpqA-C2I/AAAAAAAAPtg/9vyQ4AY02mg5A4j6bSTt0Sm3gx90IZKbgCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_163218.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div><div style="text-align: center;">V dálce houká Regionova - podbeskydský žlutý expres. </div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-3tRd_9HmaJw/YAMLqUSGNXI/AAAAAAAAPts/VcVrnShx9x0r1YXFoTnwSp-GNuNoVN5JACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200608_165508.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-3tRd_9HmaJw/YAMLqUSGNXI/AAAAAAAAPts/VcVrnShx9x0r1YXFoTnwSp-GNuNoVN5JACLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200608_165508.jpg" width="320" /></a></div><div><br /></div>A mě nezbývá než nastoupit a říci si - jak šťastná je obec Ropice! Frýdečané májí jednu stanici <br />na 70 000 obyvatel. Železniční město Česká Třebová si nedokázala vydobýt ani druhou zastávku pro sídliště větší než Ropice. A přirovnání se navršují. Třeba jen ve Frenštátě, Haviřově si vydobyli další zastávku. Prostě určitá obec se zrodí ve šťastné době. To se asi stalo právě šťastné Ropici. Možná si toho ani není vědoma!<div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"> </span></div></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com1tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-549821094489825162021-01-03T16:43:00.058+01:002021-06-28T14:33:44.136+02:00Objevný rock 2020<p style="text-align: left;">Své loňské povídání o uplynulém roce jsem končil zmínkou o
lehké depresi, která se projevovala vnitřní
apatií a plněním těch nejzákladnějších povinností. (Viz *<a href="https://zababik.blogspot.com/search/label/Fr%C3%BDdek-M%C3%ADstek"><b>zde</b></a>*) Zde jsem skončil a zde i začínám. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-UOPUpnp7n5U/X_HIwqUPHzI/AAAAAAAAPlw/zuJjn3jvxxU43JrIlOT1iBdaVZNSBtLtACLcBGAsYHQ/s943/IMG-20201004-WA0002.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="943" data-original-width="707" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-UOPUpnp7n5U/X_HIwqUPHzI/AAAAAAAAPlw/zuJjn3jvxxU43JrIlOT1iBdaVZNSBtLtACLcBGAsYHQ/w300-h400/IMG-20201004-WA0002.jpg" width="300" /></a></div><p style="text-align: left;">Začátek roku se vyznačoval jakýmsi vnitřním tažením proti těmto náladám. Zejména věta: <i>„Zatím
jste naslouchali svým vlastním myšlenkám, ale to Vaší depresi nepomohlo“, </i>mi
pomohla. Jistě v boji čas
lockdownového zklidnění. Jaro bylo pro mě dobrým časem, na který budu rád a
vděčně vzpomínat. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-4n7xQV4Oefo/X_HJUiRlIeI/AAAAAAAAPmA/tQxzzGQF2uEiWPIeofK8h_-Jxpd9YYh8gCLcBGAsYHQ/s562/IMG_20200413_103046.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="562" data-original-width="426" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-4n7xQV4Oefo/X_HJUiRlIeI/AAAAAAAAPmA/tQxzzGQF2uEiWPIeofK8h_-Jxpd9YYh8gCLcBGAsYHQ/s320/IMG_20200413_103046.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Jarní úlovek z rezervace Velké doly u Třince</td></tr></tbody></table><h2 style="text-align: left;"><b>Lockdown</b></h2><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Snad nikdy jsem nepoznal okolí Frýdku-Místku tak dobře, jako
v době karantény. Každý den jsem vyrazil někam do okolí, aspoň na hodinu.
Na některá místa jsem vracel vícekrát a mohl je podrobně prozkoumat. Někdy jsem do
různých míst bral i přátele, na kus řeči i na pokoukání. Znovu jsem si zamiloval Štandl a lesy kolem
něj. Zcela nové pro mě bylo tajemství Datyňského a Řepišského lesa. Poznal jsem
i vzdálenější místa. <o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Nevšedním lockdownovým zážitkem ve frýdeckém společenství Církve
bratrské byly modlitby 24/1. Vyhlásili jsme je v čase karantény jednou,
potom jsme je opakovaly. A od té doby, týden co týden, modlitby pokračují. Až do
dnešního dne. Občas se na dálku přidám a mám upřímnou radost. <o:p></o:p></p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qoYux8hshKo/X_HLVpUrmeI/AAAAAAAAPmI/5MZYDWaWCBEL6gs8eweQHg-sWoJ-1RipwCLcBGAsYHQ/s1164/IMG_20200328_060653.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1164" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-qoYux8hshKo/X_HLVpUrmeI/AAAAAAAAPmI/5MZYDWaWCBEL6gs8eweQHg-sWoJ-1RipwCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20200328_060653.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Modlitební stůl<br /></td></tr></tbody></table><br /><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-GlXV-dLarAU/X_HNDDo45BI/AAAAAAAAPmg/8eWNCLNKRXsd77Suu1NK00vlJL1aIzaYgCLcBGAsYHQ/s1164/IMG_20200329_013839%2B%25281%2529.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1164" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-GlXV-dLarAU/X_HNDDo45BI/AAAAAAAAPmg/8eWNCLNKRXsd77Suu1NK00vlJL1aIzaYgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20200329_013839%2B%25281%2529.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Modlitební noc na nohou v F.M.</td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div>
<h2 style="text-align: left;"><b>Budiž voda +!+!+</b></h2>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Během jarních procházek jsem si až bolestně uvědomoval, že
v krajině chybí voda. Ze suché hlíny vyrůstaly zčerstva unavené květiny.
Mladé lístky stromů byly povadlé. V březnu bylo teplo jako v létě.
Tento stav přírody mě naplňoval obavami z toho, co bude. Občas jsem se
podíval na web Intersucho a bylo mi i úzko. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rxtz1wcxW_o/X_HOi4leZAI/AAAAAAAAPm0/Fi3H9dxO3c8AtEkLj__2981jSRyrOtGNwCLcBGAsYHQ/s759/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.PNG" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="428" data-original-width="759" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-rxtz1wcxW_o/X_HOi4leZAI/AAAAAAAAPm0/Fi3H9dxO3c8AtEkLj__2981jSRyrOtGNwCLcBGAsYHQ/w400-h225/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.PNG" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Čím červenější tím větší sucho - duben 2020</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Trpěl jsem za přírodu. Modlil jsem se za vodu. </p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-LZMyhOoraeo/X_HN3WvOcSI/AAAAAAAAPms/ecZi7lrcVpYVMyf5YTatxhL7xwY5DsUQgCLcBGAsYHQ/s1164/IMG_20200425_124711.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1164" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-LZMyhOoraeo/X_HN3WvOcSI/AAAAAAAAPms/ecZi7lrcVpYVMyf5YTatxhL7xwY5DsUQgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20200425_124711.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sucho v rezervaci Kněhyně. Zbytek sněhu a kolem prašné sucho. <br />A to je začátek jara!</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Předletní a
letní příchod hustých dešťů a nasycení půdy vlhkostí byl pro mě přímo
osvěžující. Měl jsem z něho upřímnou radost. Chvála Bohu za dar vody!!!</p><p class="MsoNormal" style="text-align: left;"></p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-YYAWrfHU6uA/X_HO2vVNRzI/AAAAAAAAPm8/ppufp8kVhJkfqi2DA5QxYab_rNdfZ_8IwCLcBGAsYHQ/s1552/IMG_20200820_183950.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1552" height="225" src="https://1.bp.blogspot.com/-YYAWrfHU6uA/X_HO2vVNRzI/AAAAAAAAPm8/ppufp8kVhJkfqi2DA5QxYab_rNdfZ_8IwCLcBGAsYHQ/w400-h225/IMG_20200820_183950.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Peřeje Ostravice pod Ostravicí. <br /></td></tr></tbody></table><br /><p></p><h2 style="text-align: left;"><b>Putování a studijní volno</b></h2>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">I naše každoroční putování bylo spojené s proudy vod. I
během cesty pršelo, což zas tak nevadilo. Příroda byla krásně zelená, svěží. Na
hřebenech hor tekly potůčky a v údolích krásné potoky. Studánky chrlily
vodu téměř celým profilem trubky. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-IsDPfVJ9gyA/X_IX5ExLHEI/AAAAAAAAPpw/zw6JcbSVswIcs4MWC9qH-J7rJLj1r2uqgCLcBGAsYHQ/s480/IMG_20200623_095845.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="372" data-original-width="480" height="310" src="https://1.bp.blogspot.com/-IsDPfVJ9gyA/X_IX5ExLHEI/AAAAAAAAPpw/zw6JcbSVswIcs4MWC9qH-J7rJLj1r2uqgCLcBGAsYHQ/w400-h310/IMG_20200623_095845.jpg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><br /><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Msn7RqNSP-Q/X_HSM1XZ0dI/AAAAAAAAPnM/gfRljOArJQYVKXwOeZ5YZbwOWgKbb_YqgCLcBGAsYHQ/s1257/IMG_20200624_080448.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="943" data-original-width="1257" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-Msn7RqNSP-Q/X_HSM1XZ0dI/AAAAAAAAPnM/gfRljOArJQYVKXwOeZ5YZbwOWgKbb_YqgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20200624_080448.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Lesní potůček se stává řekou</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Nádhera. Šli po československé hranici
z Lipova do Mostů u Jablůnkova. Skvost! Více vz *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2020/08/putak-2020-po-ceskoslovenske-hranici.html">zde</a></b>*</p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-XNAoF9Ju7jQ/X_HSySGGl-I/AAAAAAAAPnU/veaSn2q89yQM2YzUnkCbMLpXGXogQemvgCLcBGAsYHQ/s1164/IMG_20200704_155643.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1164" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-XNAoF9Ju7jQ/X_HSySGGl-I/AAAAAAAAPnU/veaSn2q89yQM2YzUnkCbMLpXGXogQemvgCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20200704_155643.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Závěr v Mostech u Jablukova</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Na putování ihned navázalo studijní volno, navštívil jsem
několik sborů, měl jsem několik hezkých rozhovorů se zajímavými lidmi, přečetl
jsem knihu Zapomenuté cesty, navštívil jsem tábor brněnského dorostu a
zúčastnil jsem se Letní biblické školy, kde přednášel můj oblíbenec – doc. Jiří
Mrázek (původem z Brna). </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/MbbA-8iBNWg" width="320" youtube-src-id="MbbA-8iBNWg"></iframe></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Moc rád vzpomínám na spanilou cestu ze skvostné
svatby Vaška Dvorského. Z ní jedno ilustrační foto: </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-iOKIut0CB4c/X_HinWIt1BI/AAAAAAAAPo8/l6JfY3IAIRMO_KWEyBB3Zdp_J87qIjINwCLcBGAsYHQ/s2048/118770341_10218429814360792_7618330242510122612_o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1743" data-original-width="2048" height="544" src="https://1.bp.blogspot.com/-iOKIut0CB4c/X_HinWIt1BI/AAAAAAAAPo8/l6JfY3IAIRMO_KWEyBB3Zdp_J87qIjINwCLcBGAsYHQ/w640-h544/118770341_10218429814360792_7618330242510122612_o.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Ze svatby jsme jeli s Viktorem Šodkem, povídali v autě a na oběd se
stavili ve staré dobré náhražce v Letohradě.</p><table cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto; text-align: left;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/--UW5W5bgM-U/X_HYuzcQe7I/AAAAAAAAPng/b5Ek6zukgU4bwJ9mv2xMEstPzDy1_VbSACLcBGAsYHQ/s1164/IMG_20200712_131127.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1164" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/--UW5W5bgM-U/X_HYuzcQe7I/AAAAAAAAPng/b5Ek6zukgU4bwJ9mv2xMEstPzDy1_VbSACLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20200712_131127.jpg" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nesmrtelná nádražka v Letohradě</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Jiným letním zážitkem s velkým „Z“ pro mě byla návštěva
u mých prasynovců a jejich rodičů v Ústí nad Labem. Nádherný čas, který
citlivě zachytila milá neteř Katka.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-m_OGPMHxZJ4/X_Hb6TxYRpI/AAAAAAAAPno/hmwOVaWpqC8WV-CcyiWCuDPzUHNDd92VwCLcBGAsYHQ/s2016/103982618_10217844268882521_3990543002731942460_o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2016" data-original-width="1512" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-m_OGPMHxZJ4/X_Hb6TxYRpI/AAAAAAAAPno/hmwOVaWpqC8WV-CcyiWCuDPzUHNDd92VwCLcBGAsYHQ/w300-h400/103982618_10217844268882521_3990543002731942460_o.jpg" width="300" /></a></div><br /><h2 style="text-align: left;"><b>Loučení</b></h2>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Celé jaro bylo pro mě tichým loučením s Frýdkem-Místkem
a okolím. Dlouho jsem si to nepřiznával. Nedovedl představit, že zdejší kraj,
který jsem si zamiloval, opustím. Očima jsem hladil obzory. Užíval jsem si
každého setkání s lidmi. Odkládal jsem každé loučení. Posledním
nadechnutím před byl pro mě byl nádherný tábor dorostu, společně se SCEAVem,
v Beskydech...</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-1hcQ8QwR7FQ/X_HoNNkLjnI/AAAAAAAAPpo/jJlq2XMJTUExMVQXpeaTOqb67skKpH9jACLcBGAsYHQ/s2048/-OJPN09w.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-1hcQ8QwR7FQ/X_HoNNkLjnI/AAAAAAAAPpo/jJlq2XMJTUExMVQXpeaTOqb67skKpH9jACLcBGAsYHQ/w400-h300/-OJPN09w.jpeg" width="400" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;">...s krásným rozhovorem ohně se starším přítelem Staškem
Zagurou.</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-VmyynrgVxnI/X_HgGlY2TTI/AAAAAAAAPn0/LvSCXjngliEt6mC2WwCngAeMA0wX0h6iACLcBGAsYHQ/s2048/-6l50Rhw.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-VmyynrgVxnI/X_HgGlY2TTI/AAAAAAAAPn0/LvSCXjngliEt6mC2WwCngAeMA0wX0h6iACLcBGAsYHQ/w400-h300/-6l50Rhw.jpeg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Ale davič čas neúprosně ukrajoval ze dnů vyměřeným na
Severní Moravě. V srpnu jsem začal balit. A mě začalo být jasné, že se
blíží definitivní konec. Bylo mi velmi smutno. V jakési agonii a
s pomocí laskavých přátel obsah bytu poskládal do krabic. Odjel na
Rádcovskou školu. Potom už stěhování a odjezd do Bratislavy. A potom ještě
Seniorátní den...</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-02OkLEGf09M/X_HgSolAn2I/AAAAAAAAPn8/KCyq60v2oEkaPtNk7bJ3IKAkY1cgFfbiACLcBGAsYHQ/s954/118802304_10100623177935051_5796412984053494942_n.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="482" data-original-width="954" height="203" src="https://1.bp.blogspot.com/-02OkLEGf09M/X_HgSolAn2I/AAAAAAAAPn8/KCyq60v2oEkaPtNk7bJ3IKAkY1cgFfbiACLcBGAsYHQ/w400-h203/118802304_10100623177935051_5796412984053494942_n.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">.....s předáním seniorství Matúšovi. A konec jedné životní
etapy. </p><p class="MsoNormal" style="text-align: left;"><o:p></o:p></p>
<h2 style="text-align: left;"><b>Most SNP jako brána do nového života</b></h2><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Se stěhovacím vozem jsem dojel do Bratislavy. Jeli jsme přes
moderní most SNP. Nečekaně se stal pomyslnou bránou do nového města. Jakoby
skončil jeden můj život a začal nový. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-DywfS3e1uxs/X_HgZw5ELMI/AAAAAAAAPoE/T6FaABG9S9gkJJs0dvxjf4u0yw_wdJ0YACLcBGAsYHQ/s1080/118929673_10218467937033835_2541507060970970992_o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="1080" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-DywfS3e1uxs/X_HgZw5ELMI/AAAAAAAAPoE/T6FaABG9S9gkJJs0dvxjf4u0yw_wdJ0YACLcBGAsYHQ/w400-h300/118929673_10218467937033835_2541507060970970992_o.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Za chvíli jsem už stěhoval nábytek do
bytu. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-eiCnq4QsySg/X_HggTcap2I/AAAAAAAAPoI/aL4AZmsxiRgXaBkqFp1ZUmS8dO-njahlACLcBGAsYHQ/s1080/119043180_10218474008825626_2013680943406341307_o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="810" data-original-width="1080" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-eiCnq4QsySg/X_HggTcap2I/AAAAAAAAPoI/aL4AZmsxiRgXaBkqFp1ZUmS8dO-njahlACLcBGAsYHQ/w400-h300/119043180_10218474008825626_2013680943406341307_o.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Byl jsem velmi hezky přijat. Byt sice ještě čekaly dokončovací práce, ale
začal nový život. Počítal jsem s tím, že se budu vracet do Čech, leč hranice
byly záhy uzavřeny a já zůstal na Slovensku. Vše bylo až zoufale nové – nové
město, nový sbor, nový jazyk, nová mentalita, noví přátelé a spolupracovníci,
nová občanka, nová pojišťovna, nový zaměstnavatel, nový telefonní operátor,
nový šéf. Vše vyvrcholilo instalací. Byl jsem vděčný, že za mnou z Čech
přijel Zdeněk Vojtíšek a David Novák. Instalaci provedl předseda slovenské
větve CB, Štefan Evin, můj kamarád z dob vikariátu. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-dr2add4ejwU/X_HhC87DItI/AAAAAAAAPoU/-0DSF0DGzNk-DqFj-ZAPSfpxfxZPkzYoQCLcBGAsYHQ/s2000/A9_06861_u.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1333" data-original-width="2000" height="266" src="https://1.bp.blogspot.com/-dr2add4ejwU/X_HhC87DItI/AAAAAAAAPoU/-0DSF0DGzNk-DqFj-ZAPSfpxfxZPkzYoQCLcBGAsYHQ/w400-h266/A9_06861_u.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Bratislavští
připravili hezký program. Potom už zase lockdown a život v online. O
Bratislavě napíšu v samostatném blogu. Ale stručně řečeno je tu hezky. Město
je pěkné a moderní, ale s fantastickými východními tržnicemi, které mi způsobují extatické stavy. (Chodím si tam šlehnout.)</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-tYqHcbvUenY/X_HhPP8i2zI/AAAAAAAAPoY/SBe7Kf7WwVUmfiS5c--XpbSVl8rqasBJwCLcBGAsYHQ/s1164/IMG_20201003_102253.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="873" data-original-width="1164" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-tYqHcbvUenY/X_HhPP8i2zI/AAAAAAAAPoY/SBe7Kf7WwVUmfiS5c--XpbSVl8rqasBJwCLcBGAsYHQ/w400-h300/IMG_20201003_102253.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Sbor je
v celku složité situaci. Spíše bych ho nazval souborem komunit. Navíc
lockdown. Zatím se stále seznamuji.</p><h2 style="text-align: left;"><b>Rovy</b></h2>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Jak léta jdou, přátelé nás opouštějí. Velmi smutnou zprávou
pro mě bylo oznámení o úmrtí doc. Ing. Jana Laciny CSc., muže poezie a vrcholné
krajinářské odbornosti, který mě už od jinošství ovlivnil svým přístupem
k pozorování obzorů: „Krajinu uchopit a pochopit“. Více o něm*<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2020/03/te-chvile-jsem-se-opravdu-bal.html">zde</a></b>*.<o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-2_Cha_AjlTA/X_HhZ8b5jAI/AAAAAAAAPog/IKDwGIvK26ceP7h4PIJeY6w8WflUa4EGQCLcBGAsYHQ/s1268/90354758_2828771043876832_8367737083166457856_o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1268" data-original-width="843" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-2_Cha_AjlTA/X_HhZ8b5jAI/AAAAAAAAPog/IKDwGIvK26ceP7h4PIJeY6w8WflUa4EGQCLcBGAsYHQ/w266-h400/90354758_2828771043876832_8367737083166457856_o.jpg" width="266" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Na jaře náš opustil Ivan Nemeš, vynikající ukrajinský
kazatel a blagozvěstnik-evangelista. Muž, kterého jsem měl velmi rád a u
kterého jsem rád pobýval a od kterého jsem mnoho přijal. Smutno ještě dnes. Více o něm *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2020/08/za-milym-ivanem-stepanovicem-nemesem.html">zde</a></b>*</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-6Zx35vmmNbI/X_Hhr6F32CI/AAAAAAAAPos/CcCY7zrL3awBDwvCT8ZugvTQGt82mklhgCLcBGAsYHQ/s500/safe_image.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="260" data-original-width="500" height="208" src="https://1.bp.blogspot.com/-6Zx35vmmNbI/X_Hhr6F32CI/AAAAAAAAPos/CcCY7zrL3awBDwvCT8ZugvTQGt82mklhgCLcBGAsYHQ/w400-h208/safe_image.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">O prázdninách jsem byl zaskočen nečekaným úmrtím faráře ČCE Jaroslava
Nečase, mého staršího bratra v Kristu i ve službě. Měl jsem tu čest mluvit
i na jeho pohřbu v České Třebové. Opět smutno bylo. Více o něm *<b><a href="https://zababik.blogspot.com/2020/08/za-milym-jaroslavem-1947-2020.html?fbclid=IwAR2p0iKTEBzR_nQiNWlFFJAwOZB-ndTTmLD3YfniiY8I6e1si7y3v_ZgUiA">zde</a></b>*</p><p class="MsoNormal" style="text-align: left;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-856vBVSpS-k/X_HiUBDmDLI/AAAAAAAAPo0/8pQYEnk5yVQGYBRs6TcGVoiiggFpcctGgCLcBGAsYHQ/s877/JaroslavNecas2_0.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="877" data-original-width="695" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-856vBVSpS-k/X_HiUBDmDLI/AAAAAAAAPo0/8pQYEnk5yVQGYBRs6TcGVoiiggFpcctGgCLcBGAsYHQ/w254-h320/JaroslavNecas2_0.jpg" width="254" /></a></div><p style="text-align: left;"></p><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Opět musím konstatovat, že legendy mého života odcházejí – a
bylo jich více – vynikající znalec Ruska Luboš Dobrovský; brněnský farář Jan
Pokorný a jeho bratr, profesor Nového zákona Petr Pokorný; velký evangelista Sváťa
Karásek…. a další.</p><h2 style="text-align: left;"><b>Konec roku v Brně a objevení objevného roku</b></h2>
<p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Konec roku jsem strávil v Brně. Byl jsem rád, že mohu
být po čtyřech měsících se svou rodinou v rodném městě. Byl to velmi milý
příjemný čas, plný tradičního lenošení, pojíždění po Brně i výletů.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ba5FvQX9YhU/X_HjBkPVtzI/AAAAAAAAPpE/jwZTdBIGx9sG1f2ZF_TdbMnGKevisOuFQCPcBGAsYHg/s1920/IMG-20201227-WA0000.jpeg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1920" data-original-width="1080" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-ba5FvQX9YhU/X_HjBkPVtzI/AAAAAAAAPpE/jwZTdBIGx9sG1f2ZF_TdbMnGKevisOuFQCPcBGAsYHg/w225-h400/IMG-20201227-WA0000.jpeg" width="225" /></a></div><p class="MsoNormal" style="text-align: left;">Dokonce
jsem si dopřál i radostí a navštívil se synovcem místa, kde jsem snad nikdy
nebyl – Cacovice a Divišovu čtvrť. Nádherné.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: left;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-9idrcS35Q-c/X_Hj39_2h2I/AAAAAAAAPpQ/F9imFZ637506P7zMicwgzlOYMgzOixeXACLcBGAsYHQ/s940/IMG_20201230_093438.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="257" data-original-width="940" height="174" src="https://1.bp.blogspot.com/-9idrcS35Q-c/X_Hj39_2h2I/AAAAAAAAPpQ/F9imFZ637506P7zMicwgzlOYMgzOixeXACLcBGAsYHQ/w640-h174/IMG_20201230_093438.jpg" width="640" /></a></div><br /><p></p>Vlastně mohu na závěr roku konstatovat, že letošní rok byl rokem objevování starých i nových věcí. <div><ul style="text-align: left;"><li>Objevování krajiny v okolí Frýdku; </li><li>objevování nového kazatele pro Frýdek; </li><li>objevování modlitební vytrvalosti sboru; </li><li>objevování tajin Instagramu *<a href="https://www.blogger.com/blog/post/edit/1671058335149290570/54982109448982516#">zde</a>*; </li><li>objevováním youtuberských schopností (moc jsem je neobjevil); </li><li>objevení Člověka krve</li></ul><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><iframe allowfullscreen="" class="BLOG_video_class" height="266" src="https://www.youtube.com/embed/R0Hk6q1KlVw" width="320" youtube-src-id="R0Hk6q1KlVw"></iframe></div></div><ul style="text-align: left;"><li> objevování nové země; objevení Pešecké leánky; </li></ul><div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-lgm83r4wgss/X_HlJ9Bga-I/AAAAAAAAPpY/aZtFHiDaLaU35niIDt9iPeypW4vbxpzkgCPcBGAsYHg/s4618/IMG_20201030_075433.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="4618" data-original-width="3464" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-lgm83r4wgss/X_HlJ9Bga-I/AAAAAAAAPpY/aZtFHiDaLaU35niIDt9iPeypW4vbxpzkgCPcBGAsYHg/s320/IMG_20201030_075433.jpg" /></a></div><br /></div><ul style="text-align: left;"><li>nového města a nového sboru, nových i nových přátel.</li></ul><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-IrI__SbzTDk/X_Hl_evB6hI/AAAAAAAAPpg/k-S2shR2CwY0nD8KyZj5ycajepdI8ygdQCLcBGAsYHQ/s2048/95956407_2776767052432695_4760889819331035136_o.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="400" src="https://1.bp.blogspot.com/-IrI__SbzTDk/X_Hl_evB6hI/AAAAAAAAPpg/k-S2shR2CwY0nD8KyZj5ycajepdI8ygdQCLcBGAsYHQ/w300-h400/95956407_2776767052432695_4760889819331035136_o.jpg" width="300" /></a></div><span style="text-align: left;"><br /></span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;">Co říci na konec? <br />Samému Bohu budiž chvála za krásný objevný
ro©k 2020 *!*!*</span></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="text-align: left;">(Bratislava 2021)</span></div></div>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-5302327452556550462020-12-26T10:03:00.002+01:002021-06-28T14:31:38.630+02:00Na Štěpána<p> Druhý svátek vánoční, svátek
„Na Štěpána“, byl pro mě vždy poněkud záhadným vánočním svátkem. Nějak se mi k atmosféře
vánoc nehodil. I když pro mě je zrovna svátkem
velmi příjemným! Jako kazatel jsem plánoval vánoce tak, abych měl na Štěpána
volno. Popravdě řečeno, nikdo po mě v ten den službu slovem nevyžadoval.
Já potom sednul k počítači a vygoogloval, kde na Štěpána slouží evangelické
bohoslužby a na vyhledanou pobožnost jsem na tento „záhadný svátek“ zamířil. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Ckp4jDUBE40/X-b4MgbS-AI/AAAAAAAAPhA/M7xaZ7yqBuga4h7LTn7R-g0wNDZdFSwfQCLcBGAsYHQ/s512/unnamed.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img alt="Můj oblíbený svatoštěpánský kostelík v Brně" border="0" data-original-height="384" data-original-width="512" height="300" src="https://1.bp.blogspot.com/-Ckp4jDUBE40/X-b4MgbS-AI/AAAAAAAAPhA/M7xaZ7yqBuga4h7LTn7R-g0wNDZdFSwfQCLcBGAsYHQ/w400-h300/unnamed.jpg" title="ýftztfztrfztf" width="400" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Oblíbený kostelík na Pelicově v Brně, kam chodívám na Štěpána</td></tr></tbody></table><p>V kostele, kde mě zpravidla vůbec nikdo neznal, jsem prožil v tichosti a
pokoji své kazatelské vánoční bohoslužby. Mohl jsem svobodně zpívat, naslouchat
kázání, sledovat liturgii. Potom jsem se inkognito vytratil <br />do vánočního času,
s radostným pocitem sváteční čistoty a naplnění. Zřejmě to letos udělám podobně a už se na ten
svátek těším.</p>
<p class="MsoNormal"><span style="mso-ansi-language: CS;">Tedy na Štěpána mám „kazatelské
vánoce“, ale vždy se cítím trochu provinile. Udělat si svátek a pohodu
v den, kdy si církev připomíná prvního mučedníka? Navíc mladíka, který
trpěl a trápil se? Nebylo by vhodnější tento svátek prožít jinak? A vůbec,
k čemu takový svátek uprostřed příjemných Vánoc? <o:p></o:p></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-mIYireWi3J8/X-b5eH4LpoI/AAAAAAAAPhI/TMpCZZV0UF4RMByep-7ecYY0Bqjncj6bwCLcBGAsYHQ/s750/headline.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="500" data-original-width="750" height="266" src="https://1.bp.blogspot.com/-mIYireWi3J8/X-b5eH4LpoI/AAAAAAAAPhI/TMpCZZV0UF4RMByep-7ecYY0Bqjncj6bwCLcBGAsYHQ/w400-h266/headline.jpg" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Svatoštěpánský den nás po
radostné oslavě znovu vrací do syrové reality pokaženého světa. Připomíná nám,
že několik desítek let po narození Spasitele žil mladý muž jménem Štěpán. Byl
horlivým a aktivním následovníkem kdysi narozeného Mesiáše. Pro své nadšení byl
vybrán ke službě praktické, stal se diákonem. Jeho úkolem byla starost o
spravedlivé rozdělování přídělů pro vdovy a potřebné. Ale jeho diakonická práce
nebyla pouhou sociální prací. Praktická služba diakona Štěpána se vyznačovala
především tím, že kázal ze všech sil o Kristu a k tomu uzdravoval a konal
mocné činy. Dokonce i někteří velekněží
se přidali na jeho stranu a stali se křesťany. A to bylo v očích některých
horlivých židů zlé. Velmi zlé. Byl obžalován, ale mocně se hájil. I při
obhajobě kázal evangelium a obvinil přítomné představitele ze synagogy
z tvrdosti srdce a nevíry. To už bylo na posluchače moc. Koledoval si o
výprask. Dostal víc. Byl ukamenován. Před tím, než statečně zhynul pod kameny svých
posluchačů, spatřil nebesa otevřená a Syna člověka, který seděl po pravici
Boží. Aby se ostatním lépe házelo, svlékly si šaty a ty jim hlídal pozdější
apoštol Pavel, tehdy ještě Saul. Poslední slova statečného diakona byla slova
lásky: „Pane, odpusť jim tento hřích.“ (Sk 7:60)</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-0vFwQGdzJco/X-b5yg_j9eI/AAAAAAAAPhQ/__6XvchwM4k_KYwJ_oJrSwm9_d6EdWk3ACLcBGAsYHQ/s651/Sn%25C3%25ADmka-obrazovky-2018-12-26-o-6.49.15.png" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="342" data-original-width="651" height="210" src="https://1.bp.blogspot.com/-0vFwQGdzJco/X-b5yg_j9eI/AAAAAAAAPhQ/__6XvchwM4k_KYwJ_oJrSwm9_d6EdWk3ACLcBGAsYHQ/w400-h210/Sn%25C3%25ADmka-obrazovky-2018-12-26-o-6.49.15.png" width="400" /></a></div><p class="MsoNormal">Velký a inspirativní
příběh. Ale proč o Vánocích? Dovolím si nabídnout několik myšlenek. Zvěst vánoc je počátek velkého příběhu
evangelia. A zvěst o Štěpánovi je jeden z možných důsledků následování
Krista. To, co začíná <br />u vánočního stolu, u romantických jesliček a mihotajících
se svíček, to může, nemusí, ale může končit radikálním vyhrocením.
V případě Štěpána dokonce smrtí. Mohli bychom říci, že Štěpán nemusel být takový
„fanatik“. Kdyby byl opatrnější, kdyby neprovokoval, nehrotil to tak, nemusel
umřít. Mohl sloužit chudým, spravedlivě rozdělovat díly z potravinových
sbírek. Držet si svou pravdu o Kristu, ale neokázale. Možná by jeho styl života
tehdejší společnost ocenila. Štěpán ale v kdysi narozeném dítěti našel
střed svého života. Něco klíčového, bez čeho nemohou žít ostatní. Možná, že ho
napadla myšlenka být v klidu. Možná si řekl spolu s Jeremiášem: <i>„Nebudu
je připomínat, už nebudu v jeho jménu mluvit,“ avšak je v mém srdci jak hořící
oheň…(Jer 20:9) </i>A tak nemlčel, rozhořel se, šel do rizika, konfrontoval okolí
s Kristem.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-aFRhnynXYMs/X-b6813v1GI/AAAAAAAAPhY/Et-hlsk09x0nTm-XFxWzsoHAqJHXF-A4ACLcBGAsYHQ/s626/comic-versus-fight-battle-background_1017-15141.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="626" data-original-width="626" height="200" src="https://1.bp.blogspot.com/-aFRhnynXYMs/X-b6813v1GI/AAAAAAAAPhY/Et-hlsk09x0nTm-XFxWzsoHAqJHXF-A4ACLcBGAsYHQ/w200-h200/comic-versus-fight-battle-background_1017-15141.jpg" width="200" /></a></div><p class="MsoNormal">O Vánocích máme mnoho
příležitostí mluvit s lidmi o evangeliu. A je tu staré pokušení, nic
nehrotit. Nabízet křesťanské hodnoty, řeč sváteční symboliky, vánoční nálady.
Ale to není hodné Štěpána. Kdysi před léty jsem četl v jedněch českých
novinách rozhovor farářem Luďkem Rejchrtem o vánocích. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-H4TmZtywY0Y/X-b7l-lq6PI/AAAAAAAAPhg/24DyDv09ek8vSltZbXBnhUkeYLJC16WywCLcBGAsYHQ/s700/216.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="700" data-original-width="700" height="320" src="https://1.bp.blogspot.com/-H4TmZtywY0Y/X-b7l-lq6PI/AAAAAAAAPhg/24DyDv09ek8vSltZbXBnhUkeYLJC16WywCLcBGAsYHQ/s320/216.jpg" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Vynikající farář Luděk Rechrt </td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Redaktor se vší silou
snažil, aby vyznavačský kazatel mluvil o tématech tolerance, vánočních zvycích.
Bylo vidět, jak se snaží „dokopat“ bratra faráře, aby řekl něco dojemného kýčovitého
o „ježíškovi panáčkovi“. Ke cti redaktora bylo, že nechal rozhovor zřejmě
v původním znění. Luděk Rejchrt totiž mluvil o lidském sobectví. <br />O tom, že
on, i každý čtenář, je sobec, který potřebuje záchranu v narozeném
vánočním Kristu, který přišel, aby vysvobodil svůj lid z hříchů (Mt.
1:21). Tedy, aby zachránil i každého z nás. Krásné na tom rozhovoru bylo
jasné evangelium, nezabalené do vánočních třpytivých obalů. To evangelium
vonělo senem a chlévem. Štěpánovo evangelium bylo zpečetěno krví. Svátek Štěpána
nás má inspirovat k tomu, jak naložit s vánoční zvěstí. Jeho příběh je
zavazující. Do jakého rizika šel Štěpán a do jakých rizik jdeme my?</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-7jIEky2Y3q0/X-b8KcYloWI/AAAAAAAAPho/XWHGh-JRuiQtNBbkm5yUOGaXt4Jt8csBwCLcBGAsYHQ/s245/70d316ce2dc3d8e1bf9a2e3ca689f7c1--mmf250x250.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="141" data-original-width="245" src="https://1.bp.blogspot.com/-7jIEky2Y3q0/X-b8KcYloWI/AAAAAAAAPho/XWHGh-JRuiQtNBbkm5yUOGaXt4Jt8csBwCLcBGAsYHQ/s0/70d316ce2dc3d8e1bf9a2e3ca689f7c1--mmf250x250.jpg" /></a></div><p class="MsoNormal">Tedy až budu mít letos na
druhý svátek vánoční kazatelské vánoce, budu chytřejší a budu si spojovat zvěst
jeslí více s křížem Kristovým a s evangelijním závazkem, který kdesi
na počátku církve zpečetil její první mučedník. Na Štěpána jsem nikdy neměl
kázání. Nyní jsem byl svatoštěpánským zadáním vyprovokován a jsem za to vděčný.
Hezkého Štěpána milí čtenáři, který jsi dočetl až na konec!</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-1671058335149290570.post-38871270939796314962020-08-21T16:05:00.172+02:002020-08-24T06:22:59.918+02:00Puťák 2020 – po československé hranici - Lipov - Mosty u Jablůnkova<p>Z letošního puťáku jsem byl přímo nadšen! Byl tolika
způsoby jiny! Čím? Konal se z velké částí v na území ČR, na Slovensko
jsme chodili jen občas. Trasa totiž vedla po československých hranicích. Ale jít
přesně podle patníků by bylo celkem obtížné, protože hranice občas byla
navrhnuta podle pravítka.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-5-RMxBZ2Xb4/Xz_ADCGuTOI/AAAAAAAAOJA/zrgFSf31XScyUCq2pqKjsxWWLtbNA-y2QCLcBGAsYHQ/s982/Publikace1.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="982" height="321" src="https://1.bp.blogspot.com/-5-RMxBZ2Xb4/Xz_ADCGuTOI/AAAAAAAAOJA/zrgFSf31XScyUCq2pqKjsxWWLtbNA-y2QCLcBGAsYHQ/w410-h321/Publikace1.jpg" width="410" /></a></div><p>Ale puťák měl i jiná specifika:</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Personální pestrost</b></h3>
<p class="MsoNormal">Především tím, že se kdokoliv mohl přidat a kdokoliv
kdykoliv odejít, což bylo to dáno snadnou dostupností. Na začátku nás bylo 11 a
na konci 8, ale celou trasu prošli jen dva účastníci - <span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Pidi a já. Celkový počet účastníků byl 18. Jeden z putovníků byl osloven
právě možností, kdykoliv se odpojit a počítal s tím, že s námi půjde
maximálně dva dny. Došel až do konce. Sumou: putování se těšilo personální
pestrostí. Nejsvobodnější podnik, co jsem kdy organizoval. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-_8VYEr4gXO8/Xz_AUGt8wtI/AAAAAAAAOJI/empa_lO5v_A6q23MehDWf9vjnDA1GXqyACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200704_155157.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-_8VYEr4gXO8/Xz_AUGt8wtI/AAAAAAAAOJI/empa_lO5v_A6q23MehDWf9vjnDA1GXqyACLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200704_155157.jpg" width="410" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pidi a já, jediní, co jsme prošli celou trasu. <br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-JAFWF02LDeE/X0NAapFB9rI/AAAAAAAAOR8/tfYWEHv7S1MWf8a1bTEPj38mqwjf_1yMgCLcBGAsYHQ/s764/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" imageanchor="1" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="134" data-original-width="764" src="https://1.bp.blogspot.com/-JAFWF02LDeE/X0NAapFB9rI/AAAAAAAAOR8/tfYWEHv7S1MWf8a1bTEPj38mqwjf_1yMgCLcBGAsYHQ/s640/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="640" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Úsměvná tabulka svědčící o personální diversitě putování<br /></td></tr></tbody></table><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b><p></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Voda byla všude!!!!</b></p>
<p class="MsoNormal">Dále bylo putování skvělé tím, že byla voda. Hodně vody. A
to v Čechách a v létě! Malé potůčky tekly i na hřebenech hor. Prameny
prýštily se svahů celými profily trubek. Lesní potoky se změnily v říčky a
drobné stružky v potoky. Stromy sytě zelené a hory zahalené do mlh.
Pršelo, ale ne zase tak, abychom byli deštěm unaveni. Jediné co bylo občas
nepříjemné, byl klouzavý bahnitý povrch stezek. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-wljblia767U/Xz_A4bijc0I/AAAAAAAAOJQ/W02CWYGddzgLMv51kexaMQ33wiW-UFLEQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200624_141157.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-wljblia767U/Xz_A4bijc0I/AAAAAAAAOJQ/W02CWYGddzgLMv51kexaMQ33wiW-UFLEQCLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200624_141157.jpg" width="410" /></a></div><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Od hůrek po hory</b></p>
<p class="MsoNormal">Dále bylo putování pozoruhodné trasou. Začali jsme
v Lipově, v teplém podhůří Bílých Karpat obklopeném mírnými svahy. Dva
význačné vrcholy – Velká Javořina a Velký Lopeník - tu vypadají jako dva velké
ostrovy. Krajina byla kulturní, lesy, pole louky sady. K severu sadů ubývalo
a kolem hlavního hřebene přibývaly boční hřebeny. Poslední záchvěv teplých krajin jsem odhadl ve
Střelné, pod horou Makyta. Tam začínaly Javorníky. Tam začaly Hory. Za
Bumbálkou Beskydy mohutné ne snad výškou, jako spíše rozlohou. A zvláštním jevem
Beskyd je, že nejvyšší vrcholy jsou na výběžcích z hlavního hřebene. <o:p></o:p></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-es5d1LYFj9w/Xz_BKVQXHDI/AAAAAAAAOJY/e57wLUpP51oaiIEGnv3ECWwmPWIcSR7lgCLcBGAsYHQ/s827/hotovka%2Bupr.png" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="768" data-original-width="827" height="475" src="https://1.bp.blogspot.com/-es5d1LYFj9w/Xz_BKVQXHDI/AAAAAAAAOJY/e57wLUpP51oaiIEGnv3ECWwmPWIcSR7lgCLcBGAsYHQ/w512-h475/hotovka%2Bupr.png" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Schema hor a putování. <br /><br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><br /></b></p><p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Věnováno doc. Janu
Lacinovi</b></p>
<p class="MsoNormal">Putování jsme věnovali krajináři <a href="http://zababik.blogspot.com/2020/03/te-chvile-jsem-se-opravdu-bal.html">Janu Lacinovi</a>, který letos
na jaře zemřel a jehož texty jsme si četli o přestávkách i večer. Tak jsme vzpomínali
na imaginárního souputníka našich výprav. <o:p></o:p></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-BtaarIs_SiI/Xz_BkHGh40I/AAAAAAAAOJg/4zcJKtT35XccFCbv4VK4ouBjISjpuCmzwCLcBGAsYHQ/s960/1%2B%25282%2529.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="960" data-original-width="638" height="410" src="https://1.bp.blogspot.com/-BtaarIs_SiI/Xz_BkHGh40I/AAAAAAAAOJg/4zcJKtT35XccFCbv4VK4ouBjISjpuCmzwCLcBGAsYHQ/w272-h410/1%2B%25282%2529.jpg" width="272" /></a></div><p class="MsoNormal"><br /></p>
<p class="MsoNormal"><b style="mso-bidi-font-weight: normal;">Spaní bez problému<o:p></o:p></b></p>
<p class="MsoNormal">Měl jsem strach, zdali v kulturní krajině budeme moci
postavit stany a udělat oheň. Vhledem k nasycenosti půdy vodou jsme strach
z požáru neměli. Z počátku jsme spali na loukách. Ohně jsme zakládali
a zase po sobě celkem dokonale zahladili. Jak říkal Martin Kadubec, kdyby někdo
přišel, škoda nestojí ani za řeč. Mnohokrát jsme využili místní ohniště,
kterých bylo cestou hodně. Poslední noc jsme spali na povoleném tábořišti pod
Murínkovým vrchem. Bylo to jediné místo z celého putování, kde bylo více
stanů a více turistů a nakonec i více ohnišť.<span style="mso-spacerun: yes;">
</span><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"><span style="mso-spacerun: yes;">Schema tábořišť plánovaných a skutečných najdete *<a href="https://mapy.cz/s/homosamenu"><b>zde</b></a>*</span></p><p class="MsoNormal"></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-IMOx1ITYkgs/Xz_RxXb913I/AAAAAAAAOO4/j7Ysqf-wRL0tjD8uacfOaMNf9ZNqmXIWgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200703_105201.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-IMOx1ITYkgs/Xz_RxXb913I/AAAAAAAAOO4/j7Ysqf-wRL0tjD8uacfOaMNf9ZNqmXIWgCLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200703_105201.jpg" width="410" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Tady bylo ohniště<br /></td></tr></tbody></table><span style="mso-spacerun: yes;"><br /></span><p></p>
<h3 style="text-align: left;">Stručně, jak tedy bylo:</h3><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h1 style="text-align: left;">B í l é K a r p a t y </h1><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">Začali jsme v neděli 21. 6. </h3><p class="MsoNormal">v Lipove ve vinařství
Kadubcových. Ochutnávka vína, noc v penzionu a potom už na hory. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ocUSOJr8nOc/Xz_CYZMvrMI/AAAAAAAAOJs/hYqaG4a4HBgxZlnt5FaBx72pclBX_6oQwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200622_104954.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-ocUSOJr8nOc/Xz_CYZMvrMI/AAAAAAAAOJs/hYqaG4a4HBgxZlnt5FaBx72pclBX_6oQwCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200622_104954.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Naše výprava před odchodem. <br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Následující
den, v pondělí, jsme začali pochodem kulturní vlhkou krajinou, mezi vinohrady,
sady, poli, přes evangelickou ves Javorník. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-BQ6uDXKN_Fk/Xz_CyNNBIuI/AAAAAAAAOJ4/8kW3lnEqN5wOf6WFMtgERU0BdC9BRgYMQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200622_144636.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-BQ6uDXKN_Fk/Xz_CyNNBIuI/AAAAAAAAOJ4/8kW3lnEqN5wOf6WFMtgERU0BdC9BRgYMQCLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200622_144636.jpg" width="410" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-2ujngPytpHI/Xz_DZjq9JLI/AAAAAAAAOKI/7v2n7fztk5wbEL5zZvvjbtEhq2Ts5RDZQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200622_151857.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-2ujngPytpHI/Xz_DZjq9JLI/AAAAAAAAOKI/7v2n7fztk5wbEL5zZvvjbtEhq2Ts5RDZQCLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200622_151857.jpg" width="410" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Břetislav Rychlík na procházce<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Osvícenými minipřednáškami nás
provázel vinař Martin Kadubec. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-BOPo-vjUgtQ/Xz_C6w5jOFI/AAAAAAAAOJ8/2X7KzVNMdFgMdEQLZjMc7Ts6YNqx07YmQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200622_111453.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-BOPo-vjUgtQ/Xz_C6w5jOFI/AAAAAAAAOJ8/2X7KzVNMdFgMdEQLZjMc7Ts6YNqx07YmQCLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200622_111453.jpg" width="410" /></a></div><p class="MsoNormal">První den
jsme přenocovali po vrškem Šibeničním.</p><h3 style="text-align: left;">V úterý </h3><p class="MsoNormal">již na Velkou javořinu, legendární
československou horu. Do paměti se mi vepsali nádherné louky s vlnící se
trávou. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-67p120haIyU/Xz_DPWaS-nI/AAAAAAAAOKE/RmADbk9xtNQSr2g10t72lGV7V4bYrvRHgCLcBGAsYHQ/s1920/IMG_20200623_115104.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1920" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-67p120haIyU/Xz_DPWaS-nI/AAAAAAAAOKE/RmADbk9xtNQSr2g10t72lGV7V4bYrvRHgCLcBGAsYHQ/w512-h288/IMG_20200623_115104.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Obědvali jsme v Holubyho chatě. Za ní klesání krásným lesem, kolem
vsi Strání, kol smradlavých pramenů. Byli
jsme na Moravě, ale v povodí slovenského Váhu. Tábořili jsme nad vesnicí
Březová.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-qhQ-yGMP6EU/Xz_Du8Xpm2I/AAAAAAAAOKU/TFfVG6C2tyksgLonWiYPLDghPSvuT4GyACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200623_201604.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-qhQ-yGMP6EU/Xz_Du8Xpm2I/AAAAAAAAOKU/TFfVG6C2tyksgLonWiYPLDghPSvuT4GyACLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200623_201604.jpg" width="410" /></a></div><h3 style="text-align: left;"><br /></h3><h3 style="text-align: left;">Ve středu </h3><p class="MsoNormal">na Velký Lopeník. Zde krásný výhled, chlazené
pivo. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-dK-_1LkMGbA/Xz_EQtgnZQI/AAAAAAAAOKc/wyBuB1w5IrcQ1TduS-DVqdFPr-by6FyowCLcBGAsYHQ/s640/IMG_0455.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="640" data-original-width="480" height="512" src="https://1.bp.blogspot.com/-dK-_1LkMGbA/Xz_EQtgnZQI/AAAAAAAAOKc/wyBuB1w5IrcQ1TduS-DVqdFPr-by6FyowCLcBGAsYHQ/w384-h512/IMG_0455.JPG" width="384" /></a></div><p class="MsoNormal">Za Lopeníkem se nachází krásný kraj s dávnou kopaničářskou krajinou,
která se až dodnes vetkala do krajiny. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-EbkfXRiS5Ps/Xz_EgOT6iuI/AAAAAAAAOKk/btZn266VlVwzB7SXCzi6L-4MdE2pNj9aQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200624_133845.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="307" src="https://1.bp.blogspot.com/-EbkfXRiS5Ps/Xz_EgOT6iuI/AAAAAAAAOKk/btZn266VlVwzB7SXCzi6L-4MdE2pNj9aQCLcBGAsYHQ/w410-h307/IMG_20200624_133845.jpg" width="410" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Brána do kopanic<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Na tuto část se se obzvlášť těšil. Prošli
jsme do náhorní vesnice Vyškovec traverzem, bez značky, mezi ploty a slepými cestami. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-FBYwwMq23BY/Xz_Fa3XsuLI/AAAAAAAAOK8/nBNFaZSio3YNjupINDBvyaWSIsSWHJpdACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200624_140147.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-FBYwwMq23BY/Xz_Fa3XsuLI/AAAAAAAAOK8/nBNFaZSio3YNjupINDBvyaWSIsSWHJpdACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200624_140147.jpg" width="512" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-rjB7Sab6aNE/Xz_GAAY5UnI/AAAAAAAAOLQ/1vKy20g6lFY-vAH6LkMtIr5qv-rLxfJCACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200624_153115.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-rjB7Sab6aNE/Xz_GAAY5UnI/AAAAAAAAOLQ/1vKy20g6lFY-vAH6LkMtIr5qv-rLxfJCACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200624_153115.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Traverz stál za to. Mohli jsme vidět hezká zátiší kopanicových
chaloupek a louček. Bouřku jsme přečkali v místní hospůdce s terasou.
Potom už do Hrozenkova. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-9DkL6JIKvAQ/Xz_GNXhca-I/AAAAAAAAOLU/tlQHs7GxwMo3qXo6PmsS1FW-fpMxEllzACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200625_102556.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-9DkL6JIKvAQ/Xz_GNXhca-I/AAAAAAAAOLU/tlQHs7GxwMo3qXo6PmsS1FW-fpMxEllzACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200625_102556.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Cestou jsme šli kolem nádherných švestkových sadů!<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Přespali jsme na skvostném místě v místním lomu,
na vysečeném pažitu s ohništěm.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><b>Boční poznámka</b>: Území
kolem Žítkové, Vláry, ale i před tím, u obce Strání bylo zajímavé tím, že zde v minulosti
občas byla Morava a občas Uhry. Asi i šlo tak trochu o území nikoho a patřilo
mezi velmi zaostalé. Snad i díky tomu se aspoň mírně zachoval vzhled
kopaničářské krajiny. Lékařskou péči zde ještě před sedmdesáti lety nahrazovaly
místní divé ženy, dnes populární žítkovské bohyně. <o:p></o:p></i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-PX4GwBhmgVY/Xz_Gsyq1hlI/AAAAAAAAOLc/9YeHfCZk580Iao1EJm8AqQxodEKlh2CtwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200625_133700.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-PX4GwBhmgVY/Xz_Gsyq1hlI/AAAAAAAAOLc/9YeHfCZk580Iao1EJm8AqQxodEKlh2CtwCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200625_133700.jpg" width="512" /></a></div><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><br /></i><p></p>
<h3 style="text-align: left;">Ve čtvrtek Žítková. </h3><p class="MsoNormal">Jsme přímo centrum kopanic. Bez batohů jsme se prošli do místní sýrarny. Nádhera. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-NS3yyvfKU_U/Xz_HGlCqpsI/AAAAAAAAOLk/kuvX-q09siA2gym9HCR0JDHVMqqHhbmcACLcBGAsYHQ/s640/IMG_0493.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="480" data-original-width="640" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-NS3yyvfKU_U/Xz_HGlCqpsI/AAAAAAAAOLk/kuvX-q09siA2gym9HCR0JDHVMqqHhbmcACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_0493.JPG" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Libé pohledy na krajinu s roztroušenými domky, sady
a políčky. Posléze se naše výprava zanořila do lesů a těmi jsme „dlůho“
táhli až k pramenu Olšavy. Úsměvné bylo, že pramenem protékal potok z blízkého
hřebene. Vody bylo až moc. Zde nás opustila významná část spolupoutníků. Výprava se scvrkla na
tři osoby: Já, Pidi, Martin. A táhli jsme na superbájnou Vláru. Dobyli jsme
další horu Javorník. (Je to oblíbený místní název – pro hory i osady. Snad se
tak označovaly zarostlé vršky hor.) Ten den jsme ušli více než dvacet kilometrů a
bylo to v nohách znát. V hustých bukových lesích byla až tma. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-BpSjNqFLrFA/Xz_I8Uuj5TI/AAAAAAAAOLs/xmXtfJsGnck4s645CWIKquhQCDBpcTWjACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_113249.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-BpSjNqFLrFA/Xz_I8Uuj5TI/AAAAAAAAOLs/xmXtfJsGnck4s645CWIKquhQCDBpcTWjACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_113249.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Toto je už ranní snímek bukových lesů. <br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Dokonce
jsme zaznamenali i jakousi krásnou stísněnost. Spaní bylo romantické, u
lesnického rybníčku. Oheň jsme nedělali, byla tam přímo zákazová značka. V noci přišly zvířátka a koupala se taky. Nádhera.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-GINtYSIw-g8/Xz_JQgUp5cI/AAAAAAAAOL0/HUubeIBV2vISDOXakHk_VE2VZnmu6P1WwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_082859.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-GINtYSIw-g8/Xz_JQgUp5cI/AAAAAAAAOL0/HUubeIBV2vISDOXakHk_VE2VZnmu6P1WwCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_082859.jpg" width="512" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-KQlJqFCKSrA/Xz_JRJbqzrI/AAAAAAAAOL4/KhP0VIzBPjAmw0_X_MPgWe3WYUCofo3-wCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_103722.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-KQlJqFCKSrA/Xz_JRJbqzrI/AAAAAAAAOL4/KhP0VIzBPjAmw0_X_MPgWe3WYUCofo3-wCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_103722.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">. Pidi se ráno taky vykoupala</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ISHGwsKwCcY/Xz_JibaHQ9I/AAAAAAAAOMA/ZGKQ56ff0LUIai-1v6ftkHilENYTcxz5ACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_103138.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-ISHGwsKwCcY/Xz_JibaHQ9I/AAAAAAAAOMA/ZGKQ56ff0LUIai-1v6ftkHilENYTcxz5ACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_103138.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal"><i><b>Drobná boční poznámka</b>:
Na území Vlárského průsmyku hospodařil vedoucí polesí <a href="https://prosilvabohemica.cz/wp-content/uploads/2019/05/indruch.pdf">ing. Indruch</a>. I za sociku
se mu podařilo pečovat o lesy přírodě blízkým způsobem, zachovával pestrou
dřevinnou skladbu a nekácel pomocí holosečí, ale využíval zmlazovací efekt
bukových lesů. V lesích je to znát. Jeho tvůrčí duch zde zůstal. Lesníci
mu postavili pomníček. Rozhovor s ním *<b><a href="http://www.silvarium.cz/lesnictvi/kazdy-lesnik-si-autoritu-musi-vybudovat-sam">zde</a></b>*. </i></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-wq7BoxFebxA/Xz_JsSe7YtI/AAAAAAAAOME/52BY2HOSUFQb-3m_hlJtv0AhpcMMrLSnwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200625_190211.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-wq7BoxFebxA/Xz_JsSe7YtI/AAAAAAAAOME/52BY2HOSUFQb-3m_hlJtv0AhpcMMrLSnwCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200625_190211.jpg" width="512" /></a></div><i><br /></i><p></p>
<h3 style="text-align: left;">Přišel pátek. </h3><p class="MsoNormal">Ráno sestup do kulturní krajiny, vesnice Svatý
Štěpán, exkurze na doslova legendární vlakovou zastávku Vlárský průsmyk. Je perfektně
zrekonstruovaná, včetně amplionů a elektronických orientačních tabulí, ale vlak
tu zastaví cca 3x týdně. Pokud se někdo ptáte, kam mizí peníze, tady je
přiklad. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-eRw-d-Qdd5U/Xz_KJgv3P8I/AAAAAAAAOMQ/uzMezfiPdnE11adC6n8xlnTcMin1bHnAQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_133957.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-eRw-d-Qdd5U/Xz_KJgv3P8I/AAAAAAAAOMQ/uzMezfiPdnE11adC6n8xlnTcMin1bHnAQCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_133957.jpg" width="512" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-NQFFkDjRfKE/Xz_KJ2lVv3I/AAAAAAAAOMU/zaw0_dfjO9ASuN2eGwKxZMtA9zswRNevgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_134145.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-NQFFkDjRfKE/Xz_KJ2lVv3I/AAAAAAAAOMU/zaw0_dfjO9ASuN2eGwKxZMtA9zswRNevgCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_134145.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zpustlá výpravní budova<br /></td></tr></tbody></table><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-aXacvuGVyxk/Xz_KKN0eQVI/AAAAAAAAOMY/e_HIm2YLb3YR3b8CZt8MG_fR4PvJ0FjIACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_134158.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-aXacvuGVyxk/Xz_KKN0eQVI/AAAAAAAAOMY/e_HIm2YLb3YR3b8CZt8MG_fR4PvJ0FjIACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_134158.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Pokračovali jsme nesmírně zajímavou sklářskou osadou Sidonie.
Zajímavou nejen hospůdkou, kde jsme se občerstvili, ale především její
historii, přítomností dělnických kolonii a pecí na chleba, krásných pramínků
vedoucích korýtkem přes řeku a také tím, že vesnicí prochází podélně
československá hranice. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-yngXsBOt4aY/Xz_KkAxyepI/AAAAAAAAOMo/NF86CtX0-PMsfnmBg8Dcly8lFvjmVy8pgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_163948.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-yngXsBOt4aY/Xz_KkAxyepI/AAAAAAAAOMo/NF86CtX0-PMsfnmBg8Dcly8lFvjmVy8pgCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_163948.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pozoruhodné řešení pramínků v Sidonii<br /></td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-6QF11b9B254/Xz_KtwYBszI/AAAAAAAAOMs/RIXyDPNK46Quur2xgLa2In5e86FU_JncwCLcBGAsYHQ/s1920/IMG_20200626_164346.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1920" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-6QF11b9B254/Xz_KtwYBszI/AAAAAAAAOMs/RIXyDPNK46Quur2xgLa2In5e86FU_JncwCLcBGAsYHQ/w512-h288/IMG_20200626_164346.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Sklářská dělnická osada<br /></td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-_bf3nzgLyps/Xz_KuRLo_nI/AAAAAAAAOMw/rktCeJUxoasMuVDtTVB1ICOuKp2NKAk_gCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_165343.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-_bf3nzgLyps/Xz_KuRLo_nI/AAAAAAAAOMw/rktCeJUxoasMuVDtTVB1ICOuKp2NKAk_gCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_165343.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pec na chleba<br /></td></tr></tbody></table><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zA9DOt93Sgs/Xz_Kuybch3I/AAAAAAAAOM0/leo2N5t7YLsiABjFkt_5FZYg_u8rAibwACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200626_165403.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-zA9DOt93Sgs/Xz_Kuybch3I/AAAAAAAAOM0/leo2N5t7YLsiABjFkt_5FZYg_u8rAibwACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200626_165403.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pec na chleba<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Mluví se tu už slovensky. Na konci stoupáme zase do
hor, do okolí Vršatce. Spíme u kapličky Brezová. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-NDViVkeAfIU/Xz_Nnh32pBI/AAAAAAAAONo/TSe4647zSG0mS7HLuD9LxQAC-uGXyxTKgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200628_104453.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-NDViVkeAfIU/Xz_Nnh32pBI/AAAAAAAAONo/TSe4647zSG0mS7HLuD9LxQAC-uGXyxTKgCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200628_104453.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Pramen u kapličky<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><br />Já tedy ne, protože večer se
vracím do Sidonie a v sobotu musím být přítomen na konferenci CB
v Praze. Takový odskok.</p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-UO6uRPZN5d0/Xz_LinyPDwI/AAAAAAAAONM/jiQTmHqUgQ8jh-Lmxg3UVzepv9IPA-i-gCLcBGAsYHQ/s960/106037637_1512330895636242_5196845164958941737_n.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="718" data-original-width="960" height="383" src="https://1.bp.blogspot.com/-UO6uRPZN5d0/Xz_LinyPDwI/AAAAAAAAONM/jiQTmHqUgQ8jh-Lmxg3UVzepv9IPA-i-gCLcBGAsYHQ/w512-h383/106037637_1512330895636242_5196845164958941737_n.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ordinace na konferenci CB v Praze <br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Sobotní den je určen k odpočinku. Matin a Pidi si
prošli Vršatec, nádherné vápencové bradlo. Večer přišla další část výpravy a
v noci jsem přivedl ještě další část. </p><h3 style="text-align: left;">V neděli </h3><p class="MsoNormal">nás byla zase kopa:</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-1GOcgTwMr-s/Xz_NcbbAVYI/AAAAAAAAONk/oNhHZ2fYpAwzCIhUidIsbA1u5eG95BmHgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200628_104736.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-1GOcgTwMr-s/Xz_NcbbAVYI/AAAAAAAAONk/oNhHZ2fYpAwzCIhUidIsbA1u5eG95BmHgCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200628_104736.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Šli jsme po pěkném hřebeni s lesy,
loukami a výhledy až nad Střelnou. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-DhUlcwW6Yaw/Xz_MsClhDiI/AAAAAAAAONU/8NSCTffPfBoTcLmqyo5vDZtqG7eBR7U_ACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200628_135522.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-DhUlcwW6Yaw/Xz_MsClhDiI/AAAAAAAAONU/8NSCTffPfBoTcLmqyo5vDZtqG7eBR7U_ACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200628_135522.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Ještě stále zvlněný kraj<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Tábořili jsme kolem chatky, kde nám
nepřítomný majitel hezky vysekal místo. A využili jsme jeho ohniště. Vše jsme
uvedli do původního stavu. Děkujeme.</p><p class="MsoNormal"><br /></p><h1 style="text-align: left;">J a v o r n í k y </h1><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">V pondělí </h3><p class="MsoNormal">do Střelné, s pekárnou a obchodem. Za
vsí byla hezká rozhledna na Čubově konci, pod námi pod námi Francova Lhota. Při
příchodu začala hrát hezká vážná hudba. Říkal jsem si kulturní obec. Ale bylo
to hlášení o úmrtí místního občana. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-aCs2FvDpYS4/Xz_M8uYcGwI/AAAAAAAAONc/_IqXodrvorcbTArEC7gIUZlPNsbbS9UbgCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200629_160547.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="512" src="https://1.bp.blogspot.com/-aCs2FvDpYS4/Xz_M8uYcGwI/AAAAAAAAONc/_IqXodrvorcbTArEC7gIUZlPNsbbS9UbgCLcBGAsYHQ/w384-h512/IMG_20200629_160547.jpg" width="384" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Krásná Kobzova lípa ve Francově Lhotě<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Potom táhlým stoupáním až na hezkou louku
po Makytou. Cestou míjíme šílenou hubertovskou svatyni a dočítáme se o plenění v době tureckých válek. V noci pršelo.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">V úterý </h3><p class="MsoNormal">ráno jsme celkem snadno dobyli bájnou Makytu a
tím vstoupili na území Javorníků. Dovoluji si vyhodnotit, že Makyta a hřeben za
ní byl už více severský, bujný a divoké přírodě velmi blízky. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-C1X3kjG4s4E/Xz_PUY-taVI/AAAAAAAAON0/jvciz_PJgj8bepE7xj94w5dCmxM6Hj0CwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200630_104819.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-C1X3kjG4s4E/Xz_PUY-taVI/AAAAAAAAON0/jvciz_PJgj8bepE7xj94w5dCmxM6Hj0CwCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200630_104819.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal"><br /></p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-vioyftk2o20/Xz_Pc-VAInI/AAAAAAAAON4/ybxtit8uwkQkqCAaGRADdn-_nisRgjpgACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200630_132239.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-vioyftk2o20/Xz_Pc-VAInI/AAAAAAAAON4/ybxtit8uwkQkqCAaGRADdn-_nisRgjpgACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200630_132239.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Flyšové vrstvy na Makytě v ose hřebene</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal"><br />Za Makytou (923)
stojí za zmínku dobytí (podbytí?) Papajského sedla (691). Sestup jako střecha.
Po bahně. Veselí turisté se našich děvčat ptali, zdali mají lyže....<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Na hřebeni Javorníků jsem poprvé v dálce
uviděl mou „domácí sestavu“, hory: Radhošť, Smrk, Lysá.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-QE9OmxC5Bu4/Xz_QkBIysjI/AAAAAAAAOOM/KHzCJ4chhBw9ULMPrsgcmTrNP0ATSnM9ACLcBGAsYHQ/s1920/IMG_20200630_142414.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1920" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-QE9OmxC5Bu4/Xz_QkBIysjI/AAAAAAAAOOM/KHzCJ4chhBw9ULMPrsgcmTrNP0ATSnM9ACLcBGAsYHQ/w512-h288/IMG_20200630_142414.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Neváhali jsme a dali si pivo na Kohutce i za
ní. Spali jsme těsně za Malým Javorníkem na hezkém místě. V noci mě
probudilo mluvení. Byla půlnoc a Pidi na hřebeni chodila a telefonovala. Prostě
aktivní žena <span style="font-family: Wingdings;">J</span>.</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">Ve středu </h3><p class="MsoNormal">už krásný hřeben Javorníků. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-B0C1rSJPiV0/Xz_Q3VKvqDI/AAAAAAAAOOU/CIF8dXyFdD0PydzuUbqQG882P3fZ62QUACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200701_114851.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-B0C1rSJPiV0/Xz_Q3VKvqDI/AAAAAAAAOOU/CIF8dXyFdD0PydzuUbqQG882P3fZ62QUACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200701_114851.jpg" width="512" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-5plGacYYJAA/Xz_Q3nFNKiI/AAAAAAAAOOY/rxyPqtRtdUcTbhdu-ZsU9AgMf6ZsiptKACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200701_123200.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-5plGacYYJAA/Xz_Q3nFNKiI/AAAAAAAAOOY/rxyPqtRtdUcTbhdu-ZsU9AgMf6ZsiptKACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200701_123200.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Dobytí nejvyššího
vrcholu putování Velkého Javorníku (1072) . </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-zeVhaui1qaI/Xz_RGy8tfTI/AAAAAAAAOOg/W6ILpobZ2cgxdR99TnBqG4T5NDBDPDmQwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200701_123412.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" src="https://1.bp.blogspot.com/-zeVhaui1qaI/Xz_RGy8tfTI/AAAAAAAAOOg/W6ILpobZ2cgxdR99TnBqG4T5NDBDPDmQwCLcBGAsYHQ/s640/IMG_20200701_123412.jpg" width="640" /></a></div><p class="MsoNormal">Oběd na Kohutce. Loučí se
s námi Matin (před tím Iva) a my pokračujeme celkem dlouhým pochodem až na Bubmálku.
Hledáme místo k táboření, ale moc to nejde. Nakonec spíme na malé hodně svažité
světlině, vedle chatky s autem. Pod námi hučí mezinárodní silnice. Inu
kulturní krajina. V noci pršelo a byla bouřka. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal"><i><b>Boční poznámka: </b>Lesní krajina kolem Bumbálky byla obydlená.
Jsou tu louky, chaloupky. Dá se říci, Bumbálka s vrchem Troják je jakýsi
místní střed hor. Uzel. Sbíhají se tu minimálně tři podpohoří je tu rozvodí tří
řek – Váhu, Odry a Moravy. Jsou tu i hranice tří krajů - Moravskoslezského, Zlínského a Žilinského. Kolem hory a hory. Krása. </i><o:p></o:p></p><p class="MsoNormal"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-ll-fL9yL9YE/X0BK7-uPtqI/AAAAAAAAOQY/PV-3HOOUOZYJRG7ygizU_wfExLm0EZBuQCLcBGAsYHQ/s955/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="575" data-original-width="955" src="https://1.bp.blogspot.com/-ll-fL9yL9YE/X0BK7-uPtqI/AAAAAAAAOQY/PV-3HOOUOZYJRG7ygizU_wfExLm0EZBuQCLcBGAsYHQ/s640/V%25C3%25BDst%25C5%2599i%25C5%25BEek.JPG" width="640" /></a></div><i><br /></i><p></p><p class="MsoNormal"><i><br /></i></p><h1 style="text-align: left;">B e s k y d y</h1>
<h3 style="text-align: left;">Čtvrteční uplakané (deštivé) ráno </h3><p class="MsoNormal">je vyléčeno frgály v místní
prodejně. Je středa. Od Bumbálky jsem se už cítil jako doma. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-VR5SFguQ0B4/Xz_Rbd0Rd6I/AAAAAAAAOOs/Vy0PEygCFS8cfYV4PNyaRd-TMuQ_-Lv4ACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200702_112352.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-VR5SFguQ0B4/Xz_Rbd0Rd6I/AAAAAAAAOOs/Vy0PEygCFS8cfYV4PNyaRd-TMuQ_-Lv4ACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200702_112352.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Jsme unaveni a tak
se šineme pomalu. Zlákala nás vidina občerstvení na <a href="https://horskachatasnezna.cz/">chatě Sněžné</a>. Tak milí
hostitelé! Tak skvělé pochutiny! Raw dortík, nakládaný balkánský sýr. Pohodoví majitelé. Rozkoš.
Strávili jsme tu moc hezký čas. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-1udp8sBqhXk/Xz_SdduydBI/AAAAAAAAOPE/J-2LRzOCUJQ_D_oAvT6Hx6By10j2y7-LACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200702_141336.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="2048" data-original-width="1536" height="640" src="https://1.bp.blogspot.com/-1udp8sBqhXk/Xz_SdduydBI/AAAAAAAAOPE/J-2LRzOCUJQ_D_oAvT6Hx6By10j2y7-LACLcBGAsYHQ/s640/IMG_20200702_141336.jpg" /></a></div><p class="MsoNormal">Potom už romantickým hřebenem s výhledy častěji na slovenskou stranu. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-i1W_NDDT324/Xz_RlG0aAsI/AAAAAAAAOOw/HmglXw0tuzo-Wj9hEMCgEtmNgc4l91tUACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200702_144043.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-i1W_NDDT324/Xz_RlG0aAsI/AAAAAAAAOOw/HmglXw0tuzo-Wj9hEMCgEtmNgc4l91tUACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200702_144043.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Cestou máme potkat další tři putovníky. Dohnali jsme je
až za vesnicí Konečná, kde nám postarší hospodská načepovala krásné pivo. Spíme
v lesích, v místě polomové těžby. Na dnešní večer se k nám přidali i Petr
a Markéta se psem. U ohně zpíváme, Pidi
hraje na housle. Krása. V noci silně prší. </p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">V pátek </h3><p class="MsoNormal">pokračujeme dál. Dobýváme Sulov se skalnatým
výchozem a za ním Bílý kříž. Prší. Déšť přečkáme v otevřené hospodě. Za
mírného deště postupujeme dále divokými lesy. Prší.</p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SSs1IsxNchU/Xz_TWCsMNzI/AAAAAAAAOPQ/jJFDHxjrwk8X4xY6oK7aUDwKnRwXvVuIACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200703_165931.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-SSs1IsxNchU/Xz_TWCsMNzI/AAAAAAAAOPQ/jJFDHxjrwk8X4xY6oK7aUDwKnRwXvVuIACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200703_165931.jpg" width="512" /></a></div><br /><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-nSVDP-9ReZo/Xz_TV36vkPI/AAAAAAAAOPM/3O-nx0huCbs24yTJ5nNonAMr01zrvWXWQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200703_185549.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-nSVDP-9ReZo/Xz_TV36vkPI/AAAAAAAAOPM/3O-nx0huCbs24yTJ5nNonAMr01zrvWXWQCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200703_185549.jpg" width="512" /></a></div><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><br /></div><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-VNBSNLdhkFg/Xz_ToSRITCI/AAAAAAAAOPg/MHmuTsrYNXwa9r7HdA1qZmMeRbgNs40ZACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200703_173359.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-VNBSNLdhkFg/Xz_ToSRITCI/AAAAAAAAOPg/MHmuTsrYNXwa9r7HdA1qZmMeRbgNs40ZACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200703_173359.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Zásuvka v lesích pobavila - slibem nezarmoutíš :-)<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Potkáváme nejvíce turistů: Veselé
a spokojené skautíky. Dvojice bez pláštěn. Osamělé poutníky. Nejzajímavější
bylo setkání s mladou ornitoložkou. Nadšenou a divou ženou, zvyklou na
život v přírodě. Spíme pod Murinkovým vrchem. Je tu kaplička, pramen a hóóódně
lidí. Snad třicet. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-p6AMzrnOzi4/Xz_T2f9sZaI/AAAAAAAAOPo/r5JZsLQceOQZdXZYvzsKCHrRDVInheSGQCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200704_122008.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-p6AMzrnOzi4/Xz_T2f9sZaI/AAAAAAAAOPo/r5JZsLQceOQZdXZYvzsKCHrRDVInheSGQCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200704_122008.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">O oheň se dělíme se sympatickou dvojicí. Jsou velmi milí a
tolerantní. U ohně opět zpíváme. Je s námi i Honza Kočnar a občas zazpívá
atutorské písně.</p><p class="MsoNormal"><i style="mso-bidi-font-style: normal;"><b>Boční poznámka</b>: Toto území je místními horaly i geomorgology příznační nazváno „Zádní hory“. Od severního okraje Beskyd jsou tyto hory opravdu vzdálené. Vzadu, zadní. Název se mi moc líbí.</i></p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<h3 style="text-align: left;">A přichází poslední den - sobota</h3><p class="MsoNormal">Poslední dny jsme se pohybovali
celkem rychle, a tak jsme dohnali tzv. rychlou variantu putování. Z lesa
se ozývají Pidiny housle. Po snídani ji přemluvíme k minikoncertu.
Vysloužila si potlesk místních. Potom pobýváme Velký Polom (1067), druhý
nejvyšší vrchol putovaní. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-SF9vmLDiPIg/Xz_UIvK9zmI/AAAAAAAAOP0/x1kB5DSadDAhCo-vfkhwAdCt84C-E4x7ACLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200704_130046.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-SF9vmLDiPIg/Xz_UIvK9zmI/AAAAAAAAOP0/x1kB5DSadDAhCo-vfkhwAdCt84C-E4x7ACLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200704_130046.jpg" width="512" /></a></div><p class="MsoNormal">Za ním už táhlý sestup do Mostů u Jablůnkova. Velmi
jsem se těšil na ten pocit, kdy sestupuji do Jablůnkovského průsmyku, za mnou
dlouhé dvousetkilometrové putování od Veselí na Moravě. </p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-Ry5iklaz_UY/Xz_UTF1CUBI/AAAAAAAAOP4/xesrUEjiLowCLDauad9FbmS1-wS2cX63gCLcBGAsYHQ/s1920/IMG_20200704_150251.jpg" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="1080" data-original-width="1920" height="288" src="https://1.bp.blogspot.com/-Ry5iklaz_UY/Xz_UTF1CUBI/AAAAAAAAOP4/xesrUEjiLowCLDauad9FbmS1-wS2cX63gCLcBGAsYHQ/w512-h288/IMG_20200704_150251.jpg" width="512" /></a></div><br /><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-8zNDfPhmj98/Xz_UTGbJg0I/AAAAAAAAOP8/btOwKlYJC3ErP1upJjczWBkFxlYoCRdPwCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200704_153938.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-8zNDfPhmj98/Xz_UTGbJg0I/AAAAAAAAOP8/btOwKlYJC3ErP1upJjczWBkFxlYoCRdPwCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200704_153938.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Nádraží v dohledu - jsme u cíle</td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">Všem se básnil o místní
nádražce – hospodě. Dáváme si zasloužené pivo a různé naložené pochutiny. </p><table align="center" cellpadding="0" cellspacing="0" class="tr-caption-container" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><tbody><tr><td style="text-align: center;"><a href="https://1.bp.blogspot.com/-iBdg3Hms2y0/Xz_UeqC4uPI/AAAAAAAAOQA/8B0ijOs4eSs7LKy-38kYC7q2X1SOo6n5wCLcBGAsYHQ/s2048/IMG_20200704_155702.jpg" style="margin-left: auto; margin-right: auto;"><img border="0" data-original-height="1536" data-original-width="2048" height="384" src="https://1.bp.blogspot.com/-iBdg3Hms2y0/Xz_UeqC4uPI/AAAAAAAAOQA/8B0ijOs4eSs7LKy-38kYC7q2X1SOo6n5wCLcBGAsYHQ/w512-h384/IMG_20200704_155702.jpg" width="512" /></a></td></tr><tr><td class="tr-caption" style="text-align: center;">Veselo na konci<br /></td></tr></tbody></table><p class="MsoNormal">A
pomalu nasedáme do svých vlaků a putování končí. Bylo to opravdu nádherné putování a jsem za něj vděčný +!+!+</p><p class="MsoNormal"><o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal">Soli Deo Gloria +!+!+</p>Petr Kučera - Zababahttp://www.blogger.com/profile/04122149080509292844noreply@blogger.com2